Je to legrace, rozhodně se necítím být natolik stará, abych vzpomínala na “staré dobré časy, kdy my byli mladí”, ale přistihnu se, že občas vzpomínám na období, kdy našim dětem bylo tak 2 - 5 let.

Po tragické smrti mé ženy jsem zůstal sám se třemi malými dětmi. Neuvěřitelné mi pomohla Julie, mladá žena z našeho domu, která nám začala pomáhat. Slovo dalo slovo a já ji vlastně najmul jako naši pomocnici/chuvu. Starala se o děti, odváděla je do školky, hlídala, vařila, postupně se – jak je vidět – její pracovní náplň rozšiřovala. Takhle to fungovalo cca tři roky, děti ji velice milujou a já si uvědomil, že já taky.

Že bych trošku potrápila vaše gramatické buňky? Tedy - konkrétně ohledně naší milované češtiny? Dám vám na rozmyšlenou tři zajímavé "hádanky" - a protože už nechodíte do školy, nemusíte se bát, pokud to nebudete přesně vědět a na správnou odpověď si raději kliknete na rozluštění:

Mluvit - a vůbec uvažovat o tom, jak budu chtít trávit své poslední chvíle, je dost děsivé téma. Ale uvědomím-li si, jak tyto chvíle prožili moji blízcí, je to dost realistické. Pochopitelně, že teď opravdu nemyslím konkrétně na sebe, ale na to, že jen málo lidem se poštěstí, aby své poslední, snad ještě bdělé chvilky před odchodem do prázdna, si prožili pokud možno příjemně.

Je to čtyřicet let. Žil a zpíval jsem v šedivém a zlomeném Československu s představou, že jsem tam nadosmrti uvězněn, že se nikdy nepodívám za hranice, že život už zůstane takový, jaký byl, a ruská okupace nikdy neskončí. Vavřincovi byly čtyři roky, bydleli jsme se Zorkou v jedna plus jedna bez koupelny a teplé vody a byli jsme chudí.

Důvodem obliby homeopatie je mimořádně chytrý marketing homeopatů. Už reklama, že homeopatika jsou léky účinné, přírodní, laciné a zcela bez vedlejších účinků, je přesvědčivá pro pacienty, kteří jsou dnes více než kdykoli jindy strašeni riziky moderní farmakoterapie. Homeopatika jsou bez vedlejších účinků nepochybně, ale účinná ani laciná nejsou.

Tvoreček, který je na svá léta neuvěřitelně nabitý energií. Chová se občas zcela neúměrně svému vzrůstu a běžným zvyklostem. Občas si myslím, že má v sobě zakódováno dokonce cosi z pavouka... Velice ráda totiž leze po výškách. Když byla malá, byla můj velký mazel. Nyní je to tvrdohlavá mrška, která ač malinká, ovládá celou naši rodinu.

Nedávno jsem se seznámila s Radkem. Je to opravdu po všech stránkách skvělý člověk, a já čím déle ho znám, tím jsem víc a víc nadšená. Oběma nám je přes čtyřicet a oba jsme rozvedení. Radek je velice milý, hodný, vtipný, neuvěřitelně inteligentní, totální pohodář, prostě nám to spolu úžasné klape. Jenže - Radek má také roztroušenou sklerózu. Mluvili jsme o tom spolu, dokonce jsem s ním byla I u jeho lékaře a vím, co a jak ho do budoucna čeká.

U nás doma jest binec a to téměř na všech frontách. A protože jsem tvor dobrodružný, rozhodla jsem se v podstatě ze dne na den. Zakoupila letenku a odjela směr letiště. Po menších drobných peripetiích - jako když jsem například seděla a čekala úúúúplně jinde, takže mě dokonce vyvolávali coby chybějícího pasažéra, jsem přesto nakonec včera kolem desáté emeryckého času vcházela do dveří "na té druhé straně". 

Byla identifikována nová choroba, pravděpodobně způsobená virem, šířícím se mezi majiteli psů. Podle všeho již existuje delší dobu, ale teprve nedávno ji kdosi popsal a začal studovat. Nazývá se syndrom získané posedlosti psy. Nejprve se vědci domnívali, že je psychické povahy, ale poté, co se dva mladí výzkumníci našeho ústavu náhle rozhodli stát se chovateli a vystavovateli, uvědomili jsme si,že se jedná o infekčního činitele. Naši epidemiologové určili stádia této choroby a pro ně typické symptomy:

Mám velice smutný problém, celá tahle věc je hodně nepříjemná. Moje nevlastní matka má rakovinu. Je v takovém stadiu, že sice postupuje velice pomalu, ale zcela jistě do budoucna je fatální. Já jsem s ní nikdy neměla nějak úžasný vztah, vlastně nikdo z mých sourozenců, protože Lída byla vždy zaměřena na sebe, vždy musela být středem pozornosti, všechno se tedy točilo jen kolem ní. A teď tuplem všichni kolem ní chodíme po špičkách.

ZAJÍMAVÉ... Následující text jsem dostala od Wendulky, a myslím, že to, o čem se v něm píše, opravdu stojí za vyzkoušení. Jedná se o návod, jak velmi jednoduchým cvikem si vylepšovat zdraví. V dřívějším Sovětském svazu bylo mnoho jednoduchých a přitom geniálních řešení, ale oficiální medicína jim nebyla nakloněna.

S manželem čekáme rodinu a jako dárek jsme dostali ten nejluxusnější a nejdražší kočárek, který se dá sehnat. Jenže je to dárek od mého bývalého manžela a jeho současné manželky. Velice dobře si pamatuju, jak mi ti dva připravili pekelný rok plný bolesti, když jsme se rozváděli… Kočárek je nádherný, ale nevím co s ním. 

Nedávno tu v komentářích byl zmíněn nový trend líčení obočí - něco jako tzv. "brežněvičky". Pokusila jsem se o tom zjistit více a nyní vám zjištěná fakta předávám. Microblanding, jak se tato metoda jmenuje – je nejnovější metoda ruční techniky permanentního make-upu. Vláskový vzhled je do kůže vřezáván ručním perem, v němž jsou čepelky - každá tvořená několika jemnými hroty. Výsledkem je „přirozené“ obočí.

O arzenu jsme všichni slyšeli již v hodinách chemie na základní škole. K odstraňování nepohodlných osob jej používali již ve starověku a podle jedné hypotézy by mohl stát i za smrtí Napoleona Bonaparta. Perličky z hodin dějepisu nás mohly znepokojit, když se objevily zprávy o výskytu relativně významných množstvích arzenu v některých potravinách. Jak si můžete přečíst v tabulce níže, nejvyšší koncentrace se zjistily u mořských řas, korýšů a ryb.

Ano, tak přesně tohle mi poslední dobou nesmírně chybělo. Určitě jste si všimli občasných výpadků, zaviněných právě těmito nedostatky v mém „vývinu“. Po dlouhé době cestování mezi nejrůznějšími ordinacemi jsem zakontvila u báječného pana docenta Čápa, imunologa v Nemocnici na Homolce. Už ta moje tělesná schránka fakt volala o pomoc…To víte, ono se to uzdravuje jinak v deseti, třiceti …. A jinak, když člověk pamatuje doby, kdy černé uhlí teprve začínalo kvést. (Musím si z toho všeho dělat legraci, protože skuhrání s žádnou léčbou nejde dohromady.)

Každý občas prožijeme stres, každý si občas dělá starosti; někdo více, někdo méně. Stres vzniká, když se mozek cítí přetížen - je to naše reakce na nějakou změnu, ať už se jedná o práci, školu, velký životní mezník, či zcela obyčejné závody či turnaj.

Noc, kterou, slavíme každý rok v den, kdy se duben láme do května, tedy z 30. 4. na 1. 5., a je přitom jedno, zda se jedná o víkend nebo o pracovní den, se koná pálení čarodějnic. Tato tradice je hodně starým lidovým zvykem nejen v Česku, ale také například v Německu, Skotsku, Polsku, na Slovensku a v několika dalších zemích.