O víkendu jsem měla kupodivu trochu času, a tak jsme se s manželem dostali (v našem případě velice překvapivě) I ke sledování televize. A vrhli jsme se do toho po hlavě, nebudeme zadní troškaři, pustili jsme si rovnou celý, celičký seriál…

Prezident Zeman v pořadu Týden s prezidentem mimo jiné mluvil o zakladateli našeho státu T. G. Masarykovi. Je přesvědčen, že bychom si měli odkaz prvního prezidenta připomínat, ale to nejen čtením jeho knih, ale také činy. Masaryk byl velmi aktivní člověk, který v 65 letech projevil odvahu, odešel z vlasti a začal v zahraničí budovat stát, který si ještě v první světové válce uměl málokdo představit.

Přestavujeme dům. Díky tomu víme, že „přestavovat dům“ znamená „udělat celou řadu úplně chybných rozhodnutí, které stojí spousty peněz, a pak v nich až do smrti bydlet“. Napravit svá chybná rozhodnutí totiž zpravidla neznamená nic jiného než je nahradit nějakými jinými, ještě pitomějšími rozhodnutími. A protože chybami se člověk učí, tak se toho díky novým a novým hloupým rozhodnutím strašně moc naučí a na sklonku života se pak z něj stává svrasklý mudřec.

Jsem tři roky vdaná, ale jsme spolu ve skutečnosti už 10 let. Za tu celkem dlouhou dobu jsem u manžela sice vnímala, že je tak trošku rasista (to je ale svým způsobem teď většina mužů). Měl vždycky sem tam nějaké poznámky typu … černá huba, žlutá opice a podobně... ale nikdy to nebylo nic bůhvíjak agresivního.

Dostala jsem od kamarádky ručně pletené ponožky. Něco podobného jsem měla v ruce naposledy jako puberťák, když podobné krásnosti vyráběla moje babička. Pamatuju, jak jsem na ni s obdivem zírala; ona se s námi bavila, koukala všude možně, a přitom jí ruce jen hrály - měla v nich tu narůstající "nudli", ze které poměrně rychle vznikala fuseklička... Zúročila každý zbytek vlny. Stejně tak uměla mistrně háčkovat.

Začátek listopadu, sem stále ještě na chalupě. Musím říci, že už nic moc. Venku mrholí, je sychravo a docela zima. V té psotě nikdo z domorodců ani lufťáků nechodí ke Kulatý bábě. Co tady? I kočky přestaly jezdit na kole po horní cestě. Nikdo neprosí o kapku vody nebo čaje. V tomto čase bych přidal i rum, ale zůstává stále zavřený..

Místní knihovna měla přes prázdniny zavřeno a já měla čtenářský absťák. Beletrii si už dávno pro sebe nekupuji, protože nemám nafukovací byt, tu si pouze půjčuji. A tak jsem začátkem září vletěla do knihovny, abych zjistila, co tam mají nového. Ukořistila jsem několik detektivek z výpůjčního fondu z Kladna, jeden historický román a cestopis. Cestopisy většinou nečtu, ale tady ten měl zajímavý nadpis „Pět let v Pakistánu“.

Těžko v téhle zemi i leckde jinde najdete lepší byznys, než je politika. A tím teď nemyslím korupci ani možnost být první u všeho, z čeho kynou nějaké peníze. Začíná to už volbami, kde systém plateb od státu za získané hlasy preferuje volební podnikání jako málokteré jiné. Když není silné téma, stačí něco slíbit.

Tak teď nejspíš nevíte, o čem to zase píšu... A docela určitě si říkáte, že už nevím, co roupama vymyslet. Ale všechno je jinak... Měla jsem totiž ve čtvrtek narozeniny.  To by zas nebylo něco tak extra, protože čím vícekrát se mi přihodí, tím jsou už fádnější, už je to jen taková síla zvyku a slabota v nadšení z té číslice.

Zprávička o tom, že čeští zbrojaři prodali nějaké ty houfnice Azerbajdžánu (přes mezinárodní zákaz), v médiích zapadla. Děje se toho hodně a nejčastější reakcí byla radost, že jsou naši zbrojaři šikovní. Víme koho vyzbrojujeme? No ano. Budou střílet na Armény v Karabachu. Že tam není válka? Ale kdeže!

Tortilla (španělská výslovnost tortija, původním významem dortík) je druh tenkého chleba, placka, původem z španělské resp. arabské kuchyně jako placka z cizrny, která byla jako název přes španělské dobyvatele přenesena do Nového světa. Může být nejčastěji z pšeničné nebo kukuřičné mouky.

Potravinová nesnášenlivost a potravinová alergie nejsou identické pojmy. Ta první vás může pěkně potrápit, ta druhá může v extrémních případech zabíjet. Symptomy považované za alergické jsou často jen projevem potravinové nesnášenlivosti. Výzkumy ukazují, že až 20 % lidí se považuje za potravinové alergiky, avšak ve skutečnosti jsou jich jen 3-4 %.

Moji milí přátelé, díky moc za všechny vaše rady a nápady, a že jste měli zájem, abych vám napsala, jak to dopadlo, tak nakonec jsem to tedy večer manželovi v klidu řekla. O telefonu, rozhovoru s tchýní a hlavně o té jí naplánované návštěvě švagrové. Manžel se z toho úplně složil.

Volba Babiše ukázala, navzdory jeho obviněním, že lidé nevěří starým politickým stranám, ale ani policii, ani soudům, tím méně dalším státním institucím. Volba SPD a Pirátů to ještě navíc dotvrzuje. Strach starých struktur, že je konečně někdo „vyhmátl“, mluví ústy Babišových oponentů.

Muži nakupují podle seznamu, kdežto ženy podle hlasu svého srdce. Jen tak lze vysvětlit, že se muži vracejí ze samoobsluhy s tím, co bylo napsané na papírku, kdežto ženy s novým párem bot. Jedna moje kamarádka dávala ve společnosti k lepšímu historku, jak její muž dostal za úkol koupit cibuli – a představte si, přinesl domů – no, hádejte – jednu cibuli!

Dobrý den, mám nejspíš zvláštní otázku. Měřím 186 cm, což je na ženu celkem dost. Bojuju s tím celý život, ale stále se občas vyskytne situace, kdy nevím, co s tím. Uvedu příklad. Byli jsme s manželem na venkovním koncertu.

„Jmenuj aspoň tři vynálezy, které nevznikly moudrostí ruských či sovětských vědců!“ Vzpomínáte? Na tohle prostě a jednoduše nebyla odpověď. Za mého útlého mládí existovala kniha - Vyprávění o ruských a sovětských vynálezcích a objevitelích. Vydání 1953, 636 stránek, 22 celobarevných příloh za neuvěřitelnou cenu 53 korunek československých (dnes v aukcích za 1500 a více korunek pouze českých, cenu docela chápu).

Moje tchyně s tchánem nás každý rok přijíždějí navštívit a oslavit manželovy narozeniny. Je to každoroční tradice a vždy vše probíhalo výborně. Jenže teď mi tchyně volala, že potřebuje mou pomoc, že má pro manžela velké překvapení. Že s nimi přijede ještě někdo a tudíž abychom počítali s dalším člověkem ke stolu.