Jak tak po léta sleduju všemožný projevy politiků, slyšim furt dokola to jediný: Nejdůležitějším úkolem posledních 30 let jsou reformy. To platí i pro léta následující. Bez reforem nebylo by života. Ne snad, že bych nepamatoval Novou soustavu plánovitého řízení, nebo Pěrestrójku, Chozrazčot (ten, mimochodem, vůbec nebyl blbej), ale měl jsem zato, že to skončilo v r. 89.

V pamětech se praví, že Řím byl drsný a renesance pestrá. Nezbývá nám nic jiného než se přesunout v čase, ale v Itálii zůstaneme – přesouváme se do slunné italské renesance. Zjistíme, že se antikou inspirovala i v jedech. Přesvědčíme se, že jejich popularita neklesala, ale dosahuje dokonalosti i vrcholu.

Kdo je autorem následujících životních pouček, to netuším, ale jejich záznam už delší dobu volně běhá ve virtuální realitě. Takže je dost možné, že jste to nekteří z vás už četli, ale - někteří třeba ještě ne... Ovšem, když se o tom tak zamyslím, zamyslíte, musím, musíte uznat, že skoro každý z nás měl takovou maminku...

Chemický útok na britské občany v Salisbury měl sice daleko k nějakému teroristickému útoku s desítkami mrtvých, ale byl znepokojující především otázkou: co všechno se může stát, když někdo má chemické zbraně? Je otázkou, zda Putin opravdu za to může. Britská premiérka Theresa May musela nějak reagovat, protože bránit občany je určitě prvořadou povinností státníka. Jak bránit? Británii viditelně přetekl pohár.

MÁTE DOMA ŽIVÉHO PTÁČKA? Nějakou andulku, papoucha či cokoliv jiného, opeřeného?  Na první aprílový den, kdy je v plném proudu pohyb tažných ptáků, byla roku 1906 podepsána Mezinárodní Konvence o ochraně užitečného ptactva. V naší zemi je však tradice těchto oslav ještě o něco delší. Nejdříve byl „Den ptáků“ vyhlášen jako akce pro školy v tehdejším Rakousko-Uhersku 1. dubna 1900 a spolu s opeřenci se „oslavovaly“ i stromy.

Moje otázka se týká morálního pohledu na věc. Nevím, totiž, co mám dělat, abych se zachoval čestně. Čestně k firmě, nebo čestně k lidem? Co z toho si mám vybrat? Pracuji jako IT ve firmě, která má cca třicet zaměstnanců. Nedávno jsem pomáhal nejvyššímu šéfovi “něco” s jeho emaily (není to zrovna odborník na práci s počítačem) a viděl jsem “něco”, co jsem zjevně vidět neměl.

„Už tvůj hněv mě rozpaluje a Řím je v plamenech“ - takto zní název libreta, jehož autorem je Caterino Mazzolà. A právě toto téma si vybral Wolfgang Amadeus Mozart pro operu La clemenza di Tito (česky: Velkorysost Titova). Tato opera opera o dvou dějstvích měla v Praze svou premiéru v roce 1791. Vznikla za pouhých osmnáct dní se záměrem oslavné opery ke ke korunovaci Leopolda II. českým králem, na objednávku českých stavů.

Před několika lety jsem sem poslal svůj příběh a dostal jsem radu, která mi pomohla. Teď bych potřeboval totéž pro syna. Je mu dvaadvacet, má jedenapůl roku starou holčičku se svou přítelkyní. Té bylo před pár dny dvacet. Zatím se nevzali, ono to dnes není v módě a taky, když nejsou svoji, tak to je i finančně výhodnější. Předtím mi to vadilo, že se nevzali, teď si říkám, že  to je snad lepší.

Pro používání jedů platí otřepané úsloví, že je staré jako lidstvo samo. Nejdříve lidé sáhli po jedu při lovu. Dodnes tak činí pralesní indiáni. Od lovu k použití v boji jen krůček. Toxikologie je věda o nežádoucích účincích látek, tedy věda o jedech. Název pochází z řeckého τοξικον (toxikon), což značí jedovou substanci, do které byla namáčena špička šípů, řecké τοξικοσ (toxikos) značí luk.

Dobrý den, potřebovala bych někoho, kdo mi dá možnost pohledu z jiné perspektivy na moji poněkud zvláštní situaci… Musím ještě předem napsat, že bydlím v zahraničí, ale snad to nebude vadit, myslím, že to na mé konkrétní situaci nic nemění.

Kočky, jak všichni víme, jsou tvoří velice speciální. Samostatné, samolibé, a vždy a za každých okolností si dělají, pouze to, co chtějí ony. A někdy se i samostatně vydají za dobrodružstvím. Nguhi Muturi z Dallasu ve státě Texas, dostala malého černého kocourka když jí bylo pouhých devět let. Nguhi ho pojmenovala Panther, a jejich společný život byl dlouhou dobu krásný a šťastný.

A občas u toho sakruju, ale to asi by dělal každej. Přiřezávám si totiž poličky do kuchyňskýho "ostrůvku". Kdysi jsem si ho nechala udělat, ale šikovní "pat-a-matové" to zprasili tak, že každý otvor má jiný rozměr. Tedy - cca plus minus půl centimetru až centimetrů pět. Byly v tom police, na nich nádobí a bylo to super. Jenže - čas nazrál a já, nemaje co jinýho co na práci (prosím, nesmějte se), rozhodla jsem se ostrůvek zkrášlit obkladem.

Obrovský pes s peněženkou v tlamě vejde do řeznictví, položí peněženku na pult a posadí se před vitrínu s masem. "Tak co to bude, chlapče?" ptá se řezník žertem. "Chtěl bys masíčko?" "Haf!" štěkne pes. "Hm," přikývne řezník. "A co to bude? Játra, slanina, roštěná..." "Haf!" přeruší ho pes. "A kolik té roštěné chcete? Půl kila, kilo..." "Haf!" oznámí pes. Ohromený řezník maso zabalí a z peněženky si vezme peníze.