Čekání na poště bývalo nudnou protivnou věcí. Až do chvíle, kdy Česká pošta inovovala a spustila nové služby, Ještě jste je nezkusili? Nejdřív proběhlo několik pokusů o provoz občerstvení pro čekající ve frontě. Ale ukázalo se, že pouhé bistro, natož nudný a odlidštěný automat nemohou lidem poskytnout ten pravý komfort. Proto se na poštách začaly otevírat jídelny.

Jednou z neřestí mé drahé babičky byly věnečky a větrníky. Tyhle cukrářské speciality nade vše milovala a světe div se, vůbec, ale vůbec to na její dobře vypadající postavě nezanechávalo následky. Proto si vzala Helena (sestra jedné maminčiny přítelkyně, která k babičce šla pro radu) na pomoc balíček do špičky balený, obsahující zmíněné laskominy. Měla totiž prosbu velikou: kde a jak už konečně splašit nějakého toho hodného a milujícího.

Mám krásnou vzpomínku z dětství: můj dědeček byl ročník 1901, babička 1904. Když jsem se narodila já, měl děda za sebou šedesátku a babičce klepala na dveře. Často jsem k nim na Červený vrch jako malá jezdila, nejdřív na nejrůznější prázdniny a později alespoň v neděli na návštěvu. On si totiž děda čas od času brával našeho psa a chodil s ním na dlouhé procházky kamsi k šáreckému lesu.

Ale vlastně ani to není pravda, i to je jinak. Fotky, které jsem před delší dobou vymazávala, protože na nich jsem si připadala hnusná, a jak strašidlo, mi dneska se zdají docela fajn, ale zato dnes se netroufám podívat do mobilu, když se fotoaparát otočí směrem na mne. Ta hrůza, jakou tam uvidím! To ne, takhle přeci nemůžu mezi lidi!!! Jediný, co mne trochu uklidňuje, je fakt, že v tomhle sebemrskačství rozhodně nejsem sama.

Má 30 dní a kupodivu vždy začíná stejným dnem v týdnu jako březen. Český název je odvozen od padání listí, které je v toto roční období ve středoevropských přírodních podmínkách typické. V římském kalendáři byl listopad devátým měsícem, a proto se jmenuje v jiných jazycích november, podle novem = devět). Do roku 153 př. n. l. byl měsícem posledním, ale pak byly do součtu měsíců přidány ještě další dva měsíce.

Určitě jste to četli, všude v „babských webech“ se doporučuje po ránu voda s citrónem, protože pak budete hubnout… No, nevím, jak je to opravdu, ale rozhodně je dobré se po probuzení napít vody s trochou citrónu a k tomu můžete pro vylepšení přidat špetku kvalitního zázvoru a kurkumy. Je taky lepší pít raději vlažnou, protože tu tělo lépe vstřebá a vy mnohem lépe zaženete žízeň - a nastartujete metabolismus.

Petra Janáková, odsouzená na 30 let do vězení za vraždu a přípravu dalších čtyř, musela být letos - podle našich zákonů - propustěna z vězení, protože se zjistilo, že je těhotná. V současné době si změnila jméno. A nyní se jmenuje velmi "neběžně" - Nová... Do vězení by se měla vrátit v září příštího roku.  Rovněž prý změnila i svůj vzhled a s novorozeným synkem zmizla neznámo kam…

Říká se, že Češi jsou národ kutilů a je fakt, že i mně se povedlo přivodit si několik komplikovaných zranění i při těch nejjednodušších činnostech. Viděl jsem jednou video, jak žena věší obraz a téměř u toho zbourá zeď; na základě tohoto videa je možné mne považovat za ženu. Když kamarádi viděli výsledek mého pokusu pověsit u nás doma obraz, musel jsem před nimi zatloukat, že jsem to zatloukal já.

Tentokrát se ve svých vzpomínkách vracím do podzimu 1986. Byla jsem tehdy na mateřské dovolené a přijela mne navštívit maminka. Večer kolem páté jsem ji doprovázela k autobusu, kterým měla odjíždět. Do odjezdu zbýval nějaký čas a ještě pár cestujících dorazilo. A jak se tak hlasitě leccos probíralo, kdosi vyřkl větu, že zemřela Laďka Kozderková.

Dejme tomu, že EU sníží emise na nulu, což vyvolá pokles světové zátěže o devět procent. Ale kdo se postará o zbylých 36 (do roku 2030) či ještě daleko více (myšleno k uhlíkové neutralitě) procent? A nejde jen o to, zda planeta dokáže uživit své lidi...

Všichni jsme tu jen na nějakou dobu. Máme svůj čas vypůjčený od života a naším cílem je naplnit ho co nejlépe. Jsme uspěchaní. Ve snaze o co nejkvalitnější prožití toho svého času se honíme za zážitky tak rychle, že si je ani nestačíme vychutnat.

Že kočka je šelma, a šelma docela dost dravá, to jistě nemusím zdůrazňovat. Všem je známo, že k nim příroda byla štědrá, a proto patří i k úspěšným lovcům. Tiše našlapují a kořist nemá sebemenší potuchy, že jí odklepávají poslední vteřiny života. I ti naši domácí mazlíčkové jsou stále šelmy, i když většinou nic nechytají, snad jen to hozené klubíčko. Zajímavější proto bude podívat se na ty divoké.

V dnešní hádance vám předkládám foto dívenky a chlapce, ze kterých později vyrostli báječní hudebníci. Nedávám schválně nějakou tu fotku známou, protože to by žádná hádanka nebyla. Nápověd také mnoho nebude, neboť hádanka je velice lehká. Chlapec, kterého můžete vidět na tomto snímku, se narodil 21. 2. 1944. Po střední škole vystudoval letecké inženýrství v Brně. Jenže tato profese ho nelákala, tíhl ke kumštu…

Tak jsem zase jednou nakupoval o odborníků. O moc nešlo, jen se potřebuju zbavit zbytků silikonovýho tmelu na vaně a na kachlikách, po pracný demontáži starý konstrukce. Jistě. Ta stará konstrukce byla před dvaceti lety přidělaná dokonale, dokonale utmelená po všech přilejhavejch plochách (nesprávně v celejch plochách profilů, ale to jsem tehdy ještě nevěděl). Urval jsem postupně všchny části konstrukce skutečně jen hrubou silou. Ale silikon zůstal.

Je to nesmírně těžké... mnoho lidí dělá všechno možné, jen aby si zajistili životní pohodu, domácí štěstí, úspěchy v práci, neuhasitelný optimismus a také plné zdraví. Chodí od lékaře k lékaři, a když to nevypadá na extra úspěch, tak zkusí bylinkářky, ezoteriku, léčitele, šamany… No, je jich opravdu hodně. Takže, pokud ještě tápete, připojujeme vám seznam prověřených odborníků, na které se můžete s důvěrou obrátit. Co od nich můžete očekávat? Čtěte!

Eduard Bass ve svém románu Cirkus Humberto líčí prostředí cirkusu a osudy Václava Karase, jehož kořeny sahaly na Šumavu. Vaškův táta, starý Karas, patřil k mužům, kteří odcházeli za prací z rodné Šumavy do světa. I Karel Klostermann líčí ve svém románu Světák z Podlesí život mužů vyrážejících za obživou do dalekých končin. Podlesím přitom není míněna jen jedna vesnice, ale krajina od Nezdic, Strašína (vrch Sedlo a Ždánov) až k Volyni. Dalším místem, odkud se rekrutovali světáci, byl Zdíkov a příp. Stachy. Karasovi, o kterých Eduard Bass píše, však pocházeli z Horní Sněžné u Volar.