Je fakt těžký uspokojit všechny chlapy na světě. Zvláště pak proto, že každý z nich chce něco jinýho. Jsou muži, kteří zásadně a už předem odmítají, abych o nich cokoli psala. Kategoricky. Jestli o mně napíšeš, tak je mezi náma konec. No a já pak zvážím, jestli chci konec, a nebo ještě ne a podle toho se zařídím. A je to docela výhodný, protože víte přesně, co máte udělat, když chcete, aby už bylo konečně po všem.

Tak jsem si dost dlouho - a hlavně pak i zpětně - četla zajímavé texty, podepsané "redakcí" - konkrétně redakcí deníku www.denik.cz. Jak víte, Kudlanka je v mé kompletní režii, neberu reklamy, nemám "dotace", takže mi nevadí, pokud sem občas v komentářích "přilepíte nějaký ten odkaz. Což nyní tímto činím i já. (Takže tu je kousek z jednoho článku.)  Rozhodla jsem se tak poté, co se už na jednu stranu předem bojím komentářů proti mně zaměřených, na druhou však si myslím, že správná diskuze by tu chybět neměla.

Chléb a hry… Už ze starověké kultury je známo, že za jídlo a hry je lehce získávána přízeň prostého lidu, kterou pak mohou mocní využít k vlastním cílům. Jak jednoduché... Veškeré svátky, oslavy, malé i velké hry, jsou tedy předurčené k lehké ovladatelnosti davů. Ještě že jsou stále nové a nové děti i noví zamilovaní, tedy ti, kteří to veškeré svátkování berou jen pozitivně.