Mám ráda stopy člověka v neobydlené krajině. V okolních lesích často nacházím zbytky dříve souvislých řad hraničních kamenů rychmburského panství Thurn-Taxis. Vím dokonce i o souvislých řadách, nalézají se v místech, kde se zřejmě ještě (nebo už dlouho) nekácelo, případně se jen citlivě probíralo. Někde jsou však jejich řady narušeny kobercovou těžbou (to v lese).

Kudlanko, kudlánci, prosím vás, poraďte mi. Nejsem žádná nymfomanka, spíš si myslím, že jsem v sexu zdrženlivější než některé kamarádky. Ale přesto už delší dobu mám dva milence, vlastně dva muže, každého dost jiného, se kterými žiju. Je to už skoro rok, co to takhle existuje a já už jsem se kolikrát přistihla, že bych docela vítala, kdyby "se to nějak samo vyřešilo".

Jednou takhle odpoledne se má dcera drahá prvorozená ocitla v rozpoložení, že by bylo vhodné se osamostatnit a být definitivně plně svéprávná (tzn. uklízet, jíst, přicházet – všechno tak, jak a kdy jen ona chce. Prostě nemuset respektovat žádná trapná rodinná pravidla).

Sedím v pokoji a koukám na knížku, kterou jsem si před časem koupila. Španělsky za 24 dní, stojí na obalu. Dala jsem za ni 400 korun a teď je mi na nic. Kolikrát už jsem si říkala: "Každý den si dám půl hodinku španělštiny." A nic. Prostě jsem se k tomu nikdy nedokopala…

Dobrý den Kudlanko, jsi skvělá, že se snažíš pomáhat všem, kteří to potřebují. Moc ti fandím. Mám problémem je „můj drahý, jediný“, přítel, se kterým se znám už devět měsíců a taky už spolu bydlíme.  Je tak trochu přelétavé povahy. Otočí se za každou sukní a nevěra mu nepřipadá vůbec hrozná. On prostě říká, že něco jiného je nevěra a něco jiného láska.

Ahoj Kudlanko a přátelé, s manželem jsme podepsali dohodu o rozvodu. Ale: teď žiji s novým přítelem a čekáme spolu potomka. Potřebuji podat delegaci k soudu, aby byl náš případ co nejdříve vyřešen, bohužel, místní soud je zcela zaneprázdněn. Nikde však nemůžu najít, jaký soud by byl nejvhodnější.

Na pionýrském táboře jsem nikdy nebyla. Ale měla jsem to štěstí, že v období kolem Pražského jara jsem se dostala do skautského oddílu. Bylo mi tehdy 13 let a netušila jsem, že za pár let naše činnost zase skončí. Skauting mě naučil mnohému: sebeovládání, respektování  druhých, úctě a lásce k přírodě, indiánské moudrosti, schopnost přežít v nepohodlí...

Velikonoce přišly z Východu, z babylónského zbožňování královny nebes Astarote. Angličtina dodnes velikonocím říká Easter, což je odvozeno právě od Astarote, stejně tak East nebo Ost - Východ. Na svátek Astarote se pekly kulaté koláče se znamením kříže, což bylo babylónské mystické znamení života. Jsou to naše mazance?

Je tak nějak divně. Asi je to tou teplou zimou a krásným jarem. Loni jaro nebylo vůbec, zima byla do půlky května a pak hned přišlo léto.Letos je tomu jinak, zima byla teplá, sněžilo dva dny za celou zimu, což jako každý rok vyřadilo národní hospodářství z provozu...i při tom fofru, aby ten sníh vůbec stihli,

Ahoj lidi, tak jsem otvírala šuplíky - hluboko přehluboko zapadlé v paměti, neboť je to opravdu již pár desetiletí. Jaké to bylo, když jsem jezdila na tábory… A jak jsem je začala otevírat, začalo se to samo nořit na povrch jako duchové dávných dob minulých…

Velikonoce za rohem, všechny pečlivé hospodyňky zdobí domácnost rozkvetlými nebo zelenými proutky (což tedy letos nejsou moc poslové jara, když zuřivě raší už od ledna) a rychle chystají něco na zub. Pokud jde o sladké pečení, klasikou jsou beránci a zajíci z třeného těsta s rozinkami, sladké kynuté mazance, jidáše, případně zaplétané věnce...

Milá Kudlanko, chci tě poprosit o tvůj názor: Je mi 33 let, více než dva roky chodím se ženatým přítelem. Začátky byly klasické - manželka mu nerozuměla a jedině já jsem byla ta skvělá, chápající a jedinečná :-). Ač bych ve svých letech neměla být tak naivní, líbilo se mi to a velmi rychle jsem se zamilovala.

Nikdy bych neřekla, že má naše krásná čeština tolik slovíček, ve kterých je skryto to čarodějnické písmenko "ň". Že by to bylo tím nadcházejícím beltainem? Oním záhadným keltským svátkem čarodějek? Co já vím, co vy víte, třebas novou kudlanku má některá ve spárech ... :-)) A tak  - mám pro vás úkol - VELKÝ ÚKOL:

Do světa se opět rozletělo několik tisíc podvodných e-mailů s cílem vylákat od důvěřivců informace umožňující přístup k jejich bankovním účtům. V dávno minulých dobách se při půjčce mezi osobami říkalo: „Máš to u mně jako v Raiffeisence". Mělo to znamenat, že věřitel má u dlužníka peníze jisté, nepřijde o ně. 

Pocházím ze severních Čech, z krajiny bez starousedlíků a bez tradic. Jako dítě jsem nezažila masopust, vynášení Morany, hody, pálení čarodějnic ani kluky, kteří by chodili před Velikonocemi s řehtačkami, protože „zvony odletěly do Říma“. Vlastně se u nás držely jen Vánoce, Mikuláš  a na Velikonoce nás kluci přišli s pomlázkou vyšlehat a dostali za to skutečná barvená vajíčka i bonbóny a  vajíčka z čokolády.

Ahoj Danielo, cetla jsem nekolikrat tve odpovedi v poradne a myslim, ze vetsinou mas pravdu. Ted jsem se ocitla ve velice neprijemne situaci a tak jsem se rozhodla ti napsat take. Je mi 27 let a 2 roky jsem chodila s pritelem (30). Jiz na zacatku jsem mu rikala, ze jsem casto precitlivela a jakekoli problemy ve vztahu se me velice dotykaji.

Miláčku, jsi to ty? Jak kdo volá? Já! Přece tvoje p*delka...

Miláčku, stal se problém... Neee, nejsem v tom. Miláčku, s tím tvým novým stříbrným mičubiči bude něco v nepořádku...

Neee, cédéčko už nepřeskakuje. Tos opravil moc pěkně. Víš trochu se odřelo... Ne cédéčko... Autíčko...

Kudlanky a Kudlánci, náš časopis se ač pomalu, tak přeci mění z holátka zase na vaši virtuální kamarádku – Kudlanku. Jsem velmi ráda, že trpělivě a s humorem berete dosavadní dětské nemoci – například ono kouzelné „ň“, měnící češtinu na text pro ufouny, či nějaké další trápení …  TAKŽE DALŠÍ NOVINKY:

Případně zdobné minipsy? Nedávno jsem dostala e-mailem (viz dole) fotky „skoro-utopenců“, což mi připomnělo přibližně roční trápení… Jednou v zimě si má dcera pořídila své první dítě – boloňského psíka. Náš psí šlechtic měl v době, kdy se u nás ubytoval, cca 20 cm do šířky i délky a stejně tolik dekagramů.