Následující vtip se vyprávěl v době, kdy průměrný plat v Československu byl asi 2500 Kčs měsíčně, rohlík stál 30 haléřů, litr mléka 2 Kčs a jízdenka na tramvaj 1 Kčs. To takhle jednou tehdejší předseda vlády Štrougal přišel za prezidentem Husákem a říká mu: Poslyš, mě už to nebaví, jak mi lidi pořád nadávaj, že mám tak hrozně velkej plat. Nemohl bych dostat nějakou jinou práci, kde bych měl menší plat než jako předseda vlády?“

V Česku se v posledních týdnech strhla debata o platech poslanců a ministrů. Spustila ji zpráva o tom, že by se měly navyšovat až o 14 procent. Poslanci, ministři i prezident přitom už nyní mají platy daleko nad platy, o jakých se většině Čechů ani v nejdivočejším snu nezdá. ​Kolik tak cca dostávají? U řadových poslanců a senátorů je plat stejný. Nesmíme ovšem zapomínat, že to je základ. K tomu se pak nabalují ještě další a další náhrady, odměny atd. Poslanci i senátoři, ti řadoví, dostávají každý měsíc přes sto tisíc korun. Pokud se jedná o místopředsedu výboru, je to kolem stotřiceti tisíc.

Jedna moc hodná kamarádka mne podarovala - dvě kulaté a jedna větší, taková jako plnoštíhlá... Tak  jsem si o nich něco na netu vyhledala: dýně je skvělá podzimní zelenina, která má sladší chuť. Nejvíce využívaný je nejspíš druh hokaido. (To budou asi ty dva míčky.) Co jsem se zatím dočetla: uvnitř tvrdé vnější slupky má pevnou dužinu. Výhodou této dýně je to, že se nemusí loupat, jen ji omyjeme. Práce s ní je poměrně rychlá a výsledek výborný. Když hokaido zpracujeme, získáme dužinu, která má jemně sladkou chuť a trochu se podobá kaštanu.

Toho odpoledne dorazila Maruška do cukrárny s viditelně dobrou náladou. Její hluboké hnědé oči zářily a z větrníku si prťavou lžičkou nesla sousta k ústům rozmáchlými gesty, jakoby přitom dirigovala pomyslný orchestr. „Můžu ti položit záludnou otázku, Honzo?“ Optala se má krásná oblá kamarádka s rošťáckým úsměvem. „Jasně, princezno mých snů, jen se ptej a ptej, přeháněj,“ povzbudil jsem ji. „Byl jsi někdy v hodinovém hotelu?“ Vypálila bez uzardění. Tak, a bylo.

Ministři premiéra Petra Fialy se už tři roky označují za vládu, která rozpočtově odpovědně dosáhne ekonomického růstu a lepší politické kultury. Nic z toho ale dosud nedodali.

Místo toho slýcháme, že není dost peněz - tedy na občany – chybí v tom či onom. Státní kasa, plněná z našich daní, si tak prý nemůže dovolit lépe placené státní zaměstnance nebo zvýšení rodičáku. Zároveň není dost škol a školek, silnice připomínají tankodrom a na důstojnou dálniční síť se musíme dívat k sousedům.

Kamarádky a kamarádi, moc se omlouvám, ale Kudlanka se nám polámala a nejde to a nejde...

Respektive já to sama opravit neumím, a i když jsem se snažila, tak s tím nic nezvládnu.

Článků mám napsáno hafo - ba co dím, několikero hafů, ale co je mi to platný, když to nezvládnu vložit.

Musím holt počkat, až se šikovný pán a vládce nad všema těma podivnýma klikihákama dostaví (bude mít čas),

a nějak administraci a všechno kolem zprovozní.

Jestli to půjde, tak vám novinky napíšu sem do komentáře....

Ahoj, držte palce :- )))