Tak jsem celou noc přemejšlela (pendrek, nepřemejšlela, jen jsem se snažila marně usnout, v tom eklhaft vedru). Ale ráno, když jsem si přečetla komentáře... Moje milé úžasné a hodné holky, takhle to fakt nemůžeme brát. Uvědomte si, že já nemohu zamknout Kudlanku do kláštera, kde budu neustále jen cizelovat a cenzurovat přispěvatele, příspěvky a hlavně články...
Venku, tedy všude tam, kde žijeme - žijete - je doposud relativně velká svoboda.
Tedy - vy můžete (když
chcete) cokoliv číst, a stejně tak můžete (když chcete) napsat komentář. Ovšem,
tady je už jisté omezení, neměly by se používat ošklivé výrazy. Tady
narážíme - které jsou, podle vás, ty ošklivé? Každý máme svou stupnici
nastavenou jinak. I když o těch nejvíc fuj slovech se nebudeme bavit, to je
jednoznačné... Ale: chtěly byste snad vytvořit "SLOVNÍK NEVHODNÝCH SLOV"?
Pěkná blbost, co?
Na tohle je jediná odpověď a
správná reakce - tak si toho komentáře, který se vám nelíbí, nevšímejte. A
pokud se některá cítíte přímo a osobně nějakou tou jedůvkou zasažená - nejlepší obrana
není útok, ale prostě to ignorovat... Myslete si o pisateli svoje, a pokud to
pak nebudete v následujících deseti komentářích rozebírat, tak to zapadne.
Uvědomte si, že je veliká
pravda, to co platí mezi celebritami: I špatná reklama je reklama!. A když
nebudete reagovat, nebude žádná...
A teď k autorům těch
nevycválaných komentářů: máme tu jen minimum chlápků, kteří sem občas
něco přihodí. Pepa NČ občas přihodí článek, většinou dobrý, a občas nějakou tu
nasrdíčkovanou poznámku. Ono totiž se těžko chválí, například naši nešťastnou
menšinu, která nebýt dávek, tak zemře hlady. Zvláště, pokud bydlíte tam, kde
oni... A pokud je velmi, velmi riskantní nechat si před domem stát auto... Pepa
i doktor mají tu smůlu, že oba se kdysi dávněji nastěhovali do míst, která
tenkrát byla v čistých a půvabných lokalitách. Ale kde dnes bydlet je víc než
nepříjemné Uznejte - dennodenní kontakt s
nepříjemnými věcmi, o kterých se stále jen krafe a krafe a krafe a NIC NEKONÁ,
vám náladu zrovna nepřidá.
Čímž ovšem nikoho
neomlouvám. Ale myslím, že stejně jako vy, i oni mají právo na své komentáře
(nojo, já en čého každou chvíli umravňuju, jenže - nejni to už zrovna tenký
mladý kmínek, který by se lehce tvaroval, však to znáte, nechci zas, aby nám prasknul :-))).
A to jsem se zmínila jen o
dvou - jiné kverulanti už sami odešli, případně byli odejiti. Což je mi docela
líto. Takový yukonský Jirka psával velmi hezké cestopisy, stejně i - už si
nevzpomínám na její jméno - ta půvabná holčina od policajtů, co si koupila
alespoň papouška, aby nebyla v životě sama... Ta byla dennodenně v tom
největším lidském marastu dokonce zaměstnaná... Neberte prosím, tohle moje psaní jako nějaké direktivní - jen bych byla moc ráda, abychom zůstaly/i pohromadě, jakousi doposud docela slušnou oázou mezi poměrně dost zaprasenými stránkami jiných časopisů a novin.
díky moc, jdu si dát sprchu a omdlít na kanape vedle čokla. d@niela
|