I když má až dvanáct alfanumerických znaků, což je snad prorazitelné až za mnoho let, měníme si ho asi po půl roce. Jenže - kvůli zapamatování tam jsou zaběhlé stálé prvky, které se jen jinak skládají, aby bylo heslo pokaždé jiné.
V práci jsem hledal také samozřejmě zjednodušení. Tam jich bylo potřeba dost. Hledal jsem tedy jakousi logickou pomůcku. Přístup do radiového systému byl z fabriky nastaven trvale heslem "master" a tento základ se nedal měnit. Mohlo se jen přidávat. Přidával jsem proto k němu ještě předponu a příponu dle účelu vstupu. Aby to bylo snadno zapamatovatelné a abych se při zadávání nesekl. A zajímavé, do práce už nechodím přes devět let a hesla si stále pamatuji. Jedno z nich využívám i doma pro přístup k mailům. Kdo má pořád vymýšlet nová a nová hesla, že?

Jsem sklerotik, v září nutím lidi, aby se mnou šli na film co jsme viděli v dubnu. Ale hesla si zatím pamatuju. Ovšem ne jen tak. Mám zaheslované asi všechno, co se dá, a hesla, piny si vybavím, ale jen v situaci, kdy to potřebuju.
Takže když mě teď strčíte před bankomat, vysypu piny všech karet co máme. Když si sednu k počítačům, naťukám přístupová hesla, stejně tak přístupové údaje do všech soukromých i mému firemnímu mailu. Totéž u internetbankingu zadám 8-místné identifikační číslo i PIN ke všem účtům, firemním i soukromým. Na benzince vyťukám pin k CCS kartě. PIN na mobilu s mobilem v ruce taky vím.
Pamatuju si telefonní čísla celé smečky a přilehlého okolí, stejně tak data narození, u dětí i přesný čas. Rodná čísla celé smečky rovněž.

Ale zeptejte se mě u bankomatu na pin do bankovnictví a budu v loji. Tuhle nesrovnalost v paměti jsem objevila celkem nedávno, asi tak před rokem, náhodou, předtím mě to nenapadlo zjišťovat. Tak jsem si pro jistotu zapsala všechny piny, hesla atd. do starého diáře. Kdyby mě nějaký ten imigrant bacil cihlou po hlavě, tak by se mi ty údaje mohly vykouřit a co pak, že.

čísla bankovních účtů soukromých i firemních si taky pamatuju, ičo dič obou firem taky a dokonce i staré, dávno neplatné ičo dič osvč.
Ale jestli předevčírem pršelo nebo svítilo slunko, to nevím

mám piny stejné, možná déle. Pouze 3. Obchodní, visa, debit card. Banka mě během 5 minut dá jinou kartu, pokud je poškozená. Pin stejný.

Já mám větší srandu se zapínáním a vypínáním poplašného zařízení. Já ne, ale mí zaměstnanci. Pokud to popletou, je tam za 5 minut policie a hasiči a stojí mě to 100 dolarů. Tedy stálo. Již jsem to rozdal, jsem v penzi. Ale když jsem měl 33 let plnou sezonu musel jsem ovládat 20 různých poplašných zařízení. A věřte mi, že někteří zaměstnanec nebyl schopni v některých podnicích vypnout alarm, jak byli komplikované.

1. banka - původní nesmyslný přístupový kod do internet banky umím zpaměti, ale běda, kdyby na mě někdo mluvil ...seknu se. Pin ke kartě mám původní, už jsem se také jednou u pokladny zasekla (nějaký čas jsem platila hotově, a najednou "okno"). K předchozí kartě bylo heslo jiné a protože jsem vybírávala hotovost najednou ze své i manželovo karty, mívala jsem piny poznamenané formou početního příkladu s desetinnými čárkami, jen já věděla, která čísla z příkladu jsou ta důležitá.
2. další, profesní a důležitý přístup, kde máme všichni 3 jiné přihlašovací jméno, které jsme si zvolili, a k němu 3 hesla splňující požadavky servru - alespoň 1 velké písmeno, 1 malé, 1 písmeno a diakritický znak, a minimálně 11 znaků celkem . Nalezli jsme 3 hesla s drobnou změnou, abychom všichni 3, jak potřebujeme, dokázali vlézt do složek jiného člena rodiny.
3. e-shopy a diskuze s přihlášením - používám stejné heslo v kombinaci písmen a číslic. Tím, že všude stejné, neplete se mi to, a můžu i po roce se přihlásit...
4. e-mail a facebook. Zde mám odlišné heslo nesouvisející s předchozími (a naopak). Je fakt, že jsem ho nedávno na základě jejich výzvy změnila (přidala jsem nějaké číslo), a pak si nemohla při pokusu přihlásit se mimo domov, vybavit jaké a kam (diopředu, dozadu?). Protože doma si ho můj PC pamatoval :-)
Po strastiplném procesu jsem se k mailu dostala a heslo znova změnila na takové, které čísla nemá a pamatuji si ho.
Po této zkušenosti doporučuji neměnit hesla trochu, jen přidáním něčeho ke stávajícímu, ale změnit úplně - budete o tom déle pořemýšlet a nové heslo nezapomenete.
5. telefonní číslo je brnkačka. První jsem k tehdejšímu Oskarovi šla já a dostala jsem náhodné tel. číslo začínající 776 ... Pak když k této firmě přecházel manžel, byla možnost si vybrat číslo ze serie 777. Těch mých následných 6 číslic bylo volných. Následně i syn získal tel. číslo 775 se shodným koncem jako máme my dva. No, kdo by si toto nepamatoval? Pin k simce mám stejný i po výměně simky i telefonů nejmíň 10 let. Už nevím, kde jsem k němu přišla, zda byl někde nastaven, nesouvisí s ničím a 1234 to není :-)
6. protože vyplňuji všem daňové doklady, umím i rodná čísla (=DIČ) a IČa jako když bičem mrská. Trochu mívám problém s novým číslem manželova účtu - ale to se usadí časem. Je fakt, že mě udivuje, že se kdosi diví, že umím nadiktovat svoje data spatra.

že v tom mám pěknej bordel. Kolik různých hesel, někde chtějí emajlovou adresu, někde prostě heslo, někde u toho musí být číslo a někde nesmí, někde musí být nějaký znak jako # a k tomu jedno číslo. Není v mé moci si to pamatovat. A piny? Hrůza, stejný peoblém. Takže to vyřešil přítel excel a v něm všechno přístupová hesla a piny, ty ovšem zakódované tak, aby to má stařecká mysl zvládla.
Jenže tu je banka a CCS. Jedno má pin 1335 a druhé 1165. Co je co??? Nezbylo než napsat si na kartu ta dvě prostřední čísla. První a poslední, stejná, si pamatuju.

Hesla si povšechně pamatovat odmítám. Vlastně je většinou odmítám i vymýšlet. Používám Keepass (freeware, doporučuji).
Akorát PIN ke kartě si pamatovat musím, tak dbám na to, abych si ho pravidelně osvěžila častým používáním

jsem se pobavila tím blbým kyselým zelím Díky za páteční zlepšení nálady.

Paměť na čísla mám docela slušnou a tak většinou nemám problém, dokážu si vybavit i šestimístná čísla dávno neexistujících pevných linek. Problém mám s dotykovým telefonem své dcery, dodnes tam neumím udělat pro otevření tu správnou klikatici. Nemám ty správné dotykové prsty.
Kdysi dávno, v dřevních dobách osobních počítačů, abych to měla snadný pro zapamatování, jsem si zadala jedno ze známých telefonních číslo, jako heslo pro přihlášení. Jenže druhý den jsem sice stále telefonní číslo znala, ale už jsem nevěděla, že to je zároveň i heslo pro počítač. Dost trapas, zkroušeně jsem odešla za počítačovými mágy, aby mně pomohli a teprve, když heslo odblokovali, tak jsem zvolala:"Jé, já už vím, bylo to telefonní číslo a vím i koho!" :-

stalo se mi něco podobného, před lety, kdy ještě nebyly (nebo jsme je neznali:-) webová úložiště, psal šroubek, že potřebuje poslat něco ze svého počítače, "heslo Čau tátův mobil, bez mezer, na začátku velké". Napsala jsem "Cautatuvmobil", a nic, tak mu píšu že nic, a přišlo "že by si změnil číslo?" - zastyděla jsem se :-))

jeden ze sebe udělá magora snadno, já bych to taky tak pochopila, má se Šroubek vyjadřovat exaktně.

žejo! :-)

protože, jak se píše velký číslo?

"heslo Čau tátův mobil, bez mezer, na začátku velké".

těšíte mě, dámy, nejsem v tom sama :-)

to čau patří do hesla! a já se mylně domnívala, že je to pozdrav matce

Tak tátův mobil jsem jako číslo pochopila, jen jsem nechápala, jak se píše velké číslo...

a ještě si ze mě pacholek dělal srandičky - že by si změnil číslo?..:-)

(před pár dny v Praze v tramvaji)

nevím, jestli to bylo v pražské tramvaji, poslal to junior v pondělí že jako normálka v tramvaji, pražskou jsem si automaticky dosadila, ale kdovíkdy a kdovíkde to vyfotil
musím zjistit, aby někdo nevyrazil do prahy na lov papoušků v tramvaji:-)

nás naopak momentálně dost přebejvá

ale zjevně ne od vás. Krásná úroda

s pracovní deskou a ubrusem,
tón v tónu :-) jo,někdo je holt
pan chovatel ;-)

Na PS mám heslo, že pokud ztrestám sedmičku vína tak PS otevřu až po několika pokusech. (ne aby to někdo zaměnil, že po sedmičce... )

to já jsem si jednou taky měnil heslo a pekelil jsem se při tom s lahvinkou červeného. Jak jsem se snažil, aby to heslo bylo co nejvíc "odolné", tak jsem si ho ověřoval pomocí toho programu, co tam k tomu Microsoft má. Až se mi podařilo vytvořit dostatečně složitou kombinaci, tak jsem to heslo změnil. Jenže jsem si ho napřed nenapsal na papír a pak jsem jenom marně zkoušel najít tu variantu, kterou jsem tam naládoval. Nakonec jsem musel zajet ke kámošovi, aby mi to otevřel a mohl jsem to heslo zase změnit tak, abych si ho lehce zapamatoval. Ten můj kamarád (computer freak) mi řekl, že je dobré si vyvtořit heslo s českými vazbami písmen ve slovech, jako je třeba jz, cek, zk, jb, krz, vrz, drt apod., protože ty programy na generování hesel jsou většinou v angličtině a tyhle české vazby moc nezkoušejí. Ale nevím, jestli je to tak doopravdy.