A je to smyšlená historka ze šedesátých či sedmdesátých let. Doufám, že jsi tomu neuvěřila, Dani?

http://www.hoax.cz/hoax/neberte-stopare/

nevypadla Ti tam věta?? Ta, která by vysvětlovala s jakou prosbou přišel dotyčný za paní.

Nebýt toho, že historku v jiné variantě znám, myslela bych v první chvíli, že za dotyčnou přišel s poptávkou sexu

mylis se. Slo o primase cimbalove muziky "Sohajik", ktery jel do obchodu koupit strunu G na basu. Rukavice si vzal, protoze mu byla zima.
Pripomnelo me to historku, kterou nam vypravel jakysi rotmistr behem me zakladni vojenske sluzby. Byla o cikanovi, ktery sedice na stromech skrti kolem jdouci vojaky na strazi, aby jim mohl vzit samopal. Hezky jsme se pobavili. Jenze byla vetrna a temna noc. A hned prvni strazny na sve obchuzce vystrilel do imaginarniho cikana vsechny naboje. Nikomu se nic nestalo, ale soudruh rotmistr mel zarazeny sluzebni postup.

http://www.cernasanitka.cz/
a
http://www.csfd.cz/film/242483-cerna-sanitka/

Jojo - i strašidla se vyvíjejí

taky dobrý .

"přicházím s nabídkou kvalitního sexu".

Tohle je třeba vymyšlené, ale já mám kamarádku, trempku, která se vracela ze srubu na Berounce a ještě s kámoši se zadrhla v hospodě před Smíchovským nádražím. Už bylo po půlnoci, když se z hospody vykutáleli a šli na noční tramvaj. Kámoška měla smůlu, jediná jela nahoru na Vinohrady, ostatní se rozutekli a ona čekala na spoj. Prohlížela, kdy že to jede a stejně tak cizí mladík, který čekal na stejný spoj. Jelo to až za dlouho, dali se spolu do řeči a že tedy na ty Vinohrady dojdou pěšky. Povídáním jim cesta hezky ubíhala, kámoška už byla doma Na Zvonařce, s klukem se teda rozloučila, on jí řekl, jaká je úžasná, jak se s ní hezky povídalo, políbil jí ruku a z diplomatky vytáhl rudou růži a tu jí věnoval. Kámoška zapadla do baráku, ale ještě se za ním ohlédla a viděla, že sáhl do kapsy a něco vyhodil. Přišla domů a máma jí strašně vynadala, jaký měla o ní strach, že v Praze řádí vrah, který své oběti umlátí dlažební kostkou a pak na ně položí rudou růži. Rano před barákem ležela dlažební kostka. Jak to bylo doopravdy, byl to ten vrah, nebo to byla náhoda, to kámoška neví.

To je jak urban legend z úvodu.

A i když je ta historka stará, vždycky se někdo chytne, kdo uvěří všemu. To je krásně vidět na těch, kdo ji udržují přeposíláním při životě...

v Praze jsou mozaikové chodníky, nebo alespoň byly. Modro, bílo, růžové, kostka je veliká cca 6x6x6 cm. Asi jsem měla napsat chodníková kostka, ale tak tomu nikdo neříká.
A ta kámoška nemá sklony si vymýšlet, třeba to opravdu byla náhoda a z kapsy vyhodil jenom zmuchlaný papír?

Nechtěla jsem zpochybnit věrohodnost tvé kamošky, akorát mi přišlo divné, že by se tahal s klasickou dlažební kostkou...

doložit, že historicky takovej vrah s kostkou a růží v Praze řádil, to by mělo bejt jednoduchý - někde jistě bude zmínka vo takovým zajímavým a tajuplným sériovým vrahovi, zase tolik jich naše kriminalistická historie nezná.

Nejsem sralbotka,docela po přečtení zamrazilo. Paní měla kliku a kupu štěstí k tomu.Příběh fakt horrový.

Teda skoro
Jestli deeres upřesní přibližný datum, pravděpodobně by bylo lze dohledat toho "původního", legendou dotvořenýho vraha.

Těžko něco doložit, doopravdy nevíme, co se tehdy stalo a jestli to, co tvrdila kámošky mamča, byla vůbec pravda. Muselo to být někdy koncem šedesátých let, nebo začátek sedmdesátých. A tehdy vražedné historky třeba o Mrázkovi prosakovaly na veřejnost pouze pokoutně.
S určitostí vím, že v té době skutečně byla na Vinohradech zavražděna výtvarnice, která jela ze své první vernisáže tramvají dolů Bělehradskou do Nuslí. Vrah jí vytáhl z noční tramvaje a u bunkru v parku na Folimance jí našli zavražděnou. Jestli dlažební kostkou a s růží, to fakt netuším a ani jsem nikde žádný záznam na netu nenašla. Kámoška bydlela Na Zvonařce a ta je hned vedle.

Mrázek "pracoval" dřív, už v první půlce 50. let, Straka a Stehlík zas později. To i Hojer - ke konci let sedmdesátejch, až na to, že namísto růže "daroval" kopřivu, ale tam mohla lidová tvořivost a JPP zapracovat.
Jo a ta vražda na Folimance posloužila částečně jako námět pro film "Černá punčocha".