Někdy (často) ale není zbytí, a člověk musí udělat i to, co vyloženě nerad. Jednou z prací, kterou beru jako za trest, je třídění a uklízení drobností. Píšu si totiž neustále různé nápady, typy atd. na papírky, které dávám do plastikových škatulek od kiwi. Jenže - já tam nehážu jen papírky, ale třebas i ruličku nití, svorky, vizitky, co jsem dostala, drobné, co někde najdu...

     Jednoduše všemožné drobnosti, které právě "nemám čas" uklidit. Občas však jsem donucena (hlavně tehdy, když něco z toho hledám) to vše roztřídit, probrat, něco vyhodit, něco uklidit. Další jsou časopisy. Občas mi někdo z domu nebo někdo ze známých přinese balíček časopisů, občas si něco donesu i já. Znamená to každý prohlédnout, najdu-li tam něco, co by stálo za to (téma na Kudlu!), tak vystříhnout. Tohle všechno pak nasulcuju do další vaničky. Když je plná, dám se do roztřiďování podle jednotlivých témat a vkládám do desek. Je to moje námětová pokladnička. Nevypadá to vůbec složitě, zato tahle činnost spolkne hodně času.

     A co ještě nerada? Kdybych měla nějaký ten žebříček TOP prací, které bych ráda přenechala jinému, rozhodně bych nepominula žehlení, uklízení vyžehleného (zase to roznášení jednotlivých kousků), nerada luxuju... Především nerada likviduju přebytečné věci. Mám pocit, že všechno se bude ještě někdy hodit .

      Ale protože úložné prostory nejsou nafukovací, musím občas zapřít sama sebe, vzít nějaké ty škatule a tvrdě třídit. Pak buď obvolám nějaké ty kamarádky, kterým by se to mohlo hodit, případně jednu fajn dívčinu z Charity, která pro své svěřence použije vše.

     Ještě jedna práce na mne tiše a odevzdaně čeká (a už pěkně let!) vzít dvě krásná velká alba, která jsem asi před dvaceti léty koupila, a vyndat škatule a škatule a škatule fotografií... Nějak ale není ten čas, no...   Jsou to fotky naší rodiny - nejmíň jich je od rodičů manžela a mojich, nejvíc jich je obou dětí. Však to byly dětičky z fotografské rodiny ... Velké fotografování skončilo s příchodem kamery, tenkrát jsme natáčeli vše co šlo. Ale když pak Lenka odjela a Bob se odstěhoval, přibývalo fotek jen minimum. "Tady jsem byla, toho jsem si vzala, tohle se mi líbilo..." Nástupem digitálního foťáku se všechno ukládá v počítači. Kupodivu, a nechci to zakřiknout, ještě jsem o nic nepřišla.

Jak jste na tom vy? Co vy neradi/y?

Taky máte nějaké ty "skryté hříšky", které musí počkat?

d@niela

Komentáře (68)

Zobrazit/Skrýt komentáře Tak k těm fotkám : NČ Nástupem digitálu jsem roztřídil starý černobílý fotky, vlastnoručně focený i vyvolaný a nazvětšovaný, co mi zbyly (většinu jsem porozdával) jsem foťákem asi ze 20 cm vzdálenosti, s dennim světlem bez blesku, vofotil. Lepší je skenér ale ten jsem tehdá ještě zrovna neměl. Orig. fotky se pak vrátily pod postel do krabic. A ty vofocený digitální, po vyčištění (jen tak z nejhoršího) Fotošopem, mám kdykoliv ke koukání, stejně jako všechny digitální z nynějších časů. Věř-nevěř, ty vofocený a lehce vočištěný a lehce zkontrasnělý jsou povětčinou lepší než čtyřicetiletý originály. Pokud bych měl starý pohyblivý filmový vzpomínky, udělal bych s nima totéž. Myslim, že je pár provozoven, který ti to zkopírujou a vysmažej přímo na dvd. květen 19, 2009 08:13 Těmhle odkládacím místům na drobnosti, říkám hnízda. : mamča Několik jich máme po bytě, a čas od času je nutno hnízda vyklidit a roztřídit předměty na užitečné, použitelné a k výhozu. Nedělám to ráda, protože stejně jako Ty, jsem sysel, a vím, že co dneska vyhodím, protože se to už pár let nepotřebovalo, tak zítra budu shánět. Naštěstí máme chatu, kde je velké překladiště mezi bytem a popelnicí. Vždycky se ty zrovna nepotřebné věci odvezou na chatu, a vyhodí se za pár let až tam. Teď jdu třídit oblečení. Uklidit zimní, vykutat letní, a to, z čeho jsme vytloustli (či vyrostli), odnést do kontejneru www.potex.cz. To mám aspoň dobrý pocit, že se to ještě někomu hodí, a že to tak úplně nevyhazuju. květen 19, 2009 08:18 NČ : mamča My od té doby, co jsme začli fotit digitálem, nemáme prakticky žádné fotky. Všechno je v PC, nebo na CD. A kdy si v PC člověk prohlíží fotky ? Budu muset nějaké vytisknout, a udělat album. Navíc digitálem uděláš těch fotek zbytečně moc, a když se hned nepromažou, tak mě ani nebaví to množství prohlížet. Zlatý časy fotopušky Zenit ! S každým záběrem jsem si pohrála, než jsem stiskla spoušť. A pak to vyvolávání v koupelně, a kouzlení s vývojkama. Digitál si dělá všechno sám, a já jen jako debil, mačkám spoušť. květen 19, 2009 08:26 Mamčo, : NČ fotíš víc, protože neutrácíš za film. Ale jasněže pak vybírat musíš. Já teda nemažu, vše nechávám ale do druhýho souboru ukládám ty, za který se nemusim stydět a který pak ukazuju a vybírám z nich k tisknutí. Jinak je to totéž, co se Zenitem (já zase s Flexáčem a pozdějc s Prakticou). Taky se mi nostalgicky stejská po zrcadlovce, jenže ani tu už není problém koupit za něco přes 10 litrů s deseti megáčema - čili docela dostupný. Ale kdo by se dneska tahal po hradech a svatbách se zrcadlovkou, když mám v mobylu uplně pro A4 dostačující 3 mega anebo za vopaskem Canóna s 5ti. A co se tejče těch hotovejch fotek, jasný je, že jen v pc jsou ti celkem naprd. Já tisknu na papír A4, a ty uplně nejlepší na fotopapír na dig fotky, sice dražší ale skvělý! No ale přiznejme si. Alespoň pro mě bylo a je vždycky uplnym postrachem, když se někdo vytasí se stovkou fotek z dovolený: "Taky je naše Anička a Trosky, tady jsem já v hospodě Pod Kostí, tady čůrá Jiříček do studánky...." Brrrrrr! Taková návštěva se mi mění v hrůůůzu ale slušnost velí - chválit, chválit, chválit! A ukazující, povzbuzen chválenim, vytahuje další balík z předloňský dovolený v Chorvatsku.... "To musíš vidět! A počkej, až přijdeš k nám, projedeme si i filmy z dovolenejch." A já v tom momentě vim, že, vědom si tý hrůzy, nepřijdu. Takže jelikoš sám na todle zcela alergickej, taky rád přinesu fotky ale jen ty nejlepší a nanejvejš 5 kousků. květen 19, 2009 08:50 ..: : kordulinka Několik mističek s nepotřebnými potřebnostmi také vlastním, drobné, hřebíčky, sponečky, svorečky, tkaničky, hračky z kindervajíček,...to je pak chaos! Jednou za čas je potřeba přetřídit, ale dělám to nerada, jelikož potom nemůžu žádnou sponku, žádné drobné najít! A fotky? Staré ležící v krabicích nechávám proplynout časem, už se na ně nedívám, a digitální obstarává omladina v rodině. Nějak se mi nechce koukat zpátky, na to co bylo! květen 19, 2009 09:20 u nas jsou to predevsim fotky!!!! : Polarka teda jeste spis negativy ktere bychon silene potrebovali majit a znovu ofotit, protoze nam je lidi nevratili a jsou vyjimecne....treba ja se psim sprezenim...na sane jsme dali kosatinku a v te spinkal syn. A tak jsem ho vozila na prochazky. Jak ta doba leti.... Nusim se pochlubit (chlubim se ted vsem, ale mam z toho hroznou radost, tak mi to odpustte), ze byl prijat do tretiho rocniku VUT Brno, obor informace a technologie. Vraci se do meho rodneho mesta, do domu, kde jsem se narodila.....je to snad uzavreni kruhu? květen 19, 2009 11:00 Polárko: : kordulinka jé, jé jen se chlub! blahopřeji! to je krásný, nějaká radostná zpráva byla potřeba! tedy ta je vždy potřeba, ale právě teď udělala radost i mě! květen 19, 2009 12:03 dekuju moc Kordulinko : Polarka jenom mne strasne mrzi ze se toho nedozila moje maminka.Ta by zesilela radosti. Jeji vnuk, ktereho nikdy nepoznala, zpatky doma! Ale treba nas odnekud sleduje a drzi mu taky palecky květen 19, 2009 12:12 ... : bb gratuluju :-) chlub se, jen se chlub, to je přímo povinné chlubení, rodičovská odměna :-) přeju ať se mu tam daří a líbí. květen 19, 2009 12:16 ... : bb maminka možná nad vnukem shora držela ochranná křídla :-) květen 19, 2009 12:17 Polarka : mamča Tak to moc blahopřeju, hlavně Tobě. Dítě vychované mezi psím spřežením, na konci světa, a tak dobře mluví česky, ačkoli má nejspíš anglické (nebo francouzské ?) školy, to je úžasná vizitka hlavně pro Tebe. Protože nestačí mluvit česky, ale znát i gramatiku, a trochu té historie ze země předků. Vivat Polárka ! květen 19, 2009 12:27 bb : Polarka rada bych si to taky myslela. Mela takovou radost kdyz se narodil...prvni vnuk! Umrela kdyz mu bylo 5 mesicu. To je asi jedna z nejhorsich veci emigrace,kdyz umre mama. Dozvedela jsem se to az po pohrbu, nikdo nemel odvahu mi to dat vedet....stejne jsem do Ceska tenkrat jeste nemohla. květen 19, 2009 12:46 mamco : Polarka skoly ma anglicke. Ale i kdyz si piseme e-maily mezi sebou piseme cesky, vzdycky byli pba pysni ze jsou Cesi. Znaji ceskou historii,Jiraska, Petisku..... V dobe kdy byli mali jsem byla hodne nemocna, lezela jsem v posteli a tak jsem jim porad cetla ceske knizky. Takze dokonce i mezi sebou mluvi cesky A mam takovou krasnou vzpominku Misha asi petilety jede se psim sprezenim (uz sam) a na celej Yukon prozpevuje: "Na tom prazskym moste, konvalinka roste.... květen 19, 2009 13:02 ... : bb :-) hezké Tu mi zpívávala babička, ale místo konvalinky zpívala fialinku...žádnej ji tam nezalejvá ona stejně roste... květen 19, 2009 13:07 Polárko, moc gratuluji k šikovnému synovi. : Myška Maminka se na vás dívá, a drží nad vámi ochrannou ruku. A má radost, že má vnuka "doma". květen 19, 2009 13:08 no tak my zpívali : Kamila rozmarýna... na tom pražským mostě rozmarýna roste jooo, co rodina, to jiné tradice - hlavně že jsou! květen 19, 2009 13:42 bb. Mysko : Polarka jeste jednou moc dekuju. Vite ze jsem dneska stravila na Kudlance noc? Je pet rano, uz se rozednilo,za hodinu vstavam. Ale hrozne mne potesilo ze mam tolik lidi kolem sebe, kteri mi preji vsechno dobre. květen 19, 2009 13:45 Polárko, než utečeš do postýlky. Též tobě i synečkovi přeju všecko dobré :-))) : NČ Vždyť i já jsem dobrej člověk! květen 19, 2009 13:47 Originál písničky : Míša šíša ROZMARÝNA. Prý ji neumí správně zazpívat především Pražáci http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Na_tom_pražskym_mostě květen 19, 2009 14:01 hm, hm : mura1 i ja stejne jako kamila zpivam rozmaryna. tak ja nevim... květen 19, 2009 14:05 origi ze zpěvníku: : d@niela Na tom pražským mostě Na tom pražským mostě rozmarýnka roste, žádnej ji tam nezalejvá, ona sama roste. Já tam na ni půjdu, zalejvat ji budu, ona se mi zazelená, já ji trhat budu. květen 19, 2009 14:13 Tak tuhle písničku mi zpívala babička i teta, : Vodoměrka v našem podání je to ale konvalinka.... Na tom pražským mostě, konvalinka roste, žádný ji tam nezalévá, ona neporoste... a já coby dítě rozverné jsem potom zpívala já tam za ní půjdu, zalévat ji BUJDU (aby se to víc rýmovalo) a babičku učitelku chytal fantas, jak bych zpívala něco sprostého a neslušného... joj, to jsou vzpomínky... Jinak ten výše popsaný drobný sběr (já říkám malé neřády) dávám do hrníčků na poličkách, no a čas od času, když se něco hledalo (zavírací špendlík, nitě s jehlou, drobné, odpadlé šroubky a matičky, účtenky, vizitky apod.) jsem udělala čistku, zjistila, že spoustu věcí stejně nemám kam konkrétně dát, takže skončily zase v tom dotyčném kusu keramiky či škatulce, no a postupně jsem to zase zaplňovala, až to čouhalo ven a pak zase čistka... teď, co jsme se přestěhovali a ještě nemáme zařízený obývák, tudíž poličky nevisí a na nich nejsou hrníčky a škatule, tak nemám ani tyhlety bordelschránky na drobné neřády a věřě nevěřte, ani nejsou potřeba, nechápu to... zato mám jeden maxitruhlík na různé dokumenty, výpisy z účtů, faktury atd., co se musí roztřídit do šanonů... jenže ty jsou ve sklepě ještě po stěhování, takže se ten truhlík už nehezky zaplňuje... květen 19, 2009 14:23 . : Míša šíša ... žádnej ji tam nezalejvá, ona neporoste. Kdyby sama rostla i bez toho zalejvání, tak už by bylo zbytečný, abych já tam chodila zalejvat. Ale právě proto, že hrozí ta skutečnost nevegetující rostliny, jsem odhodlána ji tam dojít zalejt, aby se už konečně mrcha jedna zazelenala. Logicky... květen 19, 2009 14:30 vidis to, miso : mura1 lidovym tvurcum muze bejt nejaka logika zcela ukradena. ja taky umim verzi "...zadnej ji tam nezalejva, ona preci roste." asi pratele a pribuzni ty rozmaryny bydlej u me doma. protoze ja ty chudinky taky nezalejvam. a ony navzdory rostou a rostou. (ne teda vsechny. ale ty, co nerostou uz se mnou nebydlej) květen 19, 2009 14:36 Polárko: 1. gratuluji z celé duše též velmi, : Eva 2. nedivila bych se, kdyby to babička "zařídila" 3. zpívám též rozmarýna 4. hnízda také nerada uklízím, mám dokonce nepříjemný pocit, i když je vytvářím květen 19, 2009 14:37 teď jsem si vzpomněla na jeden kouzelnej terminus technicus: : d@niela kdysi dávno jsem chodila s jedním malířem. Uměl malovat, a ještě líp milovat... Jo, kde jsou ty časy mládí No, a on měl starou maminku, kterou miloval nade vše. Později jsem se dostala i k nim na návštěvu/y, takže jsem měla možnost maminku poznat "zevrubně". Maminka byla úžasná bordelářka, sklerotička, špindírka (taky byla už dost nepohyblivá) - ale představte si, že ač je to neuvěřitelné, ona všechny tyhle vlastnosti uměla prezentovat s půvabem velké dámy... Nebo to možná bylo tím, jak ji ten můj milý miloval. Mluvil o mamince s půvabným despektem, dělal si z ní legraci (ale v žádném případě ironii) a všechno to, co bylo potřeba, jí udělal. A právě od něj sem slyšela termín "babské koutky". Ona totiž věci, které zrovna nevěděla kam dát (nebo právě zrovna se jí nechtělo), tak strčila někam do kouta. Za křeslo, za skříň, pod stůl... A on nám pak uvařil kafe, já si s nimi povídala a zírala, jak on to všechno nenápadně uklízí, dává na své místo. Víte - dělal to tak, že nedával najevo: "ježíš, to je zase binec", ale jen tak, mezi věcí... Mj. jeho maminka ho měla hodně pozdě, a on taky už nebyl nejmladší, tenkrát to byl docela "dědek", bylo mu snad skoro čtyřicet Ještě dnes si kolikrát vzpomenu na jeho mámu, jaké měla spokojené a šťastné stáří. Za celou tu dobu - tedy až do teď, jsem takového hodného syna poznala jen ještě jednoho. Jo, a termín "babský koutky" jsem pak přifařila své dceři :-)))) květen 19, 2009 15:52 Taky mám ve zvyku : Míša2 schraňovat na několika místech ( hnízdech ) různé papírky, recepty, telefonní čísla a poznámky. Většinou už nemám potřebu se k nim vracet a když mám, tak je zase nemůžu najít. Dost často mívám pocit, že se kdejaký krám ještě někdy může hodit a za tímto účelem máme doma komoru. Uklízení komory a žehlení jsou pro mě nejodpornější domácí práce, které neustále odsouvám, až kupa prádla a množství krámů v komoře naroste do obludných rozměrů. Když je vše hotovo, dám si obvykle závazek, že příště už opravdu, ale opravdu průběžně, a situace se po čase znova opakuje. Tu nechuť vyhazovat staré věci přenáším i do práce a jelikož jsem knihovnice, tak si jistě dovedete představit, jaké poklady lze v regálech najít. Teprve asi před rokem jsem vyřadila kupříkladu Timura a jeho partu, kterou dvacet let nikdo nečetl. květen 19, 2009 16:01 Jedno hnízdo : Ivča mám na ledničce,když je plné,přestěhuji papíry do krabice v šupleti v obyváku(když je plná krabice,pak konečně třídím papíry),zbytek přeberu a uklidím. Na Šumpersku se zpívá konvalinka a ona neporoste. Prohlížení fotek nebo videa u nás v rodině je za trest u švagrové,kdysi dávno to začínalo balíky fotek a diáků z dovolených,pak se přešlo na videokazety,pak na dvd...Po každé jejich dovolené nebo rodinné oslavě se jí příbuzenstvo několik měsíců vyhýbá,až přestanou být zážitky aktuální a nehrozí při návštěvě podrobný výklad "jak Jiříček pod Kostí čůral do studánky a při tom ho komár štípl do zadinky..." květen 19, 2009 16:11 Na Ostravsku : Míša2 je to taky konvalinka a ona neporoste květen 19, 2009 16:24 NC : Polarka nejen dobry ale fantastickej V mejch knihach vzdycky! květen 19, 2009 16:38 Polárko, : Ariana taky se přidávám s gratulací k úspěchu Tvého syna. Máš můj velký obdiv, jak jsi to všechno dokázala v takových podmínkách zvládat. Moc se mi taky líbilo, jak Tvůj malý syn jede se psím spřežením a vyzpěvuje na celý Yukon českou písničku. Mimochodem, dočkáme se ještě pokračování Tvé cesty na Yukon? Jinak k tématu: taky ráda schraňuji různé zajímavé články, výstřižky, citáty apod. Mám velký pracovní stůl, kde si je shromažďuji do tzv. komínků, které čas od času "vykydávám". Bohužel mé systematicky vystavené komínky často bortí s velkým gustem naše kočka, která pak papíry shazuje dolů na zem a vytváří si tak podestýlku, s kterou nejdřív bojuje, pak si v ní rochni a nakonec v ní usne. Zrovna teď koukám, na jaké cáry rozdrásala hedvábný papír z krabice na boty a usnula v tom. A to jsem měla vyluxováno. Drobné věcičky jako jsou šicí záležitosti dávám do košíku na šití, tam to vždycky najdu. Vizitky si přepíšu do adresáře v počítaci, protože tam mám jakous takous šanci to najít, a vizitky pak mohu vyhodit. Ani v "pořadači na vizitky" se mi totiž požadovanou vizitku většinou nepodařilo najít. květen 19, 2009 16:40 Ariano : Polarka me to taky pripadlo desne milounky Jeho jsme jeste nevideli, ale hlasek uz zdaleka Je mi z toho dneska smutno, ze to tak rychle uteklo/ Holky, co mate maly deti uzivejte si je, tahle doba trva tak kratce. Jinak na mem psani se bude co nejdriv pokracovat květen 19, 2009 19:40 Polárko, : Ariana to je skvělá zpráva, že bude pokračovat v psaní. Už se moc těším! květen 19, 2009 20:31 Polárko, : Marie Mischa je ten synek, o kterého jsi měla v zimě takový strach, když zůstali na lovu někde v lese? Nebo to byl ten druhý ? Olin, tušim. Čtu tě na Kudlance od začátku a ty i tvá rodina mi připadáte známí a blízcí.. Ještě se připojím k Arianě, dopiš vyprávění, jak ses dostala na Yukon. Letos v únoru jsem byla v Egyptě a v jednom opuštěném městě jsem si na tebe vzpomněla. Byl tam dům, kde léčili štípnutí štírem.Myslím, že nejsem sama, koho by to zajímalo. květen 19, 2009 21:35 Marie : Polarka ne to byl mladsi Olin. Ulovili losa. pak jim tam prisel medved, tak ho museli taky zastrelit, on medved kdyz chce maso tak je nebezpecnej, pak byli tak prlozeni ze byli radi kdyz jim prijeli rangeri na pomoc a pul nakladu od nich vzali. Jinak by se plazili jeste dalsi den a ja bych zesilela, protoze jsem ten vecer musela odjet odvezt manzela na letadlo Olin je kluk do buse, Misha spis do mesta květen 19, 2009 22:42 Ariano : Polarka vis ze ja taky? ted si hlavne skladam do poradku ten yukon...pri te povodni se mi namocily maminciny (tedy moje) dopisy. A dik moc květen 19, 2009 22:45 hezký, koukám, že k tématu se toho moc tady nedovím : ivanka tak tedy taky gratuluju a už se zase může psát o tom, o čem je článek? Nic proti, ale všimla jsem si, že minule u článku o výročí čtyřlístku se najednou objevilo psaní o nevěrníkovi... tady se zas píše o studiu a životopis z Yukonu. Tak že bych začala psát třeba o knedlíkách? Jaké knedlíky máte rádi? Houskové, bramborové, šišky... :-) květen 20, 2009 02:19 Ivanko : Polarka promin. Velice se omlouvam. květen 20, 2009 03:01 Ivano : Polarka Klidne si pis o knedlikach kdyz to bude nekoho zajimat! květen 20, 2009 03:34 Nejlepčí jsou houskový : NČ ale nenadejchaný, takže bez droždí. Aby mi z guláše nenadělaly bahno. Bléééééééééééééé :-( květen 20, 2009 06:06 ... : Liba Konecne to te Polarce nekdo rekl. Skakat lidem do reci a kvakat o necem jinem je sprostarna. květen 20, 2009 07:58 Ivanko, Libo, diskutujeme tady a bavíme se o tom, co nás zajímá, a velice často debata sklouzne daleko : Myška od tématu. Nejsme ve škole, aby nás paní učitelka drezurovala a diktovala, o čem se smíme bavit. Když vám vývoj na diskuzi vadí, nečtěte ji. květen 20, 2009 09:06 Jo, a když jsme u těch houskových knedlíků, tak u nás jiné, než nadýchané kynuté, nejíme. : Myška A ty by NČ nevzal do pusy . Ale o tom už jsme si na Kudle taky psali... květen 20, 2009 09:11 ... : mia hodně ženských řekne,že na tyhle práce musí být nálada.Fotky jsem roztřídila před vánoci,stejně tak i různé brožury a vstupenky z hradů a zámků,mám všechno rozříděné v sáčccích se zipem,podle lokality.Jinak oblečení na charitu vybírají na Obecním úřadě,časopisy dávám sestře a ta je pak odnese do Pečovatelského domu.Stejně bereme jen Květy,nic jiného nekupuji,jen dřív Naše krásná zahrada,ty mám schované.My moc věcí nemáme,snažím se dodržovat zásadu,že každá věc má být na svém místě,takže málokdy něco hledám a protože to nemohu najít koupím nové.Kde se mi nedaří udržet pořádek je můj noční stolek a manželův pracovní stůl v garáži/tam se o to ani nesnažím ,nelezu mu do jeho věcí/.Co nedělám ráda?Luxování a mytí oken,máme velká špaletová okna a už mi to trochu zmáhá.Taky úklid po malování už nemusím.Spíš mě baví úklid kolem domu.Před časem tu někdo z ženských psal,že manžel slévá láhvičky s čistícími prostředky do sebe,tak tuhle uchylku mám podobnou,nesnesu víc načatých lahví třeba v koupelně,to mě vyloženě deptá.Na návštěvách mám ráda byt plný všeho,ale doma to prostě nesnesu,těžko říct proč. květen 20, 2009 09:17 Myško, snad i vzal : NČ ale jedině, kdyby to byl oběd, na kterej bych byl pozvanej, teda kterej bych nemusel platit a kdyby do okamžiku konzumace nepřišel knedlik do styku s vomáčkou či šťávou :-) květen 20, 2009 09:27 Nejlepší jsou : Míša šíša špekový! Polárko, nic si z toho nedělej. Těm, kteří ti to přejou, odbočení od tématu nevadí, těm, kteří nesnesou štěstí a úspěch druhých, to holt vadí. Tak už to chodí. Na pokračování tvých zápisků se moc těším. květen 20, 2009 09:34 Jo Míšo Šíšo!!!!! Špekový s cibulí a s Kozlem :-) : NČ Špekový knedliky jsou, aspoň pro mě, nesrovnatelně zajímavější než blbý starý účty a složenky pod postelí. květen 20, 2009 09:42 Hoďte sem, prosím, osvědčený recept na ty špekový. Nikdy jsem je ještě nedělala... : Myška Dělám ty kynutý houskový, bramborový a chlupatý, ale špekový ne. NČ, já nevím, zřejmě velice záleží na tom, jak se ty kynutý uvaří, ale rozblemtané je nemáme. Vařím je v páře, ne ve vodě, po uvaření nakrájím nití a servíruji - dám na talíř požadovaný počet plátků, zaliju omáčkou nebo šťávou, přidám maso a hned se do toho pustíme. květen 20, 2009 10:06 Alejo Myško, každej jak mu vyhovuje:-) : NČ Někdo tak, někdo zase zezadu..... Když vám chutná tak je všechno ok. Jen sem si vzpomněl, zrovna asi před rokem. Jsem byl na Moravě, kde mi předtim byly taky ser vírovaný tydle nadejchaný, péřový, a to jako pochoutka. Známe se už dost dobře, takže jsem si mohl příště dovolit požádat, že si knedliky udělám sám. Udělal jsem dvě šišky tak jako doma. Heleďse, po těch mejch se jen zaprášilo, sotvaže na mě zbyly asi štyry plátky. A ty péřový v ten den zbyly, nějak nešly na odbyt :-) květen 20, 2009 10:35 NČ, vždyť já ty tvoje knedle (my neřekneme knedlíky, ale knedle) nezatracuji, to ani nemůžu, nejedla jsem je. : Myška Škoda, že nejde poslat po netu ochutnávka . květen 20, 2009 10:46 Myško, nejsem na ně nijak pyšnej : NČ To nejsou MÝ knedliky. Normální z pytliku (třeba i s těma burizónama, to je fuk), přidaný jedno až dvě vajíčka, jen polovina vody a zbytek mlíka, a dvě včerejší housky na kostky. Matlám to v míse rukama dost fest, páč vařechou to neumim, asi 5 minut. Vymodeluju dvě šišky (nikdy se mi nepovedou svině stejný), nechám 5 minut vodležet, pak vobrátim a znova 5 minut ležet. Pak prdnu do vařicí vody, vařim 5 minut, pak ve vodě vobrátim a vařim ještě 15 minut. Pak horký krájim nití (nikdy nenechávám celý šišky). Hrozně primitivní ale dost dobrý :-) No a ty špekatý? Tak ty nedělám, protože neumim. Voto líp je ale umim zežrat. květen 20, 2009 10:58 ahoj Nč a ostatní : mia zdravím dělám na zahrádce,tak ted na Kudličku nemám moc čas.Polárko píšu Ti vzkaz na jiném příspěvku-piš,ráda se něco dozvím. květen 20, 2009 11:23 u nás doma : Ivča mají největší úspěch karlovarský-ze starých rohlíků,smíchaný se sněhem,lze ochutit i petrželkou...asi proto,že tyhle jediný dělám,houskový kupuju...mí dva miláčkové snědí šišku a půl kupovaného k obědu... květen 20, 2009 14:09 ŚPEKOVÝ ! : wendy teda - já mám fotky v albech, a že jich mám už asi 20 a roztříděný vzorně. Na to já jsem pes i v době digitálu. Knedlíky - tak si myško milá rozkrájíš asi 10 housek, namočíš do mléka, pak osmažíš na cibulce špek, nešetři s ním, a pak to s vejcetem a trochou hrubé mouky smícháš dohromady. Já to teda rozmačkám rukama, trochu se to patlá, ale nezoufej a utvoř takovou hmotu, abys z ní mohla dělat kuličky asi jako na pinec, možno i menší. Potom si dáš panáka, protože máš za sebou pěknou šichtu. A nejlepší je vařit je v páře. Jo a hnízda dělám jen krátkodobě. Jsem kancelářský typ a neustále rovnám a třídím. Faktem je, že na okna si třeba zvu úklidovku, ale kdo by na ně měl čas, že. Když musí třídit fotky a různé výstřižky. květen 20, 2009 16:31 lidi, tak knedlíky,no to je : Iris fajn téma, škoda, že nemám čas. Ale k tomu začátku nahoře - psalo se tam o odkládacích hnízdech. Vzpomněla jsem si, že někde tady na Kudlance někdo (?) psal vtipně o nějakých těch krabicích z Ikey, které dostaly po roztřídění nepořádku svůj pevně stanovený obsah. Až na jednu, do které se pak narvalo všchno ostatní nezařaditelné. To je právě ono, proč vždycky zbyde hromada krámů, které se nedají jen tak vyhodit, ale zařadit také ne ? Já to mám v igelitových taškách "na potom". Je to děs!! Nevíte kdo a kde o tom psal? Mia? květen 20, 2009 20:09 Wendy díky, : Myška příležitostně vyzkouším. květen 21, 2009 08:20 Myško, : Míša šíša Wendy ti popsala klasické špekouny a jenom musím potvrdit, že jsou opravdu lepší vařené v páře. Přidám recept na špekové knedlíky z vařených brambor, mám ho od své babičky a ty knedlíky jsou fakt moc dobrý. Dělám je, když chci oběd pozdvihnout o úroveň výš. Jo a tyhle se vaří normálně ve vodě, jen to chce mírný var, aby nebyly ovařené čili oslizlé. Takže ingredience: 1/2 kg vařených brambor, jemně nastrouhaných 7 dkg jemné krupičky nebo i hrubé krupice 15 dkg bramborové škrobové moučky (Solamyl) 2 celá vejce 2 rohlíky nebo housky nakrájené na kostičky špek (angl.slanina) nakrajený na kostičky hrst sekané petrželky (nebo pažitky, ale petrželka je lepší) Na pánvi necháme rozpustit špek, když zesklovatí, přidáme pokrájenou žemli a osmahneme. Smícháme s ostatními přísadami a z těsta vypracujeme 7 velkých kulatých knedlíků, které vaříme 1/4 hodiny. (Já dělám cca 15 menších knedlíků a vařím je 10 minut.) Po uvaření do každého knedlíku píchneme lehce vidličkou, aby z nich odešla pára - knedlíky jsou pak kypřejší. Pochvala od strávníků zaručena! květen 21, 2009 09:41 Míšo šíšo, děkuji. : Myška Asi budeme mít o víkendu špekové knedlíky... květen 21, 2009 09:52 Míšo šíšo, : Hanka1 uvedené špekové knedlíky děláš jako přílohu (třeba místo klasických bramborových knedlíků), nebo jako samostatné jídlo třeba jen se zelím? květen 21, 2009 10:24 No jestli bude v neděli lejt, tak budu vařit špekouny :-) : NČ Dík Wendy i Míšo Šíšo! květen 21, 2009 10:49 Iris, pokud myslíš blbečky, : bb tak o těch jsem psala já :-) ale je to jen barevný plast, nic krásného, ale v panelákovém bytě splnily a plní účel. V domě je místo na jiný způsob ukládání těchto věcí, třeba ty truhly aj. Mimochodem, truhly, skleník, příborník aj. staré kousky nábytku po předcích jsme po renovaci měli na chalupě, před měsícem se tam vloupali, z nábytku naštěstí nic neodnesli. Vykopli ale zámek u jedné truhly, kterou jsme z neznámých důvodů zamkli. Nic v ní nebylo, ale zničili ten starožitný zámek, který táta rozebral do posledního plíšečku, odrezil, nakonzervoval, nabarvil, poskládal a namontoval. No, už je spravený a truhla je schovaná v ložnici. Jako matrjoška - je v ní menší truhla a v ní ten dřevěný vojenský kufr. květen 21, 2009 10:50 ... : bb bramborové knedlíky ála Míša šíša dělám jen bez špeku, housku opečenou na másle, jsou moje a dcery nejoblíbenější květen 21, 2009 10:50 Hanko, : Míša šíša obě varianty jsou možné. Já je dokážu klidně konzumovat samotné suché a dokonce i studené květen 21, 2009 10:57 Hm, Míšo, se obávám, : NČ že studený asi ne. Těžko stačej vychladnout:-( květen 21, 2009 11:04 Teda mě taky ty knedle špekové žerou konzumenti pod rukou : wendy i studené jsou dobré - zbydou, musejí... A bramborové ? vyzkoluším zase já. V neděli jsem dělal obyčejné šťouichané brambory smídhané s osmaženou cibulkou. Balada. Jo, cibule, brambory, to je dílo. květen 21, 2009 12:27 Tak tak, Wendo, určitě si je udělal moc dobrý! : NČ . květen 21, 2009 13:02 Milý NČ, : wendy ty ani jinak udělat nejdou ! Dobrou chuť. květen 22, 2009 08:16 bb a ostatní : Iris ano, myslela jsem ty krabičky - "blbečky", díky za připomenutí Líbilo se mi na tom to, že stejně, i kdybych měla těch krabic 50, jedna bude plná nezařaditelných věcí.A jsem ráda, že tuhle zkušenost nemám sama. Dlouho jsem tu nebyla, ale vidím, že u knedlíků jste nakonec všichni zůstali.To správné chytlavé téma se vždycky nějak odštípne a začne žít svým životem, vzpomínám na domácí spotřebiče pod něčím úplně jiným. Polárko, trochu jsi debatu odvedla, protože jsi měla velkou radost z úspěchu syna,to je pochopitelné. Gratuluji také a pojď zase mezi nás, třeba i s knedlíkama květen 22, 2009 17:50

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment