O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
- SÁRINEK, MŮJ BALZÁM
- SMS ZE ZÁHROBÍ ...
- ZMÝLENÁ NEPLATÍ ANEB KOČIČÍ DĚS
- KASTRACE ANO ČI NE?
- NEPŘÍJEMNÉ PÁDY A JEJICH DOPADY
- O DOBRÝCH LIDECH, JÍDLE I PITÍ
- UKRADLI MI NOS MEZI OČIMA
- VOT, KAK CHARAŠO...
- LIDÉ, ZVANÍ MIMÓZNÍ
- HISTORKY NEJEN EXEKUTORSKÉ
- ZASTAVENÍ BRUSELSKÉ
- KDYŽ NĚCO DĚLÁM, TAK POŘÁDNĚ!
- POMSTA MILENČINA
- CHYTRÁ ŽENSKÁ...
- ARACHNOFOBIE
- HÝTA A BATUL
- MIKULÁŠ ZTRATIL PLÁŠŤ...
- ABSURDNÍ PŘÍHODA
- ČIČI ČÍ - JE TO ZLATO KOČIČÍ...
- MOHU POČKAT NA MANŽELA?
- JO, ORIENTACE, TO JE MOJE!
- O KOČIČCE A PEJSKOVI
- DESATERO PRO BUDOUCÍ RODIČE
- SKLERÓZA - MÁ VĚRNÁ PŘÍTULKYNĚ
- ČESKÁ POLICIE
- ARCHIV - O LIŠTIČCE
- MÉ NEJOBLÍBENĚJŠÍ MÍSTO
- AGÁTA MÁ VĚTŠÍ! ANEB KUDLANKY ŠLY DO SVĚTA
- INDIÁNSKÉ VAŘENÍ
- MÍ DRAZÍ SOUSEDÉ
- JO, REKLAMA, TA MUSÍ BEJT...
- METRO BYLO OFF
- VIRTUÁLNÍ STOPY?!
- NENÍ VÍKEND JAKO VÍKEND
- DOVOLENÁ V ŘECKU
- LÁSKOVÁNÍ V AUTĚ
- ŽIVOT JE KRÁSNÁ VĚC!
- STARÉHO PSA NOVÝM KOUSKŮM...
- ČEŠTINA JE JAZYK VTIPNÝ (A TĚŽKÝ)
- INKA Z BRETOŇSKÉ AMBASÁDY
- KOČKOVÁNÍ - I.
- KOČKOVÁNÍ - II.
- PRŮŠVIHOVEJ DEN...
- TA NAŠE MAMINKA, JO, TA JE...
- KOČKOVÁNÍ III.
- ÚČASTNÍCI AUTOBUSOVÉHO ZÁJEZDU
- PRSK, TICHO - A JAKÁ BYLA
- MOJE NÁMĚSÍČNÁ MANŽELKA
- HALO, CHCETE MĚ? TADY KOCOUR...
- KOČKOVÁNÍ IV.
- DOBRODRUŽSTVÍ NA VEŘEJNÉM ZÁCHODKU
- NA VINĚ JE INTERNET
- KOČKA A PES - JAK JE NEVÍDÁTE
- NA BĚŽKÁCH S MÝM DRAHÝM (MANŽELEM)
- PADÁ A PADÁ....
- ROZMARNÉ LÁSKOVÁNÍ ANEB O SEXU
- MÁME NEMOCNOU KOČIČKU, ACH OUVEJ!
- LEGRACE NA PLACE - CHLUPATÉ MIMINKO?
- KDO SI HRAJE, NEZLOBÍ
- TUHLE PRÁCI OPRAVDU NERADA...
- CHUDINKA HLADOVÁ...
- HOAX - POSLOUŽÍ I PRO POMSTU...
- 700 LET OD ZALOŽENÍ OBCE TEHOV
- JAK JSEM NAŠLA DOMOV BEZDOMOVCI
- JÁRA CIMRMAN V TANVALDU
- RALLYE CUP 2009
- JSEM PROSTĚ POLYKOČKNÍ...
- DALŠÍ ZÁŽITKY Z INČINA DOMEČKU - I.
- MAJDA A ČIČINKA
- DALŠÍ ZÁŽITKY Z INČINA DOMEČKU - II.
- JAK MNE DCERA VYCHOVÁVALA
- VZPOMÍNKA NA KOCOURA
- TROCHU NĚHY DO VŠEDNÍCH DNŮ
- MAČIATKÁ, KOŤÁTKA A ŠÍPEČEK
- KOČIČÍ KAMARÁDKA
- O KOČKÁCH PRO LIDI
Přihlášení
Anketa
STORY ZE ŽIVOTA AUTORČINA |
![]() |
![]() |
![]() |
Úterý, 12 květen 2009 | |||||||
V neděli jsem zaskakovala za kamarádku v Národní galerii (prodávala jsem vstupenky) - a právě proto, že byla neděle, autobusy jezdily mizerně a ten můj mi jel až ve 20,10. Tak jsem se domluvila s manželem, že pojedu spojem o hodinu dřív a on pro mne přijede do Štexonu autem. Jak tak podupávám na stanici a čekám na bus, přisunul se ke mně (dost společensky unavený) kamarád Honzík - a tak jsme se dali do řeči a já mu pak nabídla, aby nečekal na autobus až do osmi a jel se mnou v sedm a že ho můj muž vezme do Třebenic, kde má chatu (Honzík - my tam máme byt).
No a tak - čekajíce na ten bus - jsme si povídali. A on mi mj. řekl, ŽE CHODÍ PRAVIDELNĚ NA KUDLANKU A ŽE - A TEĎ POZOR!!!!!!! HLAVNĚ KVŮLI M Ý M P Ř Í S P Ě V K Ů M. A že se s manželkou Blankou navzájem upozorňují na - cituji: "zvlášť vydařené perly". A že se jednou dokonce pokusil recitovat v hospodě u Taterů mé básně - ale byl tam takovej řev, že to nikdo neslyšel.
Mé zamindrákované autorské srdce pookřálo. Co sem píšu, tak upozorňuju všechny kamarádky a příbuzné na to, že ZROVNA DNESKA!!! mám na Kudlance článek, či báseň - ale když se jich po čase zeptám, zda to četli, tak řeknou, že na to buď zapomněli, nebo že nebyl čas. Ty vzdálenější z dosahu řeknou na rovinu, že je takový hovadiny nezajímají.
Mezi námi - já se nedivím, že naši nejslavnější spisovatelé a básníci jednotně pochcípali hlady. A proslavili se až po smrti. Aby taky ne, když ani těm nejmilovanějším a nejbližším nestáli za přečtení. Má vlastní matka kdysi prohlásila, že mé básně jsou plytké a nemají ducha. Víceméně jsem se s tím smířila a živim se proto poctivou prací.
Pietně jsme pak s Honzíkem probrali ty nejpovedenější příhody a zavzpomínali na Alíčka a jeho slavný milostný akt, který vešel do dějin obce. Takže Honzíku, jestli to čteš, tak tě zdravím a zvu tě na panáčka - nebo aspoň na kafe. A Blanku vem s sebou - člověk si musí své čtenáře hýčkat... Doma totiž není nikdo prorokem.
Alena Puntík
|
< Předch. | Další > |
---|