Jako je na kudlance plno Pavlín, Alen, Ivan, Iren, Ilon - tak je tady na Vráži plno Monik... Už jsem přišla do styku - a báječného - se dvěma: jedna vyřizuje příjmy hostů, druhá je masérka. S tou masérkou Monikou mi bylo obzvláště dobře ... Čímž se dostávám k procedůrám, které mi tu jest snášeti. Zatím jsem jich vyzkoušela asi polovinu:

Vířivka - místnost plná kovových van, do kterých se napustí voda a do ní zapustí člověk lázeňský. Každý má svůj prostůrek vyhrazený plentami, nad vanou tiká nastavený budík a kolem těla bublají přímo orgie... Je to opravdu příjemné.

Bazén - není nějak moc velký, ale šest se jich tam vejde tak, že si opravdu navzájem nevadí. Spočítala jsem jeho přesné rozměry: 8 krát 5 temp. Hloubka: ženské 165 cm vysoké po prsa. Takže se u cvičícího klandru musím trochu zapustit... Tam se provozuje společný tělocvik, respektive komíhání vším, čím se vám komíhati povede.

Rašelina - se sem vozí z Třeboně, balí do hadérků (vypadají jako pleny), rozměrů přibližně standardní cihly. Lehnete si na prostěradlo, které je na igelitu, pod vás zastrčí pár těhle cihliček, řádně prohřátých, a pak z vás vytvoří pomocí deky jakousi vánočku. Za půl hodiny se vyhrabete, oloupete se sebe semotamo utkvělé kousky, pod sprchu a jedeme dál...

Individuální cvičení - něco velmi velmi složitého, protože fyzioterapeutka se snaží z všelijak pokrouceného tvora pomocí svých povelů vytvořit perfektně rovně ležící-stojící-sedící tělo... Uvidíme, jaké bude mít dotyčná úspěchy v mém případě. Jo, doporučila mi i ty podivné hůlky...

     Do lázní jsem nejela sama: vezla jsem si s sebou své miniaturní zelené děti, které nyní pečlivě ukrývám před zraky ostatních: asi 14 dní před nástupem jsem si nasela semínka kytiček.

     Rostlinky v den odjezdu dosáhly cca 5 mm, v jedné vaničce dokonce 5 cm. Když jsem 4 misky s těmito zárodky příštích nádherných květů ukázala Bobovi a požádala ho, aby se o ně určitě postaral, jednoznačně odmítl a já to uznala - tohle by prostě nezvládl...

     Ukázala jsem mu totiž, jak je musí několikrát za dne opatrně rosit, po stranách kapátkem zalévat. No, neposlal mě nahlas tam, kam asi v duchu, ale dala jsem si je opatrně do škatule a odvezla sem.

     Opatruju je tu na okně a věřím, že se mi něco z toho povede pak odvézt zpět domů. Mám přeci pod oknem ten svůj malý prázdný záhonek...

***

Jo, jak lidi prožíváte současnou kvetoucí dobu?

Park je tu přenádherný, všechno pučí, kvete, jásá - pylu všude jak naseto.

Nojo, ale ta hrůza pro nás, alergiky...