Řeč bude o opeřencích a tak trochu také nás, o lidech. Občas se mi dostane do ruky časopis Ptačí svět, jediné periodikum v ČR zaměřené výhradně na popularizaci domácí i světové ornitologie a ochrany ptáků. Časopis vychází každé čtvrtletí a první číslo roku je vždy věnováno druhu, který byl zvolen PTÁKEM ROKU. V roce 2021 to bylo káně lesní, které zná snad každý, rok 2022 zvonek zelený, o kterém si neznalý člověk nejspíš myslí, že to je divně vybarvený vrabec. Roku 2023 to byl polák velký, který u nás stále patří mezi lovné druhy, přestože je celosvětově ohrožený. Je to vlastně potápivá kachna.

 

 

V Holešovicích jsem bydlela u Vltavy, na druhém břehu kousek po proudu je ZOO. Vodních ptáků se tam dalo vidět hodně, mimo divokých kachen, někdy nakřížených s bílými kachnami domácími, také tam byli poláci, někdy i mandarinská kachna, nebo hohol bělohlavý, tedy ptáci, kteří ze ZOO ulítli.

 

Při nízkém stavu Vltavy se do hlinitých vysokých břehů občas usídlil popletený ledňáček, nebo jeho brácha s kabátkem naruby, mandelík. Samozřejmě tu uvidíte labutě, uslyšíte krkavé volání volavek a před cca 20 lety se na levý břeh pod čističku s velkou slávou nastěhovali dokonce kormoráni. K velké smůle rybářů jich na špičce ostrova vznikla docela slušná kolonie, v době, kdy byli chráněni.

Kdo někdy viděl kormorány lovit, tak ví proč. Často loví ve velkém - vytvoří řadu po šířce řeky, vlítnou jak šipky pod vodu, klidně až do hloubky devíti metrů a vydrží tam i dvě minuty.

Za tu dobu vysbírají všechny ryby, co se jim připletou do cesty, jsou úspěšnější než rybářská síť.

 

 

V letošním roce na ptačí trůn usedl

rehek domácí,

kterému se také říká kominíček, nebo čermáček.

 

To proto, že sameček má černou hlavu,

jinak je popelavý, pár pírek na křídlech má bílých a péra na ocásku rezavá.

Samička tak parádivá není, tu si také snadno spletete s vrabcem.

Teď na jaře rehka uslyšíte všude, oni totiž umí krásně zpívat.

 

 

 

 

J E N Ž E  ... Protože nám nestačí vyhlašovat ptáka roku, poslední dobou se rozvinula debata, že bychom  měli mít i národního ptáka.

Moravskoslezská orlice je nedostatečná, stejně tak český lev, který přece není pták. A že všechny významné státy přece svého opeřence mají...

 

Francie galského kohouta,

Švédsko kosa,

Rakousko vlaštovku,

Británie má červenku,

Maďarsko raroha,

Austrálie emu,

Belgie slepici,

Rumunsko pelikána,

Spojené státy mají supa (nebo ne?),

Litva bílého čápa

Atd. atd.