 Jeho chuť je krásně kořeněná s charakteristickou vůní česneku a navíc je doslova vitamínovou bombou. Roste v lužních lesích a kolem potoků, má rád stinné, vlhké lokality. A proč ten přívlastek medvědí? Říká se, že medvědi jej konzumují po zimním spánku, aby získali zpět potřebné vitamíny a minerály a zbavili se parazitů. Sbírají se listy, které jsou podobné jedovatým konvalinkám. Záměně se ale vyhneme velmi snadno – stačí promnout mezi prsty a ovonět… Ke sběru je nejlepší používat nůžky, aby se ochránily cibulky.
Za poslední leta se však stal velmi módní záležitostí, což bohužel často vedlo a vede k nemilosrdnému drancování. Popularita
této bylinky, která je velmi náchylná a
její počty v přírodě klesají,
podněcuje ke komerčnímu využití a sběru v chráněných oblastech.
A právě v této „době česnekové“ je potřeba tento problém nejenom znova
připomínat, ale nabídnout také další alternativy – „medvěďák“ není v přírodě ani zdaleka sám a jeho
kolegové si s ním v ničem si nezadají. 
Příbuzný česneku medvědího, česnek podivný, se
často rozvaluje v našich lesích
a parcích, má světlejší,
lesklejší a užší listy podobné trávě. Skvělá zpráva je, že česnek podivný oplývá podobnou sílou i chutí jako medvědí
a při sběru nemusíme být zdaleka tolik opatrní. Snadno se množí
a je velmi invazivní, tzn., že utlačuje
naše původní rostliny. “Spásáním” tedy můžeme naopak umírnit jeho další
rozrůstání a přírodě tak ulehčit. Jedí se listy, květy i
pacibulky.
Nyní je jeho vrcholná sezóna. Třeba
na takovém Petříně, na Letné, v Zahradě Kinských nebo Divoké Šárce jsou ho celé
lány a tašku máte plnou cobydup. Stejně jako česnek medvědí je bohatý na vitamin C, hořčiny, působí jako silné přírodní
antibiotikum a antioxidant, zlepšuje imunitu, čistí játra a ničí parazity,
zlepšuje dýchání i pomáhá při revmatu.
Existuje ještě jedna alternativa - v podobě česnáčku, který roste déle. Jeho listy jsou širší ze zubatým okrajem a korunují ho drobné bílé kvítky ve tvaru rovnoramenného kříže. Roste
na vlhčích místech – v zahradách i parcích, ale i na rumištích a na okrajích
listnatých lesů. Jeho česnekovo-hořčičná chuť
je velmi příjemná a zpestří mnoho typicky jarních jídel.Má blahodárné účinky na naše zdraví – očistné, antiseptické a dokonce i protirakovinné. Je
to úžasné přírodní antibiotikum a
slouží také k léčení vyrážek, ekzémů, zánětů
kůže a nehojících se ran.
Divoká pažitka –
má pikantně „česnekovou“ chuť má
překvapivě i divoká pažitka neboli šnytlík.
Je znatelně tmavší než okolní tráva,
roste v trsech a má úzké duté stonky.
Voní jako pažitka ze zahrady, ale její chuť je o něco jemnější, takže ji někdy
berou na milost i děti.
Obsahuje mnoho vitamínu C (prý 3x více než v
citronu), B1 a B2, karoten, éterické oleje, železo,
vápník, draslík, fosfor, síru a oproti pažitce pravé ještě mnoho dalších stopových
prvků daných tím, kde roste. Má antibakteriální účinek,
podporuje trávení a chuť k jídlu, mírně snižuje krevní tlak, omezuje střevní
parazity. Léčitelé o ní říkají, že má protikarcinogenní a
protisklerotické účinky.
Kulinářské využití:
– čerstvou nať nasekat do pomazánek nebo
jen tak hodit na chleba s máslem
–přidat do zeleninových nebo luštěninových salátů
– do jarních kišů, omelet, do těstíček
při smažení
– na výrobu pesta a bylinkových másel
– rozmixovat do zelených super zdravých smoothie
– příloha k sýru, masu nebo nasekat do
tataráku
– do všech možných polévek – buď
rozmixovat přímo a nebo jako zelený posyp
– na výrobu česnekového oleje
nebo léčivé česnekové tinktury
Můžeme si je také nasušit a používat v zimě jako koření, ale značně tím ztratí
na chuti a léčivých účincích. Mnohem lepší alternativou je divoký česnek zamrazit.
Dobrou chuť,
pokud si ho nasbíráte
d@niela
zdroj: internet
|
