 Na jeden velikonoční večer jsem si našla švédský film „Dancing Queens“, (2021), který měl být podle kratinkého popisku o „dívce z vesnice, která by ráda byla tanečnicí“. Teprve v průběhu děje jsem se dozvěděla, co že je to Drag Queens. Tedy že se jedná o travesti shows... Film se mi líbil. A chci vám opravdu ho doporučit.
Velmi příjemně a decentně se dostanete mezi partu několika tanečníků
jednoho malého travesti klubu, který přišel o svou hlavní hvězdu a podle
všeho jeho show tímpádem spěje k záhubě… Na druhé straně je pak dívka z malinkého švédského ostrova, která touží po tanci ve „velkém divadle, na opravdu velké scéně“. Pár drobností na vysvětlení:
Travestité jsou performeři, kteří se převlékají do
ženských šatů za účelem zábavné show a peněžního ohodnocení. Významným rozdílem
mezi travestity a transvestity je kromě motivů k převlékání se
za ženy také to, že travestité svoji dvojí tvář před okolím neskrývají. Do ženských šatů se nepřevlékají tajně a tak, aby to nikdo
nevěděl, ale přímo na veřejnosti, v rámci travesty show. Jde o představení a zábavní show, kdy muži v dámských
kostýmech a výrazně nalíčení předvádí a
parodují ženské celebrity, třeba zpěvačky či herečky. Okázale zdůrazňují jejich
ženskost, nebo ji spíše přehánějí.
Transvestité se převlékají do ženských šatů za účelem
vzrušení a je to jakási forma sexuální deviace. Samozřejmě, transvestita může být
homosexuální či bisexuální, často však je orientace těchto mužů heterosexuální.
Může dokonce docházet k tomu, že transvestita má partnerku a děti, a
přitom se převléká za ženu, o čemž jeho okolí většinou ani nemá
tušení.
Transsexuálové jsou lidé, kteří se cítí být narozeni
ve špatném těle – tedy pokud se narodí jako muži, tak se duší cítí jako ženy a
naopak. Transsexualismus je tedy porucha sexuální identity a nepatří k
sexuálním deviacím. 
Moje první zážitky „s tímto způsobem divadla“ měla na
triku má velká kamarádka Helena Růžičková, když mne jednou vzala do pražského
kabaretu, nazvaného "Srdce a kámen". Hráli a zpívali tam profesionálové i amatéři veškeré sexuální orientace. Jeho principálem (čili uměleckým
vedoucím) a pokud mu to zdravotní stav dovoloval, tak i konferenciérem, zpěvákem
(pod pseudonymem Vendula) a hlavně představitelem ženských rolí, byl Václav
Glazar. 
Tam ho také pro své filmy objevil režisér Zdeněk Troška. Mj. Helena byla vždy správná srandistka. Těsně před smrtí rozhlásila, že si gaye Vaška vezme za manžela. A to i s jeho přítelem... Bohužel, na tuhle taškařici už nedošlo.
Poznala jsem tenkrát v onom kabaretu plno bezva kluků a bezva zábavy. A
při jedné cestě na výletní lodi po Vltavě i jejich bezva rodiče.
Zpět k filmu:
všechno dobře dopadne a je to zajímavé
d@niela
|
