O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
- PROCHÁZKA STROMOVKOU
- MATĚJSKÁ POUŤ - 1
- MATĚJSKÁ POUŤ - 2
- ÓDA NA JAPKO
- VELIKONOCE A JEDNA "PROSBA"
- I JINDE PTÁCI ZPÍVAJ´
- ZÁZRAČNÉ STUDÁNKY PRAŽSKÉ - 1
- ZATRACENÉ ZTRACENÉ KLÍČE - 1
- ZÁZRAČNÉ STUDÁNKY PRAŽSKÉ - 2
- ABNORMÁLNÍ HIC
- ZÁZRAČNÉ STUDÁNKY PRAŽSKÉ - 3
- VZPOMÍNÁNÍ NA PUNTÍKATOU ÁLU
- TATOBITSKÁ LÍPA
- TURISTICKÉ ZNAČKY
- NOMEN OMEN
- NEBEZPEČNÉ HRY
- VÁNOCE LET PADESÁTÝCH
- SAMOOBSLUŽNÁ POKLADNA
- SVATOJÁNKOVÉ
- MÁTE DOMA KOCOURA?
- SLÁVA NAZDAR VEJLETU!
- BLBŠŮLE TŘETÍHO VĚKU
- DŮM SMUTNÝCH PSŮ
- 100 LET OD POVSTÁNÍ V BOCE KOTORSKÉ
- PROČ TU ZŮSTANU?
- KDO NESKÁČE, NENÍ ČECH!
- KVÍTEČKO?
- ACH TA MAMINKA, TA MÁ VŽDYCKY PRAVDU!!!
- VYPATLANŠTINA
- BACHA NA ŽÁBY!!!
- HLAVÁČKY, PSI A BOLAVÉ NOHY
- ZPRÁVY Z VIDLÁKOVA - 1.
- ZPRÁVY Z VIDLÁKOVA - 2.
- JSOU TADY A VŠUDE!
- ČESKÝ STONEHENGE?
- KAUZA "ŘEPA"
- DOBRÝ SKUTEK?
- NEMÁTE TAKY NĚKDO MALIŇÁKA?
- SVATOVÁCLAVSKÉ ZAJÍMAVOSTI A KLEVETY
- JAK JSEM NEZBOHATLA
- JAK ZAHRADNÍK OMYLEM K POMNÍKU PŘIŠEL
- DEJVICKÉ ZÁHADY
- LETADLO A LÍTÁNÍ VŮBEC ...
- NOVODOBÍ IKAROVÉ
- DUŠIČKOVÉ POVÍDÁNÍ
- SLIBY CHYBY - TENTOKRÁT TO ZASE NEVYŠLO...
- DLOUHÉ BABÍ LÉTO
- KONEC I. SVĚTOVÉ VÁLKY
- JSEM NAŠTVANÁ! A STRAŠNĚ!!!
- TAJEMNÁ ANIČKA DEGENOVÁ
- MIKULÁŠ, ZTRATIL PLÁŠŤ...
- HOME OFFICE
- POVÁNOČNÍ POKEC
- RÝGRÁK
- K + M + B
- VZPOMÍNKA NA EVU OLMEROVOU
- VELKÁ ŽÍŽALÍ KATASTROFA
- VTAČIE MLIEKO
- MAŠKARY
- BRAMBORY - T.Č. LUXUSNÍ JÍDLO
- HÁZEDLO PŘES BIDLO
- ŽELEZNÁ KORUNA
- MÁ JEŠTĚ ŘEMESLO ZLATÝ DNO?
- STARÝM NEPATŘÍ POČÍTAČE!
- KDYŽ JEŽÍŠEK LÉTAL NAD BRDY
- SLIBY - CHYBY!!!
- MÁME TU KAJÍNKA!
- KAMÍNKY
- UMÍTE SI NASBÍRAT?
- BALOŇÁK
- DNES JSEM BYLA FAKT SKVĚLÁ!
- KRABICE OD BOT
- DESATERO PŘIKÁZÁNÍ - GUIDESTONES
Přihlášení
Anketa
KNEDLÍKY ZAS A ZNOVA |
Neděle, 26 únor 2023 | ||||
Strana 1 z 2 Někdy se na netu dívám na pořad „Jak nás vidí svět“. Natáčený v české restauraci v Austrálii a zákazníky jsou cizinci z celého světa. Občas se tam vyskytují i jedlíci z Číny. Ti často namítají, že to je jejich recept, žádné české jídlo, a my jsme jim ho ukradli. Po ochutnání se pak diví, co jsme to s jejich receptem provedli. Ale k věci, mají pravdu? Podle historiků se plněné knedlíky na jejich území objevily již ve 3. století n. l. a vaří se u nich dodnes se slanou náplní pod názvem Bao buns. Název „knedlík“ nejspíš pochází z římského slova „nodus“, přes starohornoněmecké „chnodo“, které středověká němčina přetavila do podoby „knode“. Poté následoval „Knödel“ - a už tu máme náš známý český knedlík. Nebo to možná pravda není... Protože první archeologické nálezy knedlíků se našly na území Rakouska a pocházejí z doby 2500 - 1800 př. n. l., z období mladší doby Phahlbudörfern (stavby na kůlech u jezer). Tedy knedlíků asi přímo ne, byly to ručně vytvořené hrudky z obilného šrotu, vody a mouky, které byly upečené.
A taky to může být ještě úplně jinak. Název „knedlík“ nejspíš pochází z římského slova „nodus“, přes starohornoněmecké „chnodo“, které středověká němčina přetavila do podoby „knode“ a následoval „Knödel“ a už tu máme náš známý český knedlík.
Že by tedy s knedlíky přišli první Římané? Nejspíš ani to nebude pravda. Historický vývoj knedlíku bude někde mezi kaší a vynálezem chleba. Původně to asi byla nesnědená kaše, namačkaná do koule a upečená, aby se neskazila. Ten nápad nezávisle na sobě mohla mít leckterá šetrná hospodyňka v dávnověku.
Každopádně - knedlíky jsou dnes jednou z nejoblíbenějších mezinárodních klasik a je jedno, kdo je vymyslel. K autorství knedlíků se samozřejmě hlásí i Češi. Náš nekorunovaný král knedlíků, Petr Kosiner, tvrdí, že hodně vyučených kuchařů neumí správně uvařit houskový knedlík. Podle něj tkví tajemství nadýchaného houskového knedlíku v ruční práci.
Tady je jeho návod:
„Pokud použijeme mísu a vařečku, knedlík bude stokrát lepší než připravený v robotu. Těsto mícháme tak dlouho, dokud se v něm nezačnou tvořit bubliny. Nesmí být příliš husté. A prosím, nikdy nezapomínejme přidat pravou housku. Mnoho kuchařů na ni zapomíná nebo vůbec neví, že do něj patří kostičky housky. Ale díky ní mají knedlíky své jméno. Houska se přidává až nakonec. Těsto poprášíme moukou, vypracujeme, knedlík vložíme do osolené vroucí vody a vaříme 10 minut z každé strany.“
Ve své Velké knedlíkové kuchařce jich Petr Kosiner popsal 144 druhů.
|
< Předch. | Další > |
---|