zatim par dni nic nez se uklidnis,takze jsi to nevedela pred tim-neni nikde psano datum kdy jsi se to presne dovedela...odejit nechces ale v prudke hadce by jsi mohla rict cokoliv,ze odchazis-coz by jsi nakonec neudelala,takze by to byly vyhruzky do vzduchu.
Je dobre ze mas jasno-ze odejit nechces a mas recht-proc a kam by jsi odchazela.Jste plnohodnotna rodina.
A jeste k tomu-ma milenky dve,coz snad muze byt paradoxne lepsi nez kdyby mel jednu-myslim ze nehodla bourat rodinu.
To ze jsi s nim resila \"pracovni problemy\"-toho nelituj,neni to ztracena energie-poznal Te z te stranky,ze vi,ze kdyby se dostal do OPRAVDOVYCH problemu-ma v Tobe oporu,takze si myslim ze takovou manzelku jako Ty opusti opravdu jen blazen.)))
Klid.Jdi radeji stipat drivi aby veskera energie se vypustila a Ty nebyla jako papinak.
Co delat dal se uvidi,ostatni sem jiste napisou.

kdyby jen trochu stál za něco tak si uvědomí co má doma a začne si toho vážit. Jen nechápu co vede mužského, který má pěkné manželství, rodinu a děti, domeček, firmu a vlastně vše k tomu, že má dvě milenky, občas mi nad tím zůstává rozum stát. Moje rady asi budou k nepoužití, protože tohle vědomí bych já nevystála ani vteřinu. Jestli je domeček jeho bych neřešila, sbalila bych mu kufry a šel by, ať to tedy s některou zkusí a každý víkend bych mu dávala všechny děti, ať milenka vidí co to obnáší, nahvezdičkovávat se někomu do manželství.

já bych tohle taky tak neustála jako Renča, ale pořád si myslím že mu něco chybí když si našel hned dvě milenky. tady mi to spíše připadá že to asi moc neklape v těch intimních věcech. Nevím nechci se nikoho dotknout ale soudím podle toho jak na mě působí tento dopis.Alespoň bych takto přemýšlela u sebe když má doma snad všechno po čem může člověk toužit.

Jak muze chudak manzelka s povinnostma a trema detma zaopatrovat velke dobrodruzstvi?
Ani nemusi jit o chlad v manzelskem lozi,muze jit manzelovi skutecne pouze o dobrodruzstvi-adrenalinove.
Prave z toho duvodu ze jak ve firme,tak i doma-vse bezi jak na dratku.
Myslim ze se Renata vubec nemusi strachovat ze by se zhroutila rodina,spise hleda reseni jak to ustat vsechno v sobe.

Jestli se nemate spatne, tak zkus treba najmout soukromeho detektiva, aby zjistil, o jake milenky se jedna, kde bydli, atd.
Potom je muzes pozvat na rodinnou veceri (to by manzel koukal, kdyby prisel domu a nasel tam tri baby), nebo jim nechat zlamat kosti, to uz je na tobe.

Hlavne si ale myslim, ze je cas zacit se pripravovat na samostatny zivot. Nerikam, ze k tomu dojde, ale pokud ano, je lepe byt pripraven. Zacni prelevat finance na tvuj soukromy ucet, odcerpej si maximum co jde. Pokud mate akcie, zkus uzavrit pozice (to ale pujde beze ztrat tezko, burzy se dost propadly)
Pokud od manzela odejdes kvuli jeho zaletum, uz ti na jeho stesti nemusi zalezet. Pokud neodejdes, muzes casem vsechno zase vratit zpatky.

vždyť chlapy takhle nepřemýšlí to bychom jim jinak rozuměli. Jen jsem napsala důvod proč si myslím že se to u nich děje po přečtění toho článku samozřejmě může být víc věcí proč tomu tak je. Já osobně teda musím vědět příčinu abych si to mohla v sobě vyřešit a nějakým způsobem to ustát.

detektiva na manzela-kde to jsme?
Jo,kristy-je dobre vedet pricinu ,otazka je zda podvadejici dokaze skutecne tu pravou pricinu-proc to dela -naplno rici.
Proste tady se muze clovek vzdycky jen domyslet.
nejlepsi je zacit resit sam sebe-kdyz dojde k takovemu soku.

no v tom případě když odejít Renča nechce tak může jedině dělat mrtvého brouka a čekat jestli se manžel rozmyslí a bude chtít odejít nebo zůstane. Se třemi dětmi se těžko najde zábava v tom co jí baví a nějaké odreagování, když její muž chodí domů pozdě večer a ještě se cestou někde zdrží.

jak to mezi váma funguje. Podle toho, co píšeš, je asi hodně pracovně zaneprázdněný a domů si chodí pro obvyklý servis.(??) Vypadá to, že jsi pro něj vytvořila příjemný prostor, kde jej nikdo neobtěžuje a ještě se ochotně přizpůsobíte jeho případným nenáladám. Nevím, jestli to tak je, ale podle Tvého psaní, mi připadá jako sobec, který je zvyklý, že se vše točí kolem něj (nevšimne si, že jsi ubrečená, natož aby se zeptal, co s Tebou je?).Neodcházej, ale dej mu vědět, že o jeho záletech víš. Měl by minimálně na obvyklém servisu, na který je zvyklý poznat, že se něco děje, že došlo ke na Tvé straně ke změně. Dá se to řešit i bez scén.....spíš se ho dotkne případná ztráta pohodlí. Nevím, jestli jsem dost srozumitelná - jde mi o to, že i Ty máš právo být v něčem sobecká!! Nejsi pro něj spíš \"máma\" než partnerka???

budu se snažit něco odpovědět:
dozvěděla jsem se to obyčejným dopisem. Papírovým. Je anonymní, ale velmi slušný, prostě někdo, kdo naši rodinu velice dobře zná, mi \"nalil čistého vína\". Je to psaný tak, že opravdu to není ze škodolibosti, určitě mi ten, kdo to psal, chtěl jen otevřít oči. Docela chápu, že to není podepsaný. Hodně jsem přemýšlela, kdo by to mohl být, mám pár lidí vytypovaných, ale nevím, asi bych to kdybych to psala já někomu, taky nepodepsala. Je tam pár fakt z poslední doby, který, když jsem si všechno dala dohromady, tak to bylo taj jednoznačný, že jen moula jako já to mohl tak dlouho dlabat.
Nemyslím, že by to bylo tím, že by manžel doma neměl i sex, věřte mi, i v tomhle všechno doteď klapalo. Ale je pravda, že on je dost náruživej. Když jsme se seznámili, tak ho reklama předcházela. Spíš si myslím, že podle všeho, jak se to dozvídám, tak prostě má jednak větší potřebu, a pak je, jak jsem to tu už nkde četla - mormon. On by klidně mohl mít několik fungujících domácností a všechno by klapalo. Teď jsem si uvědomila, když to píšu, že jeho asi nejvíc nervuje to, že to nemá oficiální, legalizovaný. A Kdybych je pozvala, tak by asi byl nejraději. Tohle ale prostě nezvládnu.
Kdybych se asi sbalila, tak nevim, asi by - ale víte že nevim opravdu? co by na to řekl? Co jsem se dozvěděla a vydedukovala, tak ony asi o mě vědí, ale nevědí jedna o druhé. Obě znám, to jsem už asi psala, ale nevěřím, že by o sobě věděly.
Nejsou to žádné moje kamarádky, ale taky si nemyslím, že jsou to nějaký špatný ženský. Jedné je 28, je to inženýrka ze spolupracující firmy a druhá je zaměstnaná v podniku, kam často jezdí. Té je asi 32, prý je taky svobodná.
Jedno jediný nechápu: proč si svobodné ženské pořizují ženáče, to si nemohly sehnat někoho svobodného, nebo rozvedeného? Nebo i mladšího, vždyť to už není problém. Nikdy bych se naženatýho chlapa nepodívala jako na chlapa, tohle jsem vždycky odsuzovala.

Ještě jedno - strašně mi pomáháte, pomáhá mi moc Daniela. Asi by to všechno bylo jiný, kdybych tou neskutečnou náhodou nečetla ty její návody.
Ale - stejně tu teď sedím, píšu a vůbec nevím, co bude za pár hodin, za pár dnů - snažím se všechno promýšlet.
Ještě jednou děkuju, že vlastně díky Kudlance mám tuhle možnost.

I ja bych byla pro-mrtveho brouka.
Saffron poukazuje na sobectvi a pravdepodobny perfektni domaci servis,jiste.
Pokud by ovsem Renata rekla primo-ze o tom vi-musila by zacit resit.A zde vyvstava otazka-resit co?
Kdezto -vedet o tom jaky manzel je a zacit myslet i na to-ze...co ja vim-setri moc na sobe,na svem casu ktery dava jen domacnosti a muzi-ze jo,detem svuj cas preci kratit nemusi.
Mozna ze by Renatka mohla slevit z toho venovani se manzelovi na plne obratky,nebyt vzdy k dispozici jeho naladam-nebot neni prece knez a zpovednik.
Ale treba sbalit deti a zacit jezdit s nima po vyletech-bez muze,pod stan-bez muze-proste dat muzi najevo ze zas na nem tolik nevisi.

rozum by mi stokrát mohl radit mrtvýho brouka - já vím stoprocentně, že bych to nedokázala. Rozhodně žádný soukromý detektivy proboha - vždyť víš všechno...nač vědět víc...
Hrozný je, že Renato říkáš, že nevíš, co by řekl na to, kdyby ses sbalila...
Jo rozum by pochopil - je to \"mormon\", schopnej chlap, zvládá to. Ale já bych nedokázala dělat že nic nevím! Nemyslím si, že je čas připravovat se na samostatný život, pokud by ses k tomu sama nerozhodla - tihle pánové rodinné krby neboří. Ech, příčina... tam ani nemusí být - zkrátka má větší potřebu, nic \"tím nemyslí\".
No to jsem moc neporadila, já vím. Pokud to nechceš prozradit, pak zbývá opravdu začít se věnovat víc sama sobě a nějakým vnitřním způsobem se více osamostatnit...každopádně držím palce!

já jsem taky ten typ co by o ženatýho chlapa nezavadil, když jsem byla svobodná tak jsem si nejdříve zjistila jestli někoho náhodou nemá. Člověk si asi opravdu k tomu druhému dovolí jenom to co mu povolí. Je to jenom můj názor ale mlčení znamená souhlas, pokud budeš sticha dáváš mu svůj souhlas a nezbývá než se s tím vyrovnat a může v tom pokračovat protože mu to nejspíše vyhovuje má kam před nima utéct, když ja říkáš\" mu šlapou\" na krk.Líbilo se mi jednou tady někdo řekl, pokud ho chceš za každou cenu pak je to opravdu za každou cenu. A pokud se ti to nelíbí tak se ozvi (ale ne scénou), uvidíš jak se rozhodne, ale bude vědět že takhle ne
. (protože jsme zase u toho využívá všechny a každou pro to co mu zrovna u ní vyhovuje).

ze ses tak v klidu, dokonce ani nic spatnyho o tom Tvym a tech holkach nereknes. Ses naprosto uzasna. Ani nemas (neopravneny) vycitky, cos udelala spatne. Super zaklad.

A ted co s tim. Ja bych mu dala najevo, ze to vim. Proc bych mela brecet pod postar, kdyz on ma problem, ne ja? Zadny sceny, jen mu ten dopis treba ukazat, nebo se na ne zeptat, jak se maji a v cem je ktera lepsi, a proc Ti rovnou nerek, ze ma baby a ne problemy v praci. Pokud na to mas zaludek, myslim, ze bude koukat s otevrenou hubou a pripadat si jak idiot.

Ty budes chapava manzelka, ktera ho necha, at si srovna, co je pro ne dulezity, zatimco ty jeho dve bys treba mohla nenapadne postrcit, aby se o sobe dozvedely, ony si vyskrabou oci a budou na nej obe nastvany \"jak jim to moh udelat\" a jemu dojde, ze jedina dokonala uzasna a chapava zena jsi Ty a ze dosud nevidel, co doma ma :)

Tohle vsechno samozrejme za predpokladu, ze Ti za to stoji. Ze je to jinak fajn chlap, kterej ale proste obcas mysli necim jinym nez hlavou a pak si nevi rady s tim, co natropil, ale treba tohle bude pro nej ponauceni. Pokud to neberes takhle, ale jako velkej podraz, po kterym uz vztah nemuze pokracovat, tak bych mu to sdelila uplne stejne klidne s tim, ze mu sbalim kufry, at si hodi korunou, za kterou pujde. Ze je barak jeho, to (aspon zatim) neres, jestli je aspon trochu soudnej a zodpovednej, vi, ze deti maj taky nejaky potreby a ze si to vsechno zavaril on.

Nebyla jí snad až dosud?? Je to asi hodně osobní hranice, ale kam by až ta míra pochopení měla sahat?? Dobře, přijmu fakt, že můj manžel je sobec, který se rozhodl od života urvat co nejvíc a já jsem jen jeden z hroznů, který se mu nabízí. Bez ohledu na to,že spolu máme děti a že mě do tohoto jeho životního stylu zahrnul bez mého vědomí a souhlasu. Hodně bych si rozmyslela, jak moc mám být chápavá, protože tohle momentálně nechápu a proto bych se ptala...mám do toho ještě co mluvit?Zajímá ho můj názor na náš společný život? Jsme ještě partneři?? (Byli jsme někdy??)

ze dosud byla, chapavejsi manzelku jsem dokonce dosud zde v diskusich ani nevidela :)

Jde ciste o to, ze oba si musej tu situaci srovnat (jednak on, protoze v tom pekne lita, jednak ona, v tom smyslu, co je ochotna (zpetne, ne do budoucna) prekousnout a co uz ne) a pak teprv zacit podnikat nejake radikalnejsi kroky. (Jakoze urcite budou potreba, v nejjemnejsim pripade dojde k odstrizeni milenek.)

On by ted ale mel vedet, na cem je, aby s tim srovnavanim si v hlave rychle zacal, kdyz nebyl schopnej to udelat dosud.

vono se lehko praska dverma kdyz se ma jit kam a mit na konte nejakej ten melounek.
To se pak radikalne vse resi-decka nedecka.
Jo-resit to s nim muze,to jo,ukazat mu ten dopis ale musi se pripravit-ze to bud zapre,nebo dokaze ze ten anonym je nesmysl anebo ze to potvrdi.
A dal-co?Rekneme ze ma pro Renatu malo casu ale cim strada ona a deti jeste jinak?
Co by teda Renata udelala v pripade ze by ji rovnou bez okolku rekl-ano,mam dve milenky a je to ma vec s kym spim.
Ze by si to nedovolil?-to vi jedine Renata ale tady vedle v diskuzi-nerekl manzel jasne-ze ma jen kamaradku a tu mu nikdo zakazovat nebude?
Takze nejsem proti mu to rict ale nez to rekne-at si take pripravi rec-o co ji jde a co udela v pripade ze on odmitne.
Co udela,jake opatreni,potrestani,trucovani..;atd.
Nebo myslite ze nevernemu a naruzivemu muzi staci rict jen \"tytyty,uz to vic nedelej\" a on bude zas hodny chlapecek?

brouka bych urcite nedelala, tim bych trestala zase jenom sama sebe.

Jestli muzu radit, tak vytahni trochu drapky a dej mu najevo, ze vsechno vis, a ze se vsechno sakra zmeni. Zadny servis, zadna podpora v jeho depresich...

Ja tohle znam trochu z te druhe strany. V mladi jsem taky chodila s zenacem (samozrejme ze mi tvrdil, ze je v rozvodovem rizeni, manzelku ma uz leta frigidni a hleda si vlastni byt...proste klasika, nic z toho nebyla pravda). Kdyz se to o nas dozvedela manzelka, zacalo toco a fungovalo to. Milej zlatej zenac stahnul ocas mezi nohy a mazal domu a od te doby se snazi jak muze.
A myslim, ze ta jeho vytahla ty drapky opravdu jen minimalne:)))

já si to opravdu budu muset všechno sepsat - rozmyslet -
Nejhorší je, že si uvědomuju, že tenhle stav trvá už bůhví jak dlouho.
Musím si vymyslet co dál, jak to říct. Strašně moc mi všechny pomáháte, najednou si nepřipadám na ten průser sama. Nemůžu to ani říct našim, vlastně vůbec nikomu. Tohle anonymní kamarádství je něco nádhernýho.
Jen ještě prosba - Danielo - nemáš pro mě ještě nějakej návod?
Přiznávám se, že se bojím cokoliv udělat, připadá mi to jako když vím, že se na mě řítí tornádo, já o něm vím, vím, co všechno se může stát - a teď jen potřebuju vědět kam a co jít, co udělat, abych přežila.
Jsem jako ve vzduchoprázdnu, tyhle krátký chvilky u počítače mi dávají hodně moc. Já se zase ozvu.

neřešíš, tak ona se 100% nevypaří. Mně se dělo něco podobného, když pak ex potkal tu opravdu opravdovou, tak to pak nabralo velmi rychlý spád. Jenže my měli jen jedno dítě, v době rozvodu 15ti leté. V tvé kůži, bych se začala zajišťovat, tzn.i šetřit na horší časy. On si peníze určitě ulejvá. Bude hůř.

Ona ma dva mimomanzelske vztahy?
Potkat tu pravou muze zenaty,ikdyby manzelka resila od rana do noci porad neco.
Resit by zacala az teprve,kdyby jeji muz prisel a oznamil ji ze konci.
Jinak resit nyni muze pouze svuj vztek,pocit nespravedlnosti.
Hovorme ale pro a proti-nejednou se stalo ze muz byl neverny i leta a teprv kdyz se zena dovedela a zacala jednat-tu spustila ten pomyslny knoflik a manza rekl ze se teda odstehuje.Dokud dotycna nic nevedela-rodina fungovala.
Ja bych v pripade Renatky skutecne hodne premyslela nez bych zaujala pozici,-nebot anonym-vazeni,oznamujici toto neni NIKDY psan z dobreho umyslu.
Nedavno jsem taky videla sousedku,jak se liba s jinym))))jeste ze ona mne nevidela,tudiz ani nema prede mnou blby pocit.
Ani za nic bych se nezminila-ceho bych docilila?-rozvrat rodiny kde je decko?
Ceho chce docilit anonym?-inu-rozvrat.Co jineho.

...tim rozvratem. Samozrejme hodne anonymu je motivovano zlym umyslem. Ale co bys udelala, pokud bys ji *opravdu* chtela pomoct, protoze bys videla, ze ten jeji z ni dela vola? Ja kdyby mi byl muz neverny, bych to chtela vedet. I kdyz teda bych radsi, aby mi to rekl sam :) Ale kdybych se neco takovyho dozvedela az po letech a pak bych zjistila, ze cela ta leta to vedel nekdo mne blizky, komu duveruju, mela bych mu za zle, ze mi to nerekl.

Na druhou stranu pokud bych se neco takoveho dozvedela o manzelovi sve kamaradky, samozrejme bych vahala, nez bych ji to rekla. Asi bych si to prvne z oci do oci (ne anonymne :)) vyridila s nim, jakoze bych rada, aby s tim prestal, jinak ji to reknu. Ale pokud by neprestal, taky bych asi nevedela, ktera varianta je horsi, zda tajit, nebo rozvratit...

Kdyz si predstavim, ze o tom (treba...) vedela cela firma, pul mesta, a jen chudak manzelka nic netusila, tak plne chapu, ze se ji nekomu, kdo treba jinak k ty rodine nema zadnej vztah ani osobni motivaci, zzeli a pokusi se ji to sdelit sice anonymne, ale aspon primerene setrne, protoze si stejne mysli, ze je to otazkou casu, kdy se to dozvi, a ze lepsi driv a takhle, nez pozdeji treba tak, ze najde cizi babu u sebe v posteli a vytunelovanej ucet...

Manzelka nic neprovedla, tak at neresi. Resit by mel on, a to nejdriv svuj bordel v hlave a ve vztazich.

ostatni uz tu napsali spoustu dobrejch rad, neni toho moc co dodat...
predevsim souhlasim s tim, ze ten anonym byl pokus o rozvrat, bez pochyby! Mohla to byt klidne jedna z jeho kocicek v zoufalym pokusu ho dostat natrvalo.
Za druhy: kdyz jdes do boje, potrebujes neco, o co se oprit. V tvem pripade jsou to penize - bez nich ti soud nesveri deti, nemuzes si dovolit prip. advokata, koupit (najmout) jiny bydleni, atd... nemusi k tomu dojit, ale muze, tak bud pripravena. Takze stahuj a zasivej vsechno, co ti projde... kdyby doslo na nejhorsi a on by se zacal ptat, uz budes pripravena a muzes mu rict rovnou, ze ses vsechno dozvedela a nemas pocit jistoty, ze se bude i nadale starat o deti. K rozchodu (rozvodu) nemusi dojit, ale je to jako v sachach - bud vzdycky o jeden tah napred.
A za treti: az budes rozmyslena co a jak v pripade, ze rekne \"promin, uz budu hodnej\" stejne jako v pripade, ze s nima nebude chtit skoncit (prip. se bude chtit rozvest), udelej mu hodne dobrou veceri a jako zakusek mu ukaz ten dopis a vyzaduj zcela nekompromisne odpoved. Ale mej predem nalajnovano co budes delat dal!
Res, jestli TY jsi schopna zit s nim, ne jestli ON chce zit s tebou.
V podstate jsou jenom 3 cesty: rozchod, jeho umravneni, setrvani v soucasny situaci. Tak si to vsechno promysli - predpokladam, ze soucasna situace ti nevyhovuje :)), takze co zbyva?
Nojo, je to tezky, drzim palce a hodne stesti!
(Jo, a postvat ty jeho dve kocicky jednu na druhou taky neni spatnej napad, muzes ho dorazit az si k tobe pak prijde poplakat na raminku)

nebo kafe, Vavro???

kdyz jsem byla mlada,rekly jsme si s kamoskou-ze kdyby jedna vedela \"neco\" o partnerovi druhe-tak si to na rovinu reknem,at vime.Byl to mezi namy takovy slib.Stalo se to mne za ja to musela podle dohody-prasknout.Ona mi to verila,nakonec se sama presvedcila-stejne je s nim uz pres 20 let))))ale ne ze by jako sekal latinu)))-mne se to zacalo eklovat furt na nej neco rikat,protoze on si taky nedaval vubec bacha aby byl aspon nenapadnej.Obdivuju ji-ze tu pravdu snese-ja bych radeji nechtela byt takto informovana,takze jsme tu nasi \"smlouvu\" uz opravily,ja taky \"snad\" zraju a menim nazory na nevery.A tak si rikam-ze oznamuju eventuelne nejakou pravdu,kdyz ji mam resit i ja.Ale oznamit parohy-to pak resi ta zena ci muz....Fakt si myslim ze je rozdil jako prorok oznamovat konec sveta a rozdil oznamovat ze manzel zanasi.Kdyz by mne nekdo rekl;\"Tys to vedela,proc jsi nic nerekla\"-protoze by to mel rict partner a ne cizi-snad jste rodina,ne?
A rodina je pro mne posvatna-do rodiny se nekafra,pratele jsou az to druhe.
Krom toho-sousedka jak jsem ji videla-ja nelituju jejiho muze a nemyslim si ze dela vola.Je lepsi se podilet 50% na dobrem zbozi,nez 100% na spatnem zbozi.A to si vem ze partner uz vubec neni zbozi.Kdyz vidim ze jinak ta rodina funguje,co ja se mam do toho plest?
Proto si myslim ze takovy anonym-je neco podleho a jde mu o rozvrat.

ty musíš vyřešit jen jednu věc - zda o něj i teď stojíš, nebo ne. milenky si musí vyřešit on sám, to není tvoje věc, nejsi jeho matka, abys mu v tomhle radila.

Ty rady, co jsou výše uvedené, jsou zkušenosti lidí co píší, nebo zkušenosti někoho o kom vědí. Není snadné se s nevěrou partnera vyrovnat, ale dá se to - chce to nadhled. Celý život jsem byla manželovi nevěrná, ne snad, že bych střídala milence jak na běžícím pásu ale za celých 22 let celkem spokojeného manželství jsem jich vystřídala 6, ale nikdy jsem neměla v úmyslu ukončit manželství a s některým z nich založit novou rodinu to mě ani nenapadlo a ten který se mnou chtěl být napořád a trval na rozvodu - byl fofrem odepsán. Zkrátka jsem tohle vzrušení pro život potřebovala vedle muže, který nedokázal ani přitlouct hřebík a když už se do něčeho pustil, tak to bylo točo, nakonec to milenec udělal (vždy to byli chlapi, kteří uměli). Párkrát jsem byla při nevěře přistižena, ale nikdy mi nebyl dán nůž na krk, buď on nebo já, balit kufry a tradá od rodiny. Jasně bylo rozhodnuto, že poměr ukončím a basta což jsem svatosvatě slíbila. Pár měsíců jsem byla sledována jako ostříž, sekala jsem latinu - po půl roce sledování ochablo a já se pomaličku vracela do vyjetých kolejí. Po dvaadvaceti letech jsem přestala a nastalo peklo, to co dříve zajišťovali milenci, bylo požadováno po manželovi, už jsem nebyla ta chápající a tolerující manželka, která všechno bravurně stíhala (předtím jsem musela, byla jsem vinna nevěrou) ale požadovala jsem po něm to co celá léta nemusel a když to nebylo dostávala jsem hysteriké záchvaty - nebylo kde se vybít. Takže následovalo nevyhnutelné - rozvod. To bylo o mně, ale manžel taky nebyl svatý, ne že by vyhledával ženský, ona k nám chodila a kamarádíme se dodnes i když on ji na jméno nemůže přijít. Nepředpokládala bych to, ale vyspali se spolu - hned zavčas mi to oznámila s poznámkou, jak s ním můžeš být, když ho má tak malýho (nevím jaké zkušenosti do té doby měla, ale já bych to o svém muži neřekla, to jsem pak potkala podstatně menší). No a tak mě nenapadlo nic lepšího, že mu to se smíchem vyzvonit. Do té doby to byla Věruška vždy vítána od té doby kráva nebeská, která k nám nesměla vkročit.
Tak to je jen ve stručnosti, třeba Vás to Renato na něco naťukne, nevím. Jak se cítil můj muž, když mě načapal to nevím, jak mu bylo pak to taky nemohu říct nikdy jsme to nerozebírali, ale věřte mi ta jeho nevěra mě pobavila a hlavně ten konec (ona Věra je blondýna o patnáct let mladší než já).
Mějte se a hodně štěstí - někdy je lepší některou věc neřešit, ono to uzraje nebo vyhnije samo věřte mi.

co všechno se vejde pod pojem \"celkem spokojený masnželství\" :-))) Zvlášť když mezi řádky jasně zní, že jsi s ním nebyla spokojená v ničem. No, hlavně, že jste to přežili...
Ještě nám tu ovšem chybí do úplnýho a vyváženýho názorovýho spektra příspěvek Karla a já marně čekám, kdy přijde. Nebo ho budu muset napsat sám!! :-D

Jak jsem tak listovala na téhle straně, tak jsem nikde názor motýlka nenašla a to mě trochu mrzelo, protože ve většině případů, kdy čtu články a jejich komentáře kde se Tvoje názory vyskytují tak s nimi souhlasím - rozumný to člověk. Tak se mi povedlo Tě sem dostat a opět s rozumným názorem,ale nic pro Renatu. Já už radu ani názor nepotřebuju jsem už za zenitem.

že Tvůj manžel má milenku a dělat, že se vlastně nic neděje (já jsem to nezvádla, mám obrovskou hrdost a tohle mě děsně urazilo). Znám to z vlastní životní zkušenosti, ale taky vím, že takhle staré milenky ho obě určitě tlačí po nějakém čase k nějakému vývoji ve vztahu, proto toho měl hodně a nezvládal to. Je škoda, že o sobě nevědí, mohlo by to být dost zajímavé, ale právě z toho mám pocit, že mu jde fakt jen o sex a nic jiného, ale u nich to je nastavený jinak, biologický hodiny, zaopatřenej zralej chlap s vlastní firmou....co chceš slyšet víc, vždyť je to vždy jak z jedný bábovky. Já bych do něčeho takovýho taky nikdy nešla a dceři bych snad raději nohy přerazila, ale ona je naštěstí rozumná), ale to jsou ženský co propasou svůj čas najít si někoho a pak jsou najednou všichni zadaní. Renčo Ty pracuješ nebo jsi doma na mateřské?? Já vím, že když jsem se to dozvěděla, tak jsem přestala mít chuť s manželem mít cokoliv intimního, děsně se mi ekloval, zklamání, ztráta důvěry, sliboval, že to ukončí a nic jen sliby stále to pokračovalo, psal jí že miluje jen jí a s ní chce žít, bylo to úžasný, mě doma říkal totéž...., přestala jsem si ho naprosto vážit. Je to pravda, to jsi ty kdo si musí zvážit jak to chceš dál a jak to cítíš. Ono mezi námi, když bude platit na tři děti (řádnou částku) a bude je mít každý druhý víkend, to bude milenka asi nadšená, to se jí ten život najednou změní, starat se ob víkend o cizí fakánky. Byla jsem z toho tenkrát těžce na šlupky, začala jsem chodit k psycholožce, abych to nějak zvládala sama v sobě. A ona nás oba dva vyslechla a potom mi řekla, no já se ani nedivím, Vy si musíte zvážit co chcete, jestli chcete mít v pořádku rodinu, barák, děti nebo vztah. Byla jsem taková ta hezká, šikovná ženská se spoustou energie, co má doma naklizeno, navařeno, napečeno, děti zaopatřené, zahradu vyčinčanou, bazén čisťounkej....., o jeho rodiče jsem se starala a vše jsem zařizovala a dělala sama bez pomoci manžela, a vůbec jsem nechápala jak se MĚ něco takového mohlo přihodit?!?! A našel si takovou pipinku, co si sama nezavolala ani na informace, bylo to neuvěřitelný, nechápala jsem, vždycky jsem se hodnotila jako parter do nepohody, kolik jsme toho spolu dokázali... A psycholožka mi řekla, manžel má doma takový servis, že se prostě nudí a má potřebu se o někoho starat a Vy to neptřebujete, protože si ze vším poradíte sama, chlap který musí brzo domu z práce, protože musí nakoupit, vyzvednout děti, jet s nima někam na kroužek, posekat zahradu.... a denně má nějaké povinosti si milenku nehledá, protože na ní nemá čas, protože toho má doma víc než dost. Rozhodně bych ho nenechávala samotného doma a jela s dětmi pryč, aby měl čas na milenky?!?! Ne děti nechat doma s ním a odjet pryč sama!!! Ale asi by to chtělo se osamostatnit, práci, peníze, ono když se s ním najednou rozdělíš o povinnosti (a času jak je vidno má dost, když ho ještě může podělit na dvě ženské) a začneš sama někam vyrážet, zajímalo by mě jak by to nesl. Taková nejistota má také něco do sebe. Nech si poslat domů růže, ať Ti kamoši brnknou večer když bude doma.....a tomu anonymu bych se ani nedivila kdyby to napsala jedna z těch milenek, když tu situaci neřeší on, tak s tím chce pohnout tímto způsobem sama.

takovych zenskych je malo)))))
Jo-ono na \"tom\" neubevja -proste porekadlo ale kdyz se to bere s nadhledem-je to fakt.
Pak take-\"kdo ore pole me,setri tim pluh muj,abych mohl chodit orati jinam\"
ale nejpodstatnejsi si porad myslim je to,kdyz rodina v harmonii drzi pohromade.

Inko Vy jste trefila hřebíček na hlavičku a Vaše zkušenost je další ponaučení -díky

ani bych tuhle zkušenost mít nemusela, bylo to dost hrozný období mého života, kdy přijdete z ničeho nic o všechny ideály a vlastně o vše co jste do té doby měla a vybudovala. Takže začínáte znova, sama, natvrdo a se smutícími potomky....není o co stát.

díky za příspěvek taky jsi mi zodpověděla pár věcí.

po nějaké výstraze a začne trvale sekat dobrotu, je iluzorní. Kdo měl jednou milenku (dokonce dvě), tomu to bude natolik chybět, že dřív nebo později si nějakou pořídí znovu. Jenom si možná, když mu opravdu záleží na rodině, bude dávat lepší pozor aby to utajil.
Manželka (manžel) nevěrníka má jenom dvě možnosti: tolerovat to a udržet rodinu nebo netolerovat se všemi následky.
Každý si musí vybrat sám, co je pro něho přijatelnější. (Co by dělal Karel víme:-))

nezbývá než tě politovat, že jsi NIKDY v životě nepoznala lásku. Možná jsi fungující, ale ubohá. Ale to ty asi nejsi schopná ve své situaci pochopit.

takze mozna budu psat uz neco, co tu zaznelo.. z toho, co popsala Renata jasne vyplyva, ze jeji manzel si toho vzal nejak moc.. firma, rodina, dve milenky.. neco bude muset osidit a myslim, ze to nebudou ty dve prvni polozky.. rozhodne bych se nebala, ze by odesel od Renaty a deti..to jsou pro neho stalice..takze pokud to, Renato, vydrzis {vedomi, ze nespi jen s tebou a zrejme ani v budoucnu nebude, jsou takovi chlapo), tak klid.. a zkus se vic venovat sobe a svym potrebam.. asi bych na nej zacala trosku tlacit s hlidanim deti a obcas vecer vypadla treba na cviceni.. mas na to pravo a udela ti to dobre

u nás to bylo vždycky nastavené podobně, já jsem byla ten, kdo vždycky všechno zařídil, udělal, zkontroloval a manželství začalo jít do kytek. Milenky sice nebyly (alespoň myslím:-)), ale stejně jsem věděla, že přestáváme pomalu fungovat. Tak jsem udělala to, co tady někdo Renatce radil, vytvořila jsem si svůj vlastní svět (rozuměj - okruh svých zájmů, svých přátel...). A výsledek? Naprostá katastrofa - muž se tím cítí ohrožen, ale reagoval poněkud jinak, stáhl se do sebe, ztratil o mě zcela zájem a manželství není v kytkách ale totálně ve hvězdičkách... Je mi dost do breku, ale on se změnit nechce a já už asi taky ne.
Takže Renato, je skutečně na tobě, jak k tomu přistoupíš, v tom mají všichni pravdu, ale připrav se i na to, že třeba nebude reagovat tak, jak čekáš. Ty máš volbu, ale on ji má taky.
Držím ti palce - hodně síly!

chlapi, i když v podstatě je taky \"ve tmě každej stejnej\", jsou velice nevypočitatelný zvířátka. Co platí na jednoho, druhýho složí, sesype, odradí.
Myslím, že vím, co by na toho tvého platilo - chceš to ještě zkusit? Napiš, řeknu ti svůj nápad!
JINAK - ODPOVĚĎ RENATĚ: na tu se chystám, nemyslím v posledních dnech na nic jinýho :-))) Asi k tomu napíšu něco většího... Nejpozději na zítra, ano?

asi by to chtělo pak všechny ty tvoje rady dát dohromady! Proč neuděláš knížku?

je fakt, ze nelze vsechny chlapy hazet do jednoho pytle a co na jednoho plati vic, na druheho neplati..ale to prece vi nejlip ta, ktera s nim zije..co ale funguje vzdy je jesitnost chlapa.. rict mu, ze bez jeho pomoci neco nezvladam - at uz domacnost, ci deti.. a taky mu zalichotit, jaky je porad fesak atd. na tohle casto zapominame a chlapi to pak hledaji jinde.. protoze milenky jim to rikaji nonstop (dokud se z nich nestanou manzelky a hra se opakuje)..

Můžeš to nechat mamince podepsat a přikládám poukaz na troje manželské pohlazení navíc :-)))

to je to, že člověk nikdy neví jak to dopadne, když se zařídí podle té a té rady. Jediný co vím zcela jistě je, že chci žít naplno, chci milovat a být milována, (nechci být smutná, zklamaná, někoho kontrolovat, jestli mi náhodou nezahnul, když dorazil o dvě hodky později z práce) já jsem to nezvádla a odešli jsme od sebe (už bych mu nemohla věřit, ale věcí k rozchodu tam bylo mnohem víc, tohle byla jen poslední kapka), ale teď jsem moc a moc ráda, že jsem to udělala, protože jsem si sáhla na to, že život zvládnu i sama a to dost dobře, později jsem začala svůj život s někým jiným, je tam láska, vášeň a důvěra. A já cítím, že to potřebuji k životu, tak stará ještě nejsem, abych jen vedle někoho přežívala, to nechci. Život je moc krásnej, stačí si ho jen takovej udělat. Ale poučena minulým nezdarem a možná i věkem už jsem koukala na to co to za člověka bude vedle mě, mám někoho kdo je rychlý, pracovitý, společenský, veselý, má kladný vztah k sexu jako já, rád vaří, domácnost děláme napůl automaticky, mám půl práce, čas na sebe i na něj, stále uklizeno, uvařeno, prostě pohoda. Byla to dobrá změna, jsem fakt moc spokojená.

Ahoj Renato, řeším podobný problém jako ty. Jen uběhlo trochu času, je to ale běh na delší trať. Já jsem se dozvěděla o nevěře mého manžela vloni v září. Je mi 39 let. Vždycky jsem byla přesvědčená, že když něco podobného zjistím, sbalím mu ty jeho sportovní tašky s míčema a hokejkama, a poletí. Bylo to úplně jinak, protože jsem jak ty sama píšeš, nikdy s tím v reálu nepočítala. V podstatě jsem se ten den zhroutila, takhle zničená jsem asi nikdy nebyla. Upozorňuji, že jsem velmi samostatná a aktivní ženská, která všechno vždy zvládla i ty jeho věčné psychické podnikatelské problémy. Zhubla jsem 10 kilo, dva měsíce jsem chodila jak mátoha ale pomalu se z toho dostávám. Zůstala jsem s ním, všechno jsme si vyříkali, což považuji za důležité a klíčové. Jen ať ví co podělal. Taky mu to otevřelo oči a sám mi teď říká, že si uvědomil, co by ve mě ztratil. To by měl každý z těch padouchů pocítit. Jen ať se zasnaží. Po víc než půlroce je vztah křehký, ale teď spíš z mé strany. Stále k němu hledám cestu zpátky, a on to moc dobře ví. Byla jsem i u psychologa a ten mi radil, že na to zapomenu, že to přebolí, a že chlapi potřebují opečovávat a lichotit a tak .. abych si ho jako udržela. Je to ale asi v každé z nás jiné, některá je ochotná tohle absolvovat, já ne. Jediné, co jsem se rozhodla řešit, je můj vzhled - snažím se být nyní atraktivní, ztráta váhy mi samozřejmě svědčí, chodím 5 x týdně na různé sporty, , mezi lidi, s holkama na kafe, a prostě tolik nežiju naší rodinou a domácností. Ono se to totiž nezblázní. Teď jsem tu já, děti vyrostou, uletí do světa ... Není to jen další z názorů na tvůj problém, ale je to hlavně zkušenost. Klidně mi napiš na elaxy@seznam.cz , i když jsme každá jiná, je co probírat. Drž se, nejsi sama, hodně štěstí. DanielaR

Hvězdička, a ještě třikrát podtržená, to už teda musí značit hodně nemravnej výraz!

ano je to běh na dlouhou trať a má to různé vývojové varianty, asi u každého jiné. Po nevěře jsem manžela vyhodila, žil se svou přítelkyní, rozvedla jsem se do měsíce, jsem rychlá holka, zvesela jsem jim půjčovala děti ob víkend, jen ať si to užijou, manžel byl rád, milenka nikoliv, představovala si to jinak a já měla čas na sebe. Po půl roce, když jsem si začala zvykat se vrátil, jestli bysme to ještě nezkusili, vše bylo prodiskutováno, kufry nastěhovány já s s ním zůstala ješte dva roky, ano také jsem si udělala svůj svět, přátelé, sport, koníčky...., ale postupně jsem zjišťovala, že ve mně něco dost podstatného umřelo láska, vášeň a hlavně ta důvěra. Manžel si také žil svůj život a nesnažil se ani trošku, ale já potřebovala víc, nosit na rukou a nosit růže, překlenout tu propast, která mezi námi nastala, cítit se zase jako ta jediná a milovaná. Když mi to došlo, přestala jsem se také snažit, to snad musí oba jestli jim o něco jde?!?! Cítila jsem, že takhle si svůj život nepředstavuju. V té době moje nejlepší kamarádka prodělávala něco podobného, ona to ustála, jak to netuším, chtěla za každou cenu udržet rodinu, že po 20 letech mají na čem stavět a že je to posílí, když to překonají. Asi to překonali, ale zapomenout se na to nedá i když mu odpustíš. Je ráda, ho má doma, jestli jí zahybá, nevím, ale ona jemu teď ano a cítí se spokojená a naprosto bez výčitek. Kdykoliv tam jedu mám z toho blbý pocit, protože vím věci, které její manžel neví, říkám si co vlastně bylo lepší? Ano jsou spolu, ale to podstatné jim schází a je to strašně hmatatelné.

ne to, ze by on chtel odejit od rodiny, ale spis to, jak se s jeho \"navratem\" vyrovna Renata. Jestli ho vubec bude chtit zpatky, jestli s nim dokaze dal zit a spat a vychovavat deti. Jestli mu bude jeste nekdy moct verit. A hlavne, jestli bude moct nekdy verit sama sobe, ze ma na vic nez na to, prezivat po boku chlapa, ktery si ji nezaslouzi.

brnkáš mi na citlivou strunu, cítím to úplně stejně, jsem právě v té fázi, kdy jsem se přestala snažit, protože si taky myslím, že to by měli dělat ve vztahu oba. Jen jsem se ještě nerozhodla, jakou cestou se vydám já, mno uvidíme....
Danielo Kudlančí, díky za nabídku, napíšu, ale hlavně proto, že jsem holka zvědavá, ne že bych ještě doufala v nějaký zázračný recept...:-).
asi se rouhám, ale jsem v současném neměnném stavu tak zoufalá, že by mi snad i ta nevěra přišla vhod, aby mě donutila se rozhoupat....

to jsem nechtěla, všechno má svůj čas, ale držím Ti moc palečky, ať to pořešíš ke své spokojenosti. Dala jsem tam mimořádně svůj mejlík, napiš, jestli máš chuť, čas a náladu.

koukám, že jsem na tom jako Pecka.. Inko dík za názor. Vůbec Renatě nezávidim, že je to teď pro ní tak čerstvý, lítá v tom, strašně to bolí. U mě se tahle bolest změnila v postupný ochládání. Určitě to nepřijde ze dne na den, třeba za pár let, přesně jak píše Inka tak to u sebe vidím do budoucna. Je děsný, že jsem si uvědomila, že s manželem nezůstávám ze 100% z lásky ale taky ze strachu být sama. Nejsem koketa, nevím, jestli bych dokázala najít někoho jiného. Sama bych se asi zbláznila. A ještě jeden děsný pocit mám z toho, když se mi manžel k nevěře přiznal, vlastně mi řekl, že se znovu od těch osmnácti let zamiloval jako kluk, že to prostě prožil podruhý. Chtěl abych ho pochopila. Pecka je ale to, že mu to vlastně závidim....

Někde jsem četla, že přizná-li se hříšník ke své nevěře, jemu se přiznáním uleví, ale přitíží se podváděnému. Co pro změnu nechat trpět hříšníka? Říkat mu ty jsi tak úúúžasnej, dokonalej, VĚRNEJ, nejlepšííí, a jsem na tebe tak pyšná!!! Neříkejte mi, že se to v něm pak nezačne vařit. Možná si sáhne do svědomí, možná ne. Ale výčitkami a zákazy by to nešlo zcela jistě. Nebude si jitý zda manželka něco tuší, ale stejně bude srab na to, aby se zeptal. Pomalu v tom začne lítat. Souhlasím s tím, aby se ty milenky o sobě navzájem dozvěděli. Mají ještě čerstvou krev a víc elánu a vykonají půl vlastní zkázy za tebe. Hlavně mu hned nenastavuj ramínko k vyplakání. Buď ta křehčí, žádoucí a dobývaná. Od samostatných dřevochlapic chlapi většinou utíkají. Zadávej mu úkoly jako: na tohle já sama nestačím, umíš to nejlíp ty, bez tebe bych to nikdy nedokázala... Dokaž mu, že je pro tebe potřebý. Na to oni (promiň Masterku - ty ne) slyší nejvíc!