Libore, to je teda pecka mezi oči....Jak to pomoct nevím, tohle může zahojit jedině čas a toho času bude potřeba hodně.

Jediné co mě napadlo když jsem tvůj příběh četla bylo, že cesta zpátky asi nevede. Po tomhle se asi těžko dáte dohromady a budete šťastná rodinka. Dozadu se asi nebudeš moc ohlížet.

Chtěla bych ti popřát abys nezanevřel na lidi kolem sebe...vím, zradila tě žena, kterou jsi miloval, zradil tě kamarád. Nedokážu si představit co teď cítíš. Ale doufám, že za čas zase uvidíš na konci tunelu světlo.

Libore, to je teda pecka mezi oči....Jak to pomoct nevím, tohle může zahojit jedině čas a toho času bude potřeba hodně.

Jediné co mě napadlo když jsem tvůj příběh četla bylo, že cesta zpátky asi nevede. Po tomhle se asi těžko dáte dohromady a budete šťastná rodinka. Dozadu se asi nebudeš moc ohlížet.

Chtěla bych ti popřát abys nezanevřel na lidi kolem sebe...vím, zradila tě žena, kterou jsi miloval, zradil tě kamarád. Nedokážu si představit co teď cítíš. Ale doufám, že za čas zase uvidíš na konci tunelu světlo.

Tak silný, že by Tě mohlo zlikvidovat. Bacha!!!
Myslím, že Tvůj stav přesně vyžaduje skutečnýho odborníka, tedy v první řadě, a to ihned, psychologa. V druhý řadě pak právníka.

Libore !
budeš asi nejspíš veliký dobrák a důvěřivý člověk a že jsou na světě lidé, takoví jaké jsi snad měl poznat až teď, je jen neblahá hříčka osudu. Stávají se takové případy, ale povětšinou už to jedna strama tuší, nebo je s tím dokonce obeznámena. Moc dobře mi nejde na rozum, jak to, že jsi po celou dobu nic nevěděl, vlastně ani netušil. Asi právě proto, že jsi veliký dobrák a důvěřivec. Což je ale ocenění, které Tě pravděpodobně moc nepotěší ve Tvé nynější situaci. Všechny ty rady jsou teď tak trošku na nic, protože žádná z nich Ti nepomůže se dostat z toho těžkého, životně těžkého traumatu. Tvoje povaha se pravděpodobně moc nezmnění, ale Tvoje sebevědomí utrpí velice. A to je dost podstatná věc. Musíš se dostat do jakéhosi polotransu a nenechat to na sebe tolik působit. Je to opravdu těžké a někdy snad i nemožné, ale pokus se o to, poněvadž jinak se Tvoje osobnost zmnění a budeš jen pod vlivem těchto událostí a tím jenom trpět. Nejhorší ale na tom všem je, že většina lidí z Tvého okolí, Tě moc nepochopí a posléze se Ti budou možná i vyhýbat, protože oni to tak vůbec necítí a nechtějí být v pozici, kdy se musí stylizovat do Tvého "smutku". Jejich smutek to není, je jenom Tvůj a oni se přece chtějí smát a radovat. A nakonec se Ti začnou vyhýbat, protože i když jsou to přátelé, přece jen mají jiný náhled na celou věc. Snad znáš to pořekadlo, že "sytý hladovému nevěří". Tady by se to dalo lehce aplikovat. No a s tím, že Tvoje dítě, není Tvoje dítě, Tě můžu akorát utěšit tím, že to Tvoje ostuda není, přestože mnoho "hloupých" to tak bere, je to hlavně odsouzeníhodná nemravnost Tvé (snad už bývalé) ženy. že Tě teď čekají nejčernější chvíle Tvého života, snad není třeba poznamenávat, ale pokud nejsi tak příliš "sebestředný" a to si myslím, že nejsi, tak se snaž z toho dostat například tím, že se budeš snažit oddávat něčemu, co máš rád a co Tě baví, hlavně se nesnaž nějakým způsobem stále přijít na to, proč se to všechno stalo. Mohl bys nakonec dopadnout tak, že bys třeba našel tu hlavní chybu sám v sobě a to by Ti ublížilo snad nejvíc. Tak to určitě není. Přese všechny tyto poznatky, náhledy a rady, Ty sám musíš udělat to, co Tě udrží při střízlivém uvažování a chovat se navíc tak, že Tě to nepřivede k tomu, abys provedl nějaké "nepředloženosti". Nemusím snad dodávat, že k Tobě mluví někdo, kdo něco podobného prožil. Nic jiného Ti nezbývá, než se s tím naučit žít. Je to ze začátku přenáramně kruté, ale čas to nějak srovná, ale nezahojí. Jenom ta bolest už nebude tak silná. Je zajímavé, že "darebákům" se tohle nestává. Je ten náš svět opravdu Očistec ? Naozaj ! Z vonku to tak nikedy aj vyzerá ! Přeju Ti hodně sil !

abys ten volný pád zastavil a mohl začít budovat svůj život nanovo. Teď ti to jistě připadá nad tvoje síly, ale věř, že takhle se nebudeš cítit věčne. Nenech se zlomit zoufalstvím. Byla by tě škoda. A hlavně bojuj proti pocitu, že VŠICHNI jsou ve skutečnosti zrádci. Není to pravda. Přeji ti hodně sil a hodně štěstí a věřím, že to dokážeš. Co nás nezabije, to nás posílí.

za některé chyby v kombinaci m - n - e .
Psal jsem to v rozzzzzčilenííí !

Mně to potkalo kolem čtyřicítky. Byl to takový šok, že to srdce nevydrželo a infarkt byl na světě. Po dvou letech přišel i kardiostimulátor. Nenech se touto zkušeností zdeptat, život jde dál.
Já začala na svět koukat jinak a věř že je na něm hezky. Jen my si ho otravujeme navzájem. Budeš to mít nějakou dobu těžké, ale věřím že to zvládneš. Už tím, že jsi to tady zveřejnil je zřejmé, že se tomu poddat nechceš. Tak držím palce a přeji hodně štěstí při hledání lepší partnerky.

A dobrého právníka budeš opravdu potřebovat!

počkej na ten výsledek testů, zachovej klidnou hlavu a napřed si všechno zjisti. Máš internet a pak, až si všechno napíšeš (body), tak s tím jdi na radu za právníkem.

a nebude to k ničemu. Vždyť zrovna nedávno proběhlo tiskem, jak nějakému muži sdělili, že dle DNA je prakticky vyloučeno, aby byl otcem dítěte, kterého 9 let považoval za svého potomka - a i nadále na něj musí platit výživné. Protože dle nějakého zákona - pokud se dítě narodí v době uzavřeného manželství, které není v následujících cca 300 dnech zrušeno (přesný počet dní si už nevybavím), je považováno za dítě manželů, kteří k němu mají zákonné povinnosti, a ty už jsou nezrušitelné. Není pak rozhodující, zda je otec pokrevním otcem či nikoliv. Aspoň takhle jsem to teda četla v tisku.

co Ti provedli Tví nejbližší, rodina i práce v kýblu. Ale chce to opravdu jen a jen čas. Teď to musí být strašný šok, ale také nějak by se k tomu měla postavit Tvá žena a Tvůj společník, když je chlapec jeho a táhnou to tak dlouho ne? Buď rád, že jsi zjistil jací jsou teď a ne až za 20 let. Jsi mladej, dostaneš se z toho, začni znova, někde jinde, ať přijdeš na jiné myšlenky a přebolí to. Za rok to bude jiné a za pět let také, uvidíš sám. Držím palečky, každý z nás si něco nehezkého prožil, to mi můžeš věřit, ale všichni se to snažíme nejak přestát a řešit v rámci svých schopností a možností.

To je opravdu podpora až někam ! Ta Tvoje frázovitost mě tak naštvala, že jsem se odhodlal Ti tohle napsat. Mně to připadá, jako by to napsala nějaká "vyšší stranická funkcionářka". Tak, jak si to napsala, nebyla si taky v KSČ ? Je to řečeno takovým stylem, že mě z toho jde mráz po zádech. Pokud ale tomu tak není, tak se omlouvám, jen mi to tak připadalo. Ach ouvej !

Libore, nemá cenu tady psát, že je to hrozné a podobné věci. Tvoje žena je normální bezcharakterní mrcha, promiň, že to napíšu tak natvrdo, když ani neměla potřebu se se svým milcem schovávat a ani ti nedokázal říct, že chlapec není tvůj.
Bolí to vím, ale netrap se a pracuj, snaž se pokud si práci ztratil, najít novou, choď mezi lidi...neuzavírej se v sobě.
Jsi mladý začneš časem jinde a jinak a věř mi, že jí se to v životě vrátí i s úroky....

ledaže by klučíka v tomto případě vlastní pokrevný otec, kamarád-společník, adoptoval, či si ho osvojil ?

Libore, teda řeknu ti, že mi při čtení naskočila husí kůže. To je situace jako z kina. Diskutéři mají pravdu, Libore, chce to čas a zase jen čas a ten nejde ošidit, přeskočit, podplatit, ukecat - nic. Bude to bolestné období, ale nejsi první ani poslední nešťastník. Horší je skončit na vozíčku. Nebo ne ? Pokud nezanevřeš na svět a nezačneš si myslet, že všechny jsou stejné, určitě po čase zakotvíš ! Věřím tomu. Když chlap ztratí všechno, co budoval, je to malé zemětřesení. Kam jsi odešel ?

Nechcem zlahcovat tvoju situaciu - ale casto sa pri podobnych pohromach zabuda na jednu vec - a to je CAS. Sam pises, ze sa poznate od strednej skoly, ze tvoj syn ma dva roky a ich vztah trva tym padom minimalne o 9 mesiacov viac. Preco si to za celu tu dobu nezistil? Preco zostala tvoja zena s tebou a neodisla za nim? (hlavne ked mala dieta s nim a nie s tebou?) Asi preto, ze ta ma rada, ze chce byt s tebou a nie s nim, ze si pre nu jednoducho ovela dolezitejsi. On mozno zaplnil to 1% potrieb, ktore si ty naplnit nedokazal.Keby ta nechcela, bola by odisla uz davno.
A o kamaratovi plati to iste. Keby ti chcel zenu "zobrat", urobil by to.
Skus sa nad tym zamysliet ... mozno ti to este stale za to stoji.

Proč by ONA od něj odcházela, když doteď měla svý jistý?
Proč by kámoš mu ji měl "zobrať", když doteď měl zadarmo všechno, co od ní potřeboval, a naopak nemusel mít nic, co nechtěl?
To jako chceš říct, že on se teď má nad tým zamysliet a dělat že je všechno OK, protože ona s mu jen dva roky ku***í s kámošem, ale nechce se jí opouštět dobrý bydlo? Kdyby se to stalo Tobě, by ses zamejšlela?

všem vám velmi děkuji. Máte pravdu, že nemůžu s tímhle nikoho obtěžovat, nehledě na to, že bych se styděl, co jsem to za vola. Asi by mi politovali a po straně by si jen říkali "Paroháč". To s tím placením navždy jsem už také slyšel, ale to nic nemění na tom, že mám synka nesmírně rád, a i když si říkám, že není můj, tak mi to prostě nějak nedochází. Že mi zahla žena, to přebolí, ale tohle si asi ještě nějak nedokážu napevno uvědomit.
Ještě prosba, či návrh: Brouku, nechceš mi napsat? Dal jsem tu svou adresu, rád bych se na něco zeptal, jestli by to šlo. Děkuji, Libor

Když jsem totiž v novinách četla o tom muži, jak je zoufalý z toho, že 9 let platil a nadále bude platit na CIZÍ dítě, říkala jsem si: kurňa, JÁK cizí dítě? Copak si k němu za těch devět let společného soužití nedokázal vytvořit nějaký citový vztah? Anebo pouze takový, který okamžitě zahodí, když zjistí, že dítko není z vlastní krve? A dá se vztah mezi rodičem a dítětem přeměřovat penězi?
No a proto se mi líbí, co jsi napsal. Ty jsi totiž opravdu TÁTA - a už je úplně jedno, co prokáží testy. Přeju ti, aby váš vzájemný vztah tahle událost nenabourala. Bylo by to dobré pro vás pro oba.

fakticky-po tomhle,co mu udelala a rekla-to prece nemuze znamenat ze ho miluje a jen to 1 procento shani vedle?
O co tahle zenska prisla-to pozna za par dni)))))ale neradila bych Liborovi aby se k ni vracel.
Ani nejde o tu neveru ale o ten styl!
Ten kamarad a spolecnik je normalni pijavice,za 1)spravny chlap kamosovi nikdy neleze do zeli
2)spravny chlap si na soulozeni bokem prichysta hnizdecko lasky mimo teritorium podvadeneho manzela nebo vlastni manzelky.
Tato zena zneuctila loze Liborovo,zneuctila jeho dlouholete pratelstvi,zneuctila i jeho otcovstvi.
A tim zneuctila i sama sebe.
Libore,-nekdy se stane cloveku ze hreje hada na prsou,preju Ti aby jsi se z toho otresu co nejdrive dostal.
Nakonec-nyni jsi znovu svobodny,jeden pribeh skoncil -a zacina dalsi.
Podivej se na celou vec z ptaci perpektivy,uz nekdo psal-jsi mlady a zdravy a je dobre ze se zena projevila po par letech nez kdyby jsi se mel s ni trapit,nebot ikdyz se Ti zdalo ze rodina funguje ok,vida co se delo celou tu dobu-jednou by jste se zacali hadat ....proste by se to vyvijelo k horsimu a horsimu,-takhle to utnes a pujdes si svou cestou.
Naprim se a jdi,nezavirej se ni doma ni do hospody,vyraz na vandry ci k mori,leto je za dvermy,priroda laka k dobrodruzstvi.
A divky ci mlade zeny oblekaji lehounke satecky a vanek jim obcas poodhali cestu k rozkosi.)))

moc hezky jsi to napsala, tak poeticky a přitm sakra pravdivě !

V KSČ jsem nikdy nebyla, ale svý jsem si v životě taky prožila, vzpomínám na chvíle kdy jsem si říkala přesně jako Libor: asi se mi to jen zdá, probudím se a vše bude v pořádku, ale nebylo a bylo to opravdu moc těžký, ale je to už za mnou. To není frázovitost, je to zkušenost, snažit se tím nějak proplout a nenechat se tím smutkem, vztekem a nenávistí nijak zdeformovat, víš? Pomáhá na to spoustu práce, vidět za sebou hezké výsledky a snažit se vidět i hezkou budoucnost, také změna prostředí, noví přátelé, nevídat a nekontaktovat ty lidi co Ti tak ublížili a když už jsem byla hodně hodně na šlupky, říkala jsem si: Mě živou nedostanou!!! Vidíš a občas si říkám, že mi to heslo dává nějakou tajnou sílu do života, vzchopit se a jít dál a věci řešit. Za čas to pak vidíš jinak, potkají Tě zase hezké věci a ty přehluší ty špatné. Chce to jen čas.

"nejde o tu neveru ale o ten styl!"
Copak odejít od ní - to vidím nějak samozřejmý a i bezproblémový. Taky není ani JEDINEJ důvod s ní zůstávat.
Ale jak odejít lehce od drobka ke kterýmu přilnul a kterej mu říká táto???

...aby Liborovi teď zamezila styk s tím malým. To bych považovala za mnohem větší svinstvo než to co už provedla a tím nemyslím samotnou nevěru, ale to, že tenkrát neřekla, že bude mít dítě s jiným. A taky si myslím, že když se rozhodla tenkrát to zatajit, tak pak bylo její psí povinností vzít si to tajemství s sebou do hrobu a ne po letech tou pravdou ničit lidem kolem sebe životy.

ne že by zde byla nějaká cenzura, ale má se radit tazateli, ne ? Ať si sám vybere, co mu libo, třeba mu něco libo i z Inky, co ty víš ?

takže nepřišel si na to po 20letém manželství, život máš před sebou. Prostě tě jenom zradila ženská, ono se jí to nevyplatí. Chce to dobrýho právníka, chovat se pragmaticky.

Ver mi, ze som sa nad tym zamyslala. Ked clovek zije s niekym stastne az do chvile, ako ho najde s niekym v posteli - a on s tym niekym spava uz roky, tak si myslim, ze je skoda, zahodit kvoli tomu cely zivot, ktory bol stastny aj s tym aspektom, ze partner mal nemalnzelsky vztah. Nevravim, ze je to tento pripad (uz preto, ze mu vykecala, ze syn nie je jeho si myslim ze nie), ale mozno stoji za namahu sa nad tym zamysliet.
Je to len moja rada - ci uz si ju niekto vezme k srdcu alebo nie, je to na nom. :) Ja by som sa podla nej zariadila.

ze nekdo muze udelat svemu partnerovi neco takovy. Tady uz opravdu neni zadna cesta zpet. Tak proto bych ti radila zacit nekde uplne jinde uplne znova. Rikal jsi, ze jsi prisel o vsechno i o praci. Tak proc ne? mel jsi nekdy nejaky sen se nekam podivat? Zit napr. v jine zemi? Tak proc to neuskutecnit ted, aspon ti to pomuze zapomenout, jestli to je vubec mozne

na tyhle věci, ale zaujalo mě, jak všichni říkají, aby Libor odešel ( i když de facto odešel ). Proč má člověk, který nic nezpůsobil vyklízet bojiště a ti nestydové vyhrát - byt, dítě, práci atd. Neměla by se spíš pakovat jeho žena ? - jen takový dotaz . Rozumím, že je to pragmatické a méně bolestné, to ano, ale jenom v této chvíli. Až to přebolí, může být už pozdě uplatňovat jakékoliv nároky a to i právní cestou.

Jinak pro Libora – já byl v životě párkrát na samým dně, jediný, co mi pomohlo, bylo to, že jsem věděl, že život se pohybuje po sinusovce, když jsi teď dole, MUSÍ to za čas jít zase nahoru. Je třeba vydržet.

Pro Jasmínu – to bylo NÁDHERNĚ poetický, skvělý !, díky.

dekuji za mile osloveni,to opravdu udela radost,hned si pripadam jako neco "milouckeho,sladouckeho")))
pro toulaveho-vyhodit spolecnika z prace snad ani nejde a v tom byte i s tou zlou zenou zije i jeho syn.
Nepsal Libor kam se uchylil a nepsal zda by se chtel soudit o syna.On by treba i rad ale neni to vzdy jednoduche.
fakt je ze pravne-kdo odchazi z bydliste,ztraci hodne naroku ale jestli pro Libora je mnohem dulezitejsi mit zazemi v oblasti citove nez majetkove-tak cert vem majetek.
neplati vzdy a vsude ze kdo odchazi-prohrava,v tomto pripade spise naopak.
Chci videt,jak se zenuska postara a zda kamaradicek prevezme i povinnosti (mimo slasti)))
Danielko,jestlipak se nekdy ozvou ti,co zde zadali o radu a napisou Ti -jak si nakonec poradili?

jak odejit od drobka?
Inu tezce.
Ale rici manzelce do oci-"je to muj syn a Ty si kecej co chces"-proste tu urazku neprijmout.
Co ona?bude se hadat do krve ze ne?
Ona chtela urazit muzske ego?Tak at ji ukaze ze nema ego(ikdyby ho mel -ona ho nemusi videt utrapenyho,naopak)
A Libor si drobka bude bravat k sobe,bud na stridacku nebo o vikendech,podle toho jak soud.

tohle je opravdu sila!!Asi to musi poradne bolet,po precteni me napadlo,snad se jen zbalit a nekam odjet daleko a zapomenout. Urcite to tak nejde vyresit,je tu ten maly,to snad je nejvetsi zklamani....Nerozumim Tvoji zene,proc s Tebou je,kdyz Te podvadi s clovekem,ktery je mozna i otec vaseho decka. Bude to trvat asi dost dlouho,nez se s tim vsim vyrovnas,preju Ti,aby jsi nezatrpknul vuci svetu a hlavne,hodne sil k zvladnuti tohoto problemu!!

co je to za paní, (Karel by měl myslím pojmenování :-). Protože když ona bude chtít, dosáhne ve velice krátkým čase stavu, kdy to dítě při návštěvě Libora ztropí scénku známou z kauzy "Argentinec" a pak už bude vcelku vedlejší, čí je a kdo ho má rád. Takže pokud bych měl pocit, že ona je ten druh, tak bych to fakt asi zabalil, spálil mosty a zmizel, klidně do tý ciziny. Znamená to přijmout všechny ztráty, což je bolest jako prase, ale jde to. No a v případě, že se s ní dá domluvit, usiloval bych o střídavou péči nebo aspoň hodně častej kontakt. (Variantu, že by se dal tenhle vztah zachraňovat,považuju vzhledem k popsanýmu, i přes velmi málo informací o tom vlastním vztahu, za čistě teoretickou.) A pokud bych cejtil, že to sám budu blbě zvládat, vyhledal bych terapeuta. A taky bych se nebál o tom mluvit s kamarádama, od toho je mám (a oni mě). Mám za sebou podobně bolavou životní zkušenost a jsem svejm nejbližším přátelům vděčnej za oporu. Je fakt, že asi dva lidi z mýho blízkýho okolí to nedali a přerušili se mnou kontakty, ale to je prostě součást prověřování kvality lidí a vztahů, který se nám občas v životě děje - těch odpadlejch škoda není :-)
A věř mi, Libore, i na konci toho nejčernějšího a nejdelšího tunelu je VŽDYCKY světlo. Jde o to jen tu jízdu tunelem vydržet. Je v silách člověka dostat se i přes ještě horší ztráty, než jsme zažili Ty, Brouk, já... Jde to, bejt znovu šťastnej, viděl jsem to párkrát na vlastní voči. Tak se drž!

ja neustale premyslim o Liborove situaci a uplne mi je na nic,jaky s*ine muzou byt uplne ti nejblizsi,kterym nejvic duverujete. Ja mela par padu v zivote jako kazdy,ale tohle je vazne sila,ze ani nevim,co se da poradne poradit. Mela bych spoustu otazek,ale nejvice mi je lito toho vztahu tata-syn(?).Jak jsem se jiz zminila,zatim jen snad zbalit se a vypadnout aspon na par mesicu...

Že byl doposavád šťastnej, proč to zahazovat? On nezahazuje nic - už je to zahozený nevratně! Tím, že zjistil, že celý to jeho "štěstí" byl po celou dobu jen jeho blud, protože v reálu žádný štěstí nikdy neexistovalo. Protože prostě NEMŮŽU bejt šťastnej s ženou, která mě podvádí a lže mi, notabéne neváží si mě ani natolik, aby chodila šous*** mimo domov, což znamená, že jsem jí naprosto fuk. Štěstí bylo jen virtuální, výhradně z nevědomosti reality, což ale skončilo. Podle mýho přesvědčení je štěstím právě to, že TEN DRUHEJ mě miluje, jedině to je tovono!!! Nemůžu přeci např. prožívat "štěstí" s regulérní prostitutkou, s níž mám vztah pouze a ryze obchodní. Tak to si myslím o tom jeho dosavadním "štěstí" s manželkou.
Samozřejmě, štěstí s drobečkem neskončilo. To se nezměnilo!!!
Průs*er je v tom, že ŽÁDNEJ soudem vyhrazenej styk s dítětem nemůže nikdy nahradit tátovi soužití s dítětem, ani dítěti uplnýho tátu. Sám jsem tohle kdysi prožil a doteď, fakt - nekecám, se snažím dětem (dávno už dospělým) vše vynahrazovat, což dnes už ony docela určitě nepotřebujou, ale docela určitě to potřebuju já.

nemyslím, že by Libor něco zahodil, kdyby od ní odešel - ta léta předtím prožil šťastně a nejlépe, jak uměl. Teď se ovšem změnily podmínky a on se potřebuje rozhodovat na základě jiných informací. Došel zkrátka na rozcestí, to, co ušel předtím,mu nikdo nevezme. A že za ty roky nic nezjistil - zkrátka věřil, jako my všichni, co jsme milovali, než se to nějak zvrtlo.
Liborku, je mi z toho smutno, je to nechutné. Poradí jen chlap, co to prožil, ale s jakou chutí bych jim aspoň dala pánví přes kedlubnu!

NČ, moc pěkně jsi to napsal.

oups,vlastne dopoledne,mne uz to psi pocasi zzira(((((
NC,ano ,jak je tata pryc,(nebo mama)nestoji to za moc.A je to neco jineho nez kdyz jeden rodic zemre,protoze v takovych pripadech ten druhy rodic o nem detem vypravi jen v tom nejlepsim a nevisi v takove neuplne rodine ten"duch zrady". Je bohuzel velice malo lidi,co se dokazi respektovat i po rozchodu.Kdo vi?Nas rodinny pritel,kteremu je ted 73let zase vypravi,ze by byl radeji kdyby se jeho rodice rozvedli,kdyby to tenkrat slo,a pak...rodice nemusi byt hloupi oba,na dusno staci uplne jeden a rodina uz nefunguje.Casto clovek dozrava cestou-"pokus-omyl"Mam pocit ze snad ani jinak to nejde-clovek je nedokonaly.
NC,mnoho si muzes vynahradit jako dedecek,zivot nekonci,stale Te bude potreba))))
V Liborove pripade uz cesta zpet neni aby znovu zil s matkou kloucka.Pripravil by si peklo jak pro sebe,tak i pro to dite.
A propos k minulosti-proc zahazovat...treba i 20 let stesti?)))to mne taky dojima.
Nechapu,co ma clovek z toho,ze kdysi s onim partnerem zil ve stesti,kdyz ted momentalne uz zije v nestesti?
Presne jak rika NC-to stesti je uz davno zahozeno.
A setkala jsem se mnohokrat s nazorem-ze preci "nezahodim ta krasna leta"
Kazdy krasne den je zahozen presne ve 24hodin,ikdyby nasledoval dalsi-krasny den.
Pokud chci zit minulosti,pak radeji zalezu nekam do diry v parezu a tam budu vzpominat na muze,co kdysi byval skvely,nez s tim samym zit dal treba v palaci a denne se s nim hadat a nechat si ublizovat.
Jinak,hledat chyby,proc to nevyslo atd.-nehledejte je.
"Dva budou na lozi,jeden bude vzat,druhy ponechan" rekl kdosi.Budou-li z loze vzati oba-pak to je bingo,a kdyz si nekdo vsadi a nevyhraje-taky nepatra po tom,kde udelal chybu.