Ted jsem ale poslouchala Mustafu, jak mi predrikava koran: "Besm allah elrahman elraheem, alhamdo lellah rab elaalamen, alrahman alrahihim malek yawm aldeen ieak naabdo, waieak nastaain ehdena elsorat elmostakem, soratta allazina anamto alaihem ghair elmaghdob alaiehem wala eldalin amen" .... Znelo to jako melodicka hudba, i kdyz slova se mi motala dohromady..

     "Mustafo, ty znas cely koran zpameti?" "Ne,ale snazim se zapamatovat si co nejvic. Citim se tak krasne, kdyz si zapamatuju dalsi cast koranu...Je mi lehce u srdce, stejne jako kdyz se modlim". Proc to Buh dela tak, ze nejkrasnejsi dusi vlozi do srdce klukovi, ktery je tak osklivy? Snad aby mu to vynahradil? Mustafa miloval anglickou poezii, psal poezii vlastni, miloval deti, dokazal plakat nad nestestim jinych, ale pritom sam mel toho stesti tak malo... Bylo to poprve v jeho zivote, kdy mel byt jen kamaradsky vztah s nejakou divkou.

     Vedela jsem ze na me zacina byt zavisly, s jeho povahou to bylo docela jednoduche  a nevedela jsem dost dobre, jak mu rict ze chci odjizdet. Vedela jsem dobre, ze kamaradstvi je jim vec neznama a jedine, co maji na mysli je zenitba, a zenu si vybiraji zasadne jestli bude dobra matka. "Takze kdyz jsem slysela "Alenka, ty budes tak dobra matka!" tak mne chytaly zaludecni krece a touzila jsem mu vysvetlit, ze jsem druhy Herodes.

     Jenze on mi to stejne neveril.... Ne teda ze by si vubec neco chtel dovolit, byl prece muslim, coz mi opakoval mnohokrat denne, zaroven s tim jak je islam mirne nabozenstvi a staci ho poznat a clovek nemuze jinak nez nasledovat Allaha. Me pripadl islam trochu slozenej z krestanstvi, trochu z judaismu, trochu z buddhismu. Rekla bych, ze za svuj zivot jsem mela mnoho prilezitosti tohle nabozenstvi videt hodne zblizka v ruznych  podobach a muzu rict, ze spousta dobrych muslimu jsou i velice dobri lide. V tomhle se to nelisi od krestanstvi.

     Na jedne plazi kousek dal si postavila pristresky velka parta hippies. Byl to muj prvni kontakt s "detmi kvetin" vubec.. Prekvapovalo mne, ze se chovali velice jako mistni. Nektere holky chodily v hijabu stejne jako ja, nektere zas temer nahe, Nikdo se nedivil a nikdo se nepohorsoval nad nicim. Byli neuveritelne sladci a porad se chteli libat a objimat. Kluci i holky.  Pripadalo mi, ze realita je jim velice vzdalena. Mustafa se jim zoufale vyhybal. Patrne byli na marihuane, kterou mi take stale nabizeli. Jak ji tam dostavali, nemam tuseni. Mozna od sinajskych beduinu. Ti se prohaneli kolem na konich nebo velbloudech, v dzelabijich s cernobilymi satky kolem hlavy a vypadali velice malebne.. Zili ve stanech, na ohni varili jidlo i caj, na ktery mne pozvali.  Beduinske zeny, oblecene od hlavy az k pate v cernem, se nesmele  usmivaly a vsichni se snazili na mne mluvit. Bohuzel jsem jim vubec nerozumela. Caj  byl velice silny, hor'ky a pili ho pres kostku cukru, kterou drzeli v zubech. Nechutnal vubec dobre, ani ta kostka cukru to nespravila, ale oni si pochutnavali. Pred stanem se pasli velbloudi a kone ... at si rikal Mustafa co chtel, mne se to libilo.

     Prave zacinal ramadan, nejvetsi muslimsky svatek, kdy muslimove travi spoustu casu modlenim.. ctenim koranu a meditovanim. Ja jsem byla z Alexu pryc uz  vic 14 dni a dost z toho  nervozni.

Na Hamadiho jsem myslela skoro porad, doufala jsem jenom ze se brzy dostanu zpatky k nemu. Bez nej mne nic nebavilo. Jestipak taky drzi ramadan? Ale asi ano, protoze Hamadiho maminka i tatinek se modlili 5 x denne a ramadan urcite drzeli jako cela rodina. Ja jsem se na ramadan postila taky, nic jineho mi ani moc nezbyvalo, ale uz mne zacinala trosku trapit moje vaha. Desne jsem hubla.  Driv by mne to jenom tesilo, ale ted jsem pokazde, kdyz jsem neco snedla, citila, ze muj zaludek se citi jako na vode a  casto jsem zvracela. Musela jsem velice vybirat co mohu jist a co ne, takze mi ramadan docela vyhovoval, tim, ze jsem jen  vecer. snedla nejakou malickost, i kdyz mne ostatni nutili. Rezim dne o ramadanu byl ze rano vstavali pred usvitem, aby neco snedli, vetsinou opet fazole, nebo strasny des.... sladke brambory s mlekem. Pak se nejedlo cely den az do setmeni. Problem ale byl, ze nesmelo ani pit.  V tom horku to bylo nelidske. Mustafa byl nadseny, ze drzim ramadan, ale taky videl jak je to pro mne tezke a kazdy den mi vnutil aspon pullitrovou lahev vody, kterou v restauraci prodaval, i kdyz sam se ji nedotkl.. Vodu tam kupovali vsichni, protoze mistni voda byla slana. Pul litru zteplale vody ve 40 nad nulou nebylo moc, ale nemyslim, ze bez ni bych vubec prezila. Ztracela jsem rychle energii, objevila se mi divna krupickova vyrazka na krku, patrne alergie na slunce a zase jsem dostala tu svoji nevysvetlitelnou jednodenni horecku, desive emigrantske sny a byla utahana jak kote.

     Chtela jsem se velice podivat na horu Sinai, kde podle krestanskeho nabozenstvi Mojzisovi Buh nadiktoval 10 bozich prikazani, ale vzdala jsem to. Znamenalo to nekolik dni cesty pesky a ja jsem na to nemela. Mustafa se o mne zacal uz taky obavat a sehnal mi dopravu do dalsi asi 100 kilometru vzdalene vesnice, odkud odjizdel autobus do Caira. Mustafa se mel za necely mesic, jeste pred koncem ramadanu, dostat na tyden domu, tak mne prosil, abych prijela na Aid.. konec ramadanu.  Pracoval vzdycky tri tydny 12 i vic hodin denne a pak mel tyden volna. Pak jsem se uz lehce dostala do Alexandrie.

     Prvni cesta vedla na postu. Tam cekal uz dopis od Hamadiho, ktery mne naprosto sokoval..

Alena Kennedy, Yukon, Kanada