Říkala jsem si, že až si udělá (pořád o tom mluví) řidičský průkaz sk. C, bude ho práce bavit a tudíž v ní i vydrží. Zatím se tak ale nestalo. Motá se to pořád dokola, jeden měsíc práci má, tudíž jsou i peníze na živobytí a další tři měsíce práci hledá. Já jsem studentka a sama mám peněz málo, přitom pracuji ještě večer v jednom nejmenovaném supermarketu jako uklízečka.

     Připadá mi, že ze mě přítel jen vysává peníze. Dokonce si dovolil několikrát vzít peníze z mého šuplíku (3000,-) s tím, že musí zaplatit nějakou složenku a že mi to třeba příští týden dá. Ale většinou nedal...

     Před dvěma dny jsem mu dala 3500 s tím, že má jít na bytové družstvo a zaplatit nájemné za podnájem, ve kterém bydlím. Jel do svého rodného bydliště pro peníze, které mi dlužil (3000) a bytové družstvo měl při cestě. Psal mi, že nestihnul MHD a peníze vloží na účet a že tam mám jít sama. Další den mi volal, že peníze vybral a že jede zase za mnou ve tři hodiny vlakem a že je doveze všechny včetně těch, co mi dluží (ty 3000).

     Nedovezl. Telefon měl vypnutý. Neozýval se 2 dny. Chápete, jaký jsem měla ty 2 dny pocity, když jsem neměla ani korunu na jídlo???? A ve spíži suchou kůrku chleba? Pak mi zavolal, jako kdyby se nechumelilo, že tedy dojede. Ptala jsem se ho na peníze a on "Mám jen 3200,-" „Pojedu v sedm večer....“  Ale opět nepřijel... to bylo včera. Před chvílí mi volal, že jede teď vlakem za mnou a že má "prozatím" 900,-!!!!!  Já už mám dluhy (cca 20.000), nemůžu z toho spát, vadí mi to, dlužím za nájem a všude, kam se jen podívám. Když jsem se ho ptala, kam to dal, řekl, že má problémy a že musel zaplatit dluh!! Vždy řekne nějaké jméno někoho, koho já neznám. Několikrát se stalo, že peníze prostě "ztratil", že mu buď vypadly z kapsy nebo něco podobného. Na sebe si nic nekoupí, do hospody nechodí, tak by mě zajímalo, kam je dává!

     Občas penězi přispěje do domácnosti i on, nejsou to malé částky, je to pár tisíc, ale nejsou pravidelné. Myslím, že partner, pokud já studuji, by měl podporovat spíš mě a ne já jeho!!!

     Je mi to trapné, protože máma mi platí nájem a dává mi 3000 měsíčně na jídlo. Mám ho ráda, všechno jinak mezi námi klape, až na ty peníze.

     Co mám dělat? Připadá mi, že jsem na něm citově závislá, protože rozum mi velí, abych ho opustila, ale nedokážu to..  Několikrát jsme se i rozešli, ale vždy jsme se k sobě vrátili. Mám kvůli tomu problémy v rodině, má rodina partnera nesnáší, nesmí k nám na návštěvy. Hádáme se kvůli němu. Tak co mám dělat, jsem zoufalá... Simona

ODPOVĚĎ:

     Nekdy mi fakt už zůstává rozum stát, co si my, ženský, necháme všechno líbit... A ještě to omlouváme, vymlouváme to samy sobě i všem okolo... Milá Simonko, když ne ty, tak tedy já ti tady shrnu jeho plusy a zápory:

Zápory:

Pětadvacetiletý muž, který si není ochoten (odmítám napsat schopen!) najít práci;

Nechá se živit studentkou, respektive její matkou;

Krade ti peníze a nezajímá ho, jestli budeš mít na jídlo a bydlení;

Není na něj spolehnutí.

Klady:

?

     Nevím, jestli mám do kladů napsat, že ho máš ráda. Protože z jeho strany to je – to se nezlob, normální příživnictví... On u tebe žije proto, že má veškeré zaopatření + ještě tvou lásku. Opravdu si myslíš, že je to chlap tvýho života? Že s ním bys chtěla založit rodinu? Že to je partner, na kterého můžeš být pyšná, který bude správným otcem, zodpovědným živitelem rodiny?

     Ale – co já vím, třeba bys to chtěla zvládnout utáhnout sama... Ale ne, já vím, kdybys byla spokojená, tak bys mi nenapsala. Ty jen nevíš, jak z toho. On sám ti je milý, třebas vám to funguje v sexu, a když si odmyslíš všechny ty nepříjemnosti...

    Jenže – pokud budeš tvrdohlavě trvat na svém, že on, jedině on, tak si nemůžeš stěžovat. Protože on se stoprocentně nezmění. Rozhodně napiš, jak pokračuješ, daniela@kudlanka.cz