jana pise ze kvuli ni prestal s fotbalem (koureni a piti chvalim) zmenil se kvuli ni, na zacatku ji to asi delalo dobre, ted se podruhe menit nechce a je problem... myslim ze si za to tak trochu muze sama, mela mu nechat aspon ten fotbal, aby travil cas sam, pak by mel treba jeste energii neco resit

...takovej chlap!

Pokud Ty vybuchujes jen kvuli tomu, ze on prilis dlouho sedi na gauci, tak to znamena, ze zadnej normalni chlap (= s vlastnim nazorem) by Te nesnes, zabili byste se navzajem :). Ja jsem taky spis nervak a ten muj spis flegmatik, ale to je taky jediny mozny, ale takovy partner je asi pro me jediny mozny, protoze s "taky dominantem" bych nevydrzela ani 14 dni. Naopak od sveho mileho hodneho flegmatika se postupne ucim jeho uvazovani a jsem ted daleko klidnejsi a stastnejsi, kdyz vidim, kolik veci, co mi driv vadilo, me ted nechava chladnou a ani nechapu, co mi na nich vlastne vadilo :)

Pokud ocenujes vyhody toho sveho hodneho poklada, uc se od nej, nech ho, aby Ti byl prikladem, co na sobe zmenit. Pokud Ti prijde "ale absolutne nemoznej a vsechno dobry, co v nem je, jsem ho naucila ja", jdi od nej, nema to cenu, trapili byste se oba. Casem treba poznas, ze takovyhle je pro Tebe idealni, ale treba taky uplne jiny. Ted to nema cenu hrotit, kdyz je to takhle - proste si ho nevazis, a takovy vztah nema cenu.

Pokud jsem pochopila, problém není v tom, že je klidnej, ale že je nečinnej. Ano, život s ním by byl naprosto bez nebezpečí, do smrti smrťoucí ji bude milovat, ctít, všude následovat. Ale jen následovat, nic víc. Pokud do toho s ním Jana půjde, celej ten život i případná rodina bude jen a jen na ní. Bude muset rozhodovat o všem, zařizovat všechno a nebo vynakládat spousty sil, aby svého milujícího, ale naprosto pasívního muže rozhýbala. A až jí ty síly dojdou, bude on zas jen plakat, proč ona to a ono, jak se změnila, proč je na něj zlá, když on přece vždycky dělal, co chtěla... Oporou jí ale nikdy nebude a nikdy to nepochopí. Jana bude mít další dítě ve svém manželovi.

Maminka byla asi v podobne situaci, ona akcni, tatinek (jiz je po smrti) pasivni, polehavajici... Bohuzel spolu asi nebyli prilis stastni, protoze si neuvedomili, protoze si to asi nepriznali, ze jsou tak jini, a oba se snazili tomu druhemu nejak prizpusobovat (= uplne se vzdat toho, co je jim samym vlastni).

Ja nevim, ale mam pocit, ze o tom, co clovek dela a jak je pritom stastny, rozhoduje jen on sam. Nekomu vyhovuje se povalovat, nekomnu akcnit, nekomu organizovat, nekomu nechat se vest. A treba v te naplni casu je lepsi, kdyz se dva shodnou, ale v tom organizovani zase, kdyz se doplnuji.

Ja jsem si pred par lety stezovala uplne stejne jaku atuorka clanku, ze ten muj je nemoznej, nic nevymysli, nezaridi, vsechno je na mne. Ale to byl muj problem! To ja musela mit vsechno hned a vsechno podle sebe, proto jsem ho vlastne k tomu vubec nepustila, aby si to delal svym vlastnim tempem. V tom uz jsme se nakonec nejak sladili, proste kazdy ma nejakou domenu, ve ktere rozhoduje - ja vezny provoz, on technicke veci kolem domacnosti (on rozhodne, kdy co opravi, ne ja) + on ma pravo veta na dulezite veci (svatba, deti..:)). Vyhovuje nam to a jsme spokojeni.

No a napln volneho casu? Jeden dostane napad, co by chtel delat, druhy bud se prida, nebo ne (vetsinou jo). Treba ted jsme byli na horach (zcasti pracovne), v nepracovnim case on lyzoval, ja spala a vyhovovalo to obema - jeste pred par lety by on me nutil jit taky lyzovat a ja bych bud byla otravena venku, nebo zustala otravena v chate, ze je beze me. Takhle jsme si oba bezva uzili hory a aspon si meli o cem povidat.

Proste celkove mam pocit, ze ma problem spis pisatelka, mela by si uvedomit, co skutecne chce. Proste vymalovat si idealniho muze podle svych predstav a uvedomit si, jestli v tom nejsou nejake rozpory. Pokud jsou, zamyslet se nad tim, pokud nejsou, zauvazovat, jak se soucasny lisi od idealniho, proc me ty rozdily tak trapi a co bych *ja sama* mohla udelat proto, aby byly mensi nebo mi uz tolik nevadily. Jinak je to ta klasicka rada "kdyz chces kocku, neporizuj si psa".

Přečti si Kulihráška!!!

No, nechci být nespravedlivá, ale možná je pro mnoho píšících žen větším problémem zůstat sama než problémový muž. Syndrom zahnízdění u žen je velmi silný.

spíš v Tobě než v něm? Zkus si představit, že si najdeš takového akčního člověka k sobě, který chce o všem rozhodovat a bude chtít aby ty ses přizpůsobila? To bude Itálie co??? Možná jednou budeš s láskou vzpomínat na to jaký byl tenhle člověk klidný a jak jsi ho zbytečně vytáčela a nevážila sis ho. Tak si najdi člověka k sobě, který Ti bude co se energie týče vyhovovat a nikoho nepředělávej, je to mnohem jednodušší. Každý máme nějaký energetický potenciál daný a ten prostě nezměníš.

Chlapa pro život si vybíráme takového, který je ochoten tolerovat naše chyby, a jehož chyby nevadí nám. Připoutat k sobě člověka, kterého budeš chtít předělávat k obrazu svému pokaždé, když objevíš nějakého "hrdinu" v knize či životě, je nezodpovědnost.
Pokud bude ochoten Ti pokaždé vyhovět, budeš na něj koukat jako na onuci, a nebude Ti imponovat. Takového ňoumu pak pochopitelně nemůžeš ani milovat.

Tak si, Jani, najdi někoho jiného, pravý opak toho, co máš. Za nějaký čásek sem můžeš zase psát (jako mnoho jiných), jak ti vadí, že je tvůj přítel cholerický vztekloun, každá maličkost ho rozčílí a on pak na tebe křičí. Stále rozhoduje o tom, co budete dělat, nikdy tě nenechá říci svůj názor a nebere zřetel na to, co chceš ty. Pořád vymýšlí nějaké aktivity, nikdy nechce zůstat doma, abyste se třeba spolu jen tak koukli na telku. Když se kvůli tomu spolu pohádáte, nikdy nepřijde jako první, že se chce usmířit. Jsi to vždycky ty, kdo se nakonec rozbrečí a prosí ho, aby se udobřil. Když jsi mu naposledy řekla, že se tedy spolu rozejdete, tak řekl, že klidně, že to vidí jako jediné rozumné řešení. A ty ses z toho zhroutila. A tak dále, a tak dále.

"Ženy nevědí, co chtějí, a nedají pokoj, dokud to nedostanou."

že protiklady (protipóly) by se měly dle fyzikálních zákonů přitahovat a shodně nabité částice naopak odpuzovat, vyvolám zde na určitých tvářích úsměv. Tím jsem si zcela jist. „Netahej nám fyziku do manželských vztahů…!!!“

Mně se ale líbí příspěvek Johanky, která je na svůj věk, zdá se mi, velmi moudrá to žena. :-))
Jana si stěžuje, že musí o všem rozhodovat a že on je pasivním tvorem jak v otázkách společného trávení času, tak i v otázkách rodinných financí. Jano, to je přece klad. ON je přizpůsobivý a nečetl jsem, že by Ti v něčem odporoval. Podřídí se Tvým nápadům a návrhům. Některá ženská by za to dala kdoví co, kdyby tuto volnost měla. Bez odporování.
Pak by to ovšem nechtělo, abys ho častovala nějakými nadávkami typu bačkora, podpantoflák, budižkničemu apod. To by mu mohlo vzít chuť i na to, být chlapem a časem by si možná hledal i nějakou tu milou a něžnou nefurii.:-))
Faktem ovšem je, že s tou jeho pasivitou by to neměl být až zas takový extrém, skoro laxnost.
Možná, že kdybys s ním občas zašla na ty jeho šipky, že by byl rád. Ty bys zase navrhla třeba horská kola (my po nich skončíme vždy v hospodě) a další víkend se budete toulat přírodou. A v zimě zase běžky, sauna, bazén…
Nebo ty Vaše společné finance investujte do nějaké chatky, chaloupky a v cuku letu máte společný zájem a zábavu na celý život. Když Tě miluje… :-))
Ne, radit, to já neumím. :-))

Je to fakt PSYCHO. Například ta tvoje věta "Ale proc se to nemuze zmenit, ze chce on?" - co to jako má znamenat? Takže on má změnit svoji osobnost dle tvých představ, ale má to vlastně chtít on sám? Copak v tom necítíš tu nesmyslnost? Proč se nechceš třeba změnit ty sama? Podle jeho představ?
- Hmmm, dost blbá alternativa, co?

Říkáme tomu tak. Ale obsah toho slova pochopí jen málokdo. Proto jsou kudlanky a jiná podobná místa plná stesků a stížností.
Ono se to má totiž se slavnou láskou u většiny jedinců tak, že si v průběhu života vytvoří (je jim vštípen) Ideál. Pak si najdou nějakou oběť, do které se zamilují a na kterou pomocí PROJEKCE ten svůj Ideál navěší. Dokud trvá prvotní splašení hormonů (tzv. zamilovanost), funguje to - vidí svého dokonalého. (Někdy to trvá ještě trochu déle - to když ona oběť je natolik tvárná a empatická, že se snaží do toho našeho Ideálu co nejvíc vecpat, i když jsou jí jeho vlastnosti na hony vzdálené :-)Pak ale následuje deziluze - hormony se vráti na normální hladinu, předstírání něčeho, co nejsem, i toho nejtvárnějšího jednou unaví. Přijde vzteklé kopání nožičkama a stížnost na kudlanku: Můj milovaný není takový, jak já potřebuju! ALE NECHCI HO ZTRATIT, CHCI HO OPRAVIT, PŘEDĚLAT. Panebože! Potisící a pořád málo: To není láska!!!! Milujete svůj Ideál, nikoli reálného člověka, který stojí proti vám. Protože kdybyste milovaly/i jeho, dokázaly/i byste přijmout a milovat jeho bytost takovou, jaká je. A jestliže už je pro někoho tak strašným problémem zůstat sám, že raději volí "problémového" (= není jako já???) partnera, tak by si ale měl uvědomit, že to byla jeho volba, a smířit se s jeho "problémovostí". Protože NIKDO NEMÁ PRÁVO SVÉHO PARTNERA PŘEDĚLÁVAT ČI VYCHOVÁVAT. Opravdu hezky to napsal na "ohni a vodě" kulihrášek a tady třeba mamča - je to přesně tak.

NČ říká svatá prostAto :-)))

A jináč? Vona bude z těch, který potřebujou zmlátit, aby se ujistily, že maj vopravdovýho chlapa. Tak mnoho štěstí!
A jináč? Zrovna nedávno sem slyšel úúúúžasný moudro!!!:
Víte, pro muži mlátěj manželky? Protože se to osvědčilo!

A jináč: jak se to osvědčilo? A v čom?

Míšo, já nejsem vykládač moudrostí.
Jensem prodal, jaksem koupil.

Ale jo:
Žena je kořenem, muž stromem. Strom vyroste vysoko jen tehdy, má-li silné kořeny.
Peart S. Buck(ová)
(To jsem zvědav, kolika ženám jsem nahrál na smeč):-))

No nazdar! Skutečná krasavice!!!

tu bych snad nechtěl ani za ségru. To, co na ní bylo trošku fajn, to si nechala odoperovat...
(Jééé, já bych chtěl ségru, se kterou bych se krásně hašteřil...)

Jako jestli má jít na to odoperování nebo ne? :))

Teda pááánové, vy ze všeho dokážete udělat takovou slátaninu :-D

jestli myslíš to, co já, tak ale nevim, co na tý hrozný hrůůůze bylo kdy fajn! Možná v základní škole... snad...

určitě myslíš to, co já. Já je ale viděl a zdaleka nedosahovaly velikosti eF (t.zn. fuj, to jsem se lek)

Výjimečně Ti Tvý vidění ani zbla nezávidim! To už je sanad ale lepčí kterýkoliv pražský koupaliště (samozřejmě v létě), kde bejvaj k vidění vopravdový skvosty.
Ale to F, co vokazovali asi před šesti lety v Blesku, to sem zahlíd v novinách v hospodě, a fakt mě přešla chuť k jídlu. A jinak??? :-) :-) :-)

já si myslím, že i na jiných koupalištích budou skvosty. Třeba v Olomouci a určitě i v Humpolci.
Nesmíš nám, venkovanům, pořád vnucovat jen ten pražskej centralismus, sakra...

měl jezdit někam do Olomouce nebo do Humpolce, když to sakra mám tady za barákem?
Sme se nějak zase vzdálili vod thématu :-( Vo čom to vlastně bylo?

jak já to nemám ráda, když se někdo pochechtává nad tím, co jinému celkem nezaviněně narostlo - ať už v obličeji, nebo jinde - a už jste si, například, prohlídli KRYTYCKY v zrcadle vaše břicha? No tak!

ale my se s NČ přece nepochehtáváme. My jen máme jiný názor na skvosty.
A když už jsi narazila na mé břicho, to víš, že se stydím. A jak! Nedávno jsem si musel stoupnout nahý na váhu a z 85ti kg celoročních se váha vyhoupla na 91,45. Žena se mi smála a nemohla pochopit, co u mne váží zrovna těch 0,45 kg...A víš co pak bylo k večeři? Nic než zeleninový salát. Ona s majolkou, já s citronem. To mi nezáviď.
S jarem to však shodím a bez operace!

A eště blbější je pochechtávání nad tim, co nenarostlo.....

Chlapik si stěžuje doktorovi: "Já ho mám jak novorozeně".
Doktor se uchechtne a pošle ho nejdřív za sestřičkou, aby se taky pobavila.
Po chvíli sestřička volá: "Pane doktore, skutečně, má ho jak novorozeně - 38 cm, a 3kila 70deka!"

Když chodil na fotbal a pil, tak jsi ho převychoval. Nyní z něj máš bačkoru a ta ti leze krkem. Přečti si, co napsala Míša.
Co takhle něco v té Anglii uspořádat z vlastní iniciativy? Anebo se opravdu rozejdi, jestli máš pocit, že je "hrubě netvárný"... Možná ale máte jen ponorku, protože jste na své společnosti v té Anglii závislí...
A mimochodem, tady NIKDY odborníci neradili :-).

dejte si vy dva pauzu,. jed se nekam odreagovat, bez na party, do klubu, po nakupech, po pamatkach s kamoskou nebo klidne i sama a nech jeho at si zaridi svuj cas jak chce a pak se sejdete u sklenicky a proberte zazitky a kdyz ho nechas pak taky mluvit tak on mozna sam navrhne, ze to co jsi prozila mohlo byt fajn tak by priste chtel jit s tebou a vymyslel aktivity on. Fakt mate blbej kolotoc, ale urcite se to da jeste zmenit jestli budete oba opravdu chtit.
cau

teda, mimo Kudly Bezbožný, kerá jediná má na to přímo papíry, tady už radila spousta i jinejch vodborníků.
Mastere, nejni ti to znevážení našich zásluh taky líto??? :-( :-( :-(

zvážil jsem vážnou situaci na vážném tématu a myslím si, že bychom si měli vážit skutečnosti, že tu můžeme občas pobýt mezi váženými spolubesedovníky a spolubesednicemi a neměli bychom znevažovat vážná témata nevážními poznámkami o velevážených celebritách.

a pláčete nad znevážením zásluh. Ale snad už tazatelka pochopila, že na tom není zas až tak bledě... Ženy nebojte se hrozby samoty !

Se nad sebou vážně zamyslim!

Jani, jste spolu jeden a půl roku + tři měsíce v Anglii. Za tu dobu se už lidi opravdu dost poznají. Nevím, kolik ti je, ale nejspíš už uvažuješ o manželství. Rozhodně nelez do ničeho, co ti už teď vadí!
Taky si nemyslím, že ten fotbal atd. nechal kvůli tomu, že bys to chtěla ty, ale prostě proto, aby mohl být co nejvíc času s tebou. Jo, jsou takoví partneři (i partnerky), kteří toho druhého "oblejí (podle slova oblévati, NČ a Masterku,prostě zahltí" svou láskou... Jo, že přestal kouřit a pít, je chválihodné, ale asi to nebylo zas až tak moc, protože opravdovej alkoholik toho jen tak nenechá. O tom se tu už napsalo dost a víte, že manželky mohou prosit, brečet, vyhrožovat - a je jim to pendrek platné.
JANIČKO, ZA SEBE TI DOPORUČUJU: najdi si jiného, který ti bude víc vyhovovat, ale rozvažuj stejně chladnou hlavou, jako ji máš teď. Pozor, velkej pozor, aby ti hormony (až toho pravého potkáš) nezamlžily mozek :-)))

ach jo, dneska nemám den... Nebo spíš mám - ale den Blbec... Ta příííííšerná hrupka!!! Velekudlo, styď se!!! (pro všímavé ji tam nechám, hledejte, hlodejte)
:-)))

Styť se!

je přeci chvályhodné, že na to přišla sama a hned !

Ahoj Jani, úplně Tě chápu, protože já mám doma něco podobného, jen ten můj kvůli mě nepřestal kouřit ani pít. Moc společného volna nemáme, ale když se tak stane, najednou je z toho problém. Já navrhnu x věcí, které bysme mohli dělat, ale ani jedna mu není vhod. Jeho koníčkem je hospoda a myslivost, takže většinou to dopadne tak, že se pohádáme a nakonec ustoupím a jdu s ním alespoň do lesa. Radši vyrazím někam s kamarádkami a mým svatý klid. Jenomže takhle to nejde do nekonečna. Vím, že jsme oba jiní a vždycky tenhle problém bude viset ve vzduchu. Já Ti radím (i když bych potřebovala radu sama), jestli Ti ten vztah nevyhovuje - VEZMI NOHY NA RAMENA!!!! než bude pozdě. S přítelem jsme "spolu" přes 5 let a věř mi, že už jsem z toho věčného dohadování pěkně otrávená. Budu Ti držet palečky :-)

tohle je naprosto normální, všichni chlapi jsou de-facto stejní. Ten můj je bezva, nevyměnila bych ho za nic, ale taky musím sama jistit programy, dovolené, setkání s přáteli, sport, výlety - a pod. Kdybych to nedělala, hnili bychom u televize, šipek, DVD, a pod. Mužský prostě většinou neumějí a nechtějí nic organizovat. Ti, kteří to dokáží a umějí, nebývají věrní ... Mám s tím osobní zkušenost. Tak si považuj toho svého a plánuj sama dál - bude rád a Tobě bude i nadále dobře. Pa - E.

Mám takový za sebou,25 let žiji s podobným tvorem,absolutně nezaživné,už 10 let spolu nespíme ani nemluvíme,před 20 lety jsem si našla milence.Tak si vyber.