Vybrala jsem si ji u chovatele, přímo z hnízda, mazlím se s ní, a představte si, že už po čtyřech dnech se nechá hladit na bříšku i na hlavičce. Ještě jsem nestihla udělat polici, kam jí pak postavím klec, tak má místo zatím v obýváku na konferenčním stolku.

     A to je kámen úrazu… Nebudu mluvit o tom, že sem tam vyhodí nějaký peříčko nebo trošku zrní. Jde o to, že do obýváku samozřejmě chodí moje návštěvy. A jelikož už znají psí holku Shiru, tak teď v první řadě obdivují Loru. To se  samozřejmě Shirince vůbec nelíbí, vždyť doposud byla středem pozornosti ona, bylo to takové rozmazlené chlupaté dítě. Teď, když někdo přijde, tak se před každým na zemi plazí, vrtí ocáskem, kňučí a hlavně se dožaduje výhradní pozornosti.

     Je zajímavé dělat, že jí jako nevidíte. To potom něco začne... Ve svém spacím košíčku má asi deset hraček, od pískacích až po špunt od umyvadla, který kdesi ukradla. Tak to najednou roznesla po celém bytě, do každé místnosti, všude možně. Když zjistila, že to nikomu nevadí, očesala vánoční stromek, přesně do druhé řady od země. Naštěstí dál nedosáhla. A to předtím jí žádná ozdobička nevadila, zato teď – snad že se jí najednou nezdály pěkné? No, mohla bych pokračovat dál, producíruje se neskutečně. Od vytahání prádla ze šuplíku, který jsem jen trošku nezavřela, až po sházení složených věcí z postele (a to i větších a těžších než je ona).   Asi jí to dalo pěkně zabrat, chudince mojí žárlivé. Musím podotknout, že tohle dřív normálně nedělala.

     Na novej přírůstek si tedy nezvykla, ale pevně doufám, že se to brzy změní.  Zatím běhá kolem klece jak pominutá. A představte si, že se opičí po Loře! Dělá pohyby stejným směrem jako andulka. Vypadá to, jako když ptáček předcvičuje a Shira je pečlivý cvičenec. Opravdu, přesně po ní všechno opakuje, ale že jim to jde…

     Včera Lorinka asi hodně Shiru naštvala; ta si sedla mlsně před klec, patnáct minut na ptáčka jen tak civěla, pak „strašidelně“ zavrčela, přiskočila blíž a začala olizovat klec — a ne a ne jí dostat od klece. Nezabraly ani dobré mlsky, kterými se doposud vždycky nechala přemluvit. Jak to vypadá, asi budu muset Loru se Shirou seznámit já, snad přestane pesinka být tak tvrdohlavá a žárlivá.

     Dnes mám v plánu vyndat Loru z klece a dát Shirince andulku očuchat, aby věděla, že jí od ní nehrozí žádné nebezpečí. Snad mi to bude k něčemu platné.

Blažejová Alena