[CNW:Counter]
  www.kudl@nk@.cz   

O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé…
 
téma
manuál
poradna
tady a tam
úkol pro vás
MUDr. Kudlička
fauna a flora
nejen duše
zážitky
krásno
:-)))
 
FÓRA KUDLANKY
 
 
 
dopisy do poradny
dopisy do redakce
 
 
 

Kudl@nk@
domovská stránka

Kudl@nk@
do oblíbených

 
 
 
DOMŮ
 
ARCHIV
 
bloguje.cz
 
 
 
 
Nová kniha: Jsem fakt impotent?!
 
KUDLANKA.CZ, ISSN 1214-7826
Copyright (c) 2003-2004
Šéfredaktorka:
Mgr. Daniela Umlauf Goldwein
 
LÁSKA...
Rubrika: [fauna a flora]

Miláčku, myslíš, že bys už mohl vstát? Prosím Tě, vstaň, já už musím do práce… Ale jo, mám tě ráda, tak neblázni... Nech toho... vstávej....
Hele, tak já ti pomůžu, ale jen trošku, vždyť jsi na mně moc těžkej… Dobře, tak ještě chvilku, ale pak už musíme opravdu jít“
.... Zdá se vám, že to je milostný rozhovor? Omyl, moji drazí.

     


     To nebudila zamilovaná dívka svého přítele po vyčerpávající noci...

     To na ulici přemlouvala obrovského vzdorovitého psa...  Zažila jsem to v New Yorku. Vzpomínám,  bylo to cca před rokem, nějak touhle dobou. „Normální“ tamější počasí — stoprocentní vlhkost – prostě sauna, teplota snad přes osmatřicet. ”Tedy počasí, kdy člověk sotva leze a jak říká můj manžel, potí se i pod studenou sprchou. Bylo odpoledne, kolem třetí hodiny, kousek přede mnou šla krásná dvojice. Půvabná mladá dívka, vedoucí obrovskou nádhernou dogu. Obě jak z módního katalogu.

     Najednou se pes zastavil, sedl si, pak lehl, dal si hlavu přes pravou přední  - a jal se spát. Dívčina se zastavila a  trpělivě vyčkávala. Po několika minutách na psa mírně promlouvala, později si k němu přisedla, hladila ho a stále něžně přemlouvala. Veškeré její úsilí však šlo vniveč, pes jen občas pozvedl hlavu, aby se na ni podíval, případně olízl hladící ho ruku. Dívka znovu vstala a dalších pár minut čekala. A pak, k mému úžasu, vzala obrovské psisko za přední tlapy, přehodila si bezvládnou potvoru přes rameno a zvolna, velmi zvolna kráčela dál, vlekouc ji na svém subtilním hřbetě...

     V Americe je vztah pán a pes převrácen. Tady je dominantní chlupáč. Ať je sebevětší či sebemenší. Proto je také v současné době jedním z poměrně lukrativních povolání „psí chůvák“, tj. člověk, vodící psy na procházku. Platba je přibližně stejná jako za starost o tři lidská mláďata. Vodič má klíč od majitelova bytu, kde si vyzvedne čekajícího psa. Připne ho k dalším, většinou celkem deseti, a každý pracovní den je dvakráte provede ulicemi.

     Zdejší psi jsou neuvěřitelně hodní, poslušní a milí. Neštěkají, neperou se, jdou zdvořile jeden vedle druhého. A tak ve „psích hodinách“ potkáváte mladíky, vedoucích mírnou smečku na procházku. Když se některému z nich (psovi) zachce udělat hromádku, ostatní počkají, jeho dílo je sebráno a v papírku odneseno do koše. Jen tak mimochodem, o toto zaměstnání je velká poptávka, však také za procházku dostává venčitel za jednoho každého psíka deset dolarů.

     Stejně tak je běžné hlídat třebas psa nebo kočku v jejich obydlí. Jeden můj známý hlídal půl roku vzácnou angorskou kočku a měl za to k dispozici celý prázdný dům, auto a nádavkem ještě zajištěnu výuku angličtiny v blízké škole. To vše během majitelova pobytu v zahraničí. Solidní na to, že pouze sypal granule do misky a měnil písek, ne?

     Existují i společnosti, které se hlídáním psů zabývají ve velkém, profesionálně. Někdy je to formou psích hotelů, kde se o ně starají po dobu nezbytně nutnou (třeba během dovolené, nemoci, případně tam lidé nechávají pejska na dožiti, když je tak nemocný, že se o něj nemohou starat). Další, poměrně běžnou formou, jsou jakési psí školky, kam je psík ráno odevzdán a svěřen k celodenní dobře odvedené péči. Psi mají své areály v parcích, psí hřiště, stejně velká jako pro děti a musím uznat, že mnohdy i lépe vybavená a udržovaná – jsou většinou rozdělená podle psích velikostí — pro čoklíky malé, větší a největší …

     Na malé psy či štěňátka se prodávají i speciální nosítka — něco podobného, jako jsou plátěná nosítka na malé děti. Až s tím rozdílem, že robátka dvounohá nosí rodiče obličejem k sobě, kdežto psíci jsou obráceni do světa. Pro psy se používají i vozíky, které táhnou páníčkové a nechce-li se psíkovi namáhat, tak jen naskočí. O jídle, kosmetice, nejrůznější garderóbě pro každé roční období i všemožné příležitosti, stejně tak o domácích potřebách — psím nábytku, nádobí, rozmanitých dalších „nezbytnostech“, o hračkách atd., stejně jako o vylepšujících plastických operacích, vitaminových preparátech (zase pro nejrůznější velikosti, rasy a pohlaví pejsků),  či dalších příjemnostech jen a jen pro ně, se rozepisovat nebudu.

     Jednomu však neodolám: moje kamarádka má pejska, kterému nesestouplo jedno varlátko. Ještě v Čechách mu je nechala vyoperovat, protože by se prý mohlo později zvrhnout do rakoviny.

     A víte, co se v tomtéž případě dělá tady? Aby se necítil „škodný“ že mu snad něco snad chybí, voperují mu kouličku silikonovou…


daniela@kudlanka.cz


 



Upozornění: Redakce si vyhrazuje právo mazat nevhodné a vulgární příspěvky

Komentáře

občas mi připadá, že jsou tam (Inka - Mail - WWW) 30.05.2006, 08:25:00
všechny věci postavené na hlavu, ztrácejí logiku a přirozenost.

(Wendy - Mail - WWW) 30.05.2006, 08:37:17
Mě zase nejvíc zaujala pasáž o tom, jak se automaticky po psech jejich exkrementy uklidí. Naprosto samostgřejmě. A zřejmě je za neuklizení pěkný postih. To tady potkávám takové kabely, že je mi z toho někdy zle. Já po naší malé Lukyně neuklidila - no to by se dalo spočítat na prstech jedné ruky za celou dobu, co ji máme. Většinou neuklidí chlapi. To by měli měštší polismani hlídat a pokutovat. No, na každé straně Zeměkoule jsou nějaké nesrovnalosti a extrémy. A když nejde o život,---

Já myslím, (toulavej - Mail - WWW) 30.05.2006, 09:42:28
že to sem přijde taky, až budeme na podobné životní úrovni jako ve Státech. Lidi tam už neví co by, ale jim se to zdá naprosto přirozené.
Živě si pamatuji dobu tak před 20 lety, jak jsem někde četl, že tam na Západě prý mají psí hřbitovy a dokonce tam dělají konzervy pro psy a kočky. Tenkrát jsme se tomu celá rodina upřímně podivovali a bylo nám to k smíchu, jaké kraviny si tam na Západě mohou lidé vymyslet. A dnes chodím do oddělení pro kočky a přemýšlím, jaká konzerva by mému kocourovi asi nejvíc chutnala. A vůbec nemyslím na černoušky, co mají už od dětství pořád jenom hlad . . .

Jinak – těch 10 dolarů je za jedno venčení jednoho psa, nebo za jeden den ?


napřed jsem se taky pozastavovala, ale: (daniela-kudlanka - Mail - WWW) 30.05.2006, 10:51:24
přeci jen jsou v té Americe trošku jinak posunuté hodnoty... Což nemyslím vůbec špatně. Protože tamějším způsobem života není tak pevně udržovaný rodinný život (je to prostě trochu jinak), tak lidé hodně tíhnou ke zvířátkům. Prostě - někomu tu lásku dát musej... Nehledě, že tady už jsou také hotely pro zvířátka i ty hřbitovy. A o těch všech blbůstkách, co jsme si jenom ani představit neuměli, taky už si nemusíme jen nechat zdát :-))).
Jinak - těch deset dolarů - to je za jednoho psa na jednu procházku, milej Toulavej, takže ten venčič má DVĚ KILA DENNĚ... jen za ty dvě prochajdy. Ano, vídám občas tam u nás mlaďocha, velmi dobře oblečeného, jak přijede autem, zaparkuje, pak se procourne se deseti automaticky se pohybujícími tvory...
Hele, jedno, co mi vadí(nebo spíš je mi divné)- že ti psi se fakt mezi sebou neperou, nepošťuchují, nic! Oni jsou totiž tak vychovaní... Nechápu, jak to dokážou, ale je to tak.

Jo, a ty hovínka musejí sbírat - pomalu na každém kandelábru je cedule: "Za hovinko stovka!" (tedy, ne přesně takhle, ale fakt to tolik stojí a protože vás vždycky nějaký policajt vidí, tak si dáte setsakra pozor. Jo, každej, kdo má nějaký zvířátko (tam chodějí i s kočkama na řemínku), tak má při sobě plno pytlíčků. Až jsem se podivovala jejich grifu: prostě si oblíknou pytlík na ruku, bafnou hovínko a šup s tím do nejbližšího odpadkového velekoše. Ano, těch je tam všude také plno a neustále jsou vyprazdňovány a ulice neustále uklízeny...
Ta zuřivá čistota se mi moc líbila; manžel mi ale řekl, že kdyby snad na den dva vynechali, tak by to tam shnilo :-))) A pak, když jsem např. zažila Black-out (když se vypnula elektřina a nic nefungovalo), tak to bylo fakt úděsně děsný...
Ale dost, o tom zas až příště :-)

Dani, (Wendy - Mail - WWW) 30.05.2006, 11:43:30
na pytlíkový sběr už mám taky gríf jako Američanka! Vadí mi nejen že to tady měšťáci nedokážou postihovat, ale taky, že se lidi za to sbírání stydí ! Jeden blb se mi ondyno poškleboval tak jsem mu řekla, aby se staral o svoje ho*na a neotravoval na pěší zóně.

na tu vychovu hafiku jsou prece skolky (Mrska - Mail - WWW) 04.06.2006, 22:06:16
Az si konecne poridime stenatko, tak to je prvni co udelam. Budeme spolu chodit na hriste cvicit, psik preskakuje, proleza, ma kopec srandy, uci se jak byt v kolektivu malych i velkych psu a ja se naucim jak ho ovladat a udrzet si svoje misto "leadera" v rodinne smecce. Ted je novej TV program, naprosto fantastickej "Dog Whisperer"- rady pejskarum. Ve vetsine tech pripadu jde o: 1) pes je znudenej a z nudy dela kravoviny... 2) rodina se nechava terorizovat psiskem...3) pes se neumi chovat v kolektivu dalsich psu...
Je to skvely porad a presto ze zatim stenatko nemame tesim se na kazde pokracovani jak male decko :)))

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: