Mám novofundlanďáka Loena; kožich má jak do mrazů a začíná červen. Asi už čtvrtým rokem na jaře ho nechávám stříhat. Letos jsem to nějak prokaučovala, začíná červen a jemu je hic, mě ostatně taky, ale to je jiná kapitola... Dnes ráno jsem byla na nohou už v půl čtvrté a tak jsem šla vzbudit slepice a kohouta, ten se tedy divil. Když bylo 8 ráno, měla jsem už hotové:
- nakrmená kuřata a kuřátka, slepice, kočku, psy, dala jsem všem čerstvou vodu, umyla jim misky, udělala všem jídlo na zítřek, mrkla se do včel, umyla lednici, vyprala prádlo, požnula rebarboru, že udělám koláč, byla se psy v lese - ááách, jak tam krásně řvali ptáčci po ránu - s nadšením a euforiií jsem si udělala si krásné vázičky po celém domě, uklidila kuchyň, umyla sporák, dala si snídani a při ní přemítala, jak mi to šlo všechno dnes pěkně od ruky, a byla jsem se sebou na výsost spokojena.
Pak jsem brnkla Vendulce, to je kamarádka tady ve vesnici, jestli už vstala, a šla k ní na kafíčko. Tam jsem si drobet orazila, a když jsem se vrátila, rozhodla se sama ostříhat Loenka. Sebrala jsem všechnu kuráž, skočila si do podkroví pro strojek, nůžky, a dole vzala z věšáku vodítko. Loenek byl natěšenej, že Rastíčka (to je jeho kámoš) necháme za plůtkem, a budu se věnovat jen jemu, to on má moc rád, je děsně žárlivej ... ostatně nejen on...
Šli jsme spolu do stínku ke dřevníku, stál a držel, jako správnej chlap, když se mu věnujete, a prohrabáváte mu nejen kožich. Šlo mi to napoprvé docela pěkně, chválila jsem sebe i Loenka, jací jsme šikovní, a jak nám to s tou mašinkou pěkně jde. Po hodině si lehl; tak jsem mu vzala všechno, co bylo navrchu, po dvou hodinách už to na něj bylo dlouhý, ostatně i na mě … začal být netrpělivý, stoupl si a stál a stál (funďové jsou tvrdohlavci).
No, když ho chcete mít ostříhaného tak, aby byl symetrický, musíte mu vzít i břicho. A když nechce ležet na zádech, lehnete si pod něj jako pod auto a pokračujete podvozkem. Trochu se divil, ale stál dál... A já pak měla ke svému překvapení chlupatá prsa ... To se mi za půl století, co na světě jsem, ještě nestalo, táta by čuměl!
Docela se nám to za neustálého Rastíkova bulení, že je tam sám, zdařilo. Nakonec jsem Loenkovi vzala i hlavu a nohy. Je strašně lechtivej, takže to byl další zážitek pro oba...
Když jsem ho dávala zpět na zahradu, začal Rastík vyvádět, že tam vedu cizího psa (a pak že psi vidí špatně), tak ho mocně očuchal, zjistil, že smrdí stejně jako ten původní s kožichem.
Ještě chvíli ho obcházel ze všech stran, očuchával ho a než se uklidnil, říkala jsem mu: „Nedělej vlny, stejně budete zítra vonět oba stejně, protože je v plánu šampónování smarďochů.“
Za chvíli se uklidnil a bylo dobře.
Rastík je světlej a má od řetízku černočerný krček, bude dočista dočista, to je jistý…
Šla jsem si pro pohráblo a říkala si, zda nebrnknout Pepovi Drábkovi, zda to nechce na spředení. Pepa je kluk nejen krásnej, co všechno umí, ale je i strašně šikovnej.
Teď se přestěhovali s Kájou z bytu na chalupu a začali žít vesnickým životem; onehdá pletl móc krásný svetry, tak by to pro něj mohla být výzva, myslím, že předení ještě nezkoušel. Budou dlouhý zimní večery a možná návrat ke starým zapomenutým řemeslům….
A byla jsem z toho tak urvaná, necítila jsem záda, takže jsem nakonec ty hektary chlupů shrábla do obrovskýho pytle a šla se osprchovat.
V hlavě se mi honilo, jestli chlapy, co jsou chlupatý, ty jejich prsa taky tak koušou. Spláchla jsem nakonec vše do kanálku, natočila si z limonádovníku půllitr citronády, hodila ho do sebe a už čistím strojek.
Ale než ho uklidím, protože jsem praktická žena, vezmu si ještě hned i Julču na čárku; když už se tedy shazuje ta tepelná izolace… A s heslem „bobry dolů“ jsem konala. Jsem sice doma sama, ale nikdy nevíš…
Každopádně: dnes už se na všechno další vykašlu, a jdu si na terasu lehnout do whirpoolky; jsem nadělaná jako dort ...
Inka z Bretaně
P.S. tu Julču vám ukazovat nebudu ..
Já si říkala, že to snad ve fofru... Nojo, tak už je to opravené a dokonce i pro ostatní vysvětlené, jak to a proč to, tak je!
P.S. Stále ještě si neumím představit tvůj PRACOVNÍ den, když tenhle záhul máš v "takový normální víkendový".
Hezké povídání
