Městská čtvrť Spořilov, nacházející se na katastrálním území Záběhlice v Praze 4, bezesporu patří mezi nejlepší pražské čtvrti. Bezdomovec, který se v jedné tamější ulici dnes ráno po osmé hodině přehraboval v odpadcích, našel v popelnici novorozeného chlapečka. Dítě bylo živé, nicméně velmi podchlazené a s tržnou rankou na hlavě.
Po půlhodině se podařilo bezdomovci najít někoho s telefonem a miminko, které bylo původně jen vloženo do igelitové tašky, sanitka odvezla na dětskou JIPku nemocnice Krč. Muselo se prý narodit těsně nad ránem, na místě našel přivolaný lékař také placentu. Pražští kriminalisté případ vyšetřují. Jaké zoufalství asi zabránilo ženě nechtěné dítě odvézt do hloubětínského baby boxu? Kdo ví... Rozhodně dojít do kontejneru bylo blíž...
M. j. díky baby boxům se úspěšně zachránilo už devět dětí...
Je prý dokázáno, že matky, které tají své těhotenství a po narození mají v úmyslu dítě zavraždit, nejsou schopny a ochotny zabezpečit předání dítěte do baby boxů. Bez ohledu na skutečnosti a vnější události své děti zavraždí ihned po porodu. K usmrcení dochází zpravidla do hodiny, a děti tak nemají šanci na záchranu. Dokonce ani utajené porody toto nezmění, neboť rozhodnutí matky je dlouhodobé a předem plánované, a ony nejsou ochotny nikterak řešit situaci dítěte a dát mu šanci žít. Zabijí své děti jako výraz určitého zoufalství, bezradnosti, nedostatku jiného vhodného řešení. Tento stav duševního rozpoložení ostatně respektuje i trestní zákon v ustanovení § 220 trestního zákona ( vražda novorozeného dítěte matkou).
Každopádně musím obdivovat velkou životní sílu novorozeného kloučka - v té zimě, v tom hrozném prostředí... Vzpomínám, jak jsem se bála, abych nějak nechtěně svému prvnímu miminku neublížila. Tenkrát mi velmi hodný pan doktor, známý český porodník, řekl: "Zdravé dítě vydrží všechno, i péči svých maminek, tak se tolik neboj..." A vyprávěl i o dětech, co se například utajeně narodily v koncentračních táborech...
Přeju tomuto malému ježíškovi-nechtěňátku hodně štěstí do života.
d@niela
Držím mu moc palce!
Miminku přeju, aby bylo zdravé a našli hodní lidé mu dali lásku.
Asi to bylo těžký v prázdných pustých ulicích někoho najít, umluvit ho, přesvědčit.
Ale kde je mu asi konec...
Pak budou ti hodní lidé překonávat měsíce, často i roky administrativní bariéry našeho právního řádu. Snad i to ti hodní lidé přežijou.
Jenže - co když nepřežijou, až se v 13ti letym osvojenci ozve volání krve?????
Ještě není jisté, že to to dítě přežije, ale ty už víš, že z něj vyroste lump a asociál.
Já vím, že už jsi hodně zažil, a máš hodně špatných zkušeností. Ale to my všichni. Jen doufáme, že to pro jednou bude jinak.
A co se týče těch genů - nedal bych za tuhle matku a za otce, kterej o tom nejspíš nemá ani potuchu, ani tu zlámanou grešli.
Je to jen muj názor. Já bych do tohohle nešel. Těm, co do toho půjdou, přeju jen to nejlepší!
Ty případy adoptovaných Romů, jejichž výchova se i při velké snaze nepovedla, nemusí vypovídat nic o genech. Ty děti se většinou do rodin dostávají po roce, nebo několika letech strávených v kojeneckém ústavu. Takže už tím bývají poznamenané. Bývají oproti stejně starým dětem opožděné. Jsou deprivované, nepláčou, protože v ústavu se jim na pláč nedostane odezvy. Navíc od "tmavších dětí" okolí očekává, že to budou lumpové a podle toho, se k nim lidé chovají. Např. v obchodech prodavačky od takového dítěte čekají, že bude krást, hlídají ho a ono to vnímá. Když se okolí k dítěti stále chová jako k potenciálnímu darebákovi, ono dost často rezignuje a jako darebák se pak chová... Takže to opět nemusí být vliv genů, ale vliv okolí.
Jenom tolik, že po mámě to mimino ZŘEJMĚ nic dobrýho nepodědilo, ani co se týče jejího charakteru, ani co se týče možný závislosti na trávě a perníčku, kterým TŘEBA!!!!! mohlo bejt krmený už od vzniku až po narození. O fotrovi si iluze též nedělám. Ale i připouštim, že se může jednat o novýho génia, Mozarta, či Einsteina, možný je všecko, jen ta PRAVDĚPOPDOBNOST je dost mizivá. A podotknul jsem, že "ti hodní lidé" maj naopak vysokou pravděpodobnost, že si zadělaj. A že já osobně (ale nikomu nevnucuju) bych do tak vysokýho rizika nešel.
