Je to už velmi, velmi dávno, co do ordinace jednoho známého pražského specialisty docházela pacientka v letech. Byla to slavná zpěvačka, ale osoba značně nevyrovnaná. K lékaři chodila hlavně pro revmatické potíže, ale často ho obtěžovala zcela zbytečně, bohužel někdy i uprostřed noci. Naštěstí ji zpravidla stačilo uklidnit několika slovy a spokojeně odcházela. 

Jednou přiběhla celá exaltovaná a hned od dveří spustila: „Doktore, doktore, já mám takový divný pocit v hlavě, jako bych měla díru v mozku!" Přestože se blížilo k půlnoci, lékař ji vyšetřil a po chvilce přemýšlení pravil: „Já vám na to, milostivá, napíšu speciální lék!"

 A protože byl duše poetická, usedl a známému panu lékárníkovi napsal:

„Zpívala kdys velmi krásně,
Libuši i Toscu,
Krom té díry do p ****e
má též díru v mozku."

Dal „recept“ do obálky, zalepi, podal oné dámě a řekl: „A nyní pospěšte do lékárny. Uvidíte, že Vám lék uleví.“

"Druhý den ráno mu volá onen lékárník: „Pane doktore, to jsem se vám nasmál, až jsem plakal. Dal jsem jí Hoffmanské kapky - udělal jsem dobře?"

 FRANTA