V CHALOUPCE U LESA I.
Úterý, 07 srpen 2007

Vzpomínek je plno. Jedna: venku mráz, co praští, zima, která na malá okýnka maluje kouzelné obrázky. Já však ležím zachumlaná v duchnách, v kachlových kamnech vesele, teple a útulně praská oheň a za tenkou zástěnou u velkého dubového stolu sedí rodiče. Tiše si povídají a srkají grog. Občas vrznou dvířka od kamen, přikládá se dlouho do večera, abychom ráno nevstávali do příliš velké zimy.

 

       

     Ale dnes v noci není zataženo jako včera, kdy jsme se probudili a dvě ze šesti okýnek, která lemují západní a jižní stěnu světničky, byla zasypána sněhem tak, že jimi vůbec nebylo vidět. Dnešní noc je jasná, stříbřitá, měsíční, včerejší nadílka se blyští jako drahokamy. My holky ale už musíme spát, ráno zas vyrážíme na lyže, tak ať máme dost sil...

 

 

    

     A jiný obrázek: Léto, ale ledové, studené, jaké umí být jen na horách, s mlhami, neutuchajícím mrholením, jen občas prostřídaným deštěm, léto, ve kterém teploty přes den nepřesahující desítku. V tomhle naprosto neuvěřitelném počasí však rostou kvanta hub. Nosíme jich z lesa koše a koše. Do noci se čistí, krájí, zavařuje, většina té práce sice zůstává na rodičích, ale my se sestrou máme stejně pocit, že jsme ohromně pomohly...

 

     A další obrázek - také letní, ale tentokrát letně letní, se žhavým horkem, sluncem, malinami. Je mi asi deset a nesu pyšně ukázat moji holčičí náruč vlastnoručně nařezaných polínek! Dodnes si pamatuju tu pýchu...

 

 

     Z přibližně téže doby: Je konečně potřeba udělat něco s tou půdou... (Je neuvěřitelné, ale stále je z části plná starého sena a z části věcí ještě od Němců. Od války, od odsunu, se k téhle polovině půdy ještě nikdo nedostal, a to se píše něco málo přes rok 1980.)

 

     Tohle vyklízení půdy bylo neuvěřitelně dobrodružné. Zastrčený stolek se šuplíčkem a v něm stará fotografie - asi někdo z původních obyvatel. Starý diář s několika poznámkami. Modlitební knížka - nejspíš - je to psané švabachem a neumíme ho číst. Z vyklízení si pamatuju hlavně tohle, mí rodiče asi spíš obrovská kvanta prachu, smetí, špíny, co lítalo ze čtyřicet let starého sena; tu dřinu, než se všechno vyházelo, zlikvidovalo a na půdě se tak udělalo místo pro složení dříví na novou podlahu ve světnici.

 

      Mimochodem - sehnat v osmdesátých letech dříví na podlahu? Jak jsme byli tenkrát naivní - nová podlaha je už kapitalistická.

 

 

    

 

     Stále není příliš rozumět tomu, o čem bude řeč? Omlouvám se, je to moje srdeční záležitost, snad mi odpustíte trochu toho předešlého sentimentu.

 

Řeč bude o naší chaloupce...

 

    O dřevěné roubence, jejíž nejmohutnější trámy coby semenáčky pravděpodobně pamatují ještě husity. O chaloupce, kde se rodily, vyrůstaly a žily celé generace horalů, lidí skromných, pracovitých, dříčů, kteří z kamenité horské půdy tvrdě vybojovali každičký dar, který uměla dát. O chaloupce v srdci Krkonoš, kam moje rodina jezdí už dlouhé desítky let.

 

      O chaloupce s kachlovými kamny, pendlovkami, co stále ještě jdou, s vrzajícími trámy, se zápražím, na které si chtě nechtě musíte stoupnout, rozhlédnout se nejdříve po svém - až támhle k tomu kopečku, támhle k tomu stromu, támhle k té cestě je to naše a že ta louka už zase potřebuje posekat. Druhý pohled pak směřuje do kraje. Jednotlivé hřebeny se vlní hluboko pod vámi, za tmy svítí stovkami světýlek z městeček a vesnic, které se na nich krčí. To panorama je prostě neopakovatelné. Tohle všechno a ještě mnohem víc má svoje kouzlo, kterému nejde nepodlehnout.

 

     Chaloupka umí čarovat. Nevěříte? Očarovala i mojí dcerku. Je právě v témže věku, kdy si já nesla svá první nařezaná polínka. Víte, kam chtěla na prázdniny? K moři? Na pláž? Ale kdepak - na chalupu! A maminko, že budeme řezat dříví? Už alespoň trochu rozumíte, o čem že to tu celou dobu mluvím?

 

     Zkusím vám občas něco o naší čarovné chaloupce povyprávět. Ale to zas až příště...

 

Valerie

 

pokračování zde

 

Komentáře
jéé já bych jela na dovolenou : Inka
jak to tak čtu, jen na chatu do Jižních Čech, je maličká v lese u rybníka a jak se tam spí, večer při táboráku tam lítají svatojánští broučci, boní tam les a houby, ráno Vás budí kvákání žab a praskání dřeva v kamnech a vůně ranní kávy......pod duchnou jí usrkávat a pak se ještě tak trochu zavrtat zpátky do teplíčka.....
srpen 08, 2007 07:57
moc hezky napsané. : kiwi
Taky bych brala mít podobnou chaloupku. Jo, to dřív kupovávali naše rodiče za pár šupů, ale teď taková chaloupka stojí skoro stejně jako byt ve městě. smilies/angry.gif
srpen 08, 2007 09:19
Zbožňuju staré chalupy : Míša šíša
Žádný milionářský palác mě nedokáže okouzlit tak jako stará barabizna s kamny a pecí ve světnici s malými okýnky, kam se kdysi soustřeďoval život celé rodiny. Souhlasím, že tyhle chalupy dokážou čarovat. Vyčarují totiž pocit domova, tepla a útulna, a to nedokážou ani byty v panelácích, ani honosné vily.

Těším se na pokračování.
srpen 08, 2007 09:31
Chaloupka je krásná věc : wendy
my tam jezdíme relaxovat prací (v životě bych neřekla, že budu sekat srpem trávu, nebo vyměňovat hřebenáče) i oddechem u ohníčku. Zamilovali jsme si ji na první pohled - žlutý baráček pod třemi břízami, kolem velká louka, les co by dvěma kameny dohodil. Uvnitř krásná kachlová kamna, zařízení jako po babičce jsme postupně dodávali, protože tam předchozí majitel měl nainstalovanou panelákovou linku...na tu louku chodí srnky ježci a teď ještě sousedovic kočka s koťaty, a sousedi jezdí přes "naše" na koních do toho lesa. Všechno to tam voní a já když koukám z podkrovního roubeného pokojíku ven tak si vždycky říkám : TAk teď, v tomhle okamnžiku,m jsi ŠŤASTNÁ... tenhle okammžik si pamatuj. smilies/cheesy.gif
srpen 08, 2007 09:59
Míšo : wendy
když si zatopíme v kachlákách úplně zapomeneme na tu fušku s děláním dříví. To je teplíčko ! A jak se v té peci krásně peče! Teda musím říci, že první várku buchet jsem v ní spálila, chce to cit, který jsem z domu neměla. Ale teď - a třeba kuřátka ! No a tu vilu ve městě - tu bych brala jen kvůli tomu, že by v ní mohl být bazén...v minulém životě jsem totiž musela být vodník, ryba, nebo tak něco. smilies/grin.gif smilies/shocked.gif
srpen 08, 2007 10:03
Wendy, : Míša šíša
všechno ti to věřím smilies/smiley.gif My si doma také někdy topíme v kamnech, ale to víš, to jsou kamna novodobá - ta nemají to správné kouzlo. Ale posezení u nich je nádhera a to teploučko je úplně jiné než z plynového topení. Navíc voní dřevo, praská oheň - jo, u toho se nááádherně usíná. No a buchty z pece - ty jsou bezkonkurenčně nejlepší. Mí rodiče měli kdysi starou chalupu, kdy se chléb a pečivo sázely do pece z úplně jiné místnosti než byla ta kamna. Naši předci to měli všechno báječně vymyšlené, takové prosté věci dovedené do naprosté dokonalosti - smekám před nimi víc než před vynálezem mobilního telefonu či jiné ptákoviny.
srpen 08, 2007 10:46
asi jsem naprosto vadná : alena tečkovaná
ale po dvaceti letech života na nefalšovaném venkově bych brala tu vilu s bazénem, pokud možno na Václaváku. Srnky tu teda máme, divoký prasata taky, koček mraky.Ale taky jedinej krám širokodaleko, takže se vyznačuje hlavněě patřičně nastavenými cenami. Kamna v kuchyni znamenají tahání dříví, vynášení popela a bordel kolem. V obci není škola, lékař ani lékárna - takže pro každou maličkost se harcat do Prahy (48 km.)- a všecko pěkne autobusem v ručičkách tahat zpátky. Pracoví přiležitost tu taky není. Koupání je tu sice nádherný - ale jak všichni víme, většinu roku je hnusně, les je kousek, houby tam rostou - ale co chvíli tam potkáte divoký prase, tak jsem zjistila, že kupovaný žampiony mají taky něco do sebe. Nemáte šanci jít třeba do divadla, protože poslední bus z Prahy vám jede v deset večer.Jelikož máme v obci elektrárnu, při každé bouřce vám vylítne proud - proto jsem předzásobená svíčkami - ale fakt mi to moc romantický nepřijde. Nejromantičtější by byla vila s koupelnou jak obývák,obrovská vana plná teplé vody s voňavou pěnou - a já v ní, skleničku šampáňka v tlapce, na stěně plochá televize právě vysílající výživnou detektivku. Pod oknem mi zvoní tramvaj....jo,tomu říkám skutečná romantika...
srpen 08, 2007 10:47
No jó, Alenko, každá jsme jinak ujetá :-) : Míša šíša
Mně zvonit pod okny tramvaj, tak skončím na nervovym smilies/grin.gif
Ale máš pravdu s tím topením v zimě - to je otročina. No jo, dřív tak topili všichni a nikdo se nad tím nijak zvlášť nepozastavoval. Jsme rozmazlení a zhejčkaní smilies/wink.gif
srpen 08, 2007 10:51
Kouzelně : Dana
popsaná chaloupka :-)Už se těším na pokračování
srpen 08, 2007 10:59
to Míša šíša : alena tečkovaná
nebudeš mi to věřit, ale 30 let jsem bydlela ve Vodičkova ulici a pod oknem mi jezdily tramvaje - a já ten zvuk milovala. Moje děti taky - ty se tam narodily - a zvonění tramvajš jim přijde, jako takový milý, uklidňující....
srpen 08, 2007 11:12
... : bb
přesně, AlenoT, o tom sní ti, kteří to nemají vůbec, nebo ne často. Jak píše Wendy, je to fantastický relax, chataři a chalupáři se těší na pátek, až vypadnou z města, ale natrvalo se stěhují až ve středním věku, nebo ještě spíš na penzi. Pak si ty chaty a chalupy upraví tak, aby v zimě nemuseli na koupání ohřívat kotle vody na kamnech, mohli vyprat v pračce a pustit si televizi, a stejně si dost často ponechávají byty ve městě,
srpen 08, 2007 11:14
... : bb
kam se v říjnu vrací a na jaře zase na chatu. Taky jsem jezdila s rodiči na venkov od narození až do doby, než jsem se odstěhovala, naši pak po čtyřicítce prodali byt ve městě a šli bydlet na venkov trvale. Na víkendy, prázdniny a dovolené jsme jezdili do doškové chalupy s pecí, kamnovým sporákem, studenou vodou a suchým záchodem, bez koupelny, to byla ta ideální polovina, která teď chátrá. Nastálo už si rodiče upravili jinou chalupu se vším všudy, splachovací záchod, koupelna s teplou vodou, přímotopy, krb.
srpen 08, 2007 11:15
... : bb
Já bydlím na venkově, vždycky jsem chtěla, a podařilo se, ale je tu docela slušná občanská vybavenost - školka, kam berou všechny děti bez čekání, škola oba stupně, pošta, dva velké obchody se smíšeným zbožím, další tři s jiným zbožím, hospoda, lékař dospělácký i dětský, mandl za pár šupů, kadeřnictví, školní jídelna co vaří dobré obědy za 45 Kč i pro lidi, veřejná knihovna s internetem zdarma, školní knihovna, kulturní dům, kde se pořádají candrbály, country stodola, kam přijíždějí Greenhorni apod.,
srpen 08, 2007 11:15
... : bb
a kostel, kde koncertují sbory a interpreti vážné hudby, obecní úřad, kde se dá vyřídit výpis z rejstříku, ověření podpisu apod., a dvě větší provozovny plus bývalé JZD, které zaměstnávají desítky ženských a pár chlapů z okolí. Přes údolí, po silnici asi 2 km, je domov důchodců, kde má práci opět spousta lidí, a na druhou stranu, do 15 km, jsou dvě malá městečka, kde je banka, bankomat, gymnázium, dvě střední odborné školy, další mateřinky a základky, a další pracovní příležitosti, a samozřejmě kina, kamenná i letní, knihovny aj.Ale už je třeba auto.
srpen 08, 2007 11:17
... : bb
Do divadla se autobusem nikdo nedostane, naštěstí funguje kulturní spolek, který pořádá zájezdy do Prahy i jinam, na divadlo, koncerty, výstavy, a zajistí vždy i autobusy. Kancelář máme ve městě, pracovní dobu jak chcim auto, pro mě není problém si vyřídit, objet a nakoupit kdykoli cokoli. Ale ženské, co skončí u nás v půl čtvrté, musí hnát domů, umýt, převléct, nakopnout auto a jet 35 km, takže dík za nonstop hypermarkety, ale aby stihly vyřídit něco na úřadech apod., musí si brát dovolenou.
srpen 08, 2007 11:21
... : bb
Lituju staré lidi ze sousedních obcí, které jsou od nás jen 5-10 km, a oni jsou odkázáni na pojízdnou prodejnu potravin, která jim 2x týdně doveze gumové rohlíky a něco základního zboží. Na poštu, k doktorovi, na větší nákup musí ráno v 6.15 busem, v 6.30 jsou u nás, pak čekat do 8 než otevřou poštu, a v půl páté domů busem, i kdyby šli jen zaplatit složenku. Nebo "otravovat" někoho o výpomoc. A to nebydlí úplně na té nejromantičtější samotě smilies/smiley.gif jen v malé vesničce u řeky, kde končí silnice.
srpen 08, 2007 11:23
Aleno : Manul
ja vam to verim. Na vesnici jsem bydlela sice jen 5 let a doktor a lekarna byli ve vedlejsi (resp. prilehle) vesnici, ale obcas me taky nenapadlo, ze bych pecivo mela nakoupit uz popoledni, jinak utru nos a pri pohledu na sortiment zeleniny, skladajici se z brambor, cibule a ovadle mrkve za neuveritelne ceny jsem chtela kricet. Ale pak jsem presidlila do mesta vice nez 1000x vetsiho a trochu se mi styska. No jo, stezovat si je vzdycky na co, ale ma to cenu? Vzdyt jsem to tak chtela a je mi taky dobre...
srpen 08, 2007 11:24
no a kostel a hřbitov : alena tečkovaná
kdyby mě náhodou kleplo - jsou taky daleko.Nejbližší funkční,pošta po pracovní době je na Smíchově. Fakt romantika.. smilies/grin.gif
srpen 08, 2007 11:39
Hele, : Míša šíša
na ten hřbitov tě vždycky někdo donese, na dvorku tě zakopávat nebudou smilies/grin.gif
srpen 08, 2007 11:41
hřbitovy máme dva, heč :) : bb
jeden historicky památeční, tam jsou teda památeční nebožtíci a kostry, a druhý v plném provozu, z balkonu se dívám na funusové průvody, tam hrajou smuteční, cestou zpátky veselice, co měl nebožtík rád když mu bylo hej, protože už se všichni těší na hostinu a jak konečně utřou slzy a budou vzpomínat na veselé historky z natáčení s ním..a na louce se pasou krávy a mají u sebe telátka, co vypadají jako plyšáci, a voní senem a mlékem

srpen 08, 2007 11:55
tady kraluje černý kocour Čenda : alena tečkovaná
a výsledkům jeho svědomíté práce je zrovna měsíc a osm dní - už samy papají a chodí na záchůdek
srpen 08, 2007 12:12
Holky, ale řeč je o chalupě, ne o bydlení natrvalo : wendy
už se nás ptali sousedi, když to teď tak zvelebujeme, jestli tam v penzi budeme bydlet. A tak jsme se jim kajícně přiznali, že NE, jen na léto. Na zimu - Hradec. Je to tak, je to pohodlí, nic jiného. Ale zase - proč toho pohodlí nevyužít?
Aleno - romatnika na zimu stranou, vím, jak žijí lidičkové v té naší zapadlé vísce. Bus jen 3-4 denně, bez auta není žádná kultura, v zimě tam v sobotu a neděli neprotahují silnici, takže když nasněží, nevím jak by se tam dostal třeba doktor, asi by musel skočit s padákem.
Míšo - já si myslím, že u většiny lidí jde o zvyk a na každý zvuk pokud to není hiphop a techno nebo řvoucí hospoda si zvykneš. Někoho zase budí ticho, když vyrazí z města do přírody...ale ještě k těm kamnům - krbová kamna, která dokáží vytopit víc místností, jsou super, a je jich teď velký výběr. Škoda, že do paneláku prostě nejdou. Jsou nádherná.
srpen 08, 2007 12:25
Milá aní Aleno Tečkovaná, : lila
ráda si sem chodím číst a čerpat sílu do pracovního boje s blbci..... Vaše komentáře přímo miluji! Všechny dámy tady mi jsou sympatické - ale Vy jste bezkonkurenční.... když si vzpomenu na některé Vaše komentáře, tak se chechtám jak debil v metru (a maskuji se časopisem)......
Děkuji všem.

srpen 08, 2007 13:40
No já to říkám taky : Míša šíša
Co slovo - to perla smilies/grin.gif Někdo možná Alenin "drsný" humor nemusí a těžko ho vstřebává, ale mně osobně je blízký. Je to takový jadrný jihočeský humor, i když je Alena odjinud. Proč jihočeský? No, protože právě Jihočeši jsou takoví od rány - s ničím se moc ne*erou a řeknou vše na plnou hubu. Tož jakýpak s tim zvláštní cavyky, že jó? A komu se to nelíbí, ať si pr*el políbí.
srpen 08, 2007 14:23
já bydlela celý život na venkově : Inka
a až teď posledních asi 6 let v Praze a už mi z toho na mou duši začíná hrabat. Všude je hluk a smrad, MHD přecpaná, nad hlavou mi sousedovic děcko hraje od rána do večera na parketách bowling, v noci mi pod okny houkají alarmy z aut a vyřvávají opilci vracející se z místního baru ...... upřímně je to občas dost na hlavu.
A tak se vracím zpět na vesničku kousínek za Prahou, domeček - chaloupka u lesa, bez autobusu, hospody, obchodu, doktora,....snad jen ten zavřený - nefungující kostel tam je. Topit se bude v krbíku dřevem. Lidé jsou tam milí, hodní a ochotní, pomáhají si vzájemně - už dlouho jsem něco takového nezažila. Někdy mám pocit, že se tam zastavil čas. Chodím tam kropit zeleninu, vozím traktůrkem od lesa kameny na plot, chodím na houby, grilujeme. Každý víkend si dám chlazené pivko ze sklípka se sousedama, sbíráme společně mandelinky a vyvoráváme brambory. Když je sucho, tak mi zalejou zeleninu. Už začínám balit kartony a co nevidět hurá zpět na vesničku.
srpen 08, 2007 14:55
NIO iNKO,...JO : AlenaT
tak vyměním 2 plus jedna, šestnáct čtnáct a dvanáct metrů čtvereních,BALKON! přehradní nádrž nedaleko, dva sklepy, zahrádka, do lesa kousek, rekreační oblast, elektřina a voda zavedeny, krám "U Šizunka" a hospoda v proudech poblíž, rekreační oblast, trampská osada nedaleko....absolutní p-hvězdička- světa, možnost vlastního kolchozu (tj.slepice, králíci, za COKOLI!!! blízko CIVILIZACE!!! zN. DOHODA JISTÁ. - A JEN PRO TEBE JAKO BONUS - bydlí též INKA -místní notorička-určitě si budete rozumět. smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
srpen 08, 2007 17:07
pro milovníky přírody : AlenaT
v domě bydlí 2 veverky,jedna černá a jedna nádherně zrzavá, v zimě je nutno je přikrmovat, jinak mlátí do okna a dožadují se stravy - nejradši mají kokos, ale když je hlad snědí i vlašáky a piškotky. Lišky tu jsou taky, ale protože nemám slepice, shodí dávat Dobrou noc" jinam.(A ještě mám sousedku, která je děná kráva). smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
srpen 08, 2007 17:13
... : bb
Inko, popsala jsi přesně důvody, proč bych nevyměnila bydlení a život na venkově za město, natož Prahu. Stačí mi dojet tam kvůli práci apod., a moc ráda se vracím sem.
Venkov je ideální pro děti, moje běhaly od tří let samy venku s většími děti a nikdy se jim nic nestalo, žádná nehoda, úraz, nic nepříjemného, svačily pily venku za pochodu, žádná alergie, žloutenka, virozu nebo rýmu chytily až ve školce kolektivní, jinak zdravé jak rybky. Vždycky mám s kým promluvit, být v nouzi, vždycky najdu pomocnou ruku nejen tu co visí z mého ramene, a ano, vždycky je s kým ugrilovat maso nebo ryby, od koho si nechat poradit. Jedni sousedi mi dají košík hřibů, misku borůvek, že byli v lese, druzí med, nebo koláč podle nového receptu, kdybych potřebovala teď hned sehnat dvacet tisíc, seženu je do 5 minut. Totéž odvoz kamkoli, nebo pomoc s autem v příkopu ve sněhu, atd.

srpen 09, 2007 03:00
... : bb
Ale taky vidím druhou stranu mince.
Třeba svoji babičku, která žila na podobné samotě jako popisuje Inka. Ve vesničce bez toho všeho komfortu "střediskové obce", jako je u nás, z jedné strany stará škola, kde už se roky neučilo, z druhé strany zahrady, pole, pak les, ze třetí strany sousedi, kteří už nežili a jejich dospělé děti jezdili jen na letní dovolenou. Když bylo babičce 70, začala se shánět po bydlení jinde, kde by se nebála, jak říkala, že večer ji klepne mrtvička a najdou ji naši až za dva dny. Byla fit, schopná, vařila, pekla pro celou rodinu, sama si vše obstarala, ale vesnice začala vymírat, vylidňovat se, přijížděli jen lufťáci, vrstevníci odcházeli na věčnost a ona se tam začala cítit sama. Nechtěla se nastěhovat k dětem, má tři, chvíli kvůli tomu bylo dusno, protože se tety a můj otec cítili divně, že mají dost prostoru i chuti vzít mámu k sobě, ale nedala si říct. Zařídila si garsonku v městečku, zhruba na půl cesty mezi našima a tetou, pokoj s kuchyňským koutem, koupelnou a záchodem. Objednala si donášku obědů, praní záclon a povlečení, osobní prádlo si nechala prát u našich, doktor za babičkama zašel až do bytu, pošta a obchody za rohem, o topení se nemusela starat, teploučko bez práce, děti, vnoučata a pravnoučata několikrát týdně na návštěvě a kolem dokola plno kámošek na povídání. A bohatý kulturní program pro seniory, nebyla odkázaná na televizi a naše návštěvy. Náramná spokojenost. Rodina se sjížděla u ní. Nebo se sebrala, nastoupila do autobusu a jela přes půl republiky na výlet za tetou. K našim dělala přepadovky autobusem několikrát týdně. Ale kdepak se někde uvázat.
A taky si vzpomínám na jeden manželský pár. Přistěhovali se sem z krajského města, byt nechali synovi, chatu dceři, že už na ni nestačí, a po 70tce si koupili podkrovní 1 1 v bytovce. Tři patra bez výtahu. Za pět let si požádali o domov důchodců. Pán ta patra už neudýchal. JInak to šlo, venku chodili dobře, na nákup, k lékaři, na poštu, v bytě měli pohodlí, teplo, vodu, zvládli se o sebe bezvadně postarat. Až na ty schody... A tak šli zbytečně předčasně do DD.

Mám geny venkovana, generace předků byli hospodáři, chovatelé koní a psů, úspěšní statkáři, rybníkáři, a taky na zkušenou do světa se nebáli jít, novým poznatkům, zkušenostem se nebránili. Byli nezávislí a samostatní, proto babička odmítla jít do pohodlí k dětem, radši se samostatně umístila do domu s byty s pečovatelskou službou. Tak jsem asi po nich, po předcích, praktická a opatrnější. Umím krátkodobě přežít v jakémkoli provizoriu, nepohodlí. Ale s vidinou stáří v domově důchodců, protože si nezvládnu nasekat dříví a zatopit v kamnech, nebo s vidinou nemoci, která mi nedovolí řídit auto a uvařit si jídlo, když zrovna děti nebudou poblíž nebo je nebudu chtít zaměstnávat péčí o mě, hnízdím ráda tady, na venkově, v přírodě, s lesem a vodou za zády, ale se vší tou vybaveností. Taky jsem zatápěla v kamnech léta u babičky, na chalupě, pak s manželem v chalupě jeho rodičů, a řeknu vám, nasekat dříví, zatopit, obzvlášť v komíně do kterého celý den pralo slunce, nebo pršelo, ohřát vanu vody na praní, vanu na mytí, vanu na koupání, to je o zábavu na celý den postaráno a venkovsky vyromantikováno na roky smilies/smiley.gif
Krb samozřejmě bude, aby byl živý oheň a krásno, a topení elektrické taky bude, aby bylo aspoň teplo, když zrovna člověk není v kondici.

srpen 09, 2007 03:07
Jó chaloupka. Nádhera : NČ
Po každym příjezdu z Prahy hned začít sekat zasr*anou trávu a kopřivy, větrat do noci navlhlý zdi a skříně, doharcovat se do sámošky pro pivo, zprovoznit vodárnu, pozabíjet mouchy a pavouky, koukat, kde zase vopadala vomítka, vyhnat zabydlenou kunu z vod ní zas*anýho přístěnku, několikrát za rok za ranního kuropění vybrat šoufkem latrínu (úúúžasná romantika, doporučuju)... Pak večer vodhánět komáry a podobnou havěť, nebo spát se zabedněnejma vokny. Televize naprd, na dvou dosažitelnejch programech víc zrnění než obrázků, rádio spíš chrčí (slabej signál, ku*va). A ta tráva, svině, zase vyrostla, leze až k sousedům, takže sekat znova a znova. Procházet se romanticky po lese, nebo nedej bože - na houby? Vyloučeno! Klíšťata řáděj jak zběsilý!!!
A pak už jen zase uklízet, vytírat, pozamykat... a konečně!!!!!! Návrat domů. Konečně! Vždyť jsem se na ten okamžik těšil již při odjezdu z Prahy.
srpen 09, 2007 06:41
Promiňte, že se vám do toho pletu..... : lila
Dámy - ať paní Daniela, bb či Inka a ostatní jsou velmi kultivované, ráda je čtu i jejich argumenty a názory, ale nejvíc mě pobaví svým humorným přístupem k životu paní Alenka Tečkovaná a teď i pan NČ (i když si myslím, že ve skutečnosti není tak "drsný" - spíš mám dojem, že chce provokovat tuto kultivovanou a slušnou debatu KUDLANEK) a ve skutečnosti to bude určitě milý a citlivý člověk.......
srpen 09, 2007 07:29
ale já už ten chaloupkovej domeček : Inka
budu mít trochu kultivovanější, žádný strach vodu do vany si nahřívat tedy nebudu a práce ta mi nikdy nevadila. Také v něm budu trvale bydlet, jsem deformovaná jak jsem musela s našima přesně tak jak popisuje NČ jezdit na chalupu, vlastně to bylo týdení stěhování, děsný, tak tohle nechci.
A bb abych pravdu řekla, když Tě klepne mrtvička někde na vesnici, tak kolikrát lidi co Tě znají zavolají daleko dříve záchranku než když leží někde někdo tady v Praze, občas okolo něj lidi chodí a nikdo nic neudělá, nikdo ho nezná, neví jestli je ožralej či co ... Je tu hrozná anonymita, lidi jsou hodně nevšímavý. Ono má všechno svý, je to asi také úhel pohledu.
Alenko pozdě měnit nebudeme, už to mám pořešený, jen se odstěhovat, už skoro balím kartony. Taky jsem duší vesničan, prase bych tedy asi nechovala, ale se slepičkama, kočkama, psama se počítá.

srpen 09, 2007 10:57
Liluššššš !!! Hezký! : NČ
Díky. Jasně, milý a citlivý člověk. Máš úžasnej postřeh! A inteligentní!
srpen 09, 2007 11:09
... : bb
ale to ano, Inko, však já vím, žiju tu 20 let smilies/smiley.gif a do 7 let jsem taky bydlela na venkově, vlastně jsem ve městě bydlela jen po dobu školní docházky, studií a prvního roku zaměstnání...psala jsem o příkladech, kdy není ani na tom venkově kdo by zavolal, protože sousedi nejsou, blízcí tam už nebydlí nebo zemřeli, a cizí co bydlí o půl kilometru dál nenapadne zajít každý den zkontrolovat, zda je stará paní ok...a kdy nestačí, že se člověk nebojí práce, protože zdraví už neslouží
srpen 09, 2007 11:15
... : bb
máme souseda, 83letého pána, přistěhovali se na penzi se ženou z Prahy, báječný člověk, ekonom, dodnes činný, publikuje, koresponduje s odborníky od nás i ze světa, záviděníhodně bystrý úsudek, dokonalý přehled o současném dění, souvislosti s historií v malíku, popovídat si s ním je veliká radost a navíc užitečné...předloni zemřela jeho o 10 let mladší skvělá paní, čiperná, praktická, která měla na starosti veškeré praktično jejich života...
srpen 09, 2007 11:20
... : bb
původně měl jít zpět do Prahy k dceři, ale nechtělo se mu, rodina celý den mimo byt a v kalupu, vrstevníci v Praze postupně odcházejí, s neznámými lidmi už se jen tak neseznámí, ti aktivní spěchají a žijí své životy, mezi důchodce do parku se mu nechce...nakonec se to vyřešilo, přes týden bere teplé obědy ze školní jídelny,o víkendu mu uvaří jedna sousedka, upeče druhá,uklidí třetí, a dcera přijede jednou za čas na návštěvu a pro prádlo...
srpen 09, 2007 11:23
... : bb
pán je pořád mezi lidmi, má si s kým popovídat,protože tam si nejsme nikdo cizí, píše do místního plátku a je spokojený
srpen 09, 2007 11:24
právě v tom se mi bb ten život na vesnici : Inka
moc líbí, že mají lidé k sobě tak nějak lidsky blíž a je tam život pomalejší, tak nějak ho víc vychutnáš.
srpen 09, 2007 12:36
Jo chaloupka, nádhera... : strejda
NČ, nedávno mi psal kolega z práce, který to tam převzal po mně: "Takhle nějak si představuju důchod: posekaná zahrada, rychlé připojení, tak aspoň kolem 4 Megabitpééérsec a vychlazené pivo ze sedmého schodu." :-))

Řeknu Ti, kámo, že kdybych měl teď žít ve městě, umřel bych na nudu.
No jo, aby nebylo vlhko, pro to se musí něco udělat. Izolace. Svislé, vodorovné, vybourání zdiva a vložení izolace. Drenáže a pod.
Domácí vodárna? Kdepak. Jen čerpadlo z potoka pro kropení zahrady, jinak vodovodní řad, který mi vede zahradou (asi 1,80 hluboko) a nad ním je trativod z kameninového potrubí, které svádí vodu ze svahu, který je nade mnou, pryč z pozemku. Já nejenže sekám trávu, považ, já ji i sázím neb jsem dělal rozsáhlé terénní úpravy a chci je mít brzy zatravněné. Latrýna? Kdepak. Kde žiješ? Dva splachovací záchody svedené do biologického septiku s trativodem. Vybírá mi to hovnocuc tak jednou za pět let.
V přízemí je dlouhá garáž, kam vjedu i s vlekem. Vedle je záchod, umyvadlo a pračka a za tím je další místnůstka pro plynový kotel (podle normy musel být oddělen od garáže), protože v místě je plynofikace a také proto, že se to dá zapínat dálkově mobilem a pak přijet do teploučka. A jako sichr pro kruté zimy.
V 1. patře je kuchyňka, obývák s krbovými kamny na dřevo, které sice musím dělat, ale je to paráda a kamna mi dokáží vytopit vše až nahoru. Vedle je ložnice - spíše pro rodinné hosty a v podkroví, kam se leze po dřevěných schodech z ložnice, je naše dřevěná ložnice se šikmými stěnami, vestavěná z lehkých materiálů v půdním prostoru a vedle je ještě nová koupelna se sprchovým koutem, umyvadlem a záchodem. Ten je přímo pod pod střešním oknem. To má totiž jednu výhodu v tom, že pokud trůním, pootevřu nad sebou střešní okno a dýchám svěží horský vzduch, bez bioplynu.
Díval jsem se na mapu výskytu klíšťat a zajásal jsem, protože v našich severních končinách, skoro u Saska, je výskyt minimální. No a protože tu sekám trávu každý týden, zblbnutí nějakou falitýdou je minimální, protože ta havěť se zdržuje převážně ve vysoké trávě.
Jsou tu tři hospody s normálním provozem, z toho dvě, kde se dobře vaří. Do nejbližšího města je to asi 17km.
Když tu byla dcera, byl jsem s ní na houbách a přinesli jsme košík. Teď tu opět pěkně lilo, přežili jsme i nádherné bouřky, tak to vypadá, že příští týden bude opět houbová nadílka.
Faktem ovšem je, že tu makám jako černý. Od rána, tak od půl desáté, někdy až do večera. A pořád je co dělat. Teď jsem si vymyslel dlážděný chodník kolem boku chalupy, kde máme venkovní lavici a stůl a vyšlo mi to na paletu dlažby a na dva kubíky drobného štěrku pod ní a několik metrů obrubníků. Já vím, že to není až tak venkovské, že kazím přírodní vzhled i image, ale já tu dlažbu vynahradím další vysázenou zelení, keříky a květinami.
Tak jsem se zase rozkecal, ale jen proto, abych Ti malinko oponoval. Faktem ovšem je, že bych teď nemohl žít ve městě a sedávat se senilními rentiéry někde v parku na lavičce a bavit se o nemocech. To si tu raději sednu se sousedem, dáme si pivko, cígo nebo dobrého doutníčka a bavíme se o ženských, o zkurvené politice nebo o práci na chajdě. No ne?
Omlouvám se za obšírnou oponenturu. smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif smilies/cheesy.gif
srpen 09, 2007 23:59
Nádherně řečeno : Míša šíša
A vo tom to je!
srpen 10, 2007 09:11
Nojo, strejdo, : NČ
tak to máš fajn. A když už si práci vymejšlíš, tak to je uplně vynik!!!!
U mě ani pořádná žumpa, natoš septyk, aby se hovnocucák za 600 vyplatil.
srpen 10, 2007 11:25
strejdo, ty jsi samej kolega, : Inka
kdo se v tom má vyznat. Takhle to nějak vidím také, teď jsem zrovna pořešila, že ne septik, ale čistírnu, za ní ještě jednu velkou nádrž do které půdje nejen vyčistěná voda, ale i děšťovka, tam bude malá nautilka. Po zahrádce povedou v zemi černé hadice a podle dostřiku a místa budou umístěny trysky zn. Gardena. Pak už jen časovací hodinky a nařídit na určitý čas 2x denně a vodička půjde zpátky do hlíny a spojí se příjemné s užitečným. Chce to jen volit dobrý čas něco jako 6 hod ráno a třeba 22 hodin večer, aby Vám to nepostříkalo návštěvu u odpolední kávičky na zahrádce. Nám se to jednou v začátcích stalo, paní na sobě měla takový doma pletený svetr, než se vzpamatovala z šoku a utekla z dosahu, protože hned nepochopila co se to děje, svetr jí navlhl tak mocně, že se najednou začal prodlužovat, prodlužovat až ho měla pod kolena, už nikdy více jsem neviděla tak strašně rychle vytáhnutý svter a dokonce ani tu paní. Jinak krbík bude mít také rozvedené trubky odkud půjde teplo do celého domečku. Už to začíná mít hezkou obytnou podobu. Také ráda pracuju na zahrádce a domečku a když mám vše hotové, tak vylepšuju a nebo se starám s láskou o kytičky, či vymyslím něco nového.
srpen 10, 2007 12:01
Inko, tak to bude úplně suprový hrad, to nebude ledajaká skromná chaloupka u lesa... :-)) : strejda
No jo, na Vás už se vztahují nové stavební EU předpisy. Čert, aby je vzal...i s Bruselem.
To nám byl tehdy předepsán pouze tříkomorový biologický septik. Když už děláte tu automatizaci, já bych to kropení ještě vylepšil čidly, která by to zapínala jen pokud by klesla vlhkost půdy, protože při deštivém počasí není nutné, aby to kropilo pomocí časových hodin. Ale to už jsou pouhé detaily a hraní si. Důležitá je střecha, stůl a židle. :-)))

NČ, víš jakou výhodu budu mít, až se budu věnovat tomu dláždění? Budu moc být sprostý jako dlaždič a nikdo se nad tím nebude pozastavovat, protože tato profese to dle tradice a přísloví přímo vyžaduje. smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
srpen 10, 2007 14:46
ne ne bude to chaloupka u lesa, : Inka
leč na suchopárném větrném kopečku, tak to musím řešit a zase je škoda tu vodu nevyužít, vidíš to je nápad s těmi čidly smilies/shocked.gif a můžu se Tě na něco ještě zeptat? Vrtá mi hlavou jestli je něco, co by mi nahoře ukazovalo, kolik je v té nádrži dole je vody, abych tam nemusela strkat hlavu, víš něco jako to ukazuje v autě v nádrži. Jinak střechu, stůl a židli už mám smilies/wink.gif
srpen 10, 2007 15:31
Inko, těch variant je... : strejda
Nejstarší a nejlevnější variantou měření hladiny nějakého tanku či nádrže je princip spojených nádob. Dole v nádrži je vyvrtaný otvor, do kterého je našroubována průhledná vertikální trubice, stejně vysoká, jako nádrž. A ty bys viděla přímo hladinu.
Další varianty jsou pak na principu pohybu plováku umístěném v nádrži a jeho převod na nějaký proměnný odpor a dále na měřák. Nebo něco jednoduchého, se třemi hladinovými kontakty. Spodní by ti ukazoval minimální stav, střední střední stav a max. plnou nádrž. Ty to přece nepotřebuješ úplně přesně na litr. Samozřejmě by se to dalo udělat i tak, že bys viděla objem někde doma na ocejchovaném displeji úplně přesně, což si ale myslím, že je pro tyto účely zbytečné. smilies/cheesy.gif
srpen 10, 2007 15:57
dens rán jsem byla u lékaře : AlenaT
a setrvala jsem tam do půl třetí odpoledne, neb tu byl jen dneska a pak až příští čtvrtek. Vypotácela jsem se opravdu groggy a lékárna - co je nejblíž - tedy v Davli, tou dobou zavírala. I tak jsem nebyla schopna tam dojet. A jak jsem tak podupávala na stanici a čekala na bus domů, tak jsem přemýšlela o tom, co je mi teď platno, že mám v době elektřinu, vodu a kanalizaci....Pro léky si opojedu až v pondělí - dnes je totiž pátek a na cestu do Prahy se necítím. Ve vodičkový bych měla,lékárnu ve stejném baráku co doktora, a to vše za rohem, kam bych došla pěšky.Jak jsem tak čekala na ten bus viděla jsem zajíce, srnku, dvě straky, kosa, veverku a tři psy - ale nedojalo mě to.
srpen 10, 2007 19:47
No tedy, Alenko ................................................. : strejda
on se Ti věnoval od rána až do půl třetí? Že on se Ti líbí a Ty jsi si vymýšlela nemoce, aby Tě prohlížel od rána až do půl třetí? A všechno to věnování se Ti platila všeobecná? Potěš koště. Chudáci ostatní pacienti... :-)))

Já vím, co bys potřebovala. Bydlet v chaloupce u lesa s elektrikou, vodou a kanalizací, ale současně i s doktorem, lékárníkem i s jeho apatikou. To by bylo terno!
Pak by Tě určitě potěšil jak zajíc, srnka, dvě straky, kos i tři psi. smilies/cheesy.gif
srpen 10, 2007 21:47
Alenko T..................., : strejda
ještě jsem zapomněl na veverku!
srpen 10, 2007 21:54
... : bb
no, na to je dobrá právě ta naše vesnička středisková - venkovská romantika, za domem šumí les a dole jez, a k tomu nechybí civilizační výhody smilies/smiley.gif)

jinak u nás povolují zatím i septiky, ale nevidí to rádi, takže my šli k projektantovi už s tím, že chceme čistírnu
jen ještě nemáme definitivně rozhodnuto, co dál, buď to můžeme vyřešit jako Inka, drenážní nádrží, kam půjde ta vyčitěná voda z čističky, a taky dešťovka z okapů, a pak s tím zavlažovat
a nebo se napojit na obecní kanalizaci
to první řešení je takové ekologičtější, ale neznám osobně nikoho, kdo to má ozkoušené, jak mu to funguje, zda opravdu ta drenážní nádrž zvládne nápor jak odpadu z ČOV, tak třeba dva týdny upršeného počasí, nebo ještě spíš, přívalový déšť, co naplní odpadní systém natošup a zvedá mříže kanálů...tak aby nám to nevyplavilo zahradu a od náš přívalová vlna na spodní část pozemku, kde stojí chalupa švagrů : )
další věc je prostor, takový systém zabere docela dost místa, naše polovina parcely má slabých 700 m2
Jinak vodu pro dům i zahradu budeme mít svou, z vrtu.
srpen 11, 2007 15:00
mně by stačilo, : AlenaT
kdyby mi k chaloupce u lesa jezdila každejch půlhodinky tramvaj a za dvacet minut bych byla v civilizaci, kde je doktor, lékárna,pošta, spořitelna, zelenina, sámoška,popř. tržnice, sekáč, levná obuv, papírnictví, drogerie - a zaměstnání. Pak mi to přijde jako děná romantika.
srpen 11, 2007 22:38
pak bych : AlenaT
oželela i ty veverky
srpen 11, 2007 22:39
... : bb
no, půlku z toho tu máme, a k té druhé polovině jezdí ČSAD 4x denně, z toho 2x kratší cestou, 15 minut, 2x o 1 vesnici delší, 20 minut
veverek, srnek, lišek, muflonů, daňků, volavek a kormoránů co oko ráčí smilies/smiley.gif
srpen 12, 2007 11:22
Měřák hladiny : NČ
mi připomenul období mýho života s Trabantem. Při prvnim svym Trabantu jsem si v návodu přečetl, že limuzína je vybavena opticko-mechanickým měřidlem hladiny benzínu v nádrži. Jistě výkřik techniky, zajásal jsem!!!
No, byl to takovej vocejchovanej klacek, kterej se strčil do díry pro nalejvání benzínu (pozor - neupustit!!!), pak se zase vytáhl, a pak se už podle vejšky zmočení klacku snadno vodečetlo množství benzínu. GENIÁLNÍ!
srpen 13, 2007 07:37
NČ, genialita spočívá v jednoduchosti !!! : wendy
Tenhle vehement se ti nerozbije, není ani na baterky, ani na proud, na ničem není závislý. Možná jen na tvých dioptriích....na dnešním autě si opravíš kulový, zase jsou hezký a nehlučný. Takže tak. smilies/tongue.gif
srpen 13, 2007 08:03
Jasně, Wendy!!!! : NČ
Nedoporučovalo se při měření hladiny kouřit. Jinak spolehlivost sama!!!!
Na dnešnim mym VéWé si nevopravim ani to kulový!!!! :-(((((
srpen 13, 2007 08:28

Powered by Azrul's Jom Comment
busy