Ahoj Kudlanko, ráda čtu v poslední době seriál o prima táborech, a tak mi nedá nepodělit se o zážitek. Sice ne vlastní, posílal mi jej kdysi dávno kamarád mailem, ale myslím, že stojí za to. Jak se v jednom pokračováni psalo o různých nočních hrách a strašidelných pochodech, tak jsem si na něj vzpomněla. So, here's the story:

     Kdysi jsme byli s manželkou za dcerama na táboře v Telči a v restauraci jsme se seznámili s manželským párem... Seděli s námi u stolu a poslouchali naše povídání o tanečním táboře, na kterém byly naše dcery. Po chvíli se onen muž rozpovídal. Měl před rokem kluka na táboře a jeli se za ním s manželkou podívat. Děti tam nebyly - byly na bojovce. čekali na ně témeř do půlnoci a až pak se vraceli vykulení kluci.

     Odchytili si toho svého a začali ho zpovídat - než jim ho vedoucí odežene do postele. Kluk vyprávěl o skvěle připravené bojovce - o tom jak museli strčit ruku do hrobu na hřbitově, otevřít rakev v márnici, v temném lese prolézt černý dlouhý igelitový a mokrý rukáv apod. Fakt docela drsný - ale kluci to všechno v poho zmákli a holky to měly trochu lehčí.

     Tak se táta ještě zeptal, co bylo nejhorší - Prý to otevření rakve a umistěni svého žetonu... (měli nadělaná kolečka a každý na něm měl svůj znak či symbol)  - ale ostatně ty žetony museli nechávat všude. A co bylo nejlehčí? - Kluk se zasmál a řekl, že se všichni vysmívali hlavnímu vedoucímu, který byl namaskovaný a prevlečený za myslivce a dělal v lese oběšence...

     Jejich oddílový vedoucí to slyšel a málem omdlel.... Za hodinu tam byla kriminálka. Když k ránu odjížděli, řekl ten policajt, že je to celkem jasná sebevražda - akorát nemůžou vyluštit dopis na rozloučenou, který asi zanechal v nějaké šifře a navíc na kolečkách od špuntů... Bude to prý dlouho trvat - měl jich plné kapsy :-)))

Bubli