Ne, nebude to článek z matematického oboru, jednak to není absolutně moje parketa, druhak nemám na mysli „čím víc, tím víc“, ale „čím míň, tím víc“. Myslím, že většina z vás uhodla, oč půjde. Ano, půjde o práci – tedy o to, jaký um, sílu a snažení do určitého snažení vložíte, a jaké zvýhodnění, vylepšení a jak velkou odměnu za ně obdržíte.  Není samozřejmě výsadou naší krajiny, platit za některé „práce“ horentní sumy, a naopak jiné, na které je opravdu nutno vynaložit jak um, tak svou sílu, odměnit minimem.

Europoslanci ČR dostávají každý měsíc plat kolem 200 tisíc korun čistého, plus k tomu mají nárok na cestovní náhrady, denní příspěvek, příspěvek na všeobecné výdaje, náhrady za zdravotní péči a na vybavení kanceláře ve výši dalších, odhadem, 200 tisíc korun čistého měsíčně.

Denní příspěvek

Mimo to EP vyplácí paušální denní příspěvek ve výši 338 eur, tedy asi 8300 korun, na úhradu ubytování a s ním spojených nákladů za každý den, kdy je poslanec EP v Bruselu nebo Štrasburku. Při schůzích konaných mimo EU činí příspěvek 169 eur, tedy asi 4200 korun, a ještě je zde refundace nákladů na hotel.

K tomu, aby poslanec tyto peníze dostal, stačí jen ráno podepsat prezenční listinu a pak odejít.

Důchod již v 63 letech

Práce evropského poslance je ě natolik vyčerpávající, že do důchodu nemůže odejít tak pozdě jako běžný smrtelník. A tak členové EP ještě mají nárok na speciální starobní důchod poté, co dovrší věk 63 let. Jeho výše tvoří 3,5 % platu za každý celý rok ve funkci. Poslanec po pěti letech v EP může po svých 63. narozeninách počítat s měsíčním důchodem ve výši 43 tisíc korun. Náklady na tyto důchody jsou hrazeny z rozpočtu Evropské unie. Ale výplata českého důchodu z rozpočtu ČR tím samozřejmě není naprosto dotčena.

Rozpočet EP

Rozpočet EP činí v roce 2024 celkem 2,4 miliardy eur, to je více než 60 miliard českých korun. Vydělíme-li roční rozpočet EP počtem poslanců (705), vyjde nám, že jeden poslanec stojí daňové poplatníky ročně cca 85 milionů korun.

Jedním z důvodů je skutečnost, že Evropský parlament se periodicky stěhuje z belgického Bruselu do francouzského Štrasburku a zpět. Dle platné evropské legislativy se ve Štrasburku musí ročně konat alespoň dvanáct plenárních zasedání.

Toto stěhování je logisticky velmi náročné, přesouvá se 15 000 zaměstnanců, dokumenty, technika a podobně. Je také rekordně nákladné. Odhady se pohybují na úrovni 200 až 220 milionů eur, tedy kolem 5 miliard korun.