Přijde úchyl k holčičce v parku, usmívá se na ni a říká jí: “ Holčičko, ty seš taková hezká, když ti budu moct pohladit ručičku, dám ti čokoládu. “Holčička tedy svolí, úchyl si mne ruce, jednu čokoládu jí dá hned a pro druhou běží. Pohladí jí ručičku, dá jí čokoládu a blaženě se oblizuje se. Za týden opět: “Holčičko, když ti budu moct pohladit vlásky, dám ti bonboniéru. “Holčička se ošívá a nakonec svolí, úchyl je v sedmým nebi. A zase: jednu bonboniéru jí dá hned, druhou po pohlazení vlásků... 

Za týden: “ Holčičko, když ti budu moct pohladit stehýnko, dám ti dvě obrovské bonboniéry:“  Tak  repete a holčička nakonec souhlasí...

Uchyl odejde štasten, blahem bez sebe běží znovu nakoupit - a holčička si jen tak říká v duchu: "Ach jo, ten než mě vojede, tak dostanu cukrovku."

Když musíte někam dát nové heslo

Pepíček šel první den do školy.

Tatínek jej dovedl do třídy a poprosil paní učitelku o chviličku na rozhovor. Řekl jí, že Pepíček je hodný chlapec, ale moc rád se o něco sází a tak by se mohlo stát, že třeba ostatní děti připraví o svačiny a peníze na zmrzlinu.

Učitelka se tvářila sebevědomě, že takových věci zažila dost a všechno vždy zvládla. Ujistila jej, že tuhle věc vyřeší bez problémů. Po obědě tatínek volal do školy a ptá se paní učitelky, jak to jde.
„Všechno je v nejlepším pořádku. Mám pocit, že jsem vašeho synka zbavila těch jeho sázecích vášní. Ten neposeda trval na tom, že se vsadí o stovku, že mám v zadku krtka. Nakonec jsem se tedy vsadila a po hodině jej odvedla do sborovny a ukázala mu, že žádného krtka v zadku nemám.“

„Doháje! Dneska ráno se se mnou vsadil o tisícovku, že první den ve škole uvidí zadek paní učitelky!“

V Rusku umírá babička.

Děda obíhá každého lékaře, o kterém předpokládá, že dokáže babičku vyléčit. Nakonec sa dostane i k alternativnímu léčiteli, který mu radí, aby babičku co nejdříve sexuálně uspokojil. Děda se vymlouvá: „Ale vždyť už jsem na to starý, dávno už to nedělám, v mých rukou umřel i soudruh Lenin, už to není pro mne !“ Ale léčitel byl neúprosný a trval na svém. Nakonec děda souhlasil... Šel domů a umírající babičku řádně přefiknul, potom usnul. Když se ráno probudil, vidí, že babička není v posteli, ale v kuchyni peče palačinky, usmívá se, vesele si zpívá, div že netancuje. Děda znechuceně bije hlavou do stěny: „Jakej jsem já osel! Kdybych to jenom věděl dříve, soudruh Lenin mohl žít.“

Jistý kněz musel z naléhavých důvodů nečekaně odjet z města.

Protože však nechtěl nechat zpovědnici prázdnou, zašel za přítelem rabínem, jestli by ho nemohl zaskočit. Rabín vyjádřil jisté obavy, že neví, co by měl farníkům říkat, ale kněz ho ujistil, že tam s ním ještě na chvíli zajde a ukáže mu, co má dělat. Rabín se nakonec nechá přemluvit a tak společně s knězem čekají ve zpovědnici.

Za pár minut přijde nějaká žena a povídá: „Otče, odpusťte mi, neboť jsem zhřešila.“
„Co jsi učinila, dcero?“ zeptá se kněz.
„Dopustila jsem se cizoložství,“ přizná se žena.
Kněz: „Kolikrát?“
Žena: „Třikrát.“
Kněz: „Odříkej dvakrát zdrávas, dej pět dolarů do pokladničky, jdi a již více nehřeš!“
Za chvíli přijde do zpovědnice muž: „Otče, odpusťte mi, neboť jsem zhřešil.“
Kněz: „Co jsi učinil, synu?“
Muž: „Dopustil jsem se cizoložství.“
Kněz: „Kolikrát?“
Muž: „Třikrát.“
Kněz: „Odříkej dvakrát zdrávas, dej pět dolarů do pokladničky, jdi a již více nehřeš!“
„Myslím, že už to chápu,“ prohlásí rabín, a kněz tedy konečně může odjet.
Zanedlouho přijde další žena: „Otče, odpusťte mi, neboť jsem zhřešila.“
Rabín: „Co jsi učinila, dcero?“
Žena: „Dopustila jsem se cizoložství.“
Rabín: „Kolikrát?“
Žena: „Jednou.“
Rabín: „Jdi a udělej to ještě dvakrát. Pak dej do pokladničky pět dolarů. Tenhle týden máme speciální slevu – třikrát za pět dolarů.“

Inženýr, doktor a policajt poseděli a popili v hospůdce.

Po půlnoci se v dobrém rozmaru vypotáceli ven. Inženýr bydlel poblíž, a proto pozval své kamarády, aby u něho přespali. Ale sotva otevřel dveře, manželka na něho spustila: „Ty opilče, takhle se chodí domů? A ještě mi sem vodíš další ožraly!“ A vyhodila je všechny tři na ulici.
Tak se rozhodl doktor, že půjdou k němu. Jenže tam to dopadlo úplně stejně a vzápětí taky skončili na ulici. Nakonec se vydali k policajtovi.
Policajt doma zazvonil, přišla jim otevřít usměvavá manželka, pěkně všechny přivítala a připravila jim jídlo. Také tchyně se tvářila mile a bez řečí jim přichystala postele.
Ráno se inženýr s doktorem ptali policajta: „Člověče, jak to, že máš ty ženské takhle vycvičené?“
„Ale to je úplně jednoduchý. Kdysi jsem měl psa. Když mě neposlechl, dostal důtku, když mě neposlechl podruhé – dostal důtku s výstrahou. A když mě neposlechl potřetí, tak jsem ho zastřelil. No, a manželka má důtku a tchyně už má důtku s výstrahou!“

Ambiciózní manažer se po dlouhé době rozhodl jet na dovolenou na Karibské ostrovy. 

Během plavby přišel hurikán a celou loď smetl do moře, jen on jediný se zachránil a ocitl se sám na opuštěném ostrově.  Čtyři měsíce jedl jen kokosové ořechy a spal na pláži a žádostivě se díval na moře, kdy se objeví nějaká loď.
Jednoho dne zpozoroval, jak se po ostrovní říčce blíží malý člun s nádhernou ženou.
„Kdo jsi? Jak jsi se sem dostala?“
„Byla jsem na té samé lodi jako ty a ztroskotala jsem na opačné části ostrova.
„No to si měla štěstí, že se ti zachránil člun.“
„Nezachránil, ten jsem si vyrobila.“
„Prosím?“
„No, vždyť je tu všude okolo bambus a třtina…“
„Ale kde jsi vzala nářadí?!“
„Z kamenů jsem si vyrobila nástroje a použila jsem je i na stavbu chatky.“
„A ty spíš kde?“
„Celé 4 měsíce na pláži,“ zahanbeně přiznal manažer.
„Tak pojď ke mně na návštěvu…“
Doplaví se k její chatce a žena říká: „V prvním patře máš holicí strojek a i sprchu…“
Manažer je úplně hotový, už se na nic neptá, vyběhne do patra a tam je holicí strojek z nabroušené kosti nějakého zvířete a říká si:
„Tato žena je neuvěřitelná. Co bude dál?“
Sejde dolů a tam už ho čeká žena, v ruce láhev vína, na sobě jen nějaký ten fíkový list…
Přitulí se k němu a říká: „Jsme už tak dlouho pryč od domova… a celý ten čas jsi byl tak sám.
Jsem si jistá, že je něco, co bys právě teď chtěl dělat…něco, co jsi nedělal už dlouhé měsíce…“
Manažer nevěří vlastním uším a povídá: „Chceš mi říct, že si odsud můžu zkontrolovat e-maily?

Na světě je všechno možné…

Kudlanka

... : Lenka1

Josef:

Fuj!!!

březen 16, 2024 17:01

... : Lenka1

Mně se nejvíc líbí ten poslední, manažer fakt nemá chybu.

březen 16, 2024 17:01