Pokud je člověk pracující, mus téměř každý den vstát, nějak snesitelně se upravit, obléknout i obout se. A to všechno v rozmezí ranní až polední hodiny. Ale - musí. Takto upraven odchází mezi lidi, aby si vydělával peníze. Peníze na nějaké poživatiny, na světlo, provoz něčeho, na čem se dá vařit, na vodu potřebnou na WC i na mytí, případně praní... Však to znáte, nebudu to tu vyjmenovávat, to by bylo setsakra dlouhé čtení. Jenže, jednoho dne se už do práce nejde, naopak přijde období důchodu. No, dřív to bývalo dřív, o co později, je to později.
Nevím jak vy, ale já mám už delší dobu odpozorováno, že chlapi nic nevydržej.
Tedy ve většině. A hlavně ne sami. Najednou nechodí do práce, nikdo je neposlouchá, nikam nemusí, nic je nebaví...
Stačí mi pozorovat obyvatelstvo naší obdélníkové ulice. Ano, naše ulice není „čára“, ale obdélník, který má uprostřed školku a pak ještě něco prázdného, co dřív byly jesle a postupem času všechno možné. Dnes je to prázdné. No, a všechno to se jmenuje ulice Konstantinova.
Je tu něco bytů, kde bydlí potomstvo bývalých majitelů, a dost bytů je pronajatých.
Jinak je většina bytů doposud osídlena seniory. Tedy převážně seniorkami.
Na videu, které jsem přiložila, je báječný návod, jak si "prodloužit čas s dědečkem". To myslim jako fakt.
Jednoduše mu věnovat kamaráda. Tomuhle docela čilému dědovi zemřela manželka, a když se trápil samotou, dostal od dětí pejska z útulku.
A vidíte, jak se probral...
„No jó, mužský, ti nestárnou.
Šediny je zdobí, brýle jim svědčí, vrásky jsou sexy.
Žádné křečové žíly. Žádná celulitida. Žádné klimakterium.
Ale pak
najednou… zdechnou."
kudlanka
P.S. Jestlipak uhodnete,
komu patří autorství tohoto nádherného postřehu?
Je fakt, že se ženy dožívají v průměru vyššího věku než muži, druhá věc je, že ty ženy spíš přebírají povinnosti typu dojít nakoupit, vyvenčit psa. Takže z páru je víc vidět venku ta hezčí polovička :-)
Já chodím se psem, pokud to počasí dovolí, na dlouhé ranní až dopolední procházky. Odpoledne se o venčení střídáme, často přenechávám partnerovi, o půlnoci venčí výlučně on. Když jsem byla nemocná, v nemocnici, v lázních, venčil samozřejmě jen on. Bylo milé se pak po návratu z nemocnice po ránu potkat s jiným pejskařem, který konstatoval/a - dlouho jsem vás neviděl/a...
Neměla bych problém, když nemarodím, venčit 3x denně sama, ale úmyslně to přenechávám partnerovi. Já dost často hlídám vnoučata, poměrně často s dcerou a dětmi někam vyrážíme, pohybu mám dost. Ale partner spíš sedí doma, až na to venčení a společné nákupy a pod.
Takže souhlasím s tím, že pes staršího člověka motivuje k pohybu. Nebavilo by mne courat po lese po mnohokrát prošlých cestách bez společnosti, kterou mi pejsek poskytuje.
Problém může být, když pes páníčka přežije. V naší rodině jsme to vyřešili tak, že byt po rodičích vlastníme sice podílově, ale užívá jej bratr s povinností postarat se o osiřelého jezevčíka :-)
A kdo to vypustil z úst takovou nehoráznost? Klidně to mohla být Hermannová, nebo Zázvorková, ale byla to Věra Chytilová. Její film Sedmikrásky byl pro mne zjevením. V těch šedesátkách ona a Ester Krumbachová popíraly teorii, že krásná a chytrá ženská musí být chlap.
Nemyslím, že by ten dvounohej s někým jiným tak blaženě vyváděl. A díky za tip na další hádanku - tedy některou ze zmiňovaných bab. No, ale asi pro příště "vyhrabu" zas nějakýho zajímavýho dědulu
Hádanku bych taky nevěděl.
Čokla bych nechtěl. Sice je mám docela rád, ale jen, když k nim nemusim mít žádný povinnosti.
A nakonec, s příchodem svátku Silvestra a novýho roku, přeju všem spoustu zdraví a radosti.
"Tohle byla báječná jednohubka, ostrá jako meč,“ chválí host novoročního rána paní domu.
„Ježíši Jiří, vy jste sežral naší drátěnku na nádobí!“
Tak pozor dnes na nemírnou konzumaci čehokoliv, ať zítra ve zdraví vstoupíte do dalšího roku a zdraví vám vydrží i v dalších dnech. PF
(Chtěl jsem napsat i mír, ale nechci bejt označenej za opovrženíhodnýho Chcimíra.)
To ostatní si můžem koupit. (Pokud ještě máme za co :-))
Ale četl jsem kdesi takový pojednání, že na Titanicu byli zdraví vesměs všichni. Ale většině chybělo to štěstí.
