Green Deal plánuje dosáhnout klimatickou neutralitu v Evropě do roku 2050, což znamená, že do té doby by mělo být dosaženo vyrovnání mezi emisemi skleníkových plynů a jejich absorpcí nebo odstraněním. Tento plán obsahuje různá opatření, například zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, energetická účinnost budov, modernizace dopravy, udržitelné zemědělství a ochrana biologické rozmanitosti. Jenže, i když Evropa sníží své emise, globální klimatické změny vyžadují celosvětovou spolupráci. A pokud i ostatní země světa nepřijmou podobné opatření, vejde celé toto snažení vniveč.

Ze sedmadvaceti členských zemí Evropské unie jen Chorvatsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko nejsou přímo zapojeny do GD, ale i tyto země jsou stále povinny dodržovat cíle a legislativu EU v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu.

Zastavím se u pár těch „hlavních“

Takové Holandsko.  Tahle krásná a bohatá země, je jedním z hlavních podporovatelů této iniciativy. Už v minulosti přijalo ambiciózní opatření ke snížení emisí CO2 včetně uzavření uhlových elektráren do roku 2024 a zavedení řady opatření na podporu energeticky úsporných budov a udržitelné mobility. Např. do roku 2030 snížit emise CO2 o 49% oproti úrovni z roku 1990. Součástí nizozemského přístupu je i podpora tržně řízených opatření, jako jsou obchodovatelné emisní povolenky a ekologické daně. Tato opatření mají zajistit hospodářské pobídky ke snižování emisí a podporovat přechod na čistší technologie.

Jenže – současně je Holandsko jedním z největších producentů vepřového masa v Evropě a jeho vepříny pokrývají potřeby nejenom vlastní země, ale také mnoha dalších (a nejen evropských) států. Mimochodem, své velké lesy Holandsko vykácelo.

V oblastech, které kdysi byly pokryty hustými lesy, byly kvůli urbanizaci, zemědělské činnosti a těžbě dřeva (ony lodě) v průběhu staletí stromy vykáceny. Dnes je v Holandsku rozloha lesů ve srovnání s jinými evropskými zeměmi velmi malá…

Ale abych nepomlouvala jen Holandsko – vůbec největším producentem vepřového masa v Evropě je Německo. Německá vepřová produkce je tradičně velmi vysoká a země má dlouholetou tradici vepřového chovu a zpracování masa.Další významní producenti vepřového masa v Evropě jsou Španělsko, Dánsko, Francie a Polsko. Ale to jsou řeči jen o vepřovém… A my toho jíme víc!

Jednoduše: jedněmi z největších producentů emisí skleníkových plynů jsou prdící zvířata a - pak používání hnojiv, která obsahují dusík. (Takže se staneme vegetariány a vegany?)

Dále - když čtu články na téma „solární technologie“, vstávají mi hrůzou chlupy na nohách.

Co jsem tak načetla a viděla - jsou soláry šíleně drahé, a pokud započítáme back-up (baterie), jsou násobně dražší než jiné technologie. Ale jo, například taková Indie, ta je bohatá a může si to dovolit. Ale každý ekonomicky vzdělaný člověk vám řekne, že čistá technologie má několik dalších zdrojů. Termální, větrná u pobřeží (ale jen na podobně vhodných místech), či jaderná. Jenže zelení mužíčci tu jadernou zdiskreditovali. Hodně i inteligentních lidí si třeba myslí, že Fukušima byla tragédie srovnatelná s ukrajinským Černobylem. Houby. Jen v tomto století bylo kvantum dalších. Jen se o tom už tak nepíše, nemluví.

Ale zas musím obdivovat  neuvěřitelné enviromentální město MASDAR CITY, kde zdrojem elektrické energie je solární elektrárna čítající bezmála 90 000 solárních panelů a další střešní instalace. Neexistují tam vypínače světel ani tradiční vodovodní kohoutky... Vše je řízeno senzory tak, aby byla spotřeba co nejmenší. Přesněji řečeno, pohybové senzory ovládají osvětlení a vodu, aby snížily spotřebu elektřiny a vody až o 55 %.

Zastavěná plocha tohoto města, které je zelenou oázou uprostřed pouště, je plánována na 6 km2.  Ve výsledku to má být do budoucna stálá živá laboratoř dalších udržitelných, nízkouhlíkových a ekologických měst. Inu, neberte to...  

 A kde to je?  V Abú Dhabí,  ve Spojených arabských emirátech. 

Jen pro zajímavost – také se vyhrožuje přelidněním – takže: Země má cca 7 mld. lidí. Četla jsem zajímavost: kdybychom každému vyhradili 1m2, bylo by to 7000 km2. Což je cca rozloha Jihomoravského kraje. Pokud si tedy představíme, že bychom každého obyvatele Země postavili na čtverec o rozloze 1m2, zabrali by všichni obyvatelé Země pouze Jihomoravský kraj. Vypadá to, že Země zas tak přelidněná není.

Čísla o hustotě obyvatel jednotlivých zemí jsou sice hezká, ale i když ve spoustě zemí je zatím obývaná plocha třeba jen z 15 %, protože zbytek jsou pouště, pralesy a tak. Stejně si myslím, že se současnými technologiemi je lidstvo schopno obývat velmi pohodlně i pouště, pralesy a tak. Což už mnoho podobných zemí kvalitně dokázalo.

Naše biologické nastavení je primitivní, ale velice účinné. Bylo nastavováno pár set milionů let (pokud počítáme vyspělejší formy života) a díky tomu jsme tady my. Kdyby naše nastavení bylo jiné, naše geny by skončily v popelnici. Uvědomme si, že u přírody jde o jediné. Zachování a předání našich genů.

Tohle dokážeme modifikovat díky kultuře a rozumu. Proto, pokud jsme rozumní, neútočíme na vedlejší kmeny. Naopak, kooperujeme s nimi.

Ale jen do rozumné hranice. Když mi někdo poleze na banánovou plantáž, vezmu oštěp a zarazím mu ho tam, kam slunce až do toho okamžiku nesvítilo.

D@niela

(a pokud je něco špatně,

tak se předem prohlašuju za dementní stařenku)