Zakazuje to městská vyhláška a strážníci městské policie to postihují pokutami, úřady posléze zahajují řízení o zabavení zvířete a pachatele mohou čekat postihy podle zákonů o ochraně či týrání zvířat.

Jenže:

„Podnikají“  i nadále klidně a bez obav, i když vědí, že je to nezákonné, a že jim hrozí postihy podle zákonů o ochraně či týrání zvířat.

 Za prvé, směrnice radnice zakazuje nabízet služby na ulici bez oprávnění.

Za druhé, zvířata byla často získána nelegálně na černém trhu.

A konečně, použitá zvířata jsou často nebezpečné druhy chráněné mezinárodními úmluvami nebo vnitrostátními zákony.

Existují dvě kategorie zvířat, která pro tyto účely lidé využívají. První kategorií jsou plazi, většinou hroznýši a krajty. Druhou kategorií jsou ptáci a většinou se jedná o malé sovy, například sovy pálené nebo dravce.

Pochopitelně je využívání divokých zvířat v centru města pro ně extrémně stresující. Jsou drženi několik hodin venku, ať je horko nebo zima. Častá manipulace a přenášení či převážení může být pro ně nebezpečné.

Letos se zatím podařilo zachránit deset hadů a pět sov. Loni to bylo deset hadů a dvacet sov nebo malých dravců. Jenže je to jen minimum…

Závěrem? Přestože se za takové praktiky udělují pokuty, viníci, často cizí státní příslušníci, opouštějí republiku dříve, než je zaplatí.

Tak uvažuju, že bych si tam taky stoupla, Kayovi dala nějaké ty rajcovní šatičky, a taky ho propůjčovala - zaslušný obolus - na památeční snímeček.