NAŠE PUTOVÁNÍ ZA SVOBODOU - II. |
Pondělí, 25 září 2023 | |
![]()
Pak mi kamarád poradil znovu Úřad pro uprchlíky. Tam mi řekli, abych si to přeložil a přinesl. Učinil jsem žádané, i když jsem to dost dobře nechápal – oni mně nejdříve ustanovili oficiálním překladatelem z češtiny do angličtiny a snad i naopak, vystavili mi na to certifikát, na základě tohoto certifikátu notářsky potvrdili mé překlady a bylo to. To vše prosim zadarmo.
Ale fungovalo to, prošli se mnou všechny žádosti, tak jak jsem je kdysi vyplnil, odpřisáhl jsem, že všechno je na mou duši čistá pravda. Byli dokonce tak hodní, že zavolali do Atlanty a zeptali se, co že se žádost manželky pozdržela a není volána jako já. Prý ještě nedošly ověřené otisky prstů z FBI, asi šly mršky pěšky. Bez zdráhání a s porozuměním udělali do mého fajlu poznámku, že bych se rád stal občanem zároveň s manželkou. Na chodbě na nástěnce už chyběla informace a číslo do Phoenixu, co je vlastně v Oaklandu, naopak tam byla zbrusu nová vývěska, že zkoušky lze skládat u ACT. Upozornil jsem úřední přesilu na omyl, což vzala s povděkem na vědomí. V listopadu šla na INS manželka, mé překlady stále ještě fungovaly, také jí bylo přislíbeno, že může absolvovat závěrečný ceremoniál se mnou.Cedulka o zkouškách u ACT tam ještě visela.
Já nic. Počkal jsem týden a protože nic nepřišlo, začal jsem se starat. Krok první, zatelefonovat INS. Volal jsem tam celý den, telefon nikdo nebere. Druhý den dopoledne, zas nic. V poledne místo oběda jsem se tam rozjel. Pracují od osmi do tří, ale měl jsem smůlu. Kancelářské přesile vyhládlo a učinila si polední přestávku, počínaje za půl hodiny, ale asi si už šla mýt ruce. Koukám kolem sebe, a hele nástěnka, a na ní plakát se seznamem institucí a telefonních čísel, kde si mohu stěžovat. Nechtěl jsem si stěžovat, ale opsal jsem si telefonní číslo na "officer in charge". Z práce jsem znovu volal INS. První pokus na normální číslo, jako normálně, čili nic. Druhý pokus, officer in charge, číslo z plakátu. "Investigation".
"Dobrý den já bych se rád zep – " víc jsem nestihl. "Máte ho vyvěšený na chodbě, na to normální se nemůžu dovolat". Na mou duši, nekecám, stalo se v americkém městě, nikoli na ONV „v Kdekoli“. Tak znova telefonní seznam, a protože pozvání přišlo od Federálního
soudu, volám tam, kancelář soudního úředníka. Rád jsem s ní souhlasil. Rychle jsme se domluvili, ona jim zavolá na jiné tajné číslo, které z titulu své funkce zná a druhý den mi řekne co vyřídila.
Dále mne důrazně upozornila, že "oni" jsou schopni všeho a pokud nedostanu předvolání týden před stanoveným datem ceremoniálu, abych zavolal.
Hned další den ráno mi volala, že jsem na seznamu samozřejmě nebyl, ale už tam jsem a že mám určitě přijít a že se tam uvidíme.
Jak věděli, že je mají pozvat, to snad nevědí ani oni.
Po ceremoniálu jsme se samozřejmě sešli a teď už se i zasmáli tomu zmatku. Řekla mi, že tohle je zcela normální a není na světě moci, která by INS změnila.
Ona už zkusila vše. Ještě, že je aspoň může seřvat...
Co je ale zajímavé, jak se tento obřad přísahy dotkl právě Američanů. Říkali, že si poprvé v životě uvědomili, co to vlastně znamená být občanem Spojených Států.
Řekl to i můj šéf, vysloužilý příslušník americké námořní pěchoty, a to jsou pane elitní oddíly. Tak není to americké občanství opravdu něco speciálního, vzhledem k tomu, čím jsme museli projít?
Tak snad se vám náš velký zážitek líbil.
Petr
Komentáře
... : *deeres*
Je to dobrá groteska, když se to jenom čte.
Úřední šiml řehtá všude stejně, v USA i u nás. Taky bych mohla vyprávět o našich soudech, jak jsem měla chuť mlátit hlavou o zeď. Naštěstí jsem tvrdohlavá. září 26, 2023 06:26
... : Bara
Vdala jsem se v roce 1983 za Holandana, tehoz roku jsem obdrzela vystehovalecky pas a musela jsem do urciteho datumu opustit Ceskou republiku a na hranicich odevzdat obcansky prukaz. K zadosti o vystehovalecky pas bylo potreba vyplninit spoustu zadosti, mit potvrzeni z banky ze nemam dluhy, vzdat se urcitych veci (ted uz nevim co to bylo) zaplatit skolu a vsechny tyto orazitkovane vyplnene zadosti mely jen platnos tri mesicu. Takze pokud se neco opozdilo, tak znovu od zacatku.
V Holandsku jsem podala zadost na Ministerstvu zahranici o holandskou statni prislusnost, behem par tydnu jsem dostala holandsky pas, cs ridicsky prukaz mi automaticky vymenili na radnici za holandsky. Ale ted s obrovskym prilivem emigrantu uz to tak jednoduche neni a je to tak spravne. září 27, 2023 16:07
|