CO SI NA STÁŘÍ POČÍT SE ŠPANĚLKOU?
Neděle, 28 květen 2023
To mě teď napadá, když mě občas jen tak napadne, si na španělku šáhnout. Jo dřív, to bejval jinej svět. To se mi to hrabalo po španělce, až se ze španělky kouřilo. Jen pro všechnu jistotu, aby nedošlo k mejlce. Nejde o žádnou čuňárničku s bábou nebo s buchtou. Píšu o španělce s malym š, ne o Španělce.

 

Kdysi bejvaly vohýnky, putyky, bejvala prostě sranda, kdo uměl ten zpíval, kdo neuměl, ten hulákal. Důležitý bylo, že v jakýkoliv, i v neznámý a různorodý společnosti, nás během pár minut španělka spolehlivě spojila.

 

 

 Pesta Sore Barbekyu Dan Daging Babi Panggang Foto Stok - Unduh Gambar  Sekarang - Barbekyu - Hidangan, Panggangan barbeku, Barbekyu - Pertemuan  sosial - iStock

 

 

Dneska je to jiný. Hospody mizej jak sníh zjara (z jara), v těch pár hospodách co zbyly, se nesmí hulit, na pivo aby si chuďas vzal půjčku. Ohýnky taky moc nejsou, místo nich máme teď barbecue; no aspoň to. Ale zpívat nebo hulákat se španělkou u barbecue, to už je prohřešek, nebo ještě lepším českým slovem, přímo nonsens. 

 

Si vzpomínám, jak jsem jednou na barbecue přišel se španělkou. Že si jako zahulákáme a bude sranda, tak jak to odjakživa znám. I společnost, vida mě se španělkou, byla natěšená. Nešlo o nějaký puboše, ale o velmi dospělý osoby všechmožnejch pohlaví. Bude zábava, očekávala dychtivě společnost.

A byla...

 

Trampové. Mládež, která žila po vzoru hrdinů románů Jacka Londona | Dvojka

 

Začal jsem notoricky známou "To všechno vodnés čas" a čekal, kdy se přidají. Nepřidali se a usoudil jsem, že se vzájemně před sebou styděj. Tak jsem šel do další notoricky známý čundrácký "Déšť ti holka zmáčel vlasy".

Nepřidali se, jen tak divně koukali.

 

Změnili jsme teda se španělkou žánr a spustili majzl polku "Byla panna měla pána, byla do něj udělána...". Je to píseň tklivá, o nevěře a sebevraždě. Nepřidali se, čuměli a nenabyl jsem dojmu, že by se bavili.

Hodil jsem ještě Wabiho Rosu na kolejích. Zase nic. Tak jsem španělku odložil a zapálil cikáro. Kousek si ode mě odsedli, že jim kouř smrdí (bylo to venku pod širou oblohou) a nejodvážnější dáma, upozorňuju, že dáma ve věku kolem padesátky (!!!) se osmělila požádat mě, abych zahrál nějaký Kabáty, že to bude konečně to vono.

 


Tak to jsem dámu musel zklamat,

nějaký Kabáty skutečně hrát neumim.

Ale asi to i předpokládala, protože bryskně vytáhla mobyl, vyhulila ho na plný prdy, takže chroptěl jak před smrtí a vydával něco, co asi bylo Kabátama.

A společnost u barbecue to přivítala s nadšením. Konečně pořádná muzika k barbecue!

 

To jsem si kousek od chrchláku odsedl zase já, čímž společnost usoudila, že skutečný umění mi nic neřiká.

No, neřikalo. Holt jsem starej staromilec a znovu vzpomínám na slova velkýho Klémy, že se starou se žít nedá (což snadno pochopí každej, kdo jeho starou viděl na fotce).

Strašně se mi stejská po hospodách, po ohýnkách, po španělkách, bez Kabátů z chrchlavýho pidirepráčku. Klidně bysme se španělkou dali i mý nenáviděný Pampelišky. 

 

Jenom probůch ne Kabáty u vohýnku!!!

 

Všem fajn den, NČ

 


Komentáře
... : Josef Kouba
Já mám také dlouholetou zkušenost se španělkou, táhnu to sní od sedmnácti let. Ale první rok či dva jsem byl pro ni začátečník. Nespočetněkrát jsem jí držel kolem krku, hladil v místech kde je otvor a ona vydávala krásné zvuky.
Dnes stojí v koutě smutná, opuštěná. Když se mě po ní zasteskne, tak si jí posadím do klína a zkouším zdali jsem to nezapomněl.
Někdy si na youtube najdu trampskou partu a hraji s nimi. Dvakrát či třikrát do roka si v daleké Kanadě zazpívám u ohýnku. Předposlední víkend v květnu jsme se sešli u ohýnku v hojném počtu pětačtyřicet. S tohoto počtu bylo asi deset mládežníků ve věku pětatřicet a ostatní samí důchodci. V partě máme výborné hráče i zpěváky. Před 40 lety uprchla z Brna známá skupina Příboj, jenž dodnes drží laťku kvality přednesu vysoko. Poslední víkend v červnu bude na Bush river zapálen velký oheň, u nějž je očekávaná účast 400 trempů.
Trampské písni již zvoní poslední hrana a za pár desítek let bude tento trampský spolek a jejich písně nenávratně zapomenuty.
květen 28, 2023 21:05
... : Míša šíša
Jéé, co bych za to dala, kdyby mi někdo u toho ohýnku zahrál. (Rozhodně ne Kabáty!) Můj táta hrával starý trampský písničky (od Ztracenky a tak), ale už bohužel hraje tam u nebeských bran.
květen 28, 2023 21:50
... : *deeres*
Pořád ještě je v Čechách spousta trampských osad, fenomén z 30tých let minulého století. Tehdy se zpivalo "Cikánko, ty krásná...", ale hudební vkus se mění a další generace už zpívala spíš tu Rosu na kolejích.
Mám kamarádku, co její rodiče postavili srub v Údolí děsu u Srbska. V ÚD se pravidelně pořádají potlachy a určitě tam nezní Kabáti. Ale dříve do osady jezdívalo hodně dětí. Ty tam dnes už moc neuvidíte. Paření na počítačích má přednost a
stoletá tradice tak pomalu mizí.
květen 29, 2023 04:50
... : mamča
Svět se mění. I ten "náš". Taky mám v koutě španělku, už dlouho. Prsty změkly a zpěvný hlas se někam vytratil. Vnučky hrají na klavír, ale nadějí jsou vnuci. Ten starší (6) se hlásí do hudebky na kytaru. Sice začne klasikou, ale on si cestu k té "Růženě na kolejích", jak jsme tisíckrát ohrané Rose na kolejích říkali, najde.
Když jsem byla malá, hráli u nás doma a něco všichni, od klavíru, houslí, kytar. mandolín...až po flétny a trubku. Když se nás pár sešlo, vždycky bylo hudebně veselo. Zpětně si uvědomuju, že chudáci sousedi. Ale tehdy se spíš přidali, než aby si stěžovali.
Horší to bylo, když jsme se s dětmi přestěhovali do paneláku, a naše dvojčata cvičila na klavír. Zpětně se všem obyvatelům v duchu omlouvám :-).
Kytara naštěstí není tak hlučná. Horší jsou sousedi bubeníci.
květen 29, 2023 07:21
... : Markéta
Včera večer jsem se vrátila o pátečního ohně, který do neděle nevyhasl a kytaristi se střídali, takže vlastně jen nad ránem stichl les, aby po snídani vůně kávy zase vytáhla muzikanty ze spacáků.
Bylo nádherně a jaro jsme každoročně přivítali. Sjíždíme se z celých Čech a každý z nás se těší. Někdo zahraje Kristynku, někdo Stánky, někdy se mihnou Katapulti, ale přidají se všichni. Jak nám všem v uších celý rok hlady kručí, tak si to prostě vychutnáváme všichni. Ono totiž hospůdek, kde se dá hrát opravdu ubývá a doby, kdy se hrálo dokud poslednímu kytaristovi ruka neupadla jsou dávno pryč. Prostě 22 hodin a zaváráááme! aCH JO.
květen 29, 2023 07:24
... : Josef Kouba
Jsou ještě hospůdky kde se příznivci tohoto žánru scházejí. Posílám odkaz na trio jež spolu hrají 23 let. Žánr trampských písní se léty mění. Od Babičky Mery k Rose na kolejích. Vznikly i skupiny s odlišným tématem. Žalman, P.Jíšová, Nezmaři, má kamarádka Dagmar Vonková si našla originální směr a mnoho dalších. Jsme národ muzikantů. Současná pubertální mládež má jiný druh hudebního prožitku. Mé mládí provázely krásné písně. "Někdy si myslívám že láska je mi vzdálená...
https://youtu.be/TTncB402NJ4
květen 29, 2023 08:14
... : Josef
Jo, Pepane. Motýl. Tu mám taky rád. Ale ta je pro dva. Sme jednou taky nějak seděli a nějakej frajer slušně intonoval, a že prej Motýla. Tak jsem mu řek, jestli mi chce dělat ženskou, nebo naopak já mám dělat ženskou jemu (to totiž jinak nejde, když si musej vzájemně odpovídat). No, jasně, že on ten dvojsmysl hned nepochopil a prohlásil, že na úchyly nejni zvědavej. Ale pak jsme se dohodli.
květen 29, 2023 12:38
... : Milena Nováková
Na blízkém ranči míváme přes zimu co 2 týdny páteční kytarové večírky. Tedy hraje se na všechno možné - kromě kytar na klávesy, benžo, mandolínu, valchu, housle, harmoniku, texty se pouští na obrazovku a zpívá celá hospůdka. Lidovky a písně zlidovělé, trampské, folkové ale i jiné. Jasně, že každý má nějaké oblíbené, něco se zahraje na přání, jindy třeba si dá někdo sólo s písní, kterou ostatní nehrají ( mají aspoň čas se napít), kupodivu se tam zastaví i mladší generace. Ono u nás na konci města není kam jinam jít a tady je navíc veselo a útulno.
květen 29, 2023 17:44
... : mamča
Milena Nováková : To je fajn, že je u vás taková oáza spokojených lidí. Důležité je, všechny zapojit. Když jsme ještě s dětmi a s partou podobně střelených rodin jezdili v zimě i v létě na hory, hráli všichni na "něco". I ty nejmenší děti dostaly triangl, dřívka, činelky na prsty, nebo třeba půllitr naplněný lžícemi. Tím, že se všichni podíleli na vzniklé "muzice", nikdo nezlobil, a všichni se na naše muzicírování těšili.
květen 29, 2023 18:05
... : d@niela
jo, moc vzpomínám na vejlety, ohýnky a zpívání.
Všichni vždy obdivovali toho frajera, kterej hrál na kytáru...
Tím už měl úspěch ve většině jistej smilies/grin.gif smilies/grin.gif smilies/grin.gif
květen 31, 2023 00:19

Powered by Azrul's Jom Comment
busy