K separatistickým hnutím docházelo a dochází po celém světě, třeba v severním Irsku, v Baskicku a Katalánsku, nemluvě o dosti brutální občanské válce v bývalé Jugoslávii, o dosti děsivé situaci v Sýrii, o řadě afrických států ani nemluvě. I USA si v 19. století si prošlo svou občanskou válkou. 

V takových případech asi neexistuje jedno správné řešení (poklidná diplomatická shoda win to win), ani jedno špatné řešení (brutální občanská válka až do konce), skutečně jako mezistavy jsou podobné ad hoc dohody, které nejsou úplně výhodné ani pro jednu stranu. Ale přece jen mohou ten konflikt načas uklidnit. 

Tyto dohody byly nejspíš velmi špatné a nejednoznačné, přičemž každá ze zúčastněných stran si je vykládá po svém. Dohody se na světě porušují neustále a nikomu to až doteď nevadilo.

Kolik z dohodnutého „odškodného“ vyplatilo Německo Sovětskému svazu po WWII? A kolik vyplatily USA Vietnamu?

Proč docházelo navzdory mezinárodním dohodám v amerických věznicích k mučení zajatců?

A co dohoda o nevměšování do Írácko-kuvajtského konfliktu?

Dohoda o nerozšiřování NATO směrem na východ?

A tak dále…

Každopádně, tady máte jejich znění, 

a nyní můžete o nich diskutovat …

První minská dohoda

známá také jako Minsk I a Minský protokol nebo První minská mírová dohoda, je dohoda Ukrajiny, Ruské federace, Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, která měla vyvést zúčastněné země z probíhající války na Donbasu.

Byla podepsána po intenzivním vyjednávání diplomatů 5. září 2014 v běloruském hlavním městě Minsku pod patronátem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Ve svém poslání zastavit válku na východní Ukrajině tato dohoda selhala, proto vznikla 12. února 2015 za stejným účelem nová dohoda uzavřená na vyšší úrovni, označovaná jako Minsk II, jejímiž účastníky byly také Francie a Německo.

Průběh jednání

Dohoda byla připravována tzv. trilaterální kontaktní skupinou, kterou tvořili diplomaté Ukrajiny, Ruska a OBSE. Tato skupina byla ustavena v červnu 2014 a k jejímu jednání byli zváni i zástupci obou separatistických území. Kontaktní skupina se od 31. července do 5. září sešla celkem čtyřikrát.

Obsah dohody byl shrnut ve dvanácti bodech, z nichž nejdůležitější bylo okamžité zastavení palby oběma stranami a nastolení příměří.

Dohodu podepsali:

• za OBSE švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová
• za Ukrajinu její bývalý prezident Leonid Kučma
• za Rusko ruský velvyslanec na Ukrajině Michail Zurabov
• za vzbouřenecké republiky jejich vůdci Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij.

jak byla dojednána v memorandu

Krátce po podepsání minského protokolu začalo docházet k novým ozbrojeným střetnutím. Ani jedna, ani druhá strana dohodu nedodržovala. Rozhovory v Minsku v těch dnech pokračovaly. Kvůli nedodržování protokolu bylo dojednáno memorandum, které vstoupilo v platnost 19. září 2014 a mělo implementovat dohodu do praxe. Při něm bylo odsouhlaseno:

vytvoření 30 km široké nárazníkové zóny,

ze které měla být stažena těžká vojenská technika o 15 km na obě strany

od ustavené linie kontaktu
zákaz útočných operací
zákaz průletu bojových letadel přes bezpečnou zónu
stažení všech cizineckých žoldnéřů z oblasti konfliktu
sestavení skupiny OBSE, která měla monitorovat dodržování dohod.

Nedodržování dohody a její kolaps

Dohoda však byla oběma stranami i nadále průběžně porušována. Povstalci mimo jiné neustále útočili na objekty ovládané ukrajinskými vojsky, například na Doněcké letiště. Ukrajinská armáda i polovojenské skupiny AZOV zase podnikaly noční minometné útoky na civilní cíle (Horlivka). V lednu 2015 dohoda definitivně zkolabovala a zúčastněné strany se v Minsku zúčastnily nového kola vyjednávání na vyšší úrovni. Dne 12. února 2015 byla podepsána nová, Druhá minská dohoda.

Poté, co v lednu 2015 definitivně zkolabovala první dohoda o příměří mezi stranami zúčastněnými ve válce na východě Ukrajiny známá jako Minský protokol, byla na 11. až 12. února 2015 naplánována schůzka vrcholných představitelů Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa pod záštitou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a s podporou běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, která měla řešit kolaps předešlé úmluvy, dohodnuté na nižší diplomatické úrovni. Z jednání vzešla nová mírová dohoda podepsaná 12. února 2015, která je označována jako Minsk II nebo Druhá minská dohoda. Jejím cílem bylo oživení účinnosti předešlého minského protokolu a zastavení bojů mezi ukrajinskou armádou a vojenskými silami proruských separatistů. Příměří mělo začít platit počínaje půlnocí 15. února 2015. Západní státy vázaly úplné zrušení i jakékoliv ulehčení mezinárodních sankcí proti Rusku dodržováním dohody tímto jejím signatářem.

Jednání čtyř státníků v Minsku

Od 11. února navečer se jednání čtyř státníků, a to německé kancléřky Merkelové, francouzského prezidenta Hollanda, ruského prezidenta Putina a prezidenta Ukrajiny Porošenka v Minsku uskutečnilo. Byly nejen projednány výsledky jednání zmíněné kontaktní skupiny a paralelních jednání diplomatů těchto čtyř států, ale přímo mezi státníky bylo intenzívně vyjednáváno. Prezident Putin trval na tom, že ukrajinské jednotky v oblasti města Debalceve jsou obklíčeny (viz Boje o Debalceve). Dne 12. února 2015 dopoledne dohodli státníci jmenovaných čtyř mocností ústně příměří pro východní Ukrajinu a celkem 13 bodů nutných opatření, která měla být splněna postupně jedno po druhém.

Písemnou dohodu o klidu zbraní podepsali pod záštitou OBSE stejní lidé, kteří podepsali první protokol z Minska:

• za OBSE švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová
• za Ukrajinu její bývalý prezident Leonid Kučma
• za Rusko ruský velvyslanec na Ukrajině Michail Zurabov
• za vzbouřenecké republiky jejich vůdci Alexandr Zacharčenko a Igor Plotnickij

Dohoda

Dojednaný klid zbraní a stažení těžké vojenské techniky na dohodnuté vzdálenosti (tři pásma podle dosahu zbraní) byly stvrzeny písemně v rámci tzv. kontaktní skupiny, tj. za účasti proruských separatistů a Ukrajiny, a vstoupily v platnost 15. února 2015 okamžitě s úderem půlnoci. Dohoda dále určovala, že bude zajištěno efektivní sledování a ověřování příměří ze strany OBSE, amnestie a zákaz pronásledování a trestání osob v souvislosti s událostmi v Doněcku a Luhansku a propuštění všech rukojmí jak z Ukrajinské armády, tak z povstaleckých skupin. Stažení všech zahraničních ozbrojených útvarů a zařízení pod dohledem OBSE. Obnovení kontroly nad státní hranicí ukrajinskou vládou v celé zóně konfliktu mělo začít první den po komunálních volbách a dokončeno mělo být po provedení úplné politické regulace. Měla být provedena ústavní reforma, klíčovým prvkem měla být decentralizace a schválení trvalých právních předpisů o zvláštním postavení některých rajónů Doněcké a Luhanské oblasti s místní samosprávou, dohodnutých se zástupci těchto území.

Dodržování dohody

Ačkoli po příměří v půlnoci místního času 15. února 2015 boje obecně utichly, potyčky a ostřelování pokračovaly v několika částech zóně konfliktu. Navzdory dohodě o vytvoření třicetikilometrové nárazníkové zóny bez těžké vojenské techniky okolo linie příměří se první den příměří k frontě u Debalceva přesouvaly ruské tanky T-72B3 a povstalci dál na město útočili. Podle tehdejšího vůdce Doněcké lidové republiky (DLR) Alexandra Zacharčenka se příměří nevztahovalo na tuto oblast.

Obě strany prohlásily, že nestáhnou těžké zbraně, dokud budou boje v Debalceve pokračovat.

Ráno 18. února Debalceve padlo a mnoho světových politiků ostře odsoudilo porušování nových dohod povstalci a pohrozilo Rusku dalšími sankcemi za jejich podporu.

Při stahování ukrajinských vojáků z města došlo k velkým ztrátám, když byli při ústupu ostřelováni těžkou technikou povstalců.

Separatisté do města ustavičně odmítali vpustit pozorovatele OBSE, kteří opakovaně trvali na okamžitém zastavení bojů dle nových dohod z Minsku. Ofenzivní akce separatistů přitom v noci probíhaly i v dalších oblastech - u doněckého letiště a v Šyrokyne u Mariupolu.

Dopoledne pak separatisté podle neověřených informací zahájili útok za pomocí raketového systému Grad na obec Trojicke.

Po týdnu po pádu Debalceve boje v zóně konfliktu opadly.

Povstalci začali stahovat dělostřelectvo z předních linií 24. února a ukrajinská armáda tak učinila 26. února.

Parlament Ukrajiny schválil zákon o zvláštním statusu pro Donbas dne 17. března 2015.

Zákon byl okamžitě kritizován ukrajinskými politiky, separatistickými vůdci i ruskou vládou.

Podle člena Radikální strany Oleha Ljaška je zákon „hlasem pro de-facto uznání okupace Donbasu“.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že tento zákon byl „ostrým odklonem od dohod z Minsku“.

Zástupci separatistů uvedli, že zákon byl jednostrannou modifikací Minsku II, jelikož nebyl jimi odsouhlasený.

6. června 2015 se švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová rozhodla rezignovat na funkci zmocněnkyně OBSE pro Ukrajinu, protože vzhledem k nevůli obou znepřátelených stran na mírovém urovnání donbaské krize považovala svou misi za zbytečnou.

Komunální volby se na Ukrajině konaly 25. října 2015. Ovšem vůdce DLR Alexander Zacharčenko vydal dekret, že se komunální volby v DLR budou konat dne 18. října. Toto ihned kritizoval prezident Petro Porošenko s tím, že takové rozhodnutí je „extrémně nezodpovědné“.

OBSE uvedla, že vyšle pozorovatele na volby v zóně konfliktu jen pokud je Ukrajina vyzve, aby tak učinila.

Jak je uvedeno v Druhé minské dohodě, komunální volby v separatistických územích by musely být pozorovány OBSE, aby se mohly považovat za legitimní.

Ukrajinské volby se nakonec konaly bez účasti regionů Doněcka a Luhanska. Zacharčenko volby mnohokrát oddálil a prohlásil, že v roce 2017 se volby buď budou pořádat v rámci dohod z Minsku, nebo se budou konat nezávisle.

zdroj: wikipedie

... : Jiri Bilina

Dik za zajimavy clanek plny informaci.
Akorat mam problem s druhym odstavcem a nekterymi udaji. Treba ta smlouva o "nerozsirovani NATO smerem na vychod" se podle vseho vubec nekonala. Pokud ma nekdo jeji zneni ci udaje o tom, kdo a kdy ji podepsal, rad se dam poucit.
Ja bych rekl, ze vsechen tenhle svincik zacal porusenim tzv. Budapestskeho memoranda, kdy Ukrajina odevzdala sve jaderne zbrane Rusku vymenou za zaruku uzemni integrity.
Jak to dopada, kdyz jeden veri slibum fasisticke diktatury vedene byvalym KGBakem, to dnes vidime kazdy den.
Ostatne - i Hitler kdysi slibil, ze po ziskani Sudet nebude mit dalsi uzemni naroky.
Mikin

listopad 24, 2022 01:39

... : Jiri Bilina

Ono to vice a vice pripomina davnou situaci v Sudetech, kde zili Cesi s Nemci po staleti vedle sebe bez vetsich problemu. Az prisel starej Dolfa, rozestval je a pak musel jit chudak sve krajany "osvobozovat".
Ze nema Rusko na uzemi Ukrajiny co delat je snad jasne. Ze nema pravo po vsech tech vojenskych porazkach (Kyjev, Charkov, Cherson) zacit s utoky proti ukrajinske infrastrukture a civilistum je snad jasne take. To uz zavani genocidou.
Vcera to ostatne potvrdil i kremelsky mluvci Peskov, kdyz pravil: Vedeni Ukrajiny ma vsechny moznosti vratit situaci do normalu tim zpusobem, ze splni pozadavky ruske strany a ukonci veskere utrpeni civilniho obyvatelstva.
(Stanovisko Rusaku v prvni den okupace bylo, ze zadna Ukrajina neexistuje, Ukrajinci maji odzbrojit, vzdat sa a cekat na ortel).
--------------------------
Srandovni jsou zastanci toho hitlerovskeho rezimu. Kterym dosly uz davno argumenty a proto predstiraji, ze ziji take v diktature. Takze budou furt dokola opakovat, ze musi byt zticha, aby nemeli "popotahovacky".
No a pak se objevi na Vaclavaku prorusky Vrabel s tisici dezolatu a tenhle jejich detinsky argument zcela vyvrati.
Mikin

listopad 24, 2022 17:10

... : Jiri Bilina

Jasne Josefe.
Kdyby tvoje rusacke dezinformacni weby dokazaly alespon trochu rozumne vysvetlit duvod te zlocinne agrese, vseho toho vrazdeni, znasilnovani, muceni, zlodejen a utoku na civilisty, mohl jsi namisto kvokani taky neco hodit do diskuse. Ale bohuzel...
Mikin

listopad 25, 2022 15:23

... : Jiri Bilina

Nemel jsem tuseni ze existuje neco jako "vladni web" .
Ja sam to vidim spis tak, ze si ma clovek vytvorit vlastni nazor na zaklade informaci ze serioznich zdroju. Existuje jich vice nez dost, i kdyz za ty nejlepsi musi clovek obcas "pustit chlup".
Papouskovanim konspiracnich teorii a dezinformaci z internetoveho bulvaru se duverivy jedinec predstavi svemu okoli leda tak jako prostacek.
Ktery navic napomaha bezpravi, lzi nebo agresi.
Mikin

listopad 26, 2022 16:57

... : Jiri Bilina

Ano, i kdyz se nejedna o nejaky "vladni web", uzitecnych informaci je tam spousta.
V pripade Josefa se jen potvrzuje, ze pod zdanlive drsnou slupkou se muze skryvat bystry chlapik!
Mikin

listopad 27, 2022 06:38