NA SKOK V MEZIČASE - 1. |
Středa, 08 červen 2022 | |
![]()
Zvonek. Budík? Ne, to je zvonek venku, u dveří…
Byl to nějaký technik od internetu, jen jsem ho skoro poslepu odkázala na správný zvonek (na naši domovnici) a zase se zasunula zpátky do postele. Letmým pohledem na hodiny jsem však zjistila čas: a ten pohled mne konečně probudil: bylo jedenáct! Za hodinu poledne!
A tak jsem se rychle probrala, probral se i pes, oba jsme se za pár minut vykodrcali ven, na čůrací procházku pršlavou Prahou. Nádherně chladnou, příjemnou...
Je to pár hodin, co jsem se vylezla z letadla, z „kolotoče“ si vzala kufírek a přijela domů. Po šesti nedělích… Mám pocit, že se mi konečně splnil sen o tom čase v mezičase – protože přesně tak mi připadal můj pobyt u dcery na Floridě. Bydlí v příjemném domečku s relativně velkou zahradou, se kterou se každodenně pere. Dnes vypleju, zítra vypleju, včera jsem plela, pozítří budu zas…
Měla jsem se opravdu báječně a celou dobu jsem si užívala pocit příjemného nicnedělání v oáze klidu a pokoje. Tedy, ještě doma jsem si říkala, že to pletí rozhodně převezmu, protože zahradničení bylo vždy moje, ale opravdu se to nedalo. Nedala jsem to, protože ač nádhera vůkol, tak horko 24/7 a dusno jakbysmet – mj. dusno takové, že máte pocit, že dýcháte vodu. Stačí jen mírně rychlejší pohyb a tečou z vás čůrky potu.
Přesto byla
nádhera si brzy po ránu sednout vzadu pod pergolu, pomalu si ulizovat kafíčko a
dívat se na několikero krmítek, zavěšených na stromě opodál. Fascinující kolibříci se těší na svou dávku sladkého krmení.
Obdivuju tyhle pěticentimetrové ptáčky – nedělá jim problém v letu zastavit na místě, ve vzduchu létat pozpátku nebo bleskurychle měnit směr. V poměru k tělu mají velmi dlouhá křídla, kterými velkou rychlostí pohybují. Nemávají s nimi jako většina ptáků, ale konci křídel krouží v pravidelných osmičkách a elipsách. Při třepotání před květem kolibříci křídly pohybují až osmdesátkrát za vteřinu…
Stejně tak je neskutečné poslouchat zpěv nejrůznějších ptáků, kteří nad zahradou chvilku krouží, aby se pak rozhodli pro jedno z dalších krmítek.
Nejsem bohužel ornitolog, ani náhodou, ale některé z nich jsem postupem času už poznávala: jasně červeného "pána", ke kterému po chvíli přiletěla i jeho červenozelená manželka. Měli svůj přesný čas, kdy přilítali. Bohužel je však občas rušil štěkot mého chlupáče, který v sobě objevil lovce! Nejprve se zaměřil na veverky, které si z něj ale velice rády dělaly legraci - hopsaly kousek nad ním, mávaly svými nádhernými ocásky a určitě měly super zábavu z toho černobílého divocha, co tak marně pod nimi skákal do výšky.
Ano, doposud to byl typický domácí čoklík – ale teď? Dcera má také psisko, které je na život tam velmi přizpůsobené, a tak i toho mého navedla na zábavu, kterou má rád její Parsley: lovit tamější ještěrky. Ano, i Kayo jich pár vskutku ulovil, ale absolutní většina mu utekla.
Dopoledne jsme šly s dcerou a jejím psem na procházku. Naštěstí se neopakovala hrůzyplná situace, kdy jsem, nevěda co činím, nechala svého pesa na volno, a on se vřítil do přilehlého rybníčku, který je osídlen celkem velkým aligátorem. Tehdy vše dopadlo dobře, tedy pro něj, já z toho měla téměř infarkt.
Když jsme nešly ven, zaplavaly jsme si v blízkém bazénu. A pak už domů, do klimatizovaného prostředí, pod všudypřítomné větrníky. První dny jsem přímo psychicky trpěla ze všech těch zavřených oken – ale ta se tam mohou otevřít jen pár chladnějších měsíců v roce. Ale co, člověk si nakonec zvykne… Příště vám napíšu něco fakt důležitého - nejen voňavého a lahodného - napíšu o tom, čím jsem tam byla krmená. A to tak důsledně, že jsem tam zhubla sedm kilo... Ó, jak jsem blažená...
Stále ale nejsem vyrovnaná s časovým posunem, přeci jen těch šest hodin je dlouhá doba, velký rozdíl.
d@niela
Komentáře
... : andrea
moc hezké. Kolikrát jsem si taky přála zmizet někam, vypadnout ze současnosti. Ale to asi každý.
Těším se na další pokračování a hlavně na to, jak zmizelo těch sedm kilo! červen 08, 2022 08:53
... : doktor
Moc a moc hezké vzpomínání na krásné dny.
červen 08, 2022 14:12
... : AnickaM
Ahoj, jako dovolena, kdyz nemusis nic delat, tak se to horko a vlhko da vydrzet, protoze se soustredis na ty hezky veci, jako odpocivani a plavani. Ale zit bych tam nechtela a obdivuju Lenku, ze si tam zvykla. Ja mam i tady jeste porad problem s vlhkosti, v zime je mi opravdu zima a v lete se potim jako dobytek. (na vysvetlenou; Lenka stejne jako ja zila leta v Boise, kde je poustni, suche klima) Jsem rada, ze sis to uzila a ten dlouhy let zvladla. Tesim se na ty dietni mnamky, I kdyz ted na to nemam ani pomysleni, mam hnusnou anginu a nic mi nechutna a polykani taky nic moc. Takze vsechno zly k necemu dobry.
červen 08, 2022 22:32
... : Franta
Kouknul jsem na ten hummus, sice to nevyrostlo na praseti...
Ale snad taky zkusím. ![]() červen 10, 2022 07:32
|