Bylo to ráno, jako každé jiné. Ve 4:30 mě vzbudil neodbytný budík a já se v náměsíčnosti odebrala do koupelny. Padající kapky vlažné vody mě probouzely k životu, avšak bezúspěšně. Automaticky jsem si umyla vlasy, namydlila celé tělo a shodila zimní porost. Už ze zvyku jsem si namazala obličej meruňkovým olejem, tělo výživným krémem a nezapomínám ani na málo používané části těla. Po paměti jsem sáhla do přihrádky s intimní hygienou, a bezmyšlenkovitě,
avšak důkladně jsem si promazala síň rozkoše výživným krémem s vitamínem E, neboť i tento orgán, byť málo v provozu, si zaslouží zvláštní péči. Mozku trvalo asi 30 sekund, než dostal informaci, že se v jeho sesterském orgánu něco děje.
Dalších 10 sekund trvalo, než mu došlo, že jsem sáhla po špatném krému. Ačkoliv výtah z 36 bylin s extra silným extraktem z máty může působit při zánětu dásní jakkoliv blahodárně, tak ve škvíře hluboko pod pasem rozpoutal mentolové peklo.
„Co teď, co teď, co teeeeeeď?????“
V panice jsem zapadla znovu do sprchy, strhla s sebou závěs, nakopla si malíček a proud ledové vody nasměrovala do míst, která mne dělají ženou. Úleva přišla pouze na chvíli. Při mé smůle se krém na zánět dásní vstřebal do každého záhybu sliznice a já byla odsouzena k pálivému utrpení.
Psychologicky jsem se snažila soustředit na ten nakopnutý malíček, abych věnovala pozornost něčemu jinému, ale silná vůně máty mě záhy vrátila do reality. Nebyl čas hledat řešení z bezvýchodné situace.
Hodila
jsem na sebe připravené oblečení ze včerejška a vyrazila autobusem do práce.
V autobusu bylo narváno, jako vždycky, avšak já se tentokrát nerozhlížela po volných místech, nýbrž se taktně postavila ke dveřím a nonšalantně pověsila na trubku. Zaujala jsem postoj doširoka roztažený, neboť mít nohy u sebe představovalo další stupeň utrpení. Ač to vypadalo jakkoliv divně, bylo mi to jedno. Během cesty jsem si polohlasně předříkávala vlastní verzi otčenáše a spílala do pekel horoucích, ať mě to utrpení zbaví.
Mátový
odér nabýval teplem na intenzitě a přítomným spolucestujícím docela záhy došlo,
kdo je původcem osvěžujícího závanu.
Jediným pozitivem na celé situaci byl fakt, že mi nikdo nemohl vytknout nedbalost hygieny. Do kanceláře jsem vkradla jako zloděj, ale linoucí se aróma se svěžím tónem mě prozradilo téměř okamžitě. Zapnula jsem počítač, zkřížila nohy a tajně doufala, že mezi mimořádné účinky masti nepatří i zacelovaní ran. Nevím, co bych si s mou julčou pak počala.
Po několika hodinách peklo ustalo, avšak každý krok za sebou zanechal svěží stopu máty. Budiž mi ponaučením, že přílišná hygiena může být škodlivá.
AU, AUUU VERONIKA
Jsou intimní problémy s nimiž se svěříme maximálně kamarádce nebo příteli.
Před lety si prý žena spletla intimní sprej s tekutými řetězy na auto kola.
Podobne jako oznaceni "lahor" a "lemrouch" v pripade organu muzskych.
Znate?
No, tak na tohle jsem už zapomněla... To bude tím mým vetchým stářím, že jsem tyhle dva vtipný názvy ze svého slovníku vypustila.
Holt - zase se osvědčilo v praxi, že přísloví mají pravdu:
"Sejde z očí, sejde z mysli."
Co to ten praotec pronesl?
Prozraď!
Slovo "lemrouch", oznacujici muzsky pohlavni ud, jest staroslovanskeho puvodu a zminuje se o nem i pan Alois Jirasek ve Starych povestech ceskych.
Kdyz vystoupil Praotec Cech na posvatnou horu Rip, a pronesl pamatnou rec o zemi zaslibene, mlekem a strdim oplyvajici, poklekly zeny z jeho druziny na kolena, libajice lem roucha jeho...
V každym případě jde o nesmírně zajímavej spor na nejvyšší intelektuální úrovni, sahající k samejm kořenum český historie. Musim příležitostně na Jiráska mrknout, abysem jako nebyl za blba.
http://www.kudlanka.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=1488
A navic nam zde zustava dalsi staroslovanske oznaceni pohlavniho udu. "Lahor".
Ten je zminen ve slovenske (ci slovacke) lidove pisni "vstavaj mi lahore, už sa rozednívá".
Kdyby mel nekdo v tomto oboru dalsi znalosti, mohl by je dat do placu.
Pote muzeme pomoci bratrum Slovakum, kteri marne patraji po tom, "ako sa v Čechách volá manžielka kuriča (alebo kotolníka)?
