Občas si koupím nějakou motivační knížku Nedávno jsem četla jednu, která radila, jak v sobě zaktivovat vnitřní sílu, elán, a chuť do života. Delší dobu už totiž bojuji se šílenou únavou, navíc teď jarní únava a nedostatek sluníčka… Jedna z rad, která mi připadala obzvláště potřebná, protože se mi poslední dobou vůbec nechce vstávat, zněla takto: Když ráno otevřete oči, představte si okamžitě, že jste šelma, která se chystá skočit na svou kořist, že jste dravec, přichystaný vyrazit do džungle na lov!

A tak jsem si následující ráno hned po vzbuzení začala pomocí autosugesce a vizualizace představovat, že jsem dravá šelma, chystající se na boj.

"Jsem dravá šelma, jsem dravá šelma," opakovala jsem si šeptem jako modlící se k Bohu šeptá Otčenáš, a snažila se tuto informaci uložit a vrýt co nejhlouběji do svého mentálního softwaru. Ale nějak to nefungovalo. Jednak jsem se nedokázala rozhodnout, jestli chci být lvice, tygřice, anebo třeba černá puma, a taky se mi chtělo tak strašně spát, že jsem chvilkama upadala do kómatu.

Jak už jsem napsala, pár měsíců bojuji s únavou, která mě doslova ochromuje. Ani po deseti minutách usilovné snahy ze mně však dravec nebyl, cítila jsem se spíš jako mršina, kterou smečka hyen rozcupovala a ohlodala na kost. Bezvládně jsem ležela v posteli a snažila si vsugerovat, že svižně vyskakuji z peřin a vrhám se jak predátor do nastávajícího dne za svými pracovními povinnostmi.

Vyšla z toho jen parodie na chromou chcíplotinu, neschopnou se postavit na nohy. Nakonec jsem mi přece jen podařilo se vyhrabat z pelechu, a se zvukovou kulisou skládající se se vzdechů, hekání a proklínání těžkého osudu, se odbelhat do koupelny. Takhle bych toho moc neulovila, pomyslela jsem si při čištění zubů. Studenou sprchu, kterou v té knize také radili, že prý po ránu člověka pěkně probere a zaktivuje, jsem radši vynechala. Mám totiž zrovna trochu rýmu a kašel, tak by mi to nemuselo prospět.

A vůbec, copak tygr nebo jiná šelma se po ránu sprchují?

Ze stejného důvodu jsem vynechala i rozcvičku, další z metod doporučovaných tou moudrou knihou. Copak třeba takový lev dělá po ránu dřepy? Když si mám připadat jako divoká šelma, tak nemůžu přece dělat takové nedůstojné blbiny a poskakovat po bytě s činkama.

Vybavila jsem si jakýsi dokumentární film o přírodě, jak se lvi povalují pod stromem a zívají, a hned jsem dostala chuť se vrátit do pelechu. Ale ne, musím k sobě být tvrdá, usoudila jsem a šla si vařit kafe. To šelmy sice také určitě nepijí, ale já se ráno bez kofeinu nedokážu orientovat v prostoru a čase, uvědomit si, kdo jsem a kam směřuji.

A pomalu jsem se smiřovala s tím, že navzdory usilovnému studiu motivačních knížek, pozitivnímu myšlení, autosugesci. vizualizacím a všem těm metodám a radám odborníků, žádná dravá šelma ze mě nebude.

Když už nějaké zvíře, tak spíš líná pohodlná a rozmazlená kočka domácí.

Libuše Palková