Nemít svého kluka chlupatého, kvůli kterému musím chodit ven, a to nejen za fajn počasí, ale i do deště, bouřky, sněhu, vánici – tedy toho, co já tak moc nemám ráda, tedy opravdu za každého počasí, a nemít Kudlanku, kvůli které se musím snažit hledat ve světě živém i ve světě internetu „něco“, co by bylo zajímavé a fajn na čtení, tak bych nejspíš byla zralá už pro ústav poslední péče.

Obojí mám moc ráda, jen tu kudlu občas obcházím. To jsou dny, kdy je na mne útočí něco moc nepříjemného, kdy mi jdou myšlenky šejderem. Je fakt, že se pak snažím v dalších dnech to nějak vyrovnat. Ale … Pak jsem si vzpomněla na jednu kudlančí etapu, kdy jsem vám zadávala zajímavé téma, a vy jste na to posílali svoje zážitky.

Pamatuju například téma „Okno“ – jéje, to bylo tak úžasné, neskutečně zajímavých zážitků.

Takže asi už všichni tušíte, co vám všem chci navrhnout, aby se Kudlanka zase trošku osvěžila: Na mé velké přání – zkuste se malinko zamyslet, do minulosti i současnosti – a napište pár řádek na téma:

SVÁTEK MATEK

Ono se to blíží, tak možná si ten hezký den už předem připomenete a nezapomenete… Maminku přeci má či měl každý, takže by to nemělo být nějaké těžké.. No, Kudlanka ožije (a já si trošilinku odfrknu ve dnech, kdy mi slunce nesvítí).

Těším se nesmírně moc,

Vaše kamarádka d@niela - kudlanka

(daniela-zavináč-kudlanka.cz)