Docela dost lidí je meteosenzitivních. A stále jich přibývá. Víte, co vyvolává citlivou reakci a následně i problémy? Vrozená nebo získaná dispozice, postupující choroby i věk a v poslední době také nezdravý a příliš zchoulostivělý způsob života. Vede k tomu, že organismus reaguje méně pružně na změny počasí a hůř se jim přizpůsobuje. Jo, a bohužel, někdo má tuto nezáviděníhodnou „přednost“ už vrozenou.

Meteosenzitivní můžeme zjednodušeně rozdělit na dvě skupiny.

Na lidi v podstatě zdravé a na ty, které trápí určité nemoci.

Ti z první skupiny si často při změnách počasí stěžují na:

• bolesti hlavy;
• poruchy spánku;
• problémy se soustředěním;
• neklid;
• pokles výkonnosti;
• skleslost, případně lehce depresivní stavy;
• únavu a pocit, jako by začali bojovat s virózou;
• jiní zase trpí závratěmi, nevolnostmi, špatně se jim dýchá nebo mají svíravý pocit u srdce.

Druhou skupinou jsou lidé s většinou chronickými chorobami.

Prudké změny teplot, atmosférického tlaku nebo vlhkosti vzduchu zhoršují stav řady nemocí.

Zdaleka nejde jen o kardiaky, tedy lidi s nemocným srdcem. Ale třeba i o alergiky (ti mohou reagovat třeba na chlad), astmatiky, revmatiky, lidi se žaludečními vředy, pacienty s nemocným dvanácterníkem apod.

Na počasí reaguje spousta lidí s artrózou, kteří citlivě vnímají jeho výkyvy, někdy i s předstihem - třeba prudké snížení tlaku, které předchází bouřkám, vlhko nebo náhlé ochlazení, při němž se cítí celí zatuhlí, zejména po ránu, takže se musí teple obléct a zacvičit si, aby se rozhýbali.

Potíže revmatiků se často zhoršují se stoupajícím teplem a vlhkostí vzduchu. Proto jim lékaři doporučují lehčí oblečení, které zlepšuje cirkulaci vzduchu kolem těla a aspoň částečně mírní intenzitu bolestí.

Skupinou, které náhlé změny počasí mohou způsobit vážné a někdy i dramatické potíže, jsou kardiaci.Hodně kardiaků umírá na jaře a na podzim, kdy se často prudce mění počasí. Tehdy jich zemře dvakrát tolik než třeba v srpnu.

Pro kardiaky může být velice rizikový prudký pokles tlaku, zvlášť když se blíží bouřka. Mnohým z nich funguje za těchto podmínek hůř celý kardiovaskulární systém a spoustě z nich se také obtížněji dýchá.

Kardiak, který citlivě vnímá změny počasí, by se měl například při prudkém poklesu tlaku vyhnout nadměrné fyzické zátěži i stresům a nešidit spánek ani odpočinek.

Negativní vliv mají rovněž erupce na Slunci, které narušují geomagnetické pole Země a mění i elektrické poměry v atmosféře.

Změny v geomagnetickém poli vyvolává nejčastěji sluneční vítr, zvláštní záření, které dopadá do atmosféry Země jako důsledek silných erupcí.

Ty zas mohou ovlivňovat tlak vzduchu, jeho teplotu, množství srážek apod. To působí nepříznivě na činnost srdce a nervový systém.

Může způsobit návaly depresí, migrény, záchvaty dny a revmatické bolesti.

JAK SE BRÁNIT?

Smysl má jakákoliv tělesná aktivita, která nám zvedne fyzickou kondici, nejlépe aktivita na čerstvém vzduchu a za nejrůznějšího počasí. Sprchování studenou vodou po ránu nebo saunování, pokud to váš zdravotní stav dovolí, jsou osvědčené recepty na zvýšení odolnosti organismu. Ale především zlepší naše reakce na prudké změny teplot.

Lékaři také zjistili, že meteosenzitivní lidé lépe zvládají vlivy počasí v zalesněných kopcích ve výškách zhruba od 400 do 800 metrů nad mořem - to se týká i pacientů s revmatismem, se zvýšenou činností štítné žlázy, se stavem celkového vyčerpání a s dalšími potížemi.

Pro pacienty s chronickými potížemi není od věci sledovat kromě klasických předpovědí počasí i předpověď zátěže počasí na organismus. Nabízí ji například http://portal.chmi.cz - klikněte na rubriky Předpovědi a Biometeorologická předpověď.

Tak, jdu si připravit teplou bundu,

protože se má zas ochladit

Prudce. To zas budu skučet…

Andrea