Tak zas tu je sloupek nevzdělané šéfredaktorky... Stejně jako ty houby, tak podobně rozlišuju kytky. Respektive, jo, rozlišuju: stromy, keře, kytky darovací, aneb do vázy, kytky zvadlé, les... a konečně kytky jedlé jednou a úplně nakonec kytky jedlé pokaždé. Tímpadem vám určitě všem došlo, že já se v přírodě moc nenajím... Kam se hrabu na dobrodružnou botaničku DEERES, která pozná jakýkoliv zelený cancour, co vyleze ze země, případně nám cestou visí nad hlavou... Jo, ještě znám kytky z pouti a pak ty na hrob.
Takže se, moji drazí a milovaní, můžete zase vyřádit - máte tu pět možností, pětkrát "něco", co tu kolem mne roste. A klidně to pište do komentářů, případně - pokud je něco z toho náááhodou jedlého, tak i jak a po jaké úpravě. Doufám, že mi nedoporučíte něco z těch, co jsou jedlé jen jednou.
Jinak - je krásný podzim, cesty tu jsou zasněžené spadanými listy, z té zvláštní žlutobarevné řeky, která se větrem lehce přelévá, stále ještě vyčnívají barevné stromy. Chodím mezi nimi, opuštěná, jen se svým psem. Chodím v dobu, kdy tu téměř není živáčka. Natož mrtváčka. Jen občas projde nějaká ta babka, oboustranně obtěžkaná dvěma velkými taškami.
Tohle opravdu nechápu:
Za celou tu dobu jsem neviděla nějakého pána tvorstva, co by se vlekl s nákupem.
Asi to bude proto, jak říkala naše pošťačka, že všichni chlapi, co tu u nás v naší čtvercové ulici (ano, naše ulice je fakt do čtverce, což jsem po nastěhování sem dlouho nemohla pochopit) bydleli, postupem času odvál vítr.
Odvál je na Olšany, proto prý v naší ulici z devadesáti procent bydlí jen vdovy. I když - nedávno jsem jednoho pána viděla - vlekl ho pes, pán se za ním otráveně ploužil.
Nejspíš se už viděl zpátky doma na kanapi.
Ale zpátky k těm fotkám....
Tak - copak to bude?
d@niela
Komentáře
... : *deeres*
Nechci vám to kazit, tak ať se snaží někdo jiný. K jídlu tam nic není, něco dokonce i dost jedovaté.
Hned ta jednička, ale zase vypadá krásně v suché vazbě, zvláště, když tobolka po uschnutí pukne a vyplázne oranžové semínko.
Kde Daniela sebrala v současnosti kvetoucí dvojku, to netuším. Ta kvete tak do srpna a já už jí mám na záhoně i bez listů. Má hned tři jména a i když kvete pouze jedním druhem květů, tak zbarvení listů má různé . Některé jsou navíc s bílým, nebo žlutým okrajem. Na jedno její jméno si vzpomenu vždycky hned, protože do školy se mnou chodila Tonička Funková.
Trojku už jsme tu kdysi měli, plody bych nechala ptákům. Jejich pecka, oříškovité semeno s tvrdou slupkou, obsahuje amygdalin, který se v trávicím ústrojí rozkládá na kyanovodík a cukr.
Čtyřka, tak ta vypadá nádherně v suchých vazbách, jenom je nutné větvičky zbavit listů, taková náhrada cesmíny. Může být poléhavý, plazivý, rozprostřený.......je jich halda, tenhle asi bude ten nejčastější - rozprostřený
Pětku tu si lidé často pletou s rakytníkem. Ješdovatý to nebude, ale k jídlu také ne. Vyskytuje se v různě barevných variantách od téměř žluté, až po korálově červenou a v současnosti zdobí kdejaký plot.
Hned ta jednička, ale zase vypadá krásně v suché vazbě, zvláště, když tobolka po uschnutí pukne a vyplázne oranžové semínko.
Kde Daniela sebrala v současnosti kvetoucí dvojku, to netuším. Ta kvete tak do srpna a já už jí mám na záhoně i bez listů. Má hned tři jména a i když kvete pouze jedním druhem květů, tak zbarvení listů má různé . Některé jsou navíc s bílým, nebo žlutým okrajem. Na jedno její jméno si vzpomenu vždycky hned, protože do školy se mnou chodila Tonička Funková.
Trojku už jsme tu kdysi měli, plody bych nechala ptákům. Jejich pecka, oříškovité semeno s tvrdou slupkou, obsahuje amygdalin, který se v trávicím ústrojí rozkládá na kyanovodík a cukr.
Čtyřka, tak ta vypadá nádherně v suchých vazbách, jenom je nutné větvičky zbavit listů, taková náhrada cesmíny. Může být poléhavý, plazivý, rozprostřený.......je jich halda, tenhle asi bude ten nejčastější - rozprostřený
Pětku tu si lidé často pletou s rakytníkem. Ješdovatý to nebude, ale k jídlu také ne. Vyskytuje se v různě barevných variantách od téměř žluté, až po korálově červenou a v současnosti zdobí kdejaký plot.
listopad 03, 2020 11:43
... : doktor
Deeres tleskám,úžasné doprovodné povídání.Hezké odpoledne.
listopad 03, 2020 12:13
... : Milene
Tak asi budeš muset Deers napsat názvy, protože se nikdo nechytl. Každý den kouknu, jestli už? Všechny znám, jenom od vidění. 
Ten první je hezký ve váze a ten pátý keř mám teď v podzimní dekoraci. To druhé mám asi na zahradě, je pravděpodobně více druhů. My tomu říkáme Bohyška. A snad se také používá Hosta? Třetí název už nevím.
Ten první je hezký ve váze a ten pátý keř mám teď v podzimní dekoraci. To druhé mám asi na zahradě, je pravděpodobně více druhů. My tomu říkáme Bohyška. A snad se také používá Hosta? Třetí název už nevím. listopad 04, 2020 10:38
... : *deeres*
No, dobrá.
1/ Keř, Brslen evropskýných
2/ Květina, která miluje stín a vlhko, název Funkie, Bohyška i Hosta. Ve všech stinných zákoutích je mají v Botanické zahradě Na Slupi.
3/ Strom, Střemcha asi obecná
4/ Půdopokryvný a stálezelený keř, Skalník asi rozprostřený
5/ Stálezelený keř, Hlohyně šarlatová a teď jsem se dočetla, že i její plody jsou mírně jedovaté.
Docela mne to překvapuje, protože patří mezi růžovité a o těch jsem si doteď myslela, že bych požití tohoto druhu přežila bez následků. Tedy, ne že bych to někdy chtěla zkoušet.
1/ Keř, Brslen evropskýných
2/ Květina, která miluje stín a vlhko, název Funkie, Bohyška i Hosta. Ve všech stinných zákoutích je mají v Botanické zahradě Na Slupi.
3/ Strom, Střemcha asi obecná
4/ Půdopokryvný a stálezelený keř, Skalník asi rozprostřený
5/ Stálezelený keř, Hlohyně šarlatová a teď jsem se dočetla, že i její plody jsou mírně jedovaté.
Docela mne to překvapuje, protože patří mezi růžovité a o těch jsem si doteď myslela, že bych požití tohoto druhu přežila bez následků. Tedy, ne že bych to někdy chtěla zkoušet.
listopad 04, 2020 12:16
... : Milene
Ty jsi botanický expert. Se mnou už to asi lepší nebude. Když jsi sem hodila ty názvy rostlin, vzpomněla jsem si, že brslen jsem si už někdy "gůglila". A stejně vím prdlajs.
listopad 04, 2020 13:36
