S mojí ženou už jsme spolu přes 15 let. Má žena má z prvního manželství 25 letou dceru, která se k nám do našeho panelového bytu (3 plus kuchyň) cca před půl rokem přistěhovala i se svojí dvouletou dcerkou. Její dcera není vdaná, ale s přítelem a otcem své holčičky se pravidelně stýká. Nebydlí teď spolu a ani to podle všeho neplánují, ovšem on často u nás přespí.
Co mne ale velmi mrzí, je, že manželka má se svojí dcerou pořád nějaká tajemství, většinou si ony spolu povídají, plánují všechno spolu, cokoliv spolu zařizují - ale se mnou se nebaví. Nic mi neřeknou, jako kdybych tam nebyl. A tak já jsem takové páté kolo u vozu.
Nakonec to je tak, jako kdybych tam byl jen kamarád na bytě. Ano, snažil jsem se to ženě vysvětlit, že se takhle špatně cítím, snažil jsem se nějak zlepšovat náš vztah, ale je to k ničemu.
Navíc, teď jsem se dozvěděl, že ta dcera je znovu těhotná, ale podle všeho vůbec nehrozí, že by snad uvažovala o tom, že by se s tím přítelem někam sami odstěhovali. Myslím si, že bych si zasloužil, aby o tom všem také jednali se mnou, protože jednak je to můj byt, já platím nájem a veškerou režii, ale nakonec se sem snad nastěhuje i ten její přítel.
Je mi to všechno hrozně divný a myslím si, že tohle je pro mě poslední kapka.
Chtěl bych to se ženou nějak vyřešit, asi bych jim měl dát nějak ultimáta, aby se situace vyřešila.
Nebo bych prostě to měl všechno zabalit a zmizet?
Opravdu mne to už někdy takhle napadá, ale udělat to nechci, a bojím se, že nakonec shoří naše manželství.
PETR
Řešení musí vycházet z toho, jestli je byt skutečně tvůj vlastní, nebo jen platíš nájem. Píšeš to obojí dohromady.
Budeš se muset rozhodnout, a praštit do stolu. Dcérenka s přítelem si bude muset najít vlastní bydlení, jak se na čtyřčlennou rodinu sluší.
A manželku pouč o tom, že i vy dva jste rodina, která si ve svém bytě zaslouží klid.
Pokud to nechce chápat, a s dcerou za Tvými zády kuje pikle, tak ať se odstěhuje spolu s dcerou.
