Zpátky k včerejšku – k nerovnosti. Začíná nastolení neuvěřitelného chaosu pravidel. Přichází současné aktivistické pojetí marxistické rovnosti všech lidí ve výsledku. Toto pojetí nutně vede k obnově rasismu a seskupování lidí do skupin, na které se musí pohlížet odlišně. To je rozdíl od liberální rovnosti, která skupiny rušila a vyžadovala jednotný přístup pro všechny.

• Ženy by měly mít statisticky rovné platy v mužské doméně jako muži a chovat se jako muži (po mužích se ovšem porody chtít nemohou, což vnáší do požadavku rovnosti zmatek, proto se o porodech nemluví a nejlépe, aby vůbec nebyly).
• Černoši musí vydělávat statisticky stejně jako běloši a mít statisticky shodný počet zločinců (proto se na zločiny černochů začíná hledět jinak než na bělošské zločiny).

• A kultury by měly zůstat samy sebou a tolerovat se navzájem ve smíšené společnosti měst, což je naprostý nesmysl, protože v daném místě mohou zcela přirozeně platit jen jedna pravidla. Marxistická rovnost ve výsledku vyžaduje tedy rozdílnost v přístupu.

Rovnost v přístupu se ruší a postupuje se podle toho, ke které antropologické skupině člověk náleží.

• Černochům je tedy zapotřebí zvýšit jejich příležitosti oproti bělochům. Lidé se začínají rozeznávat podle barvy kůže, rasismus se vrací a otevírají se staré Pandořiny skříňky.
• Ženy mají dostat podle Istanbulské úmluvy vyšší práva než muži, prý aby se řešilo domácí násilí (které podle této zvrácené teorie dělají jen a jen muži).

Dá se předpokládat, že tento chaos nastal tzv. globalizací, oslabením státních útvarů a ztrátou pravomocí zvolené reprezentace a přenesením moci na globální velkokapitál s neznámými vlastníky. Podle chování této globální aristokracie se dá předpokládat velký vliv muslimů a transnacionálních aktérů, kteří chtějí samozřejmě západní civilizaci jako otevřenou a beznárodní, a mají hrůzu z národních států.

Otevřený svět slouží především jim.

  Sklouznutí k „me too“ a k BLM upozorňuje na vítězství „ideologie rovnosti skupin (tzv. menšin)“ ve výsledku nade vším jiným. Ne jen nad selským rozumem, ale i nad všemi hodnotami jako je rovnost příležitostí, demokracie, stát a jeho morální řád, spravedlnost, občanská rovnost.Tento potřeštěný vývoj je možný, protože zanikla morální pravidla a ta zanikla proto, že zanikla úcta k rodným kolektivům, k rodině, národu, státu. Vymkla se všem pravidlům a dostává se do opačného extrému.

Rovnost popírá sama sebe, dostává se do nerovnosti, do diskriminace skupin, roste do neuvěřitelného chaosu myšlenkového, ve kterém už opravdu existuje pouze právo silnějšího.

Závěr

Když ideologie neodpovídá přirozenému vývoji, když obsahuje neřešitelné iluze, je otevřena cesta k totalitě.

Pravda musí být potlačena, svoboda slova omezena, protože selhání iluzí se nesmí kritizovat. Musí se hledat nepřítel i tam, kde není. Musí se vést „boj s nepřítelem“ vnitřním i vnějším.

Vnějším nepřítelem jsou jiné civilizace, které by se mohly stát vzorem odlišného života; od těch je potřeba se oddělit (třeba různými provokacemi si je znepřátelit, aby byly likvidovány obchody a přátelské styky) a stále je pomlouvat (proboha jenom ne styky mladých lidí na univerzitní úrovni s Čínou, třeba by poznali, že jim doma lžou).

Vnitřním nepřítelem jsou údajní agenti těchto vnějších nepřátel a nositelé nepřípustných myšlenek, především kolektivistických, jako je nacionalismus, xenofobie apod., za což se bude považovat téměř vše, aby byl každý vinen a musel se kát (sebemrskat).

Na těle umírající západní civilizace, která ničením národních kolektivů a jejich tradičních řádů ničí sama sebe, se připravují k hostině hyeny nových ideologií. Evropská unie, místo aby bránila svoje tradice, se snaží svoji novou beznárodní podobu vymodelovat z levicových viz. Islám se připravuje vše ovládnout; už zakotvil ve čtvrtích evropských měst. Černošská paralelní kultura v USA se snaží získat výhody a nevidí, že si podřezává větev, na které sedí.

Ekologické výzvy mohou úspěšně řešit jen přesvědčení lidé v rámci národních kolektivů, vlastenci, kteří jsou si vědomi nutnosti zachování přírody i svého národa, a tím i celé civilizace, ochotní k sebenegaci a sebeobětování, vědomi si, že budují budoucnost svých dětí.  

A tak výše zmíněné hyeny budou tvrdit, že k vyřešení ekologických problémů musí být totalita nějaké levicové kamarily - vládnoucí podle chaotických, nejasných, sebezničujících příkazů, vylučující jakoukoliv jinou vůli než jejich. Taková totalita bude ve svém výsledku mnohem horší než komunistická, především proto, že bude chaotická; lze očekávat poměry jako v SSSR v době Stalinova Velkého teroru, kdy už opravdu neplatí nic jiného, než jen vůle „velkého vůdce“.

   
Konzervativci by v obraně západní civilizace měli vyjít z tradičních ideálů z předtotalitní doby a použít metody Nadčasového humanismu. To je především odmítnutí pýchy rozumu. Uvědomění si, že lidská konstruktivní rozhodnutí jsou nedokonalá, nelze se řídit ideologiemi, pouze plány zahrnujícími zkušenost, a vizemi respektujícími realitu.

Podpora přirozenosti by měla spočívat v úctě k přirozeným útvarům – rodině, národu, státu a jejich tradičnímu řádu. Nová pravidla musí být přirozená a demokratická, musí rozhodovat vůle lidu, vůle většiny.

Vládnout musí lid, nikoliv kapitál nebo kamarila nějaké menšiny. Je zapotřebí prosazovat ideály zachování základních atributů života přírody i lidského rodu.

Zachování zdravého lidského pokolení dostatečně početného, aby dokázalo vzdorovat jednak přemnoženým a nepřirozeně se množícím etnikům, jednak nepřízním fyzického prostředí. Zachování přírodního prostředí.

Zachování není ideologie, je to přirozený princip platící v celé přírodě.

Vlastimil Podracký