Často se dopouštíme pravopisných prohřešků a nemístných disharmonií. Třeba když si ve výslovnosti zaměňujeme významy slov status a statut a pleteme si Istambul s Istanbulem či Holandsko s Nizozemskem. A přitom stačí krapet sebevzdělání a letmé nahlédnutí do encyklopedie. Nejvíc to asi odnáší země tulipánů, fotbalu či přívrženců eutanázie a registrovaných partnerství. Takže, popořádku...

Tak tedy Holandsko - je to název středozápadního území Nizozemska. V době Svaté říše římské bylo Holland jedním z hrabství, nejdůležitější provincií Republiky spojených nizozemských provincií (Republiek der Zeven Verenigde Nederlanden, 1581 - 1795). V letech napoleonských válek existovalo Holandské království (1805), pod které spadala velká část Nizozemska.

Dnešní Holandsko tvoří dvě z celkem dvanácti nizozemských provincií - Severní Holandsko (Noord-Holland) a Jižní Holandsko (Zuid-Holland), které vznikly v roce 1840. V době Nizozemské republiky tvořilo Holandsko politické, ekonomické i kulturní centrum, v němž se nacházela též významná města a přístavy, např. Amsterdam. Rotterdam a Haag. Jméno Holandsko pochází z termínu holt land, „dřevěná země“ - krajina pokryta množstvím lesů. Na rozdíl od Nizozemska, které vděčí za své pojmenování ,nízké zemi´, kterou v tomto koutě Evropy způsobuje vytrvalý postup Atlantiku do vnitrozemí přes pobřeží starého kontinentu.

A Nizozemí? To je pouze historická oblast v severozápadní Evropě, mezi Severním mořem a Ardenami, zaujímající území dnešní Belgie, Lucemburska, Nizozemska a malé části severní Francie. Do 14.-15. století tvořilo množství samostatných feudálních držav (vévodství Brabant, Limbursko, Lucembursko, Geldry, hrabství Flandry, Artois, Henegavsko, Holland či biskupství Utrecht).

 Takže, taková je prozaická historie krajiny dřeváků, bruslařú a pěstitelů tulipánů. Možná banalita, jež však sečtělým lidem moc sluší.

Břetislav Olšer,

 2007