Kudlanka - MÁM BEZVA SYNA A MÁM HO RÁDA

Je to necelý rok, kdy jsem poprvé na Kudlanku napsala nějaký článek. Bylo to v náhlém popudu, protože se mě tenkrát jedna debata dost osobně dotkla. Nejsem žádný exhibicionista, spíš pragmatik, a musím se vám vlastně i omluvit, protože jste byli moje testovací skupina. Kudlanku jako takovou sleduju a čtu už velice dlouho, nedokážu přesně říct, kolik je to let. Každopádně si pamatuju ještě starou verzi webu, a protože na této jsem nejstarší článek našla datovaný rokem 2000, musí to být víc než dvacet let.

Byla jsem ještě mladá žába a stoprocentně na mateřské se starší dcerou, a Sim je teď třiadvacet.

Nevím, jestli si to pamatujete, vlastně jsem se už tenkrát tady mezi vámi vyoutovala. Jo, pro ty, co náhodou ještě nevědí, co tohle slovo v dané situaci znamená, tak vyoutovat neboli prodělat coming out, znamená říct někomu o něčem, co není běžné. V tomto případě se to týká sexuální orientace.

No, a já se vám tu představila jako matka mladého kluka, který je gay. V té době bylo Honzovi čerstvých 15 let, já to věděla už rok, a když jsem psala onen článek, byla jsem s tím zjištěním už celkem smířená a vyrovnaná.

Bylo to tak, protože s tím byl vyrovnaný on a já jsem byla nesmírně šťastná, že to moje dítě mě má natolik rádo a natolik mi věří, že nemělo potřebu to přede mnou nějak tajit. V okruhu lidí, ve kterém se Honza pohybuje, tj. mezi jeho věkovou kategorií a mezi lidmi se stejnými zájmy, to vlastně nebyl vcelku žádný problém. Dodnes není.

Jediné, čeho jsem se obávala, a bojím se toho vlastně stále, je to, že to tihle lidé mají v životě těžší. Dlouho jsem si to ani nemyslela, ale když se vám v životě taková situace vyskytne, a já si přeju, aby se to dělo jen rodičům, kteří své děti milují a jsou opravdu tolerantní, začnete si najednou spoustu věcí uvědomovat trochu jinak.

Už se nikdy nezasmějete úplně upřímně vtipům o buzerantech alá: „Nikoho nevolej Ríšánku, páníček začíná vyjednávat…“ Věta: „Nevadí mi to, ale…“ vám taky po nějakém čase začne lézt na nervy, a hodně, protože když vám něco nevadí, nemělo by to být s podmínkou.

Začnete sledovat, jak se společnost, ve které žijete, k těmto lidem staví.

Začnete číst příběhy LGBT lidí, pokud chcete, a někdy narazíte na opravdu silné zážitky. Dnešní doba je úžasná v tom, že na internetu najdete opravdu všechno. Mě nikdy moc nezajímala fikce, ale opravdoví reální lidé.

A protože internetová konverzace je mnohem jednodušší než mluvit s někým face to face, jednomu pánovi ve svém věku jsem napsala. Abych se konkrétně jeho zeptala na velice konkrétní věci a pocity; to když jsem dočetla jeho vyprávění, jak dlouhou a složitou cestu musel ujít. Kolik lidí je okolo něj nešťastných.

Napsal o tom knížku, která díky projektu Hit Hit teď v únoru vyjde. Nebudu tu hodnotit její uměleckou úroveň, protože nejsem cílový čtenář, ale i tak jsem její vznik podpořila alespoň finančně, a hlavně jsem ji ještě před korekturou několikrát četla a snad svým názorem i mu trochu pomohla.

Po přečtení oné knihy jsem si uvědomila jednu důležitou věc: Spousta lidí vám řekne, že je jim to jedno, ať si v soukromí každý dělá, co chce.

Jako by se lidi s menšinovou sexuální orientací měli schovávat. Tak si vybavte, jak to vypadá na ulicích. Já se třeba s manželem za ruku vodím i po těch 24 společných letech. A synovi mám říkat: „V soukromí si dělej, co chceš, s kým chceš, ale chraň tě ruka Páně se projevit na veřejnosti“.

Jo, takhle nějak? No to fakt ne. Můj známý, onen autor, a dneska i kamarád, se schovával do 44 let. Dokonce se i oženil, aby se pak následně po x letech rozvedl a konečně začal žít, jak to opravdu cítí. Není to lepší v těch 14, 16, a být v klidu?

A ne, nikdo ho nesvedl, věděl to prý dlouho, jen si to nedokázal přiznat naplno kvůli okolí.

Takže já budu ráda, když se můj syn zamiluje a bude mít tu odvahu svou lásku vzít na ulici za ruku, nebo mu dát prostě pusu na tvář na přivítanou, protože bude šťastný, že ho vidí. A věřte mi, že valná část leseb a gayů je ve veřejných projevech lásky neskutečně zdrženlivější, než většinová populace. Nedostatkem citu to podle mě ale nebude.

Opravdu zajímavé je sledovat, jak se i přístup homosexuálů k životu v průběhu času mění. Komu bylo v sedmdesátkách 20, ten vám řekne, že se scházeli potají a byli rádi za každou vteřinu, kdy si urvali kousek potěšení všemu navzdory. O starších ročnících ani nemluvě. Není proto divu, že dodnes spousta lidí vnímá tyto lidi jako nestálá a promiskuitní, s prominutím, individua.

Jenže dnešní svět je už trochu jiný. Homosexualita už není trestná, není považována za nemoc a lidé už na jejím základě nejsou vydíratelní jako dřív. V okamžiku, kdy začnete věřit, že už si svůj život můžete prožít tak, jak to cítíte, není váš cíl a meta dostat co nejvíc úlovků do postele.

To vám potvrdí 9 z 10. Samozřejmě, jsou tací, kteří fyzické prožitky budou stavět nade vše. Ale – ruku na srdce - cožpak mezi heteráky snad takoví nejsou? Nemáte nikdo ve svém okolí děvkaře nebo dámu veselou v rozkroku? Já tedy jo.

Když se vám něco nelíbí, ozvete se? Kolikrát se musíte zarazit nebo odpovídat neurčitě, než v sobě seberete tu odvahu a projevíte nesouhlas v něčem tak intimním?

O politice se můžeme hádat horem dolem, koneckonců všichni svůj názor můžeme svobodně vyjádřit ve volbách. Tím se dostávám ke svému comingoutu. Protože i my, rodičové LGBT dětí, se jednou ocitneme v situaci, kdy pokud nechceme, abychom poslouchali nejapnosti, tak se zkrátka musíme ozvat.

Pokud si myslíte, že homosexuálové jsou zlo atd., tak jo, s váma to asi nehne.

Ale pokud vám to doteď bylo tak nějak šumák, protože nikoho takového v rodině nemáte nebo neznáte, neznamená to, že "ta paní, která s vámi pracuje nebo ten pán, který bydlí o tři domy dál", není třeba také rodič LGBT děcka a nevadí mu slova a věty, u kterých vy si ani neuvědomujete, že by mohla zraňovat.

... : mila1

Kyttko, myslím, že u nás v Česku, se dívá většina lidí na homosexuály celkem s pochopením. Co vadí, je přehnaná medializace této menšiny, na to jsou lidi citliví. Já osobně mám ve své blízkosti jednu kamarádku, která to rodině ohlásila v 17ti. A rodina to přijala stejně jako to přijala vaše rodina. Z pozice matky můžu říct, že kdyby mi to oznámila moje dcera, první, co mne napadne, bude - aspoň se nebudu bát, že narazí na nějakého násilnického partnera.
Ale není to tak jednoduché.... Přikládám odkaz na mapku, jak to je s přijímáním homosexuálů ve světě. Modrá barva - celkem tolerantní přístup, oranžová - postih ve formě vězení, hnědá - trest smrti.
Takže buďme rádi, že žijeme v tolerantní Evropě.
https://tn.nova.cz/clanek/trest-smrti-i-manzelstvi-takhle-to-maji-s-homosexualy-ve-svete.htmlhttps://img.cz.prg.cmestatic.com/media/images/original/Apr2019/2266789.jpg?d41d

únor 13, 2020 11:42

... : kyttka

Mila 1, já neříkám, že ne, že se na ně spousta lidí nedívá s pochopením. Ale pořád nemají stejná práva. Jen stejné povinnosti. A za ty dva roky mám několik velmi hezkých příkladů tolerance, to mi věř. On je trochu rozdíl, když lidí ví a když neví. To se pak nepostačíš divit, co z nich dokáže vypadnout.
Na násilníka nebo násilnici může narazit i tak, nejsou všichni jen ťuťu ňuňu.

Ad Zuza: Blondýny jsou nějak diskriminovány oproti brunetám nebo zrzkám? Mimochodem vtipů na svou zrzavou palici jsem od dětství slýchala dost a vůbec mě neurážely. Ale nebyly nechutné.

únor 13, 2020 11:53

... : *deeres*

Možná si Kyttko, někdy četla knihu "Malý velký muž", později byla i zfilmována s Dustinem Hofmanem.Běloch zajatý jako dítě Čejeny, vyrostl v indiánském táboře a jeho nejlepší indiánský přítel se projevoval už v dětství jako holka. V dospělosti se začlenil jako jedna z manželek do domácnosti indiánského bojovníka. To byl konec 19. a začátek 20.století. Indiáni něco takového považovali za samozřejmost a vyznačovali se už tehdy tolerancí k LGBT komunitě.
Zcela jiný postoj ve 20.století zaujímali běloši. Částečně autobiografický román anglické spisovatelky Radclyffe Hall z roku 1928 vzbudil poprask v tehdejší anglické prudérní společnosti, kniha byla označena za obscénní a na základě soudního rozhodnutí stažena z prodeje.
Dneska jsme někde jinde,bohužel, mnohem dál. Barevné pochody LGBT komunity se nám snaží nanutit, že být je jedním z nich je něco cool, něco velice žádoucího. Žádný si svou skutečnou fyzickou orientaci doopravdy vybrat nemůže, ale může se nechat zblbnout.Sexuální orientace se pohybuje mezi hetero- homo, většina jedinců je krajně orientována na jednu, nebo na druhou stranu. Ti, co to nemají na sto procent, tak se nechají přetáhnout na stranu, která je zrvna módní, nebo ze které zrovna mají prospěch. Jinak si těžko mohu vysvětlit, proč zrovna ve filmovém a módním průmyslu se vyskytuje tolik bisexuálů.

únor 13, 2020 12:05

... : kyttka

deeres: No spíš se ty průvody snaží říct, že It´s OK, to be gay. To, že ty si myslíš, že někdo někoho do něčeho nutí, je tvůj pocit a jistě i další lidé si to myslí. Ale je to směšný. A to "bohužel" je paráda. Pokud to někdo dělá kvůli prospěchu, tak je to zkrátka debil, ale určitě ti nepřijde domů kluk a neřekne ti, hele, já viděl gay pride, to je cool, taky budu buzna. To fakt ne. Dlouho jsem si myslela, že bisexualita je nesmysl, že přece každý ví, s kým chce spát. Jenže ono to není jen o sexu, ono je to i o citu. A v tomhle vím velice přesně, proč to píšu.

únor 13, 2020 12:29

... : Iris

Kytičko, hezky jsi to napsala. Už jsem chtěla začít odpovídat, když jsem si uvědomila, že kdysi dávno jsem na tohle téma stvořila první a poslední můj článek pro Kudlanku. Tak jsem se dívala, jestli ses tehdy objevila také v diskusi, nenašla jsem Tě, ale tehdejší povídání pod článkem mi připomnělo krásné chvíle tady ve společnosti ještě Eny, Evy a dalších milých kudlanek. Samozřejmě souhlasím s tím, co píšeš. Nemám homosexuálního syna ale mám nejlepšího životního přítele a o něm jsem se v článku zmínila. Líbí se mi i jejich interní humor, dovedou o sobě mluvit s humorem, který není vůbec zlý. Samozřejmě "lidé jsou různé" ve všech možných skupinách, takže bývají pitomci i mezi homosexuály stejně jako mezi většinově orientovanými. Žádné házení na jednu hromadu. Já mám s nimi jen dobré zkušenosti, ba nejlepší. Vím, že ale stále mají život poněkud těžší, snad se to jednou spraví tak, že ani vlastně nebudou muset pochodovat.
Doufám, že se nebudeš zlobit, když sem přidám svůj starý příspěvek i s krásným videem. Je to na téma vztahů mezi homosexuálními muži a ženami

únor 13, 2020 14:39

... : mamča

Měli jsme jako rodina fajn kamarádky. Jedna byla ve věku mých rodičů, druhá mladší. Jedna vařila a ta druhá dělala "mužské práce". Byla s nimi neskutečná legrace a pohoda, a nikdy nás ani nenapadlo řešit, proč dvě ženské žijí spolu. Dneska už jsou obě nebožky, a teprve zpětně, když se o tom všude mluví, si uvědomuju, že spolu nesdílely jen stůl.
No a co ? Sice neměly ani jedna děti, což tu mladší dost mrzelo, ale rozdávaly radost všem kolem sebe. Ráda na ně vzpomínám.

únor 13, 2020 14:41

... : Iris

Kytičko - tys zase velmi přesně a trefně napsala, že vlastně nikdo nikdy nevíme, jak i nás se to také může týkat.

únor 13, 2020 15:29

... : *deeres*

Kyttko, já jsem zase přesvědčena, že žádný jen tochu slušný člověk se nepůjde se svou sexualitou chlubit do průvodu, ať už jakkékoliv barvy, způsobem jaký jsem v Praze viděla. A opravdu nejsem ani bigotní, ani prudérní. Náhled na veřejné prezentování sexuality, co ještě ano a co už ne, tak ten se hodně posunul. V roce 1962 nás nechtěla uvaděčka pustit do kina Flora na film "Strašidla ze Spessartu", protože nám nebylo ještě patnáct a "ohrozila" by tím naší mravní výchovu. Z dnešního pohledu směšné, když podstatně mladší děti mohou v průvodu Parade Pride vidět třeba tohle a viděla jsem i horší.
http://www.vlasteneckenoviny.cz/wp-content/uploads/2015/05/prasata-v-centru-Prahy.jpg
Práva LGBT jsou dána zákonem, jako všem ostatním a nikdo jim je nebere. Registrované partnerství nestačilo, od roku 2018 mohou uzavírat manželství,včetně adopce dítěte jednoho z partnerů, ale pořád je to málo, teď je ve hře další požadavek na adopci nad rámec zákona.
Vůbec nechápu, proč se má Prahou celý týden prohánět pochod hrdosti, kterou my ostatní, kteří nepatříme do této skupiny, jim údajně upíráme.
A vtipy o homosexuálech? Proč hned taková vztahovačnost? Jsou to jenom fóry, stejně tak, jako ty o blondýnách, violončelistech, kněžích, židech, policajtech, vidlácích i pražácích.

únor 13, 2020 16:45

... : kyttka

Kdo může od roku 2018 uzavírat manželství mi ,prosím pěkně, řekni, Deeres?

únor 13, 2020 17:04

... : *deeres*

V březnu 2019 vláda podpořila návrh, aby manželství mohli uzavřít i partneři stejného pohlaví. Měli by mít podle návrhu stejná práva a povinnosti, jako mají nyní v manželství žena a muž. Homosexuálové by tak místo registrovaného partnerství mohli mít svatbu.
Dál jsem nesledovala, jestli to prošlo kolotočem, který je nutný ke schválení novely zákona.
O Aleši Cibulkovi a Michalu Jagelkovi se psalo jako o nejstabilnějším manželském homosexuálním páru v šoubyznysu, tak jsem si myslela, že to prošlo. Omlouvám se, moje neinformovanost.
Nakonec není to jedno? Pokud se pamatuji, tak původně to byl oprávněný požadavek na registrované partnerství, na podobné úrovni, jako druh a družka . Tím se řeší otázka společného jmění a
oprávnění zastupovat druhého partnera v jeho běžných záležitostech a uznání partnera za osobu blízkou.

únor 13, 2020 18:14

... : mia I

Tak má každý zapsanou jednu polovinu domu ne? tak jako to mají partneři, pokud spolu žijí a nejsou oddáni. My jsme s mužem měli SJM samozřejmě a když zemřel, dům tím, že byl v SJM zahrnovala se do dědictví celá hodnota domu v rámci odměny notářky.

únor 13, 2020 19:07

... : kyttka

Dělají to jednoduše. Přes právníky. Proč si vlastně nepřiplatit. Hypotéku, ano, tak se zkus zeptat, jak to banka vyhodnotí, když si jdou dva chlapi spolu požádat o hypotéku.I registrovaní, třeba. Oni totiž v podstatě pořád jedou každý sám za sebe. Dokážeš pochopit, že se třeba ani nemusí chtít brát, ale zkrátka by bylo dobré, aby tu možnost měli? A já si naopak myslím, že pokud člověk žije v manželství, tak to bere tak nějak zodpovědněji. Ale to už může být jen můj subjektivní pocit.

únor 13, 2020 22:27

... : Krakonoš

Ano, naše společnost je tolerantní. Takže homosexuály toleruje. A já jim velmi rozumím, že by se chtěli jednou dožít stavu, kdy věta "Toleruju homosexuály" bude znít stejně podivně až debilně jako věta "Toleruju blondýny". Ten stav je daleko předaleko, navopak i přes veškerou deklarovanou toleranci je tu velká část společnosti, která vůči nim chová líp či hůř skrejvaný nepřátelství či nenávist (něčemu takovýmu opět blondýny vystavený nejsou). Přesně z těchhle důvodů je srovnávání vtipů a narážek na blondýny a na homosexuály zcela nemístný, vopravdu to není totéž. Mám několik homosexuálních kamarádů a kamarádek a znám jejich příběhy a všechno, čím si v životě museli projít. Takže i v týhle úžasný společnosti to mají prostě mnohem těžší než my hetero - a jejich rodiče jakbysmet. Držím jim palce a fandím jim, mám pochopení i pro ty, co prostě jdou jednou za rok do toho průvodu - ale to už jsem tu na Kudle psal fakt x krát. Držím palce i tobě, kyttko, a tvýmu klukovi.

únor 14, 2020 01:29

... : mia I

kyttko ono to, že by dosáhli těchto výhod má ale i odvrácenou tvář. V době kdy mnoho lidí má dluhy a exekuce může takový svazek přinést i komplikace, nejen výhody. Ale chápu, že Ti jde o tu možnost.

Jinak tito lidé to mají těžší , s tím souhlasím. Mají to těžší si myslím hlavně při hledání a výběru partnera. Jsou přece jen menšinová skupina. Myslím, že tím jsou možná i víc zranitelnější. Moje dcera (starší) měla kolegu homosexuála a dost ho partneři využívali. Ta mladší (o tom jsem již na Kudle psala) zase žila v podnájmu ještě s pár děvčaty a s jedním mladým homosexuálem. Tvrdil, že je číšník, ve skutečnosti často v noci mizel, zřejmě prostitut a určitě porno herec. Což mu nebránilo žít ve vztahu s mladým klukem ze zámožné rodiny, ten mladý klučina byl submisivní, rodina možná ani nevěděla koho vlastně si jejich synek našel a kam mizí synovo kapesné. Bratr toho homosexuála byl též homosexuál, žil v Itálii a podobným stylem. Takže opatrnost je zcela na místě. Tady může homosexuál či lesba narazit na velmi promiskuitní osoby.

únor 14, 2020 05:58

... : mia I

Jinak svůj názor jsem již na Kudle psala. Bylo to i v rámci průvodu menšin. Mně tohle nevadí , kdyby šli s prskavkou v zadku, ať si klidně jdou. Vím ovšem, že v těch průvodech jsou různé obscénnosti, které na veřejnost nepatří. A homosexuálům dělají takoví jedinci medvědí službu. Ale ten člověk, který se předvádí, tím o sobě něco vypovídá. Pro mne tím vypovídá to, že neumí nic jiného nabídnout než oplzlost a pak je mi lhostejný.

Co se týče Tvého syna. Překvapila mne Tvá věta, že Tě má svn tak rád, že se Ti s tím svěřil. Já si myslím, že ho tím zbytečně glorifikuješ. A to jsi dělala už v minulém článku. Prostě jsi dobrá máma a má k Tobě důvěru. Chápu, že jako máma máš potřebu se za synka bít. Ale já bych ho tedy spíš snažila vést k tomu, že plno lidí přijde na tento svět nemocných, postižených, musí se se svým údělem popasovat také. Ty mám pocit ho utvrzuješ v tom, jak jsou někteří lidé zlí a ubližují. Snad by bylo lepší ho vést k tomu, že homosexuál je člověk jako každý jiný a záleží jen na něm jaké místo na slunci si vybojuje.

únor 14, 2020 06:13

... : *deeres*

I já si, Kyttko, myslím, že to moc prožíváš. Nejspíš pořád nejsi úplně srovnaná se synovou oientací. Mám dojem, že už jsem se o tom tady zmínila. Nikdo si nedokáže sám vybrat, co dostane do vínku, on, ani jeho rodiče.
Sestřin mladší kluk, můj synovec, už od malička nebyl tak úplně zdravý. Poblémy se zažíváním, špatně se mu vstřebával vápník a proto lámavé kosti. Ségra s ním byla pořád po doktorech,nikdy nezjistili, co mu vlastně všechno je. Bylo mu asi deset, když šel na hormonální vyšetření a doktor jeho rodičům tehdy řekl, že si mohou vybrat, jestli chtějí holku, nebo kluka. Ségra byla proti, chtěla by holku, ale museli by jí to říct, když byl ještě mimino a tak si nechali kluka. Chytrého a výtvarně nadaného, jenomže pořád nemocného.
Od malička se motal v kuchyni a už v dětství dokázal upéct úžasné koláče a tak volba jeho povolání byla brzy jasná. Přál si být kuchař a také se jím vyučil a ve volném čase kreslil senzační komiksy. V dospělosti zůstal s rodiči a když moje ségřinka předčasně zemřela, tak s otcem. Jediný kdo s tím jaký můj syovec je, měl problém, tak to byla manželka jeho bráchy, nakonec to dopadlo tak, že i on se s ním přestal stýkat. Ani v práci neměl problémy, protože byl pohodář a vtipálek a určitě by ho žádné vtipy o transgendrech, nebo homosexuálech neiritovali, spíš by si přisadil.
Píšu o něm v minulém čase, protože mu nebylo ani padesát a vloni na podzim zemřel.

únor 14, 2020 11:13

... : kyttka

No, myslet si, že zrovna já nejsem se synovou orientací vyrovnaná je trošku úsměvné, ale budiž, tvůj názor, deer. A nejde jen o vtipy. Třeba o tom ještě pokecáme.
Mio, kdepak, naopak ho od mala nezávisle na tom jak to je, protože jsem to ještě nevěděla, vedu k tomu, že svět je plný báječných lidí a takový ten náš národní rys všechno kritizovat a hned každého podezírat z toho nejhoršího hrozně je sebedestruktivní. To už bych se musela já někde houpat na větvi, po tom, co mám všechno za sebou.

únor 14, 2020 12:03

... : mila1

Já u nás vidím problém v nepříliš vhodném "zacházením" s menšinami. Lidi jsou alergičtí na pozitivní diskriminaci například v případě romské menšiny. A tak nějak tuhle nedůvěru přenášejí i na ostatní menšiny. Hodně lidí považuje přiznání homosexuality za snahu být za každou cenu jiný, originální, vyjímečný a nechápou, že to není póza, ale přiznání si skutečného stavu věci.
Já bych tomu dala čas. A bude to pár generací trvat. Vzpomínám si, že jako hodně mladá jsem četla Amok od Stephana Zweiga (vztah mezi učitelem a jeho žákem) a jak to se mnou zamávalo. Dnešní mladí to už vidí jinak.

únor 14, 2020 12:39

... : mia I

Být odlišný, jinaký, to je problém. Vždyť spousta lidí je třeba duševně nemocných a bojí se to veřejně přiznat. Není výjimkou, že se píší vyšší dávky léků na psychiatrického pacienta, přičemž tyto léky si vyzvedává a užívá třeba známý lékaře. A to jen proto, že přiznat se k braní antidepresiv, mít uvedené v papírech psychiatrické potíže , je pořád stigma. A tak bychom mohli pokračovat.

Právě z toho důvodu si myslím, že by homosexuálové neměli adoptovat děti. Tato společnost musí ujít ještě hodně cesty a dítě z takového vztahu by mohlo být ve velké nevýhodě před svými spolužáky. Tady by měli homosexuálové upozadit své já a myslet především na ty děti bez ohledu na to, že oni sami by mu jistě dokázali dát dostatek lásky.

únor 14, 2020 13:16

... : mia I

kyttko tedy já souhlasím s deeres, taktéž si myslím, že nejsi úplně se vším srovnaná. Protože kdybys byla s tou situací srovnaná, tak bys sem neměla potřebu psát. Neměla bys potřebu svého syna obhajovat, není za co. On se prostě tak narodil, tak jako jsou lidé tlustí, hubení, plešatí, zrzaví, tak je někdo homosexuál. Kdybychom byli všichni stejní, byla by to nuda.
Tudíž jestliže se někdo dívá tak či tak na homosexuály , je to jeho problém. A Tobě by to mělo být fuk, pokud bys s tím byla srovnaná, jak říkáš.

únor 14, 2020 13:24

... : mia I

Už jsem to tu před časem vysvětlovala a teď znovu opakovala. Myslela jsem, že to je jasné. Tak ještě jednou. Právě proto, že společnost ještě není tak daleko , aby lidé tolerovali určitou jinakost, ať už v sexuální orientaci, v pohledu na duševně nemocné apod. To děcko, které by případně vyrůstalo u dvou homosexuálů, může být doma zahrnuto láskou dvou mužů, věřím, že mnozí by mu byli schopni a ochotni dát více lásky než leckterá kompletní rodina. Problém podle mne nastává ve chvíli, kdy se takové dítě ocitá resp. by se ocitalo mimo domov. Tam budou předsudky, bude tam možná i šikana ze strany spolužáků, známe třeba puberťáky.. Okolí může takovému děcku hodně ublížit. Právě proto, že reakce na homosexuály jsou ještě pořád všelijaké, ne jednoznačné. A řekněme si na rovinu, různé pochody Pride nebo jak to vlastně jmenuje, různá zdůrazňování práv homosexuálů mi přijdou kontraproduktivní. Tlak vyvolává zákonitě protitlak. To je můj názor, se kterým nemusí ostatní samozřejmě souhlasit.

únor 14, 2020 14:29

... : Iris

Kyttko, můj názor znáš a jsem při Tobě. Kluka máš krásného a šikovného, sleduji vás. Vůbec nechci přemýšlet a hodnotit, nakolik jsi srovnaná nebo ne, myslím, že to je proces, který bude trvat roky a vše se bude ještě měnit. Rozhodně jsi klukovi oporou, máš spoustu znalostí o této věci a k tomu navíc jsi fajn ženská. Známe všichni přece i rodiče, kteří tohle u dětí nepřenesou přes srdce do smrti. A i když se jakž takž tváří, že jako dobrý, nejde jim to pod vousy do smrti. Zrovna maminka mého přítele dovede být stále kousavá, komentuje nepříliš nadšeně jeho pokusy o seznámení a první funkční vztah mu tak trochu rozbila, protože s dotyčným se nesnesla více, než by se nesnesla s jakoukoliv holkou. Protože v něm viděla buzeranta. Znám i opačné případy a Ty jistě také, sama jsi z té druhé skupiny. Takže jediné, co k tomu Tvému postoji mohu říct tak trochu - ne kriticky, ale nevesele - nepřežeň to s otevřeností a nadšením, máš radost, že se věci mají lépe, než to bývalo třeba před několika desítkami let. Zaplaťpánbůh. Ale skvělé to ještě není, to vidíš sama...... Bojím se, že máte před sebou ještě těžké chvilky, nakonec, kdo je nemá, že? Ale vy o něco horší. Moc dlouho už se kamarádím s mým přítelem a prožívám s ním mnohé zvraty, někdy i hluboké propady. On už ví, že stále není doba na příliš ostentativní upozorňování na svoji orientaci. Byť je s ní smířen. Svoje místo na slunci a respekt si "vyrábí" pouze a jenom obdivuhodnou profesionalitou ve svém oboru, slušností, galantností, neobyčenou kreativitou. Lidé ho respektují, vědí to o něm, ole nemluví se o tom. Zní to blbě, viď? Ale to je z praxe. Rozhodně ale myslím, že vše bude lepší a lepší, pomalu se to poddá, jen se nesmí tlačit na pilu. Chce to novou generaci rodičů. Já vím, pro život mladého člověka plného elánu, touhy po lásce a uznání, je to pomalé. Držte se a neboj se ozvat

únor 14, 2020 18:52

... : mia I

přitom fakt není sebemenší důvod syna nějak obhajovat, vysvětlovat.. Je to kluk jako každý jiný, prostě se tak narodil, svoji orientaci si nevybral. A pokud ho tak beru, nemám potřebu vysvětlovat , že je gay. A daleko větší nebezpečí pro klučinu vidím ne ze strany společnosti, ale právě z toho co jsem popisovala v příspěvku včera v 5.58. Homosexuálové jsou často citlivější a mohou naletět jiným gayům, kteří je bez skrupulí využijí. Ten kluk se kterým bydlela moje dcera a pár dívek na podnájmu (viz. ten příspěvek včera v 5:5 smilies/cool.gif

byl z nějaké rozvrácené rodiny z Ostravska, usalašil se v anonymní Praze a tam byl velmi promiskuitní. Kluk bez skrupulí , zmetek. A využíval mladého kluka ze zámožné rodiny, citově, finančně, manipuloval s ním. Tohle mi přijde daleko větší nebezpečí než jestli se náhodou někdo na syna špatně nepodívá. Tak ať se podívá, to je problém toho člověka , ne dotyčného gaye.

únor 15, 2020 06:36

... : Iris

Mio, smajlík, co má na očích brýle - nikdy jsem nepochopila, co má znamenat - frajera? smilies/cheesy.gif

únor 15, 2020 06:48

... : kyttka

Holky, klid, já se fakt neurážím, jak říkám, možná si to ještě dovysvětlíme, já ten článek napsala trochu delší a s jiným názvem. Primárně v něm nejde o syna.

únor 15, 2020 07:03

... : Inka

No od patku premyslim co k tomu napsat. Ja jsem vcelku tolerantni, dokonce mam dva kamarady homosexualy a jsou to uzasni kluci. Co me ale vadi, jsou ty pruvody a humubuk kolem toho prosazovani si sveho. I majetek se da napsat 1/2 a 1/2, to neni problem, existuji zaveti. Jen mi proste pripada, ze se v tom totalne ztraci ta tradicni rodina, tata, mama, deti. Take si rikam, ze kazdy z nas si pak z vychovy nese ten svuj vzorec, ktery neni vubec snadny zmenit. Jaky vzorec si po case ponesou deti z rodin se stridavou peci... Budou schopne zit paralelne tez ve dvou rodinach? A jaky vzorec si ponesou deti z homosexualnich manzelstvi? Nekamenujte me hned... To asi uvidime za, 20 ci 30 let...

únor 16, 2020 08:49

... : Bara

Vidim to stejne jako Inka a i ja jsem stale na vahach, mam se k tomu vyjadrit nebo ne, vsechno uz bylo receno.
U nas v Holandsku je tolerance obrovska, dokonce vsichni ti co prichazeji jako ekonomicti emigranti s tim, ze jsou homo a ve sve zemi jsou pronasledovani, dokonce si nejsou jisti vlastnim zivotem, jak udavaji, dostanou v NL azyl. Muj nazor je, ze zneuzivaji nasi dobroty a nasi politicti predstavitele a urcite organizace jsou slepi a hlusi, ale to je jine tema.....
Je dokazano, ze homosexualnim lidem Buh tam, kde jim na jedne strane ubral, na druhe strane zase pridal. Jsou to vetsinou lide s nejakym talentem. V nasi holandske televizi je snad kazdy druhy moderator, herec, hudebnik homo (prijde mi az divne, jak velky pocet to je), svetove znami modni navrhari, hudebnici a zpevaci, atd. Jen mi prijde, ze nekteri se tim a svym prehnanym chovanim az tak zviditelnuji, jakoby chteli naznacit, hec, ja jsem homo a kdo je vic. Timto svym chovanim si proti sobe posazuji okolni svet, a jako mensina, "provokuji" vetsinu.....a pak neni divu, ze se jim od nekterych prudsich lidi dostane oznaceni buzerant, nebo jine urazky a maji pocit, ze jsou diskriminovani..... protoze kazdy mame nejakou chybu nebo uchylku.....

únor 16, 2020 13:33

... : Bara

Bohuzel jsem cesky film Teorie tygra s Jirim Bartoskou a Eliskou Balzerovou nevidela, skoda, pokusim se to napravit.
Z ukazky holandskeho filmu jsem docela prekvapena, protoze si dovolim konstatovat, ze krome dvou filmu Amsterdamnet a Vytah je holandska kinematografie nezajimava. Muj osobni nazor, prilis ordinernosti a vulgarnosti a holandsti herci neumi "hrat". V doporucene ukazce se mluvi dalektem, proto to musi byt uvedeno s titulky. Holandsko je mala zemicka, asi jako Cechy bez Moravy, mozna jeste o trochu mensi, ale tolik krajovych dialektu, az neuveritelne. Lide ze severu nerozumi tem z jihu, atd. Ale spisovna vlamstina prevazuje, nastesti.
Pro informace jsem si na youtube precetla reakce lidi co film videli a dalo by se rici, ze vsem se libil a doporucuji si zajit do kina.....

únor 18, 2020 16:27