Švédský stůl vybraných událostí, jak šly dějinami. Dnešní menu: hrnčíř s kytarou, Přemyslovi vnuci, lžička zdraví, hudební výchova sirotků, počátek církevních restitucí, letcům a námořníkům, bílá pilulka, mistr přes vápenec, tržní hospodářství, smrt číhá ve sprše, černobílý sport, doutníky plněné vodíkem, virová ofenziva.
3.3.1994 – zemřel Karel Kryl, český písničkář, básník a grafik.
Bylo mi tak nějak jedenáct, když jsem slyšela, jak si máma u zašívání zpívá Bratříčku, zavírej vrátka. I pídila jsem se, o čem že ta píseň je. A tak jsem se seznámila s Krylem, srpnem 1968 a proč vlastně nesmím chodit do pionýra.
Spousta Krylových „protiarmádních“ písní vznikla během jeho vojenské služby, o níž si nemyslel, že z chlapců dělá chlapy. Vojenskou buzeraci, hloupost a zvůli upřímně nesnášel.
3.3.1799 – narodil se František Veverka, vynálezce v oboru zemědělské techniky.
Spolu se svým bratrancem způsobili revoluci v zemědělství, když vymysleli sofistikovaný pluh, který půdu nejen rozrušoval, ale také obracel. Pojmenovali ho ruchadlo.
O „veverče“ byl velký zájem. Bratranci nestíhali vyrábět. Na koleně ve své kovárně. Netušili, že si mohou dát svůj vynález patentovat. Zato jiní to tušili, například hospodářský úředník Jan Kainz, který si nechal ruchadlo podle vzoru vyrobit a prezentoval ho jako svůj vynález na hospodářské výstavě v Praze. Kainzpflug (Kainzův pluh) se setkal s velkým ohlasem. Pražský německý tisk nešetřil obdivem, jak velký vynález Němec Kainz vytvořil.
Byli ale čestní tací, kterým se takový podvod nelíbil, i rozhořel se národnostní spor o autorství. Trvalo to více jak 50 let, ale spravedlnost zvítězila a bratrancům Veverkovým byl vynález ruchadla přiznán.
(Pozn. red.: Loni v listopadu z pomníku bratranců Veverkových v Rybitví u Pardubic někdo ukradl tento bronzový model ruchadla. Pomník vybudoval cech kovářů v roce 1927 jako poctu vynálezcům ruchadla hned vedle jejich rodného domu na místě, kde oba vynálezci vyorali první brázdu. Zloději 350 kilogramů vážící ruchadlo od podstavce odřízli. Historická cena bronzového modelu se odhaduje na stovky tisíc korun. Protože ovšem není ruchadlo funkční, zloději ho nejspíš rozřezali a prodali do sběru, kde za něj můžou dostat maximálně 30 000 korun.)
3.3.1993 – zemřel Albert Bruce Sabin, americký vědec polského původu, který se zasloužil o vymýcení obávané dětské obrny.
Dětská přenosná obrna – infekční virové onemocnění, které se šíří hlavně ústně-fekální cestou a jehož jediným přenašečem je člověk, provázela lidstvo od nepaměti. S příchodem průmyslové revoluce, kdy se lidí začali z vesnic ve velkém stěhovat do měst, se z ní stal opravdový strašák. Dokud se děti batolily po hospodářství, budovaly si přirozenou imunitu. Ve městech o tuto možnost přišly, za to získaly bonus v podobě vysoké koncentrace lidí, občas provázené nedostatečnou hygienou. A epidemie udeřily s pravidelností šicího stroje.
Na konci 19. století byla zjištěna infekční povaha onemocnění, o několik let později vídeňský patolog Karl Landsteiner indentifikoval zákeřného viníka - poliovirus.
Účinné očkování ale hledali lékaři dlouho. Neúspěšných či jen částečně úspěšných pokusů bylo mnoho, až americký vědec polského původu Albert Bruce Sabin dokázal z oslabených živých virů obrny vyrobit vakcínu, která zajišťovala stoprocentní imunitu.
V roce 1958 Československo zavedlo její výrobu a na jaře roku 1960 byla během tří dnů v celé republice podána třem a půl milionu dětí od dvou měsíců do čtyř let.
A dětská obrna odešla na smetiště dějin.
4.3.1678 – narodil se Antonio Lucio Vivaldi, italský barokní hudební skladatel. Syn benátského holiče, vystudoval na kněze, ale pro astma musel z kněžské dráhy odstoupit. Vono se blbě káže, když se jeden dusí.
Pak se stal houslovým mistrem v Pio Ospedale della Pietà, jednom z benátských sirotčinců, které byly provozovány z veřejných prostředků.
Chlapci se vyučili řemeslům a opouštěli sirotčinec v 15 letech. Dívky byly vedeny k domácím pracím, získávaly hudební vzdělání a ty nejtalentovanější se stávaly členkami Ospedalského sboru a orchestru.
x x x
Mám slabost pro housle a dlouhovlasý chlapy,
tak uznáte, že tohle jsem si nemohla odpustit :-)
5.3.1222 – Přemysl Otakar I. vydává tzv. Velké privilegium církvi, kde po několikaletých vleklých sporech s pražským biskupem Ondřejem, uznává biskupovi soudní moc nad duchovenstvem, právo na dosazování kněží a právo vymáhat desátek od poddaných. Církev se stává samostatným stavem.
5.3.1512 – narodil se Gerhard Mercator, vlámský kartograf, autor prvního mapového atlasu na světě.
Kromě toho, že dal souboru map pojmenování, vymyslel nový způsob výroby glóbů z papíroviny a sádry, na kterou se nalepila mapa světa, místo až doposud používaného rytí do mosazné či dřevěné a pozlacené koule.
A ještě také vymyslel nový způsob zobrazení, které dnes nese jeho jméno. Mercatorovo zobrazení je druh úhlojevného (zachovává úhly) válcového mapového zobrazení, které se používá zejména na námořních a leteckých navigačních mapách.
Mapa vznikne tak, že se zeměkoule obalí papírovým válcem kolem rovníku, povrch koule se na válec „promítne“, válec se rozbalí a šup – máme mapu. Poledníky jsou zobrazeny ve stejných rozestupech, zatímco vzdálenost rovnoběžek se směrem k pólům zvětšuje. Oblasti kolem rovníku jsou zobrazeny celkem přesně, na rovníku úplně přesně. Čím blíže k pólům, tím se vzdálenosti více deformují. Pak se nám Grónsko jeví velké jako Afrika :-)
Protože na Mercatorových mapách se loxodroma - čára protínající poledníky pod stejným úhlem - jeví jako přímka, řídili se podle těchto map až do zavedení družicové navigace všichni námořníci i letci.
Mercatorovo zobrazení používají také googlemaps :-)
6.3.1899 – německá chemická společnost Bayer obdržela registrovanou ochrannou známku na aspirin.
Toto nejstarší synteticky připravované léčivo, které tlumí bolest, snižuje horečku, působí protizánětlivě a zabraňuje shlukování krevních destiček, si v roce 1950 vysloužilo místo v Guinnessově knize rekordů jako nejrozšířenější lék proti bolesti.
Každou sekundu spolkne na světě tento prášek 3 000 lidí.
Ročně se vyrobí asi 100 miliard půlgramových aspirinových tablet.
Kdyby se položily vedle sebe, ovinuly by zeměkouli pětadvacetkrát.
6.3.1475 – narodil se Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni, italský renesanční sochař, malíř, architekt a básník.
Sochy se z pod majzlíku geniálního sochaře vynořovaly z mramoru tak, jako byste vypouštěli vodu z vany. Tu vykouklo koleno, tam ruka, a najednou tu stála socha v celé své kráse. Výběru mramoru věnoval Michelangelo velkou pozornost, ve svém oblíbeném lomu v Carraře si kolikrát mramorový blok sám páčil. Ostatně kvůli své umíněnosti, co se týče výběru materiálu, zůstal medicejský kostel svatého Lorence ve Florencii bez fasády. Papež, který to celé to platil, chtěl mramor na obklad těžit v nejbližším lomu, Michelangelo podstatně dál v Carrarě, a když se konečně tihle dva dohodli a postavila se dokonce silnice, po které se měl ten šutr vozit, tak se vzbouřili dělníci v kamenolomu.
Pro svoji nejznámější sochu zpracoval Michelangelo kamenný blok nevhodných rozměrů (5 m vysoký, o základně 1 x 1 m) s mnoha kazy a usazeninami, který stál 40 let bez využití před florentskou katedrálou. David, kterého Michelangelo dokončil po dvou a půl letech práce, svého tvůrce proslavil a zajistil mu nesmrtelnost. Za sochu dostal údajně 900 zlatých dukátů, což prý bylo víc, než vydělal Leonardo da Vinci za celý život.
Michelangelo žil střídavě ve Florencii a v Římě. Pracoval pro Medicejské i florentskou republiku, papeže i nejvýznamnější církevní hodnostáře a stal se zámožným mužem. Nikdy se neoženil a neměl děti.
„Vousiska k nebi, vyvrácený týl na samém hrbu, prsa ptačí stvůry, a jak ten štětec pořád stříká shůry, už mi tvář celou vydláždil. A tak i mozek sám rodí jen zmetky, na víc nemá síly: těžko se z křivé hlavně střílí! A proto braň, můj milý, mé mrtvé dílo a mou pověst s ním: já nejsem malíř a sem nepatřím!", napsal umělec, když po čtyři roky maloval stropní fresky v Sixtinské kapli.
Neměl pravdu. Sixtinská kaple je krásná, krásná, krásná...
7.3.1935 - Američan Charles Darrow vynalezl deskovou hru Monopoly. Ještě v témže roce se Monopoly staly nejprodávanější hrou v USA a z původně nezaměstnaného a chudého Darrowa se záhy stal milionář.
,
V dobách, kdy u nás buržoazní monopoly nebyly k mání, vyráběli jsme si je doma stylem „udělej si sám“. Pastelky, čtvrtky a nůžky k dostání byly.
,
Můj otec byl (a pořád teda je) vášnivým sběratelem knih. Tak jsem mu kdysi vyrobila k Vánocům monopoly s pražskými antikvariáty místo hotelů a knihami místo domů :-)
.
.
.
8.3.1944 – v plynových komorách koncentračního tábora Osvětim-Březinka bylo usmrceno 3792 osob z rodinného tábora českých Židů.
8.3.1942 – zemřel José Raúl Capablanca, kubánský šachista, mistr světa v šachu v letech 1921–1927.
Za svůj život sehrál 583 partií ve významných turnajích a zápasech, z nichž prohrál 35, většinu ovšem buďto na počátku nebo na konci své kariéry.
Simulace pověstné šachové partie, kdy Jára Cimrman vyhrožoval Capablancovi dvojitým šachem a znervóznělý Capablanca táhnul na G12, čímž se ocitnul zcela mimo šachovnici a zaznamenal tak první aut v dějinách šachu:
8.3.1917 – zemřel Ferdinand von Zeppelin, německý konstruktér vzducholodí.
Generálporučík německé kavalerie Ferdinand hrabě von Zeppelin vzduchoplavbě zcela propadl za americké Občanské války, kdy pracoval jako pozorovatel ve službách Unie.
Během let strávených v neposlušných balónech vymyslel řiditelnou vzducholoď. První začal stavět ve svých 61 letech. Byla dlouhá 128 metrů, poháněly ji dva motory a dosahovala rychlosti 32 km/hod.
Největší slávy vzducholodí se však již Zeppelin nedožil. Nejúspěšnější z nich byla vzducholoď Graf Zeppelin s objemem vodíkové náplně 85 036 m³, délkou 236 m, cestovní rychlostí 115 km/h a doletem 12 000 km.
Prakticky až do začátku 2. světové války zajišťovala transatlantickou dopravu a podnikla mnoho výzkumných a propagačních letů, například polární výpravu mapující severní pobřeží Ruska. Létala na pravidelné lince z Německa do Brazílie.
Během deseti let úspěšného provozu urazil Graf Zeppelin 1 700 000 km, dopravil 34 000 cestujících a 78 tun pošty.
Éru velkých dopravních vzducholodí ukončila roku 1937 katastrofa největší z nich – 245 m dlouhého kolosu Hindenburg.
8.3.1918 – první případ španělské chřipky rozběhl zničující epidemii,
jejíž počet obětí se odhaduje na 40 miliónů lidí...
Můra Kosmasová
Jinak dobrý čtení.
