BYLO NEBYLO – 16
Pondělí, 25 únor 2013

Švédský stůl vybraných událostí, jak šly dějinami. Dnešní menu: cui bono, vzpomínka na Bc, zaměstnanecké benefity, mundus novus, kniha litá olovem, 1492 g geniality, MVDr. Alf, oživlé dřevo.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

22.2.1440 – 118 dní po smrti svého otce přišel na svět Ladislav Pohrobek, dědic trůnu českého, uherského a rakouského. Kdekdo chtěl tomu zlatovlasému andělíčkovi býti poručníkem a chránit ho, pochopitelně pouze jen a jen pro jeho dobro :-)

 

 

 

     Po bitvě u Lipan nastalo v zemích Českých téměř 14 let dlouhé bezvládí, nepočítáme-li krátké panování Lišky ryšavé a jejího zetě. Široko daleko nikdo o kacířské Čechy nestál.

 

     Země, vyčerpaná roky husitských válek, už neměla sílu na další boj, takže kupodivu nevypuklo obvyklé plundrování, jak bylo dobrým zvykem v předchozích dobách bezvládí (ostatně plundrovat nebylo skoro co) a český stát řídila jakási samospráva – panské spolky, landfrídy. Velkou vážnost si mezi nimi vydobyl landfríd východočeský a s ním i pubertě sotva odrostlý, ale šikovný Jiřík z Poděbrad.

 

     V osmadvaceti už Jiřík správcoval celou českou zemi jako Pohrobkova pravá ruka. Vybudoval si oslnivou kariéru z prostého šlechtice ke královskému majestátu díky svým schopnostem a příznivým okolnostem.

 

     Desetiletí husitských válek smetlo celou střední generaci, takže na smetišti zůstalo jen málo kohoutků. Jiřík byl ctižádostivý, realistický a pracovitý. Za jeho správcování se český stát zvedl z pohusitského popela k prosperitě, jak ostatně dokládá známé rčení „za krále Holce byla za groš ovce“.

 

     Čtyři roky seděl Ladislav Holec Pohrobek na českém trůnu, a užuž se chystal poděkovat Poděbradovi za věrné služby a poslat ho na odpočinek, když se mu náhle udělalo nevolno a během několika desítek hodin ani ne osmnáctiletý král skonal. Jiřímu z Poděbrad se tak otevřela cesta k trůnu, současně mu ale vypálila na čelo cejch královraha.

 

 

 

 

 

    Smrt krásného blondýna byla tak záhadná, nečekaná a překotná, že se vzápětí rozběhla šuškanda o otravě. Cui bono? Kališnickému arcibiskupovi Janu z Rokycan, kterému katolický král ležel v žaludku? Paní Poděbradové, coby zhrzené odmítnuté? Nebo samotnému Jiřímu z Poděbrad, toužícímu po funkci nejvyšší?

 

     500 let čekal Jiřík na očištění svého jména. Analýza ostatků prokázala, že Pohrobka nezabil ani mor, ani arzén, ale leukémie...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

22.2.2010 – zemřela Zdena Frýbová,

 

česká spisovatelka, která bývá na Kudlance často připomínána.

 

Naposledy díky panu bakaláři :-)

 

 

 

 

22.2.1886 – zemřel Jiljí Jarolímek, český báňský inženýr, ředitel dolů v Příbrami. Kromě toho, že rozuměl horničtině, rozuměl i horníkům.

 

     Tak například zřídil noclehárny pro přespolní a zajistil podávání levné polévky před směnou, čímž řadu zaměstnanců odradil od alkoholu.

 

     Pevným vedením podniku se mu podařilo překonat odbytovou krizi.

 

     Že byl pro svůj humánní přístup k zaměstnancům ctěn, doprovodilo ho na poslední cestě 1200 horníků.

 

 

 

 

 

22.2.1512 – zemřel Amerigo Vespucci, italský cestovatel a objevitel, třetí syn florentského notáře.

 

     Velkých ambicí nemaje, stal se kupcem, zaměstnancem bankovního domu Medicejských. Když ho přesunuli na pobočku do Sevilly, přičichnul k výrobě námořních lodí na klíč. Když se pak pobočka likvidovala, nenapadlo ho nic jiného, než na jednu z lodí nastoupit.

 

     Na kontinentu za Atlantským oceánem stanul dva až čtyřikrát, není přesně známo. Jako výborný kartograf poměrně přesně zmapoval tisíce kilometrů pobřeží.

 

 

 

 

 

     Kolumbus sice objevil Ameriku, ale celý život tvrdil, že to je Indie. Amerigo Vespucci Nový svět sice neobjevil, ale jako první měl odvahu napsat, že je to do té doby neznámý kontinent. A tak se Amerika jmenuje Amerika a ne Kolumbika ;-)

 

Je pohřben ve své rodné Florencii, v rodinné hrobce v kostele Všech svatých na břehu řeky Arno. Jeho klidný spánek střeží Madona s ochranným pláštěm od Domenica Ghirlandaia.

 

 

 

 

(Amerigo vedle Madony zleva)  

 

 

 

 

 

 

 

 

23.2.1455 - byla vytištěna první kniha, jaká jiná než Bible :-) Jeden z výtisků vlastní kongresová knihovna ve Washingtonu.

 

     Johannes Gutenberg, kterému je vynález knihtisku připisován, byl brusičem drahokamů a zrcadel, a také zlatníkem. Snad zkušenost s puncovními razidly a pečetítky ho přivedla k myšlence odlévání písmen z kovu.

 

     Již před Gutenbergem se jiní pokoušeli knihy tisknout, ovšem velmi pracnou deskovou metodou, kdy byla na dřevěnou desku vyřezána nebo z kovu odlita celá kompletní stránka. Trochu pracné a nepraktické. (A abychom nikomu neupírali zásluhy, úplně první tiskli Číňané, k tisku používali znaky z pálené hlíny.)

 

 

 

 

 

     Gutenbergův geniální tah spočíval v odlití jednotlivých písmen z kovu, na stejně vysoké kuželky opatřené drážkou.

 

     Prostředky k vybavení dílny si Gutenberg půjčil u bohatého mohučského měšťana Johanna Fusta, ovšem místo toho, aby zisk z prodeje vytištěné Bible použil na umoření dluhu, investoval ho zpět do podniku. Věřitel ho zažaloval, Gutenberg byl odsouzen a tiskárna mu byla zabavena.

 

     Nový majitel ustanovil jejím vedoucím Gutenbergova tovaryše, část zbylých učňů odešla provozovat živnost do jiných měst, a tak se vynález knihtisku rozšířil po Evropě a způsobil informační explozi.

 

 

 

 

 

23.2.1855 – zemřel Carl Friedrich Gauss, geniální německý matematik a fyzik.

 

     S jeho jménem se nejspíš každému vybaví známá křivka rozdělení pravděpodobnosti, ale Gaussův záběr byl nekonečně širší. Takový Jára Cimrman na poli matematiky a přidružených disciplín: zabýval se geometrií, matematickou analýzou, teorií čísel, astronomií, elektrostatikou, magnetizmem, geodézií a optikou.

 

 

 

 

 

     O jeho genialitě koluje několik historek. Tak například jako tříleté batole prý opravil chybu svého otce při počtech. Na základní škole převezl učitele, který se domníval, že neposedné žactvo zabaví na dlouhé hodiny tím, že jim nechá sečíst čísla od 1 do 100. Carl s tím byl hotov ein zwei, páč se místo sčítání zamyslel :-)

 

     Každý geodet vstává a uléhá s jeho jménem na rtech, neboť metoda nejmenších čtverců a teorie chyb je jeho biblí. (Tímto opět zdravíme inženýra Radoucha :-) )

 

     Když tak člověk čte v zápiscích o Gaussově životě o nechuti přednášet nechápavým studentům, výrocích typu „že Jacobi a Eisenstein ho zbavili nepříjemnosti publikovat výsledky, které znal už jako teenager, ale nestačil je zveřejnit“, pití vhodných nápojů a lásce k vláčkům, říká si, podle koho asi tak psali scénáristé BBT postavu Sheldona...

 

     Gaussův mozek byl po jeho smrti podroben zkoumání - vážil 1 492 gramů (Einsteinův 1230 g) a měl velmi vyvinuté mozkové závity, o kterých se ve 20. století soudilo, že byly příčinou jeho geniality.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

23.2.1995 – zemřel yorkshirský veterinář James Alfred Wight,

 

který své zážitky z veterinární praxe sepsal pod pseudonymem James Herriot,

 

neb ve Spojeném království měli zákon, který zakazoval veterinářům reklamu.

 

 

 

 

 

 

 

 

24.2.1775 – narodil se Matěj Kopecký, český loutkový divadelník a národní buditel.

 

     Syn loutkáře, který se vyučil hodinářem, stal se kupcem, pak ho naverbovali na vojnu, z které se po 11 letech vrátil jako invalida, zkoušel se živit prodejem knoflíků z velbloudí srsti a skončil jako loutkář.

 

     V divadle Zvoneček, tehdá sídlícího v pražské Branické ulici (v tom samém domě, jen o patro výš, sídlilo též Divadlo Járy Cimrmana), jsem strávila nejednu šťastnou sobotu svého dětství ve společnosti Kašpárka a ostatních loutek, které zakladatel divadla pan Vorel odkoupil od potomka samotného Matěje Kopeckého.

 

 

 

  

Můra     Kašpárková   

 

 

 

 

 

 

Komentáře
Když mám smutek : Michal
na duši, je jediný lék - James Alfred Wight.
únor 25, 2013 22:58
... : deeres
Souhlasím s Michalem, mám spoustu knih, ke kterým se vracím a Herriotovy knihy k nim patří na špičku.
únor 26, 2013 08:32
... : Sandra.
Herriota jsem objevila v knihovně u tchyně, nakoukla jsem, ale nějak nezaujal. Zato Frýbová, tu můžusmilies/smiley.gif
únor 26, 2013 08:55
no, vidíš : mura1
já mám zas k frýbový ambivalentní vztah.

celkem se mi líbí, píše svižně, vtipně a mám tenhle mírně ironickej styl vyjadřování ráda. co mi trochu vadí, je schematičnost a poněkud přílišná vyhraněnost postav. magoři jsou maximálně magorovatí a úžasňáci jsou maximálně úžasní. a v každé knize je nějaká "slunná bytost" a naprosto geniální dítě. a co mi vadí nejvíc, jsou politický kecy (ty se vyrojily, pravda, až v pozdější tvorbě).

herriota velmi můžu :-)
únor 26, 2013 09:41
... : Sandra.
Tak politický kecy nevím, buď jsem četla něco, kde nebyly, nebo jsem je pro svůj tehdejší nízký věk nezaznamenala...ale tak že jsou úžasňáci úžasní a záporáci záporní, to by se dalo vyčítat i mnoha autorům, jejichž díla jsou nesmrtelná- třeba Foglarovky na tom vyloženě staví:-)
únor 26, 2013 10:34
... : bb2
Před 25 lety bych někoho, koho Herriot "nějak nezaujal", pohrdavě odsoudila za nesmysl pro humor. Před 15 lety bych se divila. Naštěstí jsem už velká a dospělá holka...ale stejně jsi podezřelá!
:-)
únor 27, 2013 14:56
... : Sandra.
bb, to víš, já mám smysl jen pro pochybný humor:-)
únor 27, 2013 15:10
Sandro, : d@niela
možná, že se ti dostala do rukou nějaká ne zrovna povedená, i když nevím, která by to měla být. Např. taková "To by se zvěrolékaří státi nemělo" - je klasika...

Mj. jen takový zkušební dotaz - a četla jsi, případně líbí se ti Betty McDonaldová?
Takové to "Vejce a já" atd.?
únor 27, 2013 15:14
... : Sandra.
To by se zvěrolékaři stát nemělo jsem právě četla, ale je fakt, že už si to moc nepamatuji. Betty MacDonaldovou jsem četla, přijde mi v pohodě. Má takový sympaticky sarkastický pohled na svět. Ale také to nejsou knihy, ke kterým bych měla nutkání se vracet...
únor 27, 2013 15:37

Powered by Azrul's Jom Comment
busy