Dobrý den, zajímalo by mě toto: můj přítel je rozvedený 8 let a platí 3000,- Kč na 15tiletou dceru. Nyní jeho bývalá žena na něm uplatňuje nárok na výživné pro rozvedenou manželku. Chtěla bych vědět, zda je to možné i po tak dlouhé době, jako je 8 let od rozvodu? V současnosti je nezaměstnaná a její druh také, a navíc u ní nemá trvalé bydliště. Děkuji vám za odpověď, PETRA
O D P O V Ě Ď :
Protože jsem v posledních dnech dostala na toto téma více dopisů, trošku víc to rozvedu:
Vyživovací povinnost rozvedeného manžela podmíněna tím, že jeho bývalý manžel není schopen sám se živit, což znamená například, že bývalý manžel si nemůže obstarat příjmy kvůli svému zdravotnímu stavu, péči o malé děti apod. Rozsah této vyživovací povinnosti však bývá v praxi zásadně nižší než u vyživovací povinnosti manželů.
Základní požadavek vzniká z toho, že rozvedený manžel není schopen zajistit sám sebe. V této situaci může požádat bývalého manžela, aby mu poskytl přiměřené výživné (§92 ZOR) do doby, než se bude schopen postarat sám o sebe, či něž si najde nového partnera. Soud také může přiznat výživné pouze v situaci, kdy druhý manžel je schopen poskytnout mu výživné, ale nárok musí být v souladu s dobrými mravy podle ustanovení §96 ZOR.
Neschopnost žadatele zajistit sám sebe musí existovat, už když soud rozhoduje o rozvodu. Avšak taková neschopnost se může také objevit následně po rozvodu. Ovšem příčiny musí pocházet z manželství samotného (např. nemoc či invalidita dítěte).
Pokud je například manžel propuštěn ze zaměstnání po rozvodu a má nedostačující finanční prostředky, nemůže mu být pouze z tohoto důvodu přiznáno výživné od bývalého manžela, to samé bude například v případě nemoci či úrazu, které nastanou po rozvodu manželství.
A závěrem - je na to pouze tříletá lhůta.
Je pěkné, že mě pořád ještě něco dokáže velice překvapit.
Viz § 760 - 763
Výživné rozvedeného manžela § 760
(1) Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.
(2) Při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda
a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka,
b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem,
c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost,
d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo
e) je dán jiný obdobně závažný důvod.
(3) Pro vyživovací povinnost rozvedených manželů platí obdobně obecná ustanovení o výživném.
§ 762
(1) Nedohodnou-li se manželé nebo rozvedení manželé o výživném, může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu.
(2) Dopustil-li se bývalý manžel vůči druhému manželovi jednání, které naplňuje znaky domácího násilí, nemá právo na výživné podle odstavce 1, ač by jinak podmínky přiznání práva na výživné splňoval.
Je tu málo informací, bylo by zajímavé vědět, na základě čeho exmanželka žádá výživné.
